Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman podepsal zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců. Omezení výsad členů parlamentu a Ústavního soudu přináší novela ústavy, kterou prezident na rozdíl od běžných zákonů nemohl vetovat. Novela počítá s tím, že poslance či senátora nadále nebude možné trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku jeho mandátu, pokud nebude znovu zvolen. Podobné pravidlo bude platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.

Někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová byla člověkem, kterého respektovali i jeho názoroví odpůrci, napsal v reakci na její pondělní úmrtí Davidu Cameronovi český prezident Miloš Zeman. V telegramu britskému premiérovi vyjádřil s úmrtím Thatcherové hlubokou soustrast. Text telegramu je zveřejněný na webových stránkách Hradu. Thatcherová zemřela v pondělí ve věku 87 let. Smutek nad jejím odchodem vyjádřil kromě mnoha jiných politiků také Zemanův předchůdce na Pražském Hradě Václav Klaus, který se k jejím myšlenkám a názorům dlouhodobě hlásí. Její odchod označil Klaus za obrovskou ztrátu pro stoupence svobody, demokracie, trhu a kapitalismu. Svého nástupce Zemana Klaus pokládá za ideového protivníka.

Postavení lidí, kteří získali v Česku azyl nebo takzvanou doplňkovou ochranu, se zlepší. Budou moci například cestovat po zemích EU. Zákon podepsal prezident Miloš Zeman. Novela naopak přináší tvrdší postih pro cizince, kteří se v ČR dopouštějí trestné činnosti, například výroby a distribuce drog. Mohlo by jim být zrušeno právo dlouhodobého pobytu. Zpřísnění pro cizince do novely prosadili poslanci v reakci na obchod s drogami v příhraničí s Německem. K jeho aktérům patří právě cizí státní příslušníci. Dosud mohli pozbýt dlouhodobé vízum a pobyt jen cizinci odsouzení pro úmyslný trestný čin na dobu delší než tři roky. Část týkající se azylantů vláda navrhla kvůli převedení dvou evropských směrnic do českého právního řádu. Cílem je vytvoření takzvaného společného evropského azylového systému, který by měl zajistit stejnou azylovou politiku všech členských států.

Většina z 23 pacientů, kteří po pondělní nehodě francouzského autobusu u dálničního sjezdu u Rokycan skončili v plzeňské fakultní nemocnici, odcestuje ve středu domů. Do Francie je dopraví letecký speciál, který odletí z Prahy odpoledne, řekla náměstkyně ředitelky nemocnice pro ošetřovatelskou péči Andrea Mašínová. V nemocnici zůstane podle ní i nadále pět pacientů se středně těžkým až těžkým zraněním - čtyři dospělí a jedno dítě. Autobus s francouzskými studenty víceletého gymnázia Notre-Dame v Remeši havaroval v pondělí kolem 6:30 u dálničního sjezdu u Rokycan. Cestovalo v něm 41 lidí, z toho 36 studentů. Jedna dívka zemřela, 23 lidí lékaři hospitalizovali, 17 nezraněných pasažérů odjelo v pondělí. Nehodou se zabývá policie. K objasnění příčin jí pomůže také několik odborných posudků zadali. Budou se zabývat například technickým stavem autobusu. Řidiče zatím policie nemohla vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vyslechnout.

Kroky na podporu růstu ekonomiky a proti nezaměstnanosti v Česku společně dopracují ministři, odboráři a zaměstnavatelé. Komise bude mít 15 členů. Výsledný návrh připraví do 25. dubna, kdy by ho znovu měla prodiskutovat tripartita. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Vláda připravila 19 opatření, předáci a podnikatelé k nim mají některé výhrady. Nachystali vlastní návrhy. Podle Kuby má kabinet v plánu předložit také "debyrokratizační balíček". Ministryně práce Ludmila Müllerová řekla, že její resort zvýší výdaje na podporu zaměstnanosti. Upravit by se měla také pravidla českého kurzarbeitu, aby ho firmy víc využívaly. Diskuse na zasedání tripartity byla podle předáka odborového svazu KOVO Josefa Středuly ostrá a "nedalo se mluvit o diplomacii". Podle ČTK dokonce hrozilo, že zástupci zaměstnavatelů a odborů jednání opustí.

Pokud by s růstem minimální mzdy souhlasila vláda, podle ministryně práce Ludmily Müllerové (TOP 09) nic nebrání tomu, aby se nejnižší příjem zvedl už od července. Ministryně to řekla novinářům po zasedání ministrů s odboráři a zaměstnavateli. Bez jejich shody návrh kabinetu předložit nechce. Tripartita jednání o minimální mzdě odložila na 25. dubna. Odbory žádají zvýšení o 500 korun na 8500. Zaměstnavatelé se zatím nevyjádřili. Chtějí nejdřív znát výslednou podobu opatření na podporu ekonomického růstu. Hrubá minimální mzda nyní činí 8000 korun. Naposledy se zvýšila v lednu 2007. Průměrná čistá mzda letos dosahuje 19.765 korun.

Oblastní rada ostravské ODS požaduje po výkonné radě strany zrušení místního sdružení Ostrava-Centrum. Jeho členem je i bývalý premiér a předseda občanských demokratů Mirek Topolánek. Pokud výkonná rada návrhu vyhoví, musí se členové zrušeného sdružení registrovat do jiné místní organizace, jinak jim zanikne členství ve straně. ČTK to řekl předseda oblastního sdružení a náměstek ostravského primátora Martin Štěpánek (ODS). Výkonná rada by se mohla konat koncem měsíce. Dodal, že pro návrh na zrušení místního sdružení hlasovalo v pondělí všech 13 přítomných členů oblastní rady, která je šestnáctičlenná. Štěpánek odmítá, že by tato aktivita nějak souvisela s osobou bývalého předsedy strany Topolánka, který na loňském kongresu strany ODS kritizoval a mluvil o tom, že se stává malou stranou a musí se vzpamatovat.

Kontroverzní novoroční amnestii prezidenta Václava Klause znovu prověří Ústavní soud (ÚS). Po neúspěchu senátorského návrhu řeší případ konkrétního člověka, který ztratil šanci získat zpět svůj majetek. Ústavní stížnost má řešit plénum soudu. Napsaly to Lidové noviny (LN). Deník uvedl, že vedení Ekologického právního servisu (EPS) našlo člověka, kterému zastavení stíhání dlouho vyšetřovaných kauz zmařilo šanci na získání ztracených peněz. Právníci EPS otevřeli dva případy, podle listu ale pokračují jen v jednom. Podali správní žalobu a navíc ústavní stížnost. Upozorňují na to, jak amnestie zasáhla do lidských práv.

V rámci Národní ekonomické rady vlády (NERV) vznikne nová pracovní skupina zabývající se pracovním trhem. Garantem pracovní skupiny bude člen NERV Daniel Münich. Půjde tak o 11. pracovní skupinou rady, informoval tajemník NERV David Havlíček. "Český trh práce je na tom v rámci Evropské unie velmi slušně, ale přesto se musíme potýkat s dopady dlouhodobé stagnace evropské ekonomiky. Musíme se tedy zaměřit na strukturální změny na trhu práce, stejně jako na krátkodobé kroky k podpoře zaměstnanosti," uvedl ke vzniku skupiny premiér Petr Nečas. Skupina bude například podle Münicha průběžně vyhodnocovat nové projekty ministerstva práce a sociálních věcí. NERV je nezávislým poradním orgánem vlády. Činnost skupiny obnovil po svém nástupu do úřadu premiér Petr Nečas v létě 2010. Nyní má NERV 14 členů z řad ekonomů.

Nezaměstnanost v Česku se v březnu snížila na osm procent z únorových 8,1 procenta, což odpovídá odhadům analytiků. Bez práce bylo podle pracovních úřadů 573.875 lidí. Oproti únoru je to o 5582 lidí méně. Údaje jsou podle nové metodiky, která stanovuje podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let. Oznámilo to ministerstvo práce a sociálních věcí. Volných pracovních míst bylo 38.863, meziměsíčně více o 4228. Na jedno volné pracovních místo připadalo v průměru 15,1 uchazeče. Nejméně nezaměstnaných bylo tradičně v okresech Praha-východ s 3,4 procenta, Praha-západ s 3,9 procenta a Praha s 4,6 procenta.