Zprávy | Z archivu rubriky

Za "ohromující" označil americký prezident Barack Obama dramatický životní příběh kaplana americké armády Emila Kapauna, který z rozhodnutí Kongresu posmrtně obdržel Medaili cti, nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Římskokatolický kněz s českými kořeny doprovázel americké vojáky v korejské válce a zemřel v roce 1951 ve věku 35 let v severokorejském zajetí. "V jeho osobě nalézám hodnoty svých předků, kteří vyznávali poctivost, službu a tvrdou práci," řekl prezident. "Kapaun jako kněz nikdy nevystřelil, ale užíval nejsilnější zbraň ze všech - lásku ke svým bojovým bratrům." Slavnostního ceremoniálu v Bílém domě se zúčastnili vysocí důstojníci americké armády, veteráni korejské války, zástupci katolické církve a představitelé státu Kansas, kde Kapaun vyrůstal ve městě Pilsen. Medaili cti převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Podle některých amerických médií je Kapaun kandidátem na svatořečení. Římskokatolická církev ho v roce 1993 označila za "služebníka Božího", což je prvním stupněm kanonizačního procesu. Vatikán údajně zkoumá, zda některý z Kapaunových skutků při péči o nemocné nelze označit za zázrak.

sKarty jsou až třikrát předražené. Vydělává na nich už jen firma, která dodává platební systém pro Českou spořitelnu (ČS), které ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) správu celého projektu svěřilo. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Z projektu nemá prospěch stát, úřady práce ani ČS. Je to buď politikaření ze strany TOP 09, nebo je za tím něco většího, míní premiér. "Když si budete chtít pořídit kartu, tak ji seženete standardně za 80 korun, firma ji dodává za 240 korun. Běžná cena v Evropě jsou tři eura (asi 78 Kč)," řekl deníku Nečas. ČS jeho tvrzení odmítá. Jednotkové náklady na výrobu karty odpovídají standardní ceně na trhu pro tento typ produktu, sdělila listu mluvčí banky Helena Matuszná. S firmou Monet+, která karty dodává, prý ČS spolupracuje od roku 2002.

Exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) nerozumí vyjadřování premiéra Petra Nečase (ODS) k sociálním kartám. Projekt sKaret naplňuje podle Drábka všechny body, které naplnil měl. Pro jeho legislativní vymezení hlasovali zhruba před půldruhým rokem i poslanci ODS, řekl místopředseda TOP 09 Drábek. Občanští demokraté jsou pro zrušení projektu, menší koaliční strana je dál hájí. Drábek podotkl, že sKartu má více než čtvrt milionu lidí, a "torpédování projektu" nerozumí. Vláda ve středu odmítla návrh Drábkovy nástupkyně na ministerstvu Ludmily Müllerové (TOP 09) na úpravy projektu. Pokračuje tedy dál podle původního vymezení.

Zakladatel holdingu Synot Ivo Valenta se kvůli rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) v kauze rušení loterijních videoterminálů obrátí na evropský soud. ÚS vyškrtl z novely loterijního zákona ustanovení, které umožňovalo provoz terminálů povolených ministerstvem financí až do konce roku 2014. Valenta označil rozhodnutí soudu za politické. "Došlo k silnému porušení našich práv. Vynaložíme veškeré úsilí, abychom si svá práva i po 22 letech podnikání v této zemi udrželi. Ve světě žádný podobný precedent nenajdete," řekl deníku Valenta, který zvažuje zřízení internetové licence na Maltě, protože zahraniční provozovatelé nejsou podle něj na rozdíl od těch tuzemských nijak omezováni. Holding zaměstnává 700 lidí.

Náklady na pracovní sílu jsou v České republice stejně jako v ostatních postkomunistických zemích podstatně nižší, než je průměr Evropské unie. Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat), podle něhož v Evropské unii je nejdražší pracovní síla ve Švédsku, v Dánsku a v Belgii. V ČR činily loni takzvané jednotkové náklady práce v přepočtu 10,6 eura na hodinu, zatímco průměr celé sedmadvacítky byl podle odhadu Eurostatu 23,4 eura. Ve srovnání s Českem byla z postkomunistických zemí pracovní síla dražší jen ve Slovinsku.

Ministerstvo financí mírně zhoršilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos by měl hrubý domácí produkt stagnovat a příští rok stoupnout o 1,2 procenta, uvedlo ministerstvo v nové makroekonomické prognóze. Ještě v lednu úřad odhadoval růst letos o 0,1 procenta a v roce 2014 o 1,4 procenta. Případný očekávaný vývoj se přitom může zhoršit, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Hlavním rizikem pro odhady je vývoj v eurozóně, kam plyne většina českého exportu. MF totiž očekává, že ekonomika eurozóny letos klesne o 0,3 procenta. V roce 2015 počítá MF s růstem HDP o 2,1 procenta a v roce 2016 se zvýšením výkonu ekonomiky o 2,6 procenta. Ministerstvo rovněž upozornilo, že deficit veřejných financí by měl v letošním roce klesnou na 2,8 procenta HDP. Prognóza přitom neuvažuje s prodejem kmitočtových pásem mobilním operátorům ani s prodejem emisních povolenek, což by mohlo letos deficit ještě snížit. Loni byl deficit veřejných financí kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí a také problémům s dřívějším čerpáním fondů EU 4,4 procenta. Bez těchto vlivů by byl 2,5 procenta HDP.

Český svaz tělesné výchovy podává žalobu na bývalého ředitele Sazky Aleše Hušáka a požaduje téměř miliardu korun za škody, které podle advokátů způsobil svým řízením loterijní společnosti. Informuje o tom internetový deník Insider. O žalobě bude předseda ČSTV Miroslav Jansta hovořit na pondělní tiskové konferenci. Šéfové tělovýchovné organizace se tak zřejmě přece jen rozhodli žalovat Hušáka o náhradu škody, přestože Jansta ještě na prosincové valné hromadě tvrdil, že jedinou možností je žaloba za poškození dobrého jména. V žalobě se uvádí, že Hušákův plat byl až na 50 milionů korun ročně. Dalšími miliony Hušák odměňoval nejbližší spolupracovníky a poradenské firmy. Za pronájmy soukromého letadla utrácel až deset milionů korun ročně, částečně prý na přepravu na své sídlo na Menorce. Především mu však žaloba dává vinu za stavbu Sazka Areny, která se prodražila na devět miliard a nakonec přivedla společnost až k insolvenci. Hušák jakékoli pochybení opakovaně odmítá.

Skupina CEE Stock Exchange Group, která zahrnuje například akciové burzy ve Vídni a Praze, jedná o posílení spolupráce s varšavskou burzou. Oznámila to firma, jež kontroluje také akciové trhy v Budapešti a Lublani. "V této fázi se zkoumají všechny strategické možnosti a způsoby spolupráce," upozornila společnost. Zdroj agentury Reuters již dříve uvedl, že burzy ve Vídni a Varšavě jednají o možné fúzi. Dodal však, že rozhovory jsou pouze předběžné a nemusí nezbytně vést k dohodě.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zahájila správní řízení s Českou televizí a Primou kvůli možnému porušení zákona při vysílání před prezidentskou volbou. Rada má podezření, že ve zpravodajských či publicistických pořadech mohla být porušena zásada objektivity a vyváženosti. Informovala o tom předsedkyně rady Kateřina Kalistová. O vysvětlení k některým pořadům týkající se prezidentské volby rada požádala také televizi Nova. Česká televize si správní řízení vysloužila svým pořadem Reportéři ČT ze 7. ledna, který představil všechny prezidentské kandidáty vstupující do prvního kola volby. Problematické podle rady bylo zařazení klipu herce Tomáše Hanáka, který při prezentaci Jana Fischera útočil na kandidátovu politickou minulost a vyzýval jej k odstoupení. Rada zahájila správní řízení také s FTV Prima kvůli Prezidentskému duelu ze 4. ledna, ve kterém byl poskytnut prostor jen dvěma prezidentským kandidátům, Miloši Zemanovi a Janu Fischerovi. Podle rady byli ostatní kandidáti znevýhodněni, a byly tak porušeny zásady vyváženosti.

Skupina Agrofert Holding koupila od společnosti Economia vydavatelství Ecopress, jež na Slovensku vydává Hospodárske noviny a další odborné tituly. Smlouva o prodeji byla podepsána v Praze. Obě smluvní strany se dohodly, že detaily transakce nebudou zveřejňovat. ČTK o tom informoval mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Skupina, za kterou stojí rodák z Bratislavy Andrej Babiš, přebírá Ecopress i se všemi zaměstnanci od českého vydavatelství, za nímž je další známý miliardář Zdeněk Bakala. Ecopress na Slovensku vydává deník Hospodárske noviny a několik dalších odborných titulů jako Týdeník Zdravotnícke noviny, měsíčníky Stratégie a Investor, dále Obchod, Sestra, Diabetik, Student Life, Horeca magazín či časopis Run.