Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Petr Nečas (ODS) o víkendu již podruhé nečekaně navštívil české vojáky v Afghánistánu. V sobotu ho v Kábulu přijal prezident Hamíd Karzáí. Nejvyšší afghánský představitel podle Nečase projevil zájem o české podzvukové bitevníky L-159. Afghánci prý mají dobré zkušenosti se staršími českými letadly z Aera Vodochody. Politici hovořili také o spolupráci v průmyslu, dopravě a vzdělání. Nečas Karzáího také ujistil, že čeští vojáci v neklidné zemi zůstanou i po roce 2014, kdy končí mandát současné spojenecké operace ISAF. České vojáky premiér navštívil v neděli. Nejprve zamířil do provincie Vardak, posléze do Lógaru. Ministr obrany Vlastimil Picek poznamenal, že v případě L-159 jde o velice složitou otázku. Afghánský stát nemá dostatek prostředků, aby si mohl techniku kupovat sám. Vždy ji pořizuje z pomoci USA, které také dávají svá doporučení. Česká republika pole něj předběžně počítá s nasazením do 150 vojáků v rámci nové mise. Přesnou podobu mandátu mise posuzuje vedení Severoatlantické aliance. Češi se budou podílet na výcviku bezpečnostních složek a zřejmě také budou moci nasadit své "speciály" v boji proti nepříteli.

Rozhovory se švédskou stranou o pokračování pronájmu stíhaček Jas-39 Gripen budou pokračovat v květnu. V diskusním pořadu Partie televize Prima Family to uvedl ministr obrany Vlastimil Picek. V květnu by měly být podle něj předány informace, o nichž se následně má začít "velice intenzivně dále jednat". Pronájem gripenů pro české piloty končí na konci roku 2014. Jednání o gripenech se táhnou už déle než rok a Praha dosud dávala najevo, že s nabídkami ze Švédska není příliš spokojena. O věci naposledy v březnu hovořili také premiéři obou zemí Petr Nečas (ODS) a Fredrik Reinfeldt. Picek v televizi potvrdil, že v jednáních zazněly nabídky na tří, pěti a deseti či dvanáctiletý další pronájem letadel.

Spor o obsazení velvyslaneckých postů je ve skutečnosti zásadní otázkou toho, kdo bude mít konečné slovo v české zahraniční politice. Uvedl to ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). V úterý v poledne se šéf české diplomacie k tomuto tématu sejde s prezidentem Milošem Zemanem. Spor okolo jmenování velvyslanců mezi Černínským palácem a Pražským hradem se naplno rozhořel poté, co dal Zeman najevo, že by ve funkci velvyslankyně v Bratislavě rád viděl Livii Klausovou, manželku svého předchůdce Václava Klause. Klausová Zemana podpořila v předvolební kampani, v níž nakonec v lednu o prezidentské křeslo soupeřil právě se Schwarzenbergem. Ten návrh rozhodně odmítl. Připomněl, že v České republice ministr zahraničí velvyslance vládě navrhne, vláda pak jmenování schválí a prezident dotyčného následně jmenuje. Podle Schwarzenberga si nyní přímo zvolený prezident Zeman zřejmě snaží nárokovat větší pravomoci. Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře a někdejší diplomat Hynek Kmoníček v rozhovoru pro sobotní Právo uvedl, že prezident "zvolený přímou volbou s počtem voličů značně přesahujícím voliče vládních politických stran je v takové váhové kategorii, že by se s ním mělo počítat".

Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo veřejnosti poskytnout veškeré informace o nákladech na výrobu sociálních karet. Myslí si to premiér Petr Nečas (ODS). Připomíná, že distribuci sKaret ke klientům provádějí úřady práce. Je proto velmi diskutabilní, jaké jsou skutečné výrobní a doprovodné náklady. Premiér se v posledních týdnech proti projektu sKaret, za který odpovídá ministerstvo práce a sociálních věcí v gesci TOP 09, ostře vymezuje. Od ministryně Ludmily Müllerové žádá, aby projekt zastavila. Müllerová ale kartu, kritizovanou opozicí i odborníky, hájí a navrhuje jen změny v jejím využívání. Předseda vlády tento týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že na projektu vydělává už jen firma, která dodává platební systém pro Českou spořitelnu. Té ministerstvo projekt sKaret svěřilo. Spořitelna Nečasovo tvrzení odmítla. Jednotkové náklady na výrobu karty podle ní odpovídají standardní ceně na trhu pro tento typ produktu.

Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec popírá, že by vykonstruoval kauzu na pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Ta prohlásila na konci března v rozhlasové stanici Frekvence 1, že na ni policie připravuje kauzu. V Pressklubu vyvracela svou možnou podjatost kolem IT zakázek ministerstva práce a sociálních věcí. Kvůli tomu je údajně prověřován její manžel Tomáš Hájek, se kterým ale Bradáčová prý už tři roky nežije. Po vysílání řekla, že Martinec na ni kauzu vyrobil. Její výrok zaznamenaly mikrofony. Bradáčová pak zažádala o prověření postupů protikorupční policie. Podnětem se nyní zabývá policie. Podle Martince ale k žádnému vykonstruování kauzy ani prodeji informací nedošlo. "Jsem si jistý, že k takovým tvrzením doktorka Bradáčová nemá, a ani nemůže mít jakýkoliv důkaz," řekl Martinec. S výrokem pražské vrchní zástupkyně nesouhlasí ani policejní prezident Martin Červíček. "To ale neznamená, že mě to nechává chladným. Pro mě je to velmi závažný podnět a jsem velmi zvědavý na výsledky vnitřní kontroly," dodal.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) zveřejnil na své webové stránce dokumenty ke kauze opencard. Sdělila to mluvčí magistrátu Tereza Králová. Primátora a devět jeho radních policie podezírá z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Za to jim hrozí osmileté vězení. Na webu je například usnesení o zahájení trestního stíhání, ale také stížnost, kterou podali radní v minulých dnech k nejvyššímu státnímu zastupitelství. "Tyto dokumenty budu postupně doplňovat podle toho, jak se celá věc bude vyvíjet," uvedl Svoboda. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu chce stíhat kvůli kritizovanému projektu opencard celkem 15 lidí. Obvinění se týká zakázky za zhruba 74 milionů korun, kterou loni získala firma Haguess. Deset radních z TOP 09 a ODS včetně primátora obvinění odmítají.

Šéfa opavských strážníků Milana Kokoře vyšetřuje státní policie. Uvedla to televize Nova. Kokoř údajně zapsal svá soukromá auta na takzvaný "blacklist", tedy seznam vozů, které strážníci nemají pokutovat za přestupky. Kokoř post ředitele neopustil, z funkce však podle Novy odstoupil náměstek primátora Opavy Daniel Žídek, který měl strážníky na starost. Trestní oznámení podali na Kokoře podle televize v březnu odbory opavských strážníků. Případem se zabývá státní policie ze sousedního Bruntálska. Na opavském blacklistu je asi 1500 aut, jejichž majitelé mají například oprávnění parkovat na vyhrazených místech v centru. Teď strážníci seznam nepoužívají, protože opavský primátor Zdeněk Jirásek nechal počítačový systém s blacklistem znepřístupnit a data zálohovat, uvedla Nova.

Opilý třiadvacetiletý řidič narazil dopoledne v ulici V Korytech na Praze 10 do autobusu MHD, šest lidí se při nehodě zranilo. Mladík z místa srážky utekl, přestože byl sám zraněn. Policistům se ho podařilo vypátrat až s pomocí policejního psa. ČTK to řekla mluvčí pražské policie Andrea Zoulová. Nejvážněji byl zraněn spolujezdec opilého řidiče, čtyři lidé v autobusu utrpěli pouze lehká zranění. Dechová zkouška u řidiče ukázala přes 1,9 promile alkoholu. Příčiny a okolnosti nehody budou ale policisté ještě prošetřovat.

Stavební spořitelny poskytly během prvního čtvrtletí úvěry za 9,8 miliardy korun, což je meziroční nárůst o sedm procent. Naopak nižší zájem zaznamenaly o uzavírání nových smluv včetně navýšení cílových částek. Vyplývá to z výsledků spořitelen. Celkově spořitelny uzavřely letos téměř 130.000 nových smluv o stavebním spoření včetně navýšení cílové částky. Za stejné období loni to bylo téměř 155.000 smluv. Vyšší počet smluv letos uzavřela jen Raiffeisen stavební spořitelna. V případě úvěrů pokles zaznamenaly Modrá pyramida, Raiffeisen stavební spořitelna a Wüstenrot stavební spořitelna. Za celý loňský rok stavební spořitelny poskytly úvěry za 43,7 miliardy korun, což je meziroční pokles o devět procent. Celkově stavební spořitelny uzavřely loni zhruba 580.000 smluv včetně navýšení cílové částky, předloni to bylo přes 685.000.

Sudetoněmecké krajanské sdružení udělí svou cenu za lidská práva českému dokumentaristovi Davidu Vondráčkovi. Sdružení to oznámilo v programu 64. sudetoněmeckého srazu v Augsburgu, na němž má devětačtyřicetiletý filmař 18. května ocenění převzít. Vondráček natočil několik snímků věnujících se tématice poválečného vysídlení německé menšiny z tehdejšího Československa. Za dokument Zabíjení po česku, líčící masakry na Němcích v Československu po skončení druhé světové války, získal v roce 2010 Cenu Franze Werfela udělovanou jinou německou vysídleneckou organizací. Vondráček přiznal, že kvůli citlivosti tohoto tématu v Česku dlouho zvažoval, zda má cenu od nadace Centrum proti vyháněním přijmout. Nakonec se tak prý rozhodl i s ohledem na předchozí nositele, mezi které patřili laureátka Nobelovy ceny za literaturu Herta Müllerová nebo význačný maďarský spisovatel György Konrad. Sudetoněmeckou cenu za lidská práva dostala v minulosti například vdova po válečném zachránci židů Oskaru Schindlerovi Emilie.