Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Petr Nečas (ODS) odsoudil pondělní bombový útok v cíli maratonu v americkém Bostonu. Pevně věří, že tento "nepřijatelný a odporný teroristický čin" bude vyšetřen a lidé, kteří jsou za něj zodpovědní, skončí před soudem. "Takto barbarské a kruté chování nemá mít místo na scéně," řekl Nečas. Po výbuchu dvou náloží zahynuli v Bostonu nejméně tři lidé a přes 140 osob bylo zraněno. Maraton běželo také 13 českých závodníků, nikdo z nich nebyl zraněn. Bostonského maratonu se zúčastnilo na 27.000 běžců a zhruba půl milionu lidí běhu přihlíželo.

Prezident Miloš Zeman poslal v souvislosti s událostmi kondolenční telegram americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Zdůraznil v něm, že boj s terorismem pokládá za jednu ze svých zahraničněpolitických priorit a že v České republice USA mají aktivního a spolehlivého partnera. Obamovi i rodinám obětí pak vyjádřil soustrast.

Bezpečnostní složky v Česku analyzují situaci po pondělním útoku v americkém Bostonu. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) momentálně v ČR něco podobného nehrozí. Pražská policie ale zvýšila ochranu americké ambasády. Policisté se také chystají na opatření ohledně maratonu, který se chystá v polovině května v ulicích metropole. Situaci po útoku v Bostonu sleduje pražská policie, kde se má v polovině května také konat maraton s tisícovkami účastníků. "Policie žádná masivní speciální opatření nepřijala. Policisté v metropoli se v rámci běžného výkonu služby již dlouhodobě zaměřují na místa s větší koncentrací osob a na vytypované objekty," řekla mluvčí policie Andrea Zoulová.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) jednal na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem o nových velvyslancích. Na jménech několika z nich se neshodují. Ministr po jednání s novináři nehovořil a ani Hrad výsledek schůzky nekomentoval. Podle mluvčí MZV ministr informoval prezidenta o aktivitách české diplomacie. Schwarzenberg spor se Zemanem o víkendu interpretoval jako zásadní otázku toho, kdo bude mít rozhodující slovo v otázkách zahraniční politiky. Neshody mezi oběma politiky gradovaly poté, co dal Zeman najevo, že by ve funkci velvyslankyně v Bratislavě rád viděl manželku svého předchůdce Livii Klausovou. Schwarzenberg takový návrh rozhodně odmítl. Na místo už navrhl nynějšího generálního sekretáře ministerstva zahraničí Jaromíra Plíška. Kromě Klausové žádá Zeman dosazení bývalého kosmonauta Vladimíra Remka na místo velvyslance v Moskvě. Schwarzenberg ale požaduje, aby v čele ambasád stáli zkušení kariérní diplomaté. Kvůli sporům mezi Černínským palácem a Hradem jsou zablokovány změny diplomatů v několika zemích.

Státní penze budou s největší pravděpodobností klesat, varuje vláda. Stupňuje proto informační kampaň k důchodové reformě, která zahrnuje mimo jiné druhý penzijní pilíř. Bez reformy není situace v důchodech dlouhodobě udržitelná, řekl novinářům premiér Petr Nečas (ODS). Poukázal přitom na předpokládané stárnutí obyvatelstva, kvůli kterému by rostl schodek státního důchodového účtu. Státní důchody by mohly podle Nečase postupně klesat až na polovinu současných hodnot v roce 2050. Nečas připomněl, že loni schodek důchodového účtu dosáhl 45 miliard korun. Pokud by reforma nebyla a stát by měl ztráty účtu vyrovnat, musela by se zvýšit sazba pojistného z 28 na 40 procent, nebo by se musela zavést jedna sazba DPH až 26 procent. Další možností by podle premiéra bylo zvýšit firemní daň z nynějších 19 na 38 procent.

Polský ministr zemědělství a rozvoje venkova Stanislaw Kalemba zrušil pozvání českého ministra zemědělství Petra Bendla k jednání o kvalitě potravin, které předtím neoficiálně potvrdil. Schůzka se měla uskutečnit 6. května. Bendl to řekl na tiskové konferenci s tím, že jakékoliv oddalování bude zhoršovat situaci. Polské velvyslanectví minulý týden označilo kritiku kvality polských potravin z české strany za snahu vytlačit je z trhu a zvýšit na něm podíl českých výrobků. Proti tomu, že by v Česku byla vedena jakákoli "masivní kampaň" proti polským potravinám, o níž Poláci hovoří, se následně ohradilo české ministerstvo zahraničí. Jeho jednoznačnou prioritou jsou prý kvalitní potraviny pro české občany.

Předsednictvo vládní TOP 09 doporučilo ministryni práce a sociálních věcí Ludmile Müllerové předložit vládě takový návrh na korekci projektu sKaret, který bude důsledně respektovat prosincovou dohodu uzavřenou mezi ní, premiérem Petrem Nečasem (ODS) a generálním ředitelem České spořitelny Pavlem Kysilkou. Prohlášení předsednictva poskytla mluvčí strany Alžběta Plívová. Nečas nyní žádá úplné zrušení projektu. Jeho mluvčí poznamenal, že od prosince se objevilo několik tehdy neznámých faktů a premiér teď vychází z březnové dohody s Müllerovou o tom, že zrušení karet je nejméně špatné řešení. Loni 6. prosince se Nečas, Müllerová a Kysilka dohodli, že kritizované sociální karty budou sloužit jako průkazky pro příjemce dávek, příspěvků a podpor. K placení či vybírání peněz od státu z bankomatů je lidé měli moci používat jen dobrovolně a povinné měly být pouze u těch, u nichž hrozí zneužívání dávek v hmotné nouzi.

Prvním náměstkem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude bývalý přechodný ředitel této instituce Zdeněk Hazdra, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček. Historik Hazdra nahradí odvolaného Eduarda Stehlíka, s nímž se nová ředitelka ústavu Pavla Foglová nedohodla na další práci. Stehlík z ÚSTR odchází, mimo jiné proto, že nesouhlasí se zvažovaným odvoláním ředitelky Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuše Kukánové. O ústav se přou ODS s ČSSD. ODS kritizuje odvolání ředitele Daniela Hermana. To učinila rada ústavu, která uvádí, že nebyla s jeho prací spokojena. Na místo Kukánové má nastoupit Světlana Ptáčníková, která už z ABS má zkušenosti a o funkci ředitelky dřív usilovala. Archiv spadá pod ÚSTR. Foglová po svém jmenování minulý týden řekla, že plánuje menší personální změny.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že česká ekonomika v letošním roce zastavení pokles. Na letošek očekává růst o 0,3 procenta a příští rok už by se měl hrubý domácí produkt Česka zvýšit o 1,6 procenta, uvedl MMF v jarním globálním ekonomickém výhledu. V minulé prognóze fond Česku na letošní rok předpovídal oživení o 0,8 procenta po loňském poklesu o 1,2 procenta. Fond tak sice letošní předpověď pro českou ekonomiku výrazně zhoršil, na rozdíl od řady veřejných i soukromých domácích institucí však nadále předpovídá celoroční růst. Česká národní banka ve své únorové prognóze předpověděla pro letošek pokles českého HDP o 0,3 procenta. České ministerstvo financí prozatím počítá podle lednové prognózy s mírným růstem tempem 0,1 procenta. Poradenská společnost Ernst & Young odhadla minulý měsíc pokles tuzemské ekonomiky o 0,5 procenta a za hlavní příčinu označila snížení soukromé spotřeby.

Bulharský regulační úřad začal veřejně projednávat možnost odejmutí licence české energetické společnosti ČEZ k distribuci elektřiny v zemi. Manažer ČEZ pro Bulharsko Petr Dokládal podle listu Novinite v úvodu jednání prohlásil, že se tak děje na základě čistě formálních pochybení. Zároveň vyjádřil naději, že řízení bude zastaveno. Zřejmě potrvá nejméně dva měsíce. Firma se v Bulharsku potýká s problémy na několika frontách, mimo jiné je podezřelá z pokusu obejít zákon o veřejných zakázkách. ČEZ jakékoli obvinění z protiprávní činnosti odmítá. Potíže bulharské odbočky české společnosti začaly po masových protestech Bulharů proti vysokým účtům za elektřinu, které 19. února spustily proces možného odebrání licence a den poté vyústily v pád pravicové vlády Bojka Borisova.

Počet českých společností, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji, poprvé po mnoha letech klesl. Od konce roku 2012 do konce března se jejich počet snížil o 44 na 12.632. Pokles je první za posledních sedm let, kdy Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA) zájem podnikatelů o daňovou optimalizaci a zajištění anonymního vlastnictví pravidelně sleduje. "V prvním kvartálu letošního roku jsme zaznamenali pokles nebo stagnaci počtu českých firem s vlastníkem z daňového ráje ve 14 z 19 sledovaných destinací. K růstu došlo v případě Seychel (32 nových), Kypru (15), Malty, Belize a Panamy (po pěti)," komentovala statistiky analytička agentury Petra Štěpánová. Paradoxní je to, že i přes krizi na Kypru letos zatím v Česku přibylo 15 firem s kyperským vlastníkem.