Zprávy | Z archivu rubriky

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se v dopisu policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi zastal vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové v jejím sporu s protikorupční policií. Bradáčová tvrdí, že na ni policie připravuje kauzu, šéf útvaru to odmítá. Blažek napsal, že mu žalobkyně v této souvislosti oznámila mimořádně závažný fakt. Informaci o dopisu přinesla Česká televize. Bradáčová koncem března vyvracela v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 možnou podjatost v kauze IT zakázek ministerstva práce a sociálních věcí. V něm policisté podle informací médií prověřují i manžela vrchní státní zástupkyně Tomáše Hájka, se kterým ale Bradáčová už tři roky nežije. Po vysílání žalobkyně řekla, že na ni kauzu vyrobil šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Martinec následně toto tvrzení popřel s tím, že Bradáčová k němu nemá a ani nemůže mít jakýkoliv důkaz. Bradáčová dala kvůli svému podezření podnět k prověření práce policie. Policejní prezident Červíček už dříve uvedl, že není přesvědčený o tom, že policie něco "vyrobila".

Spor o velvyslance mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem začíná značně zatěžovat a zpomalovat práci české diplomacie, uvádějí neoficiální zdroje ČTK. Zeman ministrovi blokuje část navržených kandidátů na velvyslance; kvůli sporu ale není jasno ani o odjezdu diplomatů, kteří už čerstvě dostali svolení hostitelské strany. Někteří budoucí velvyslanci tak nemohou plánovat svůj odjezd, nemají totiž pověřovací listiny s podpisem prezidenta pro předání v budoucí zemi působení. Naopak odcházející velvyslanci, jež se mají ze zahraničí vracet do pražského ústředí, nevědí, na kdy mohou návrat plánovat. Ministerstvo zahraničí zase netuší, jak může počítat s jejich nástupem do některého z odborů. Potíže by mohly být s pozicemi velvyslanců v Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Saúdské Arábii, Dánsku, Bělorusku, Kanadě, která je důležitá pro jednání o vízech, či Vatikánu. Podle stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je nynější spor mezi Hradem a Černínským palácem "trochu trapný". Schwarzenberg podle něj ze své pozice nakonec ustoupí a svolí ke kompromisnímu řešení.

Vláda schválila návrh daňových změn souvisejících s novým občanským zákoníkem. Podle návrhu ministerstva financí by měly od příštího roku platit jen některé změny daní, jako je například prodloužení lhůty pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů na tři roky. Již schválené zákony počítají s jejich platností od roku 2015. Vláda rovněž schválila návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, který nahrazuje současnou úpravu o dani z převodu nemovitosti. Vedle toho návrh rovněž ruší zákon o dani dědické a darovací. Daň dědická a darovací bude transformována do daní z příjmů při zachování současných osvobození. Vláda se na počátku února shodla, že sazby daní se letos a v příštím roku nebudou měnit. Kabinet chce udržet stabilní podnikatelské prostředí, které je na změny v oblasti daní citlivé.

Vláda schválila zvýšení nejvyšší povolené rychlosti na vybraných silnicích prvních tříd z 90 na 110 kilometrů za hodinu. Počítal s tím návrh novely zákona o pozemních komunikacích, který předložilo ministerstvo dopravy. Novela zákona dále umožní obcím prodávat vozidla odtažená při blokových čištěních, o která se jejich majitelé nehlásí. Návrh takzvaného vymezení kategorií a tříd dálnic a silnic prakticky počítá se zrušením kategorie rychlostní silnice, které se nově stanou dálnicemi druhé třídy s maximální rychlostí 130 kilometrů za hodinu.

Vláda schválila zákon určující podmínky, za kterých se budou firmy a organizace moci stát veřejně prospěšnými společnostmi. Patří mezi ně například vyšší nároky na vedení účetnictví, dodržování pravidel znemožňujících vyvést ze společnosti majetek či povinnost zřídit kontrolní orgán. Sdělila to mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová. Norma si podle úřadu klade za cíl zajistit vyšší transparentnost u společností se statusem veřejné prospěšnosti. Veřejnou prospěšnou společnost definuje velmi obecně občanský zákoník, který začne platit počátkem příštího roku. Podle něj taková firma přispívá k dosahování obecného blaha, své jmění využívá hospodárně k veřejně prospěšnému účelu, majetek nabyla z poctivých zdrojů a na její rozhodování mají podstatný vliv pouze bezúhonné osoby. Podle návrhu se může stát veřejně prospěšnou i společnost, která je výdělečná. V zakladatelské smlouvě ale musí být povinně uveden způsob použití zisku.

Vláda se seznámila s návrhem, aby se ČR více podílela na využívání Antarktidy a mohla spolurozhodovat o její budoucnosti, uvedl úřad vlády na webu. Příslušný materiál předložil kolegům ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Česko v Antarktidě provádí vědecký výzkum, na ostrově Jamese Rosse má od roku 2006 výzkumnou polární stanici. Důvody jsou ale i zahraničněpolitické vzhledem k budoucímu využívání přírodních surovin. Ministerstvo zahraničních věcí chce proto podat žádost o takzvaný konzultativní status, který by rozšířil pravomoci Česka v rámci již podepsané smlouvy o Antarktidě. Až status Praha získá, budou se moci čeští zástupci s hlasovacím právem aktivně účastnit zasedání smluvních stran, spolupodílet se na regulaci využívání Antarktidy a rozhodovat o její budoucnosti. K původní smlouvě o Antarktidě přistoupilo bývalé Československo už v roce 1962.

Všechny čtyři kandidáty na ústavní soudce, které navrhl prezident Miloš Zeman, Senát pravděpodobně schválí. Doporučil to jednomyslně senátní výbor pro lidská práva. Rozhodl tak poté, co kandidáty vyslechl. Na jednání nebyli zástupci ODS, kteří se netají výhradami zejména vůči jednomu z adeptů, někdejšímu vojenskému prokurátorovi Jaroslavu Fenykovi. Zeman kromě Fenyka navrhl na ústavní soudce soudkyni Nejvyššího správního soudu Miladu Tomkovou a profesory právnických fakult Vladimíra Sládečka a Jana Filipa. Nominaci prezident zdůvodnil jejich odbornou zkušeností, praxí a publikační i pedagogickou činností. Filip si získal přízeň senátorů zejména z ČSSD, která má v horní komoře většinu, mimo jiné tím, že by na rozdíl od většiny současných ústavních soudců byl pro projednání jejich žaloby na bývalého prezidenta Václava Klause. Fenyk zase zpochybnil důvodnost amnestie vyhlášené Klausem. Senát má kandidáty na ústavní soudce volit na schůzi v příštím týdnu možná za Zemanovy účasti.

Ministryně kultury Alena Hanáková odvolala ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela. Neprokázal podle ní, že rozumí specifickému poslání galerie, a neskýtá záruky pro její rozvoj. Ekonoma Rösela jmenoval do funkce v polovině roku 2011 Hanákové předchůdce Jiří Besser. Do jmenování nového generálního ředitele, na jehož výběru se bude podílet grémium oborníků z oblasti výtvarného umění, bude pověřen řízením Národní galerie v Praze současný ředitel sbírky starého umění profesor Vít Vlnas. Rösel byl jmenován do funkce jako odborník na ekonomické vztahy. Ve vedení galerie nahradil jejího dlouholetého ředitele Milana Knížáka. Ředitelem NG se stal poté, co dlouhá léta působil ve firmách zabývajících se investicemi, správou soukromého kapitálu, restrukturalizací podniků a obchodem s nemovitostmi. Náznaky, že by mohl být ze své funkce odvolán, se objevovaly v posledním roce opakovaně. Ministerstvo kultury Röselovi několikrát vrátilo koncepci rozvoje Národní galerie, aby ji dopracoval.

Takzvaného českého kurzarbeitu využilo od loňského září 32 firem v potížích. Z projektu Vzdělávejte se pro stabilitu, na který je vyčleněno 400 milionů korun, vyčerpaly něco přes 11 milionů Kč. Sdělila to mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová. Projekt má podnikům pomoci udržet pracovní místa. Mohou dostat příspěvek na mzdy pracovníků a na jejich školení. Ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) už dřív oznámila, že se pravidla kurzarbeitu zmírní, aby na podporu dosáhlo víc zaměstnavatelů. O změnu pravidel žádali zaměstnavatelé i odboráři. Na mzdu zaměstnance mohou firmy nyní dostat až 31.000 korun. Podporu mohou čerpat půl roku, možné je prodloužení na rok. Peníze putují z Evropského sociálního fondu z programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Kurzarbeit by měl trvat podle plánu do konce srpna 2015.

Pokud by byla snížena podpora investic ze současných 40 procent na 25 procent, jak navrhuje Evropská komise, dvě třetiny firem by již do nových či stávajících projektů v České republice neinvestovaly. Vyplývá to z průzkumu agentury CzechInvest. Česko se změnou nesouhlasí, stejně jako některé další členské státy EU Pobídky, které Česká republika nabízí investorům, loni přilákaly 48 firem, což je nejvíc od finanční krize v roce 2008. Investiční záměry v hodnotě 20 miliard korun pomohou vytvořit 5500 nových pracovních míst. Investiční pobídky využívají v Česku hlavně velké podniky. Zájem investorů povzbudila změna pravidel pro čerpání daňových výhod. Na novelu zákona o investičních pobídkách, která je účinná od července 2012, si počkaly například Škoda Auto, Saar Gummi Czech, Třinecké železárny a Jotun Powder Coatings. Novela zákona například prodloužila lhůtu na čerpání slevy z daně z příjmu na deset let.