Zprávy | Z archivu rubriky

Americká policie potvrdila smrt až 15 lidí a dalších téměř 180 zraněných při středečním výbuchu v továrně na hnojiva v texaském městě West. Mezi obětmi jsou i hasiči a záchranáři, kteří zasahovali u chemičky po požáru, který explozi předcházel. V obci s necelými třemi tisícovkami obyvatel, která je jedním z hlavních texaských center českých přistěhovalců v USA, neštěstí srovnalo se zemí několik desítek domů. Honorární konzul Raymond Snockhouse Českému rozhlasu řekl, že zahynuli i dva jeho bratranci, kteří pracovali jako požárníci. Podle mluvčího Bílého domu byl o neštěstí informován prezident Barack Obama. Patrick Swanton z policejní stanice v nedalekém městě Waco řekl, že vyšetřovatelé prověřují dvě verze případu - kriminální čin a průmyslovou havárii způsobenou chemickou reakcí.

Město West, které bylo výbuchem nejvíc zasaženo, je jedním z hlavních texaských center české přistěhovalecké vlny, která ve druhé polovině 19. století do USA přivedla tisíce lidí. "Ze zhruba 2700 lidí v našem městě se k českému původu odhadem hlásí tři čtvrtiny," řekla Clarice Snokhousová. Dodala, že ve Westu se pořádají české mše, ve školách se vyučuje čeština. V Texasu je město West známo jako "koláčová metropole". Přistěhovalci z českých zemí se zasloužili o rozkvět obce, kolem roku 1890 se český živel na obchodním a kulturním životě oblasti už výrazně podílel. Do roku 1920 česká komunita ve Westu převládla a někteří ze starších obyvatel města dodnes češtinu ovládají. Město po celém Texasu proslavily každoroční české krajanské slavnosti zvané Westfest.

Premiér Petr Nečas v estonském Tallinnu zahájil dvoudenní návštěvu Estonska a Finska. V obou zemích má na programu nejen setkání s premiéry, ale také promluví na podnikatelských fórech. České firmy cítí příležitosti především při budování dopravní a energetické infrastruktury v obou severských zemích. Podle serveru Businessinfo.cz ukazují statistiky za poslední období, že propad v obchodní výměně mezi ČR a Estonskem, který nastal v krizovém roce 2009, byl už překonán a nyní jsou výsledky vzájemné obchodní výměny v historii vůbec nejlepší. Estonsko přitom nepatří mezi hlavní obchodní partnery České republiky. Z hlediska exportu bylo Estonsko v roce 2012 na 45. místě a z hlediska dovozu až na 68. místě. Velký podíl na nynějším obchodu má především vývoz automobilů.

Předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv se v Moskvě setkal s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem. Ten se v ruské metropoli účastní ekonomického fóra o problémech a výhledech ruského hospodářství. Do Ruska český exprezident přijel na osobní Medveděvovo pozvání. Podle agentury ITAR-TASS schůzka proběhla v neformální atmosféře. Mezinárodní konferenci organizuje ruská banka Sberbank a kromě Klause se jí účastí řada dalších zahraničních hostů. Na foru promluví bývalý britský premiér Tony Blair nebo bývalý americký ministr zahraničí Colin Powell. S Medveděvem, který v letech 2008-12 vykonával funkci ruského prezidenta, se Klaus setkal v posledních letech několikrát. Naposledy besedovali koncem roku 2011 v Praze, kde Medveděv zahájil výstavu Carský dvůr pod vládou Romanovců.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek nepřímo podpořil zvolení Jaroslava Fenyka mezi ústavní soudce. Podhled na něj změnil po vystoupení Fenyka v senátním ústavně-právním výboru. Dříve k němu měl výhrady kvůli jeho předlistopadovému působení na vojenské prokuratuře. Fenykovi byl v médiích vyčítán jeho podíl na odsouzení odpírače vojenské základní služby. Expert na trestní právo Fenyk svou roli v odsouzení Vladana Kočího zdůvodňoval mimo jiné tím, že pro něj žádal trest na samé dolní hranici trestní sazby, senát ale rozhodl o odsouzení na 15 měsíců. Vysvětlili si to prý i s Kočího obhájcem Otakarem Motejlem. Fenyk byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně v době, kdy tuto funkci vykonávala odborná mluvčí ČSSD pro oblast boje s korupcí Marie Benešová. Svůj post opustil nedlouho po ní, zdůvodnil to mimo jiné nesouhlasem s postupem v kauze katarského prince.

Prezident Miloš Zeman jednal s bývalým ministrem financí Jiřím Rusnokem o vzniku fondu, kam by ze svého prezidentského platu odváděl měsíčně 30 procent jako příspěvek na splácení státního dluhu. Na hradním webu o tom informovala Zemanova mluvčí Hana Burianová. Prezident se setkal také s místopředsedou ČSSD Zdeňkem Škromachem. Zeman jako prezident pobírá měsíční plat 186.300 korun hrubého. Dalších 173.300 korun měsíčně činí podle zákona "víceúčelová paušální náhrada". Plán založit prezidentský fond oznámil Zeman v polovině února. Kromě pravidelného příspěvku ze svého platu chtěl sehnat i další dárce, kteří by splácení části státního dluhu financovali.

Ministr Leoš Heger (TOP 09) oznámil chystané fúze nemocnic a ústavů, které zřizuje ministerstvo zdravotnictví. Od 1. ledna 2014 se má stát Revmatologický ústav součástí Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a Endokrinologický ústav součástí Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Revmatologové tvrdí, že sloučení bude mít negativní důsledky, endokrinologové se sloučením prý souhlasí. Pracovníci Revmatologického ústavu jsou připraveni vyhlásit stávkovou pohotovost. Podle návrhu tzv. slučovacího zákona se má sloučit také brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie a Fakultní nemocnice u sv. Anny s tamní fakultní nemocnicí. V Brně tak zůstane jedna fakultní nemocnice, která se po přijetí zákona o univerzitních nemocnicích změní na univerzitní.

Nová ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová oznámila, že chce odvolat šéfku Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuši Kukánovou a nahradit ji archivářkou Světlanou Ptáčníkovou. S ABS má Ptáčníková zkušenosti a o funkci ředitelky dřív usilovala. Skončit podle Foglové má také ředitel její kanceláře Pavel Žáček a ekonomický náměstek René Schreier. Důvodem je to, že nekomunikují, čímž ohrožují chod ÚSTR, řekla Foglová. Foglová také sdělila, že oslovila možné kandidáty na členství v nové vědecké radě ÚSTR, poradním orgánu instituce. Jeden až čtyři lidé podle ní členství už přislíbili. Celá dosavadní vědecká rada odstoupila na protest proti odvolání ředitele Daniela Hermana. Jeho sesazení vyvolalo kritické reakce i jinde, hlavně v ODS, která obvinila opoziční ČSSD z levicového puče. Sociální demokraté to rázně odmítli.

Část starostů chce v polovině května manifestovat v Praze za změnu v rozdělování evropských dotací tak, aby více odrážely potřeby obcí. Současné představy vlády by vedly k tomu, že peníze zůstanou nevyčerpané, budou rozdělovány byrokraticky a bude existovat prostor pro korupci. Řekli to předseda poslanců TOP 09 a Starostové Petr Gazdík a šéfka Sdružení místních samospráv Jana Juřenčáková. Kriticky se k nynějším plánů přidělování evropských dotací v letech 2014 až 2020 staví také Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí. V příštím programovacím období EU pro roky 2014 až 2020 bude mít ČR v rámci pomoci chudším regionům nárok asi na 20,5 miliardy eur (přes 517 miliard korun). Nynější iniciativa žádá, aby nejméně 65 procent částky pro rozvoj venkova čerpaly nárokovým systémem přímo obce, města a jejich sdružení. Premiér Petr Nečas (ODS) označil minulý týden akci za "zviditelňovačku" politického hnutí, které před minulými volbami podobně využívalo téma rozpočtového určení daní.

Evropská komise vyplatila členským státům EU jen 42 procent prostředků ze strukturálních fondů a Česká republika je v tomto směru s 29,9 procenty pod průměrem celé unie. Vyplývá to ze zprávy o dopadech programů politiky soudržnosti, kterou zveřejnila Evropská komise. Evropské strukturální fondy přispěly v celé EU v letech 2007 až 2011 k vytvoření skoro 400.000 pracovních míst, z toho 15.430 jich bylo v České republice. Podle mluvčí komise Shirin Wheelerové zpráva také zdůrazňuje, že pro kvalitní využívání fondů je klíčová "solidní administrativní kapacita a systém kontroly". "Proto pracujeme intenzivně s Českou republikou a dalšími zeměmi na zlepšení jejich administrativní kapacity," dodala.

Regionálnímu operačnímu programu (ROP) Severozápad hrozí, že přijde o další tři miliardy korun. Podle ministestva pro místní rozvoj (MMR) reálně hrozí, že se tomuto operačnímu programu nepodaří vyčerpat všechny přidělené peníze včas. Proto navrhuje, aby se 3,1 miliardy korun z ROP Severozápad rozdělilo mezi ostatní regionální operační programy. Vyplývá to z dokumentu Vyhodnocení řízení rizikových operačních programů. Nyní je materiál v meziresortním připomínkovém řízení.