Zprávy | Z archivu rubriky

S poskytnutím čtyř milionů korun městu West v americkém Texasu souhlasila česká vláda. Plyne to z výsledků jednání uveřejněných na vládním webu. Město West s početnou krajanskou komunitou před týdnem poškodil výbuch v továrně na výrobu hnojiv. Peníze od české vlády, které navrhl poskytnout ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), mají být využity především na opravu sokolovny. "Jak známo, je to městečko skoro čistě českého původu, pamatuji se, že jsem tam v kraji byl. Oni jsou větší vlastenci, než částečně my doma, a tudíž teď musíme opravdu pomoci," vysvětloval záměr pomoc poskytnout ministr zahraničí tento týden. Právě čtyři miliony, tedy asi 200.000 dolarů, je prý schopno jeho ministerstvo samo poskytnout. Schwarzenberg ale zároveň připustil, že zatím není možné říci, kdy by se sokolovna mohla začít rekonstruovat. Při výbuchu v texaském Westu před týdnem zahynulo nejméně 14 lidí a dalších 200 bylo zraněno. Vyšetřovatelé na místě exploze nenašli žádné důkazy o případném kriminálním činu, který by byl spojen s tragédií.

Prezident Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou znovu odsoudil excesy při poválečném odsunu sudetských Němců z Československa, uvedla Národní rada v tiskovém prohlášení. V následné názorové výměně se šéfem jejich rakouského vysídleneckého sdružení Gerhardem Zeihselem pak podle agentury APA Zeman odmítl, že by takzvané Benešovy dekrety představovaly riziko pro rakouské investory v Česku. Podle rakouského parlamentního prohlášení Zeman zdůraznil, že zákonná nařízení vydávaná československým prezidentem Edvardem Benešem jsou platnými českými ústavními zákony, což je podle něj nutné respektovat.

Takzvaný divoký odsun sudetských Němců, při němž krátce po skončení druhé světové války zahynuly tisíce lidí, Zeman odsoudil už v minulosti. Naposledy v rozhovoru pro APA ho označil za nelidský. Ve stejném interview také obhajoval svůj dřívější výrok, že vysídlení příslušníků třímilionové německé menšiny bylo pro ně vzhledem k jejich vlastizradě mírnějším trestem než trest smrti. Za to ho v úterý kritizoval předseda rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu Zeihsel. Na Zemanova vyjádření o vlastizradě sudetských Němců a trestu za ni reagoval také český premiér Petr Nečas. Podle něj nemá smysl používat zbytečně silné výroky, protože to nic nepřináší. Podle Nečase je potřeba si uvědomit, že nyní se píše rok 2013, není už přelom tohoto a minulého století a Česká republika je členskou zemí Evropské unie.

Debatu o aktuálních problémech jako je situace v eurozóně, koordinace hospodářských politik či obnova konkurenceschopnosti EU a jejích členů očekává premiér Petr Nečas od své čtvrteční schůzky s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. Nečas to řekl novinářům po jednání vlády. Evropský politik, který do Prahy přicestuje ve čtvrtek na krátkou návštěvu, se setká také s prezidentem Milošem Zemanem. Významný představitel EU přijíždí do ČR necelý měsíc poté, co zemi navštívil šéf Evropské komise José Barroso.

Soudci a státní zástupci zastavili do konce března na základě novoroční amnestie vyhlášené bývalým prezidentem Václavem Klausem trestní stíhání 757 lidí v 415 kauzách. Od poloviny února se počet zastavených případů zvýšil o 88, sdělila mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová. Aboliční článek je považován za nejkontroverznější část amnestie bývalé hlavy státu. Zrušil obvinění starší osmi let, u nichž možný trest nepřesahuje desetiletou hranici. Rozhodnutí se tak týkalo také některých rozsáhlých hospodářských kauz - například Progres Invest a H-System - s miliardovými škodami. Tyto a další případy nyní na základě dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana přezkoumá ještě Nejvyšší soud. Z českých věznic bylo v důsledku amnestie propuštěno zhruba šest a půl tisíce odsouzených. Plošná milost se vztahuje také na desítky nepodmíněných a alternativních trestů.

Vláda schválila návrh zákona o Národním parku Šumava. Oznámilo to ministerstvo životního prostředí, jehož předloha například mění zóny parku a umožňuje zásahy proti kůrovci i v nejpřísněji chráněné oblasti. Ministerstvo si od zákona slibuje větší stabilitu a lepší ochranu Šumavy, podle ekologů je však norma v rozporu se zásadami ochrany přírody, krajiny a biodiverzity. Má prý i četné právní nedostatky a zredukuje oblasti ponechané přírodě. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) je předložený zákon kvalitní. Nevznikal prý pouze v "laboratorním legislativním prostředí", ale vyslyšel názory vědců, starostů, ekologů a zástupců občanských sdružení. Premiér Petr Nečas (ODS) po jednání vlády řekl, že doufá, že bude u projednávání konkrétního návrhu ve Sněmovně dosaženo širší politické shody. Podle Hnutí Duha podoba zákona neslouží ochraně přírody. "Tento návrh otevírá dveře národního parku těžařům a developerům na úkor chráněné přírody a turistů. Umožní nové developerské projekty a zástavbu v srdci národního parku. Možná by bylo poctivější, kdyby ministr Chalupa rovnou navrhl park zrušit, když vzácná příroda kmotrům ODS tolik překáží," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Česku nehrozí pokuta od Evropské komise za vyplácení podpory provozovatelům obnovitelných zdrojů energie. Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Podle Kuby sice Evropská komise ještě nedokončila notifikaci zákona, který podporu stanovuje, problém ale není ve věcném obsahu. Kuba uvedl, že byl pouze zpožděn celý proces. Kuba také podotkl, že notifikace není dokončena ani v případě Německa a že zpoždění není nijak neobvyklé. Internetový deník Insider v úterý uvedl, že příspěvek pro obnovitelné zdroje může být považován za nedovolenou státní podporu. Server napsal, že Česku kvůli tomu může hrozit pokuta v řádu miliard korun. Česko vyplácí ze státního rozpočtu 11,7 miliardy korun na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Vláda schválila státní závěrečný účet za rok 2012, podle kterého schodek státního rozpočtu loni činil 101 miliard korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Nečas. Vedle toho kabinet schválil i aktualizovanou verzi Konvergenčního programu, což je základní dokument pro přijetí eura. Celkový deficit veřejných financí by měl podle Konvergenčního programu příští rok klesnout na 2,9 procenta hrubého domácího produktu. V letech 2015 a 2016 by měl deficit veřejných financí klesnout na 2,8 procenta HDP, takže bude pod vyžadovanou tříprocentní hranicí nutnou pro přijetí eura. Státní závěrečný účet bude tradičně po projednání ve vládě předložen rozpočtovému výboru a plénu Poslanecké sněmovny. Po projednání sněmovnou bude státní závěrečný účet České republiky za rok 2012 zveřejněn na webových stránkách ministerstva financí. Vláda rovněž projednala i zprávu o vývoji státního rozpočtu za letošní první čtvrtletí. Podle ní skončilo hospodaření státu ke konci března s přebytkem 14 miliard korun.

Vláda schválila výdaje do roku 2016. Příští rok by měly výdaje státního rozpočtu a fondů činit 1,126 bilionu korun a deficit veřejných financí 2,9 procenta hrubého domácího produktu. Původní návrh MF počítal v roce 2014 s výdaji 1,122 bilionu korun a deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP. V dalších letech by podle schváleného materiálu měly výdaje nadále růst. Deficit veřejných financí by ovšem měl zůstat na 2,8 procenta HDP. V roce 2015 by tak výdaje měly stoupnout na 1,146 bilionu korun a v roce 2016 na 1,158 bilionu korun. Výdaje vychází z aktuální prognózy ministerstva financí. Ta letos počítá se stagnací ekonomiky, příští rok s růstem o 1,2 procenta, v roce 2015 o 2,1 procenta a v roce 2016 se zvýšením HDP o 2,6 procenta.

Potravinářská komora chce do připravované novely zákona o potravinách prosadit, aby obchodní řetězce povinně zveřejňovaly údaje o podílu tuzemských potravin na svých pultech. Uvedl to prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Potravináři se prý nechali inspirovat na Slovensku, kde tato praxe funguje necelý rok. Novelu označovanou za největší změnu potravinového práva v Česku od vstupu země do EU projednává vláda. Návrh mimo jiné rozšiřuje kompetence ministerstva zemědělství i na oblast veřejného stravování a zvyšuje postihy za klamání při prodeji potravin. S přesunem kompetencí nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí. Legislativní náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek řekl, že na jednání vlády návrh odmítne. Potravinářská komora podle Tomana záměr rozšířit kompetence ministerstva zemědělství podporuje.

Pražská koalice TOP 09 a ODS se ocitla v další vážné krizi. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) v úterý kvůli neshodám předčasně ukončil jednání rady. TOP 09 hrozí odchodem z koalice. Předseda zastupitelského klubu TOP 09 Jiří Vávra ČTK řekl, že strana o dalších krocích rozhodne do pátku. ODS ale vášně tlumí. Podle šéfa klubu ODS Ondřeje Pechy koalice normálně spolupracuje. Na úterním jednání rady se TOP 09 neúspěšně pokusila zařadit na program jednání dlouho připravovaný materiál ohledně reorganizace magistrátu. První náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09) pak vetoval materiály, které do rady předkládala radní za ODS Aleksandra Udženija (ODS). Po neshodách primátor jednání ukončil. TOP 09, která zvítězila v komunálních volbách, má v radě šest členů, ODS pět včetně primátora.

Rozpad koalice ODS a TOP 09 na pražské radnici by nepřinesl nic dobrého ani Praze a Pražanům, ani oběma politickým stranám, řekl premiér a předseda ODS Petr Nečas. Premiér doufá, že se spory brzy vyřeší. Nečas novinářům řekl, že o situaci na pražské radnici s primátorem Svobodou, který je zároveň předsedou pražské ODS, mluvil.