Zprávy | Z archivu rubriky

Česku nehrozí pokuta od Evropské komise za vyplácení podpory provozovatelům obnovitelných zdrojů energie. Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Podle Kuby sice Evropská komise ještě nedokončila notifikaci zákona, který podporu stanovuje, problém ale není ve věcném obsahu. Kuba uvedl, že byl pouze zpožděn celý proces. Kuba také podotkl, že notifikace není dokončena ani v případě Německa a že zpoždění není nijak neobvyklé. Internetový deník Insider v úterý uvedl, že příspěvek pro obnovitelné zdroje může být považován za nedovolenou státní podporu. Server napsal, že Česku kvůli tomu může hrozit pokuta v řádu miliard korun. Česko vyplácí ze státního rozpočtu 11,7 miliardy korun na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Plánované opravy brněnské dálnice D1 začnou 9. května. Stavět se začne nejprve na úsecích Větrný Jeníkov - Jihlava a Lhotka - Velká Bíteš. V tiskové zprávě to uvedlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem modernizace nejstarší tuzemské dálnice. Letos se mají opravovat čtyři úseky, celá obnova dálnice potrvá několik let a má stát zhruba 14 miliard korun. Nejprve se podle ŘSD bude rozšiřovat postranní jízdní pás, což potrvá do června, kdy by se mělo začít pracovat ve středním dělícím pásu. Žádost o povolení uzavírek musí ještě schválit ministerstvo dopravy. Podle ŘSD jde o poslední administrativní krok a předpokládá vydání kladného stanoviska. Zahájení prací na dvou zbylých úsecích mezi Šternovem a Psáři a Loktem a Hořicemi bude následovat.

Debatu o aktuálních problémech jako je situace v eurozóně, koordinace hospodářských politik či obnova konkurenceschopnosti EU a jejích členů očekává premiér Petr Nečas od své čtvrteční schůzky s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. Nečas to řekl novinářům po jednání vlády. Evropský politik, který do Prahy přicestuje ve čtvrtek na krátkou návštěvu, se setká také s prezidentem Milošem Zemanem. Významný představitel EU přijíždí do ČR necelý měsíc poté, co zemi navštívil šéf Evropské komise José Barroso.

Stavební produkce loni klesla meziročně o 7,6 procenta. Klesá nepřetržitě od začátku hospodářské krize. Vyplývá to z informací, které na stavebních veletrzích v Brně zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nových bytů bylo zahájeno 23.853, je to o 13,4 procenta méně než roce 2011, nejvýraznější pokles zaznamenala výstavba v bytových domech. "Počty zahájených bytů klesají již pátým rokem, největší propady lze pozorovat v kategorii bytových domů. U dokončených bytů došlo vloni po výrazném poklesu v roce 2011 k mírnému nárůstu," uvedla Petra Cuřínová z ČSÚ. Pozemní stavitelství loni kleslo o 6,5 procenta a inženýrské o deset procent. "Stavebnictví klesá nepřetržitě už čtvrtým rokem po sobě, aktuálně ze všech odvětví ekonomiky nejvíc. Chybí poptávka jak soukromého sektoru, tak veřejné finance," uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Díky Zemské výstavě, která bude slavnostně zahájena 25. dubna v rakouském Freistadtu, a od 26. dubna zpřístupněna také v Bad Leonfeldenu, Českém Krumlově a ve Vyšším Brodě, byly opraveny významné památky. Ve Vyšším Brodě to byly prostory cisterciáckého kláštera, v Českém Krumlově synagoga, ve Freistadtu areál pivovaru a v Bad Leonfeldenu měšťanský špitál s přilehlými Eyblovými domy, řekli novinářům pořadatelé. "Za 48 ročníků Zemských výstav bylo opraveno 36 památek," uvedl hornorakouský hejtman Josef Pühringer. Výstava má nalákat hosty nejen do čtyřech pořadatelských měst, ale také do celých jižních Čech a Mühlviertlu. Na rakouské straně vynaložili na obnovu památek téměř 450 milionů korun, na české straně asi 40 milionů korun. Další miliony plynuly do propagace, oprav silnic, výstavby parkovišť a výzdoby měst.

Vláda schválila výdaje do roku 2016. Příští rok by měly výdaje státního rozpočtu a fondů činit 1,126 bilionu korun a deficit veřejných financí 2,9 procenta hrubého domácího produktu. Původní návrh MF počítal v roce 2014 s výdaji 1,122 bilionu korun a deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP. V dalších letech by podle schváleného materiálu měly výdaje nadále růst. Deficit veřejných financí by ovšem měl zůstat na 2,8 procenta HDP. V roce 2015 by tak výdaje měly stoupnout na 1,146 bilionu korun a v roce 2016 na 1,158 bilionu korun. Výdaje vychází z aktuální prognózy ministerstva financí. Ta letos počítá se stagnací ekonomiky, příští rok s růstem o 1,2 procenta, v roce 2015 o 2,1 procenta a v roce 2016 se zvýšením HDP o 2,6 procenta.

Na všech poštách je k dostání známka s portrétem prezidenta Miloše Zemana. Startovací náklad je deset milionů kusů. Známka s prezidentem bude písmenová, nebude tedy obsahovat konkrétní cenu, ale písmeno A, které znamená určení pro vnitrostátní poštovní styk. Portrét pro prezidentskou známku vytvořil rytec Miloš Ondráček. Česko je jedno z mála zemí, která na poštovních známkách zobrazuje své žijící prezidenty. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka.

Vláda schválila návrh zákona o Národním parku Šumava. Oznámilo to ministerstvo životního prostředí, jehož předloha například mění zóny parku a umožňuje zásahy proti kůrovci i v nejpřísněji chráněné oblasti. Ministerstvo si od zákona slibuje větší stabilitu a lepší ochranu Šumavy, podle ekologů je však norma v rozporu se zásadami ochrany přírody, krajiny a biodiverzity. Má prý i četné právní nedostatky a zredukuje oblasti ponechané přírodě. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) je předložený zákon kvalitní. Nevznikal prý pouze v "laboratorním legislativním prostředí", ale vyslyšel názory vědců, starostů, ekologů a zástupců občanských sdružení. Premiér Petr Nečas (ODS) po jednání vlády řekl, že doufá, že bude u projednávání konkrétního návrhu ve Sněmovně dosaženo širší politické shody. Podle Hnutí Duha podoba zákona neslouží ochraně přírody. "Tento návrh otevírá dveře národního parku těžařům a developerům na úkor chráněné přírody a turistů. Umožní nové developerské projekty a zástavbu v srdci národního parku. Možná by bylo poctivější, kdyby ministr Chalupa rovnou navrhl park zrušit, když vzácná příroda kmotrům ODS tolik překáží," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Tržby tuzemských výrobců letecké techniky a společností poskytujících letecký servis loni meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu na téměř šest miliard korun. Tři čtvrtiny výrobků prodaly tuzemské firmy do zahraničí. Informoval o tom Svaz českého leteckého průmyslu, jehož členy jsou například výrobce letadel Aero Vodochody, GE Aviation Czech a opravárenský závod letecké techniky LOM Praha. Mezi nejvýznamnější zakázky tuzemských výrobců patří výroba komponent do letadel Embraer KC 390 a vrtulníků Sikorski S76D ve Vodochodech a výroba leteckých turbovrtulových motorů pro civilní letadla ve společnosti GE Aviation, uvedl Petr Nétek ze svazu leteckého průmyslu. Celkově dosáhl provozní hospodářský výsledek členů svazu 392 milionů korun, což je zhruba o 144 milionů meziročně více. Společně s růstem objemu zakázek rostl počet zaměstnanců tuzemských výrobců. Meziročně jich přibylo 11 procent na 3280 lidí.

Prezident Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou znovu odsoudil excesy při poválečném odsunu sudetských Němců z Československa, uvedla Národní rada v tiskovém prohlášení. V následné názorové výměně se šéfem jejich rakouského vysídleneckého sdružení Gerhardem Zeihselem pak podle agentury APA Zeman odmítl, že by takzvané Benešovy dekrety představovaly riziko pro rakouské investory v Česku. Podle rakouského parlamentního prohlášení Zeman zdůraznil, že zákonná nařízení vydávaná československým prezidentem Edvardem Benešem jsou platnými českými ústavními zákony, což je podle něj nutné respektovat.

Takzvaný divoký odsun sudetských Němců, při němž krátce po skončení druhé světové války zahynuly tisíce lidí, Zeman odsoudil už v minulosti. Naposledy v rozhovoru pro APA ho označil za nelidský. Ve stejném interview také obhajoval svůj dřívější výrok, že vysídlení příslušníků třímilionové německé menšiny bylo pro ně vzhledem k jejich vlastizradě mírnějším trestem než trest smrti. Za to ho v úterý kritizoval předseda rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu Zeihsel. Na Zemanova vyjádření o vlastizradě sudetských Němců a trestu za ni reagoval také český premiér Petr Nečas. Podle něj nemá smysl používat zbytečně silné výroky, protože to nic nepřináší. Podle Nečase je potřeba si uvědomit, že nyní se píše rok 2013, není už přelom tohoto a minulého století a Česká republika je členskou zemí Evropské unie.