Zprávy | Z archivu rubriky

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně, uvedla Zemanova tisková mluvčí Hana Burianová. Prezident Van Rompuye upozornil, že nad Pražským hradem nyní vlaje vlajka symbolizující Evropskou unii. Zeman evropskou zástavu vyvěsil zhruba před měsícem, když Prahu navštívil předseda Evropské komise José Barroso. Nový český prezident je zastáncem hlubšího modelu evropské integrace. Liší se tím od svého předchůdce Václava Klause, který se k unii stavěl spíše skepticky. Při Barrosově návštěvě v Praze Zeman podepsal takzvaný euroval, který Klaus naopak ratifikovat odmítal.

Česká republika nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, připomněl v Praze stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání s českým premiérem Petrem Nečasem (ODS). Debata o vstupu ČR do eurozóny, který bude podle něj výsostně českým rozhodnutím, tak prý není "problémem dnešního dne". Nečas na tiskové konferenci s Van Rompuyem zopakoval svůj postoj, že flexibilní kurz koruny je nyní pro českou ekonomiku výhodou a o přijetí eura by se mělo rozhodovat v referendu. Van Rompuy na tiskové konferenci připomněl, že dříve či později přijmout euro se ČR zavázala při vstupu do unie. Český prezident Miloš Zeman nedávno prohlásil, že Česko by mohlo společnou evropskou měnu přijmout za pět let. Nečas na to podotkl, že za ekonomickou politiku země je odpovědná vláda a ne prezident.

Spolupráce při řešení problémů eurozóny je podle českého premiéra Petra Nečase (ODS) českým národním zájmem. Premiér to poznamenal po jednání se stálým předsedou Evropské rady Hermanen Van Rompuyem. "Je naším vitálním národním zájmem úzce spolupracovat při řešení problémů v eurozóně. Stabilita a prosperita eurozóny je naším zájmem," zdůraznil Nečas. Van Rompuy na tiskové konferenci po jednání s Nečasem zdůraznil, že přes úspěšné a společné úsilí o fiskální konsolidaci trvá hospodářská krize a zejména vysoká nezaměstnanost mládeže budí obavy.

Česká diplomacie kritizovala rozhodnutí švýcarské vlády prodloužit o další rok kontroverzní kvóty na povolení k dlouhodobému pobytu pro občany z osmi zemí EU včetně České republiky. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že švýcarské rozhodnutí je diskriminační. Švýcarsko o prodloužení kvót rozhodlo ve středu. Současně uvedlo, že od 1. května zavede obdobné limity nejméně na rok i pro občany ze všech ostatních zemí EU. Česká republika chce věc řešit na evropské úrovni. EU vyjádřila nad švýcarským krokem zklamání, mimo jiné proto, že nadále dělá rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Švýcarsko sice není členem unie, tvoří ale součást schengenského prostoru a má se státy EU dohody o volném pohybu osob. Podle švýcarské vlády nyní v zemi žije více než 1,2 milionu lidí z EU.

Senát podle očekávání zvolil všechny čtyři kandidáty na ústavní soudce, které mu navrhl prezident Miloš Zeman. Ústavní soud tak doplní soudkyně Nejvyššího správního soudu Milada Tomková a profesoři právnických fakult Vladimír Sládeček, Jan Filip a Jaroslav Fenyk. Ze 72 možných hlasů získal v tajných volbách nejvíc Sládeček, kterému dalo důvěru 61 senátorů. Naopak nejméně hlasů obdržel Fenyk, a to pouze 52. Fenykovi bylo vytýkáno jeho působení předlistopadového vojenského prokurátora. Svě kandidáty přišel do Senátu podpořit Zeman. Uvedl, že Ústavní soud je kvůli personálnímu oslabení na pokraji kolapsu a je nutné ho stabilizovat. Další čtyři kandidáty na ústavní soudce chce prezident předložit v červnu za ty, jejichž mandát v létě skončí.

Ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová odvolala šéfku Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuši Kukánovou. Chystanou personální změnu předtím projednala rada ústavu, radní jí většinou vyjadřovali podporu. Odvolání Kukánové je další personální změnou, kterou Foglová učinila po svém nástupu, kdy nahradila Daniela Hermana.

Stínovým ministrem financí ČSSD zůstává v její stínové vládě Jan Mládek, stínovým ministrem průmyslu bude někdejší ministr průmyslu Milan Urban, stínovým ministrem práce poslanec Roman Sklenák. Místo dosavadního stínového ministra kultury Vítězslava Jandáka bude tuto pozici zastávat divadelní režisér Ivan Krejčí. Změny představil na tiskové konferenci předseda strany Bohuslav Sobotka. Sobotka řekl, že vládu obměnil na základě debat, které vedl se členy strany ještě před březnovým sjezdem.

Exministr zdravotnictví Tomáš Julínek podal stížnost proti svému obvinění v kauze provozování letecké záchranné služby. Uvedla to dozorující státní zástupkyně Darja Dunajová z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Protikorupční policie stíhá Julínka ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku, a to kvůli přenesení provozu letecké záchranky na soukromé subjekty. Záchrannou službu provozují od roku 2009 firmy DSA a Alfa Helicopter, které společně vyhrály Julínkův tendr. Podle policie by státní subjekty byly schopny poskytovat služby výrazně levněji, a státu tak vznikla škoda 792 milionů korun.

Ústavní soud (ÚS) zrušil takzvanou přísudkovou vyhlášku, která určuje paušální odměny advokáta vítězné strany v úspěšných občanskoprávních sporech. Vyhověl tak návrhu 11 senátorů za ČSSD. Podle soudu se vyhláška v praxi neosvědčila, vedla ke zneužívání práva a měnila justici v inkasní agenturu. Na její místo nastoupí do případného schválení nové úpravy advokátní tarif, který zohledňuje počet provedených úkonů. Například za formulářové žaloby o malé částky, připravované podle jediného vzoru, tak advokáti nejspíš dostanou méně peněz. Česká advokátní komora neměla k návrhu senátorů vyhraněný názor.

Tripartita se neshodla na tom, jak by v příštím roce měla růst minimální mzda. Zatímco odboráři žádají přidat lidem s nejnižšími výdělky 600 korun, zaměstnavatelé navrhují zvýšení o 400 korun. Rozhodne kabinet. Ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) se chystá kabinetu předložit oba návrhy. Minimální mzda činí 8000 korun hrubého a naposledy se zvedla v roce 2007. Odbory léta usilují o to, aby se lidem s nejnižším výdělkem přidalo. Původně předáci mluvili o zvyšování o 1000 korun, pak žádali 500. Nakonec se ujednotili na 600 korunách. Zvýšení nejnižšího příjmu podpořil před nedávnem i prezident Miloš Zeman. Ministryně už dřív řekla, že je připravena návrh na zvýšení minimální mzdy předložit, pokud budou pro i zaměstnavatelé. Ti byli dosud proti. Argumentovali tím, že se řada firem stále potýká s potížemi kvůli krizi a ubývá jim zakázek, takže na přidávání nemají peníze.