Zprávy | Z archivu rubriky

Americký prezident Barack Obama i s manželkou Michelle uctil u rakví pokrytých vlajkami USA a Texasu památku obětí z texaského města West, kde minulý týden při výbuchu provozu na hnojiva zahynulo 14 lidí, vesměs hasičů a záchranářů. "Rodinám, sousedům, postiženým nesnesitelnou bolestí, chceme říci, že nejste osamoceni. Nejste zapomenuti. Nežijeme všichni v Texasu, ale také jsme vaši sousedé," řekl Obama během obřadu, kterého se ve čtvrtek ve sportovní hale nejstarší texaské univerzity ve městě Waco zúčastnilo na 9000 lidí. Waco se nalézá asi 30 kilometrů od Westu. Ačkoliv tragédii ve Westu, kde většinu z 2700 obyvatel tvoří potomci českých přistěhovalců, v médiích zastínil atentát na bostonský maratón a pátrání po pachatelích, Obama ujistil místní obyvatele, že federální a texaské úřady jim pomohou město obnovit. Z 33 dobrovolných hasičů ve Westu pět zahynulo, stejně jako čtyři záchranáři z okolí, kteří přispěchali na pomoc. Příčinu výbuchu, který zranil na 200 lidí, vyšetřovatelé dosud nezjistili.

Prezident Miloš Zeman navštíví brzy Německo. Během cesty zřejmě přednese zásadní projev, který se bude týkat české zahraniční politiky. Řekl to šéf zahraniční sekce Hradu Hynek Kmoníček. Datum prezidentovy cesty nesdělil. Podle informací ČTK se Zeman do Německa vypraví v červnu. Zemanův zásadní zahraničněpolitický projev by podle něj měl být součástí cesty do Berlína za protějškem Joachimem Gauckem. Politici obou zemí považují vzájemné vztahy za nejlepší v historii. Letos se ale diplomaté neveřejně pozastovali nad tím, že Zeman v prezidentské kampani hojně využil otázku poválečného odsunu sudetských Němců. Podle šéfa zahraničního odboru Hradu se prezident chystá v dohledné době také na návštěvu Polska. Rád by zamířil i do Moskvy, čímž by oplatil návštěvu bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva. Do Česka by podle Kmoníčka mohly brzy přijet hlavy států zemí ekonomicky důležitých asijských zemí, jako jsou Singapur nebo Vietnam či Malajsie.

Prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) vyřeší svůj spor o jmenování velvyslanců. Je o tom přesvědčen ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček. Je to podle něj otázka jednání, a čím méně se bude probírat veřejně, tím dříve řešení bude. Hrad podle Schwarzenberga blokuje proceduru jmenování velvyslanců. Za vším byla nejprve Zemanova snaha poslat choť exprezidenta Livii Klausovou jako velvyslankyni na Slovensko. To ministr odmítl. Podle něj jde o kompetenční spor a o výklad ústavy týkající se procedury jmenování velvyslanců. Hrad uvádí, že jmenování a odvolání velvyslanců je pravomocí prezidenta. Na ministerstvu zahraničí panují obavy, že Hrad zablokuje jmenovací proces velvyslanců až do konce funkčního období ministra. Pozorovatelé uvádějí, že spor může být jakýmsi pokračováním prezidentské kampaně, kdy Zeman Schwarzenberga porazil v závěrečném duelu přímé volby.

Rozhodnutí švýcarské vlády prodloužit o další rok kontroverzní kvóty na povolení k dlouhodobému pobytu pro občany z osmi novějších zemí EU včetně České republiky je podle premiéra Petra Nečase (ODS) diskriminační. "Tuto situaci nebudeme řešit bilaterálně, ale na úrovni EU," sdělil ministerský předseda v tiskové zprávě. Povolení k dlouhodobému pobytu umožňuje ve Švýcarsku legálně pracovat. Švýcarsko o prodloužení kvót rozhodlo ve středu. Současně uvedlo, že od května zavede obdobné limity nejméně na rok i pro občany z ostatních unijních zemí. Rozhodnutí bylo podle Nečase přijato z vnitropolitických důvodů. "Já osobně nevidím pro pokračování omezení volného pohybu pracovních sil důvod," uvedl premiér. Podobně jako on už ve čtvrtek reagovalo české ministerstvo zahraničí. Evropská unie vyjádřila nad švýcarským krokem zklamání, mimo jiné proto, že nadále dělá rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Evropská unie je připravena zasáhnout, pokud by předvolební boj v Bulharsku ohrozil pozici české polostátní společnosti ČEZ na tamním energetickém trhu. Prezidentu Miloši Zemanovi to ve čtvrtek slíbil prezident EU Herman Van Rompuy. Podrobnosti z jednání řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. Prezident podle něj věc nadnesl, protože má pocit, že se téma ČEZ v balkánské zemi zpolitizovalo. Potíže ČEZ v Bulharsku začaly po masových protestech Bulharů proti vysokým účtům za elektřinu. Demonstranti se dožadovali znárodnění distribučních společností v zemi, které kromě ČEZ vlastní ještě další česká firma Energo-Pro a rakouská EVN. Protesty nakonec vyústily v pád pravicové vlády Bojka Borisova. Bulharské úřady také v únoru spustily proces, který by mohl vést k odebrání licence ČEZ, k čemuž vyzýval i Borisov. Česká strana se proti prohlášení bulharského premiéra ohradila. Opakovaně uvádí, že nijak neporušila bulharské ani evropské právní předpisy.

Ředitelem bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře se stal bývalý náměstek ministra obrany Jan Fulík. Do funkce ho jmenoval prezident Miloš Zeman. ČTK to oznámila mluvčí Pražského hradu Hana Burianová. Podle médií stál Fulík v pozadí kontroverzního nákupu dopravních letadel CASA pro armádu, nebo prosazoval později zrušený miliardový projekt výstavby nových pavilonů v Ústřední vojenské nemocnici.

První žaloba kvůli sociálním kartám, kterou soud dostal, padla kvůli ochraně osobních údajů. Podala ji Jiřina Zárubová, která dostala sociální kartu kvůli přídavku na dítě. Chce dosáhnout toho, aby smlouva mezi ministerstvem práce a Českou spořitelnou o provozování systému sKaret byla neplatná. Vadí jí, že stát podle ní předal její data bez jejího souhlasu bance, a ta je poskytla další firmě. Zárubovou podporuje Národní rada osob se zdravotním postižením, která projekt sKaret kritizuje od počátku. Ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) před nedávnem předložila návrh novel se změnami pravidel používání sKaret, vláda ho ale odmítla. Premiér doporučil zrušení systému. Ukončení podporuje jeho ODS i strana LIDEM, TOP 09 je proti. Ministryně připravila tedy další návrh úprav, který se kabinet chystá projednávat příští týden. Ani teď Müllerová konec projektu ale nenavrhuje. Odvolává se právě na smlouvu se spořitelnou. Při odstoupení se obává sankcí.

Rada postižených se chystá 7. května protestovat před ministerstvem práce proti sKartám, které slouží i jako průkaz pro handicapované. Na svém happeningu bude předávat běžné průkazky ZTP/P, které lidé s postižením měli. Jednu chtějí dát i ministryni práce. Novinářům to řekl šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. "Budeme předávat normální průkazy ZTP a chceme paní ministryni předat velký průkaz ZTP, protože to je pro nás průkaz, kterým se identifikujeme jako osoby se zdravotním postižením, a ne žádná sKarta," uvedl Krása. Rada kritizuje systém sKaret od počátku a žádá jeho zrušení. Vadí jí třeba to, že spořitelna má přístup k osobním údajům příjemců podpor a příspěvků. Nesouhlasí i s tím, aby za posílání dávek poštou lidé platili. Vyzvala ministryni práce Ludmilu Müllerovou (TOP 09) znovu k tomu, aby vydávání karet pozastavila do vyřešení situace.

Kraje chtějí po státu 500 milionů korun na dofinancování sociálních služeb. Peníze by pomohly zajistit alespoň základní chod služeb do konce roku, řekl ve Zlíně po jednání Rady Asociace krajů České republiky hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). Kraje podle něj nemohou do rozpočtů sociálních služeb výrazně přispívat, samy mají rozpočty napjaté. Zástupci asociace budou jednat s ministryní práce a sociálních věcí Ludmilou Müllerovou (TOP 09). Poskytovatelé sociálních služeb mají problémy ve všech regionech. Například v Moravskoslezském kraji chybí letos neziskovým organizacím na provoz sociálních služeb 160 milionů korun. Ve Zlínském kraji jsou požadavky poskytovatelů vyčísleny na 550 milionů korun, od státu však v prvním kole přišlo jen 419 milionů korun.

Šéfka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová jmenovala novou ředitelku Archivu bezpečnostních složek (ABS), stala se jí Světlana Ptáčníková, která již v archivu pracuje. Nahradila ve čtvrtek odvolanou Zlatuši Kukánovou, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček. Jedná se o další z personálních změn, ke kterým Foglová přistoupila poté, co před dvěma týdny nahradila Daniela Hermana. Tato výměna situaci v ÚSTR zcela vyhrotila, přou se o něj nyní vládní ODS s opoziční ČSSD, protestuje část zaměstnanců. Kukánová s odvoláním nesouhlasí, odmítá výhrady Foglové k její práci. Ve čtvrtek odvolací dekret nepřevzala, Foglová se s ní opět sešla. Znovu jí předala sdělení o odvolání. Zlatuše Kukánová tentokrát převzetí dokladu podepsala. Zároveň na něj napsala, že s odvoláním nesouhlasí. Foglová si od nové ředitelky archivu slibuje jeho lepší fungování a systematičtější digitalizaci dokumentů.