Zprávy | Z archivu rubriky

V troskách domu v centru Prahy, který v pondělí poničila exploze, nikdo nezahynul. Potvrdili to hasiči, kteří v úterý v podvečer dokončili odklízecí práce. Objekt převzala policie, aby vyšetřila příčinu neštěstí. Předpokládá se, že v domě vybuchl plyn. Exploze zranila čtyři desítky lidí a poškodila i okolní domy. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva poranění zůstávají v nemocnici. Pojišťovny odhadují škody na desítky milionů korun. Hasiči z budovy vyklidili více než 25 tun suti.

Dva ze zraněných dál zůstávají v nemocnici, jeden utrpěl otřes mozku a poranil si ramenní kloub a byl operován v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, druhý leží po operaci tříštivé zlomeniny nohy v nemocnici v Motole. Předběžný odhad škod činí desítky milionů korun, zjistila Česká tisková kancelář u největších pojišťoven. V jedné části budovy jsou propadlé stropy a vychýlila se zeď do ulice. K přesnějšímu určení poškození a možnosti oprav bude přizván statik. Jen tyto škody budou nejméně 20 až 30 milionů korun, uvedl mluvčí pojišťovny Generali Jiří Cívka. Další milionové škody vznikly v Galerii Zdeňka Sklenáře, která v domě sídlí. Tlaková vlna zničila řadu originálních děl.

Na místě pracovali i plynaři. Odhadují, že ve středu postupně začnou znovu připojovat odběratelská místa. Vybuchlý dům a další objekt však zůstanou bez dodávek. Vedení Pražské plynárenské uvedlo, že kontrola těsnosti plynovodů v oblasti, kde v pondělí vybuchl plyn, se prováděla naposledy 21. dubna a nebyly nalezeny žádné závady.

Pražští radní se shodli na finanční pomoci lidem postiženým pondělním mohutným výbuchem v centru města. Praha chce pomoci i Karlově univerzitě, jejíž budovy exploze zasáhla. Uhradí navíc náklady spojené se zásahem a se zajištěním statiky domu, řekl novinářům primátor Bohuslav Svoboda. Jak velkou sumu město uvolní, zatím podle primátora nelze říci. Známa ještě není ani výše škody, kterou výbuch způsobil. "Praha tím projevuje solidaritu, jde o etickou, morální věc," řekl primátor. Podle něj zatím není jasné, kolik lidí bude pomoc potřebovat. "Prakticky s jistotou můžeme tvrdit, že se nejednalo o teroristický čin," zopakoval v úterý primátor. Stejně se už v pondělí vyjádřil i premiér Petr Nečas.

Do sociálních služeb by mohlo putovat dalších 350 milionů korun. Po jednání s vedením asociace poskytovatelů péče to novinářům řekl premiér Petr Nečas (ODS). Podle něj se vláda pokusí částku najít ve státním rozpočtu. Ministerstvo práce rozdělilo letos na služby pro seniory či postižené 6,05 miliardy korun, tedy o 360 milionů méně než loni. Důvodem byly úspory. Mnozí provozovatelé uvedli, že pokud nedostanou přidáno, budou muset péči kvůli nedostatku financí omezit či ukončit. Podle premiéra sociální služby jen nepomáhají statisícům potřebných, ale představují také významného zaměstnavatele. Pracuje v nich skoro 50.000 lidí, podotkl Nečas. Řekl, že si ale těžko dokáže představit, že by sumu rozdělovaly kraje. Mají prý někdy "velmi podivné představy" o sociálních službách a k některým poskytovatelům se chovají "velmi macešsky", podporují hlavně svá zařízení.

Někdejší český prezident Václav Klaus by své manželce Livii "velmi přál", aby se stala českou velvyslankyní na Slovensku. Řekl to médiím po svém setkání s kardinálem Dominikem Dukou. Nástup Klausové na místo velvyslankyně v Bratislavě prosazuje Klausův nástupce Miloš Zeman, ostře proti se postavil ministr zahraničí a Zemanův soupeř z lednové přímé volby hlavy státu Karel Schwarzenberg (TOP 09). Schwarzenberg prezidentovi v případu Klausové odmítá vyhovět a spor blokuje také nástup dalších diplomatů na zastupitelské úřady. Zeman, který argumentuje svým silným mandátem z přímé volby, už dal najevo, že by případně mohl v této otázce ministra obejít a dohodnout se s premiérem Petrem Nečasem (ODS). Ten ale takovou možnost odmítl a opakovaně aktéry vyzval, aby spor neřešili veřejně.

Předseda Věcí veřejných Vít Bárta podá trestní oznámení na žalobkyni Lenku Bradáčovou a končícího šéfa protikorupční policie Tomáše Martince. Chce, aby policie zjistila, co se skrývá za tvrzením Bradáčové, že ji někteří členové protikorupční policie chtěli poškodit zveřejněním informací o možném trestním stíhání jejího manžela. Podle Bárty je třeba tvrzení Bradáčové buď jednoznačně prokázat, nebo z něj vyvodit závěr. Obviňování od Bradáčové podle něj ohrožuje pověst nezávislého řízení protikorupční policie. Zdůraznil, že protikorupční policie pod Martincovým vedením "poprvé v historii začala lovit velké ryby" a začala vyšetřovat kauzy dotýkající se významných politiků. Jako příklad uvedl sebe.

Středočeský krajský soud rozhodl, že poslanec a bývalý hejtman David Rath (ČSSD) zatím zůstane ve vazební věznici. Soud se nadále obává, že by mohl utéct. Novinářům to řekl státní zástupce Petr Jirát. Soudce z vazby nepustil ani Rathovy spoluobviněné - bývalého poslance Petra Kotta a někdejší ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Pancovou. Trojice viněná z korupce pobývá ve vězení už téměř rok. Rozhodnutí nejsou pravomocná, verdikty přezkoumá pražský vrchní soud. Všichni tři obvinění proti němu podali na místě stížnost. Rath podle žalobce nabízel za své propuštění složení kauce, nespecifikoval ale v jaké výši. Navrhoval také soudu, že se za něj zaručí důvěryhodní lidé. Bývalý politik prý chtěl pobyt ve vazbě nahradit slibem, že se bude zdržovat v Česku a bude chodit na jednání soudu. Rath, Pancová a Kott jsou považováni za hlavní aktéry údajné korupční kauzy týkající se výběrových řízení ve Středočeském kraji. Policie a státní zástupce je viní z přijetí úplatků a dalších korupčních trestných činů, za což jim hrozí až dvanáctileté vězení.

Obvodní soud pro Prahu 9 zprostil obžaloby bývalého armádního pilota Karla Daňhela obviněného ze zneužití dívky. Za zneužití muži hrozilo až desetileté vězení. Hlavní svědkyně ale již dříve policistům přiznala, že si pohlavní styk vymyslela. Daňhel je svědkem v kauze letounů CASA a věří, že za jeho obviněním stojí vojenské zpravodajství, které ho podle něj již několik let sleduje. Daňhel jako expert na vojenskou techniku na generálním štábu zpracovával posudky k nákupu letounů CASA. Podle něj na nákup tlačili politici a úředníci ministerstva obrany. Nákup těchto letounů pro českou armádu se podle policie předražil o více než 650 milionů korun. Protikorupční policie kvůli tomu obvinila z porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou (TOP 09), ta vinu odmítá.

Česká republika chce omezit výdaje, které každoročně vynakládá na členství ve zhruba pěti stovkách mezinárodních organizací. Vyplývá to z materiálu, kterým by se měla ve čtvrtek zabývat vláda. Náklady na členství v mezinárodních organizacích dlouhodobě rostou. Zatímco v roce 2008 ČR vydala na tyto účely 2,1 miliardy korun, předloni to bylo o 1,2 miliardy více. V roce 2015 odhaduje vláda podle materiálu výdaje na asi čtyři miliardy. Podle předkladatelů, kterými jsou ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a ministr financí Miroslav Kalousek (oba TOP 09), Česko podle materiálu nevyužívá dostatečně své členství v některých organizacích k prosazování národních zájmů. Od podzimu loňského roku ČR ukončila nebo brzy ukončí členství například v Mezinárodní řídící skupině pro Kosovo, Zvláštním tribunálu pro Libanon, Zvláštním soudu pro Sierra Leone a Haagské akademii mezinárodního práva. Mezi nejvýznamnější mezinárodní organizace, v kterých ČR působí, patří EU, NATO, OSN a OECD.

O vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru žádá přes 270.000 klientů bank, které zastupují servery Poplatkyzpět.cz, Bankovnípoplatky.com a Jdeto.de. Majitel serveru Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher odhadl, že dalších 20.000 až 30.000 plných mocí ještě přijde. Iniciativa Poplatkyzpět.cz se snaží získat pro klienty bank zpět údajně neoprávněně inkasované úvěrové poplatky a zároveň usiluje o jejich zrušení do budoucna. Obvodní soud v Praze 5 rozhodl 18. dubna ve sporu o vrácení úvěrových poplatků ve prospěch klienta banky. Podle představitelů iniciativy Poplatkyzpet.cz je rozsudek průlomový. Hypoteční banka reagovala tvrzením, že rozhodnutí soudu se vztahuje k velmi specifickému případu a rozhodně jej nelze považovat za precedentní.

Ministerstvo financí spustilo základní verzi specializovaného informačního portálu, který bude zveřejňovat data o průběžném hospodaření státu. Stránky http://monitor.statnipokladna.cz obsahují základní informace o letošním rozpočtu a podrobné informace, včetně tzv. rozklikávacího rozpočtu, za předchozí roky. Do konečné podoby se portál dostane ke konci letošního roku, informovalo ministerstvo. Ze zveřejňovaných dat lze tak zjistit, jak se státu daří výběr daní či jak hospodaří ministerstva.