Zprávy | Z archivu rubriky

Třem hlavním tématům věnoval prezident Miloš Zeman své první vystoupení před Poslaneckou sněmovnou. Prezident za největší problém české společnosti označil korupci, za největší tunel podporu solární energie a navrhl vytvoření komise, která by měla dotace vyšetřit. Nezaměstnanost označil prezident za jeden z klíčových problémů země a v části projevu, který věnoval ekonomice, se vyslovil pro podporu investic jako motoru hospodářského růstu.

Prezident také zpřesnil podmínky, za kterých by byl ochoten "z humanitárních důvodů" udělovat milost, ačkoliv je rozhodnutý nadále tento institut nepoužívat stejně, jako nehodlá vyhlašovat amnestie. Zeman v úvodu vystoupení označil míru podpory obnovitelných zdrojů v Česku za "naprosto nesmyslnou a šílenou". Kvůli dotacím solárníkům se postupně setkal s představiteli odpovědných úřadů, institucí, služeb či ministrem vnitra. Navrhl jim vytvoření společného týmu, "který by se tímto největším tunelem v českých ekonomických dějinách seriózně zabýval".

Spor se Schwarzenbergem o obsazení velvyslaneckých postů Zeman poslancům vysvětloval svou podporou ekonomické diplomacie. Velvyslanci by podle něj měli mít vysokoškolské vzdělání a aktivně podporovat české exportéry. Podle Schwarzenberga se ale ve sporu o velvyslance jedná o tvrdý politický boj. Zeman také uvedl, že podporuje opoziční návrhy na progresivní zdanění i vyšší korporátní daně, nechce ale, aby se výnosy z takových opatření přelily například jen do sociálních dávek. Hospodářský růst podle něj rozhýbou jen investice "do lidí i do betonu". "Česká ekonomika je hluboce podinvestovaná, česká ekonomika žije na dluh," prohlásil.

Prezident Miloš Zeman doplnil svůj tým poradců o Jaroslava Hanáka, který bude zodpovídat za oblast průmyslu, dopravy a stavebnictví, Hynka Kmoníčka, který bude radit v oblasti zahraniční politiky, a experta na sociální otázky Jaroslava Zavadila. Zeman to oznámil ve Sněmovně. Jeho tým celkem čítá osm lidí.Hanák je v současnosti prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, Zavadil je předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, Kmoníček zastává funkci ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Trojice doplní již dříve známou pětici osobností v poradním sboru. Patří mezi ně bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (ČSSD), jež se bude věnovat oblasti práva a justice, nebo bývalý ministr financí Jiří Rusnok (ČSSD), který se zaměří na finanční otázky. Se zemědělstvím bude radit bývalý předseda JZD Slušovice František Čuba a k fungování energetické politiky má přispívat místopředseda SPOZ Martin Nejedlý.

Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek zúčastní recepce, kterou pořádá ruské velvyslanectví v Praze k 68. výročí konce druhé světové válce. Uvedla to mluvčí prezidenta Hana Burianová. Na recepci chodil také jeho předchůdce Václav Klaus. Ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček nedávno uvedl, že by Zeman rád navštívil Moskvu, čímž by oplatil návštěvu bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze v roce 2011. Konkrétní termín není. Během Zemanovy prezidentské kampaně se spekulovalo o jeho zájmech v Rusku. V souvislosti s kampaní Zeman rezolutně popřel informace, že by jeho prezidentskou kampaň financovala ruská společnost Lukoil.

Právník Pavel Hasenkopf, označený prezidentem Milošem Zemanem za jednoho ze spoluautorů novoroční amnestie, se nezúčastní setkání, na které ho pozval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Hasenkopf to uvedl na svém profilu na Facebooku. O úterní schůzce, na kterou ministr pozval také právníka Zdeňka Koudelku, se prý dozvěděl až pozdě v noci. V té době již měl dohodnutý jiný program. Navíc nevidí k setkání žádný rozumný důvod. Blažek pozval Koudelku a Hasenkopfa "ke konfrontaci před novináři na téma lednová amnestie". Bývalý poradce prezidenta Václava Klause Hasenkopf totiž tvrdí, že konečnou podobu amnestie nenapsal on, ale někdejší poslanec za ČSSD a neúspěšný kandidát na ústavního soudce Koudelka. Koudelka to popírá.

Sněmovna potvrdila vládní verzi regulace anonymních akcií bez senátních úprav. Senát navrhoval, aby se o veřejné zakázky nebo podporu mohly ucházet jen akciové společnosti s dohledatelnou vlastnickou strukturou. Vládní předloha říká, že firmy budou muset zapsat anonymní akcie do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Zákon míří k podpisu prezidenta. O předloze se strhla v dolní komoře poměrně bouřlivá debata. Zapsání akcií do centrálního depozitáře i jejich uložení v listinné podobě u bank zajistí podle ministerstva spravedlnosti možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací.

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila vládní novelu zákona o odpadech. Jde o obsahově stejnou novelu, kterou poslanci i senátoři schválili již jednou, pak se ale ukázalo, že kvůli chybě při zpracování obsahovala i jeden pozměňovací návrh, který poslanci neschválili. Prezident Miloš Zeman proto novelu vetoval a vláda ji předložila Sněmovně znova. Předlohu dostane k projednání Senát. Novela má především umožnit, aby poplatky na likvidaci autovraků bylo možné až do konce příštího roku používat na projekty v rámci programu Zelená úsporám na zateplování budov.

Ústavní soud (ÚS) po tříletém zkoumání zamítl návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Sporný paragraf stanovuje, že lidé, kteří museli po roce 1989 vydat nemovitost restituentům, mají nárok na vrácení kupní ceny od státu. Podle obvodního soudu ale obvykle nejde o přiměřenou náhradu. ÚS dospěl k závěru, že paragraf lze vyložit v souladu s ústavou. Soudy musí v odůvodněných případech hledat spravedlivou rovnováhu mezi veřejným zájmem a ochranou vlastnického práva. Zákon o mimosoudních rehabilitacích zmírňuje některé majetkové křivdy z let 1948 až 1989. Umožnil vydat původním vlastníkům nemovitosti, o které přišli například kvůli emigraci, případně následkem vyvlastnění bez náhrady, znárodnění v rozporu s dobovými předpisy nebo podle kupní či darovací smlouvy uzavřené za nápadně nevýhodných podmínek.

Ve středu 8. května 2013 proběhne Den otevřených dveří Ministerstva zahraničních věcí ČR, na který naváže oslava vstupu Chorvatska do Evropské unie v zahradě Černínského paláce. Veřejnost bude moci navštívit sídlo MZV ČR od 10 do 16 hodin. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejzajímavější prostory barokního Černínského paláce, včetně bytu Jana Masaryka a přilehlé zahrady. Den otevřených dveří zakončí akce na počest vstupu Chorvatska do Evropské unie, která se pod názvem „Dobro došli!" uskuteční v zahradě Černínského paláce od 16 do 18:30 hodin. Hlavním bodem programu bude koncert skupiny Čechomor a chorvatské skupiny Kampanel. Návštěvníci budou moci zhlédnout také doprovodné výstavy „Čarovné Chorvatsko", „Moravští Chorvaté" a „Evropa bez bariér". Veškerý vstup je zdarma. 8. května od 10 do 17 hodin bude otevřeno pro veřejnost také sídlo Senátu - Valdštejnský palác v Praze.

Ministr obrany Vlastimil Picek vyznamenal nebo povýšil 23 lidí, vyznamenání si odnesli například hokejová legenda Jaroslav Holík, voják Miloš Prášil, který byl těžce zraněn při živelní katastrofě v Afghánistánu, dále veteráni a lidé činní ve druhém a třetím odboji a další hrdinové. Picek vyznamenání a povyšující dekrety předal u příležitosti středečního státního svátku, kterým se připomíná konec druhé světové války. Ministr obrany dává vyznamenání většinou čtyřikrát ročně. Nejvíce to bývá ve státní svátky 8. května a 28. října.

I když Česká národní banka podporuje vznik bankovní unie v eurozóně, samotná účast ČR v unii by nebyla v tuto chvíli výhodná. Na Žofínském fóru to uvedl guvernér Miroslav Singer. Česko by se podle něj nyní přistoupením k bankovní unii vzdalo národního dohledu nad finančním sektorem, nemohlo by hlasovat v klíčovém orgánu Evropské centrální banky, který má rozhodující práva, a nemělo by ani nárok na případnou pomoc. Podobný názor má i vláda, uvedl náměstek ministra financí Radek Urban. V tuto chvíli je podle něj rovnováha vznikající unie vychýlena silně v neprospěch ČR. Premiér Petr Nečas již dříve prohlásil, že Česko nebude mít důvod vstupovat do rodící se bankovní unie až do doby, než samo přijme auro. Zatím ale není o termínu přijetí eura v ČR rozhodnuto.

Guvernér Miroslav Singer také řekl, že se nedomnívá, že by Česko přijalo euro do roku 2017. Technicky to sice podle něj možné je, ale volební cyklus v ČR tomu nenasvědčuje. Singer to uvedl na Žofínském fóru. "Rozhodnutí záleží na politické debatě a nevidím v tuto chvíli jako důvod do eurozóny spěchat. Ale je to primárně politický problém," uvedl guvernér. Jelikož příští rok se budou konat volby do Poslanecké sněmovny, přihláška by podle Singera byla podána zřejmě v případě snahy o rychlé přijetí eura podána v roce 2015.