Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman by rád viděl vyšší míru ruských investic v České republice, také v souvislosti s chystanou dostavbou Jaderné elektrárny v Temelíně. Rusky to řekl v projevu na recepci pořádané ruským velvyslanectvím v Praze k 68. výročí konce druhé světové války. Přál by si, aby byl objem ruských investic v zemi za několik let mezi dvěma až čtyřmi procenty celkového zahraničního kapitálu v ČR a aby vzrostly také české investice v Rusku. Prezident připomněl, že zatím je podíl ruských peněz jen 0,8 procenta celkových cizích investic v ČR. Nejvýznamnějšími investory jsou Nizozemsko, Německo a Rakousko. Zeman také ocenil rostoucí obchodní výměnu mezi Českem a Ruskem. Ocenil také kvalitu ruských podnikatelů, kteří v ČR podnikají.

Speciální tým na prošetření solárního byznysu, jehož vznik inicioval prezident Miloš Zeman, už údajně začal pracovat. Televizi Prima Family to řekl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který je jedním z členů týmu. Komisi mají tvořit zástupci justice, tajných služeb i kontrolních a regulačních orgánů. Prezident vytvoření této komise navrhl ve svém úterním projevu před Sněmovnou, v němž označil solární byznys za největší tunel v českých ekonomických dějinách. Televize upozornila, že takzvaná prezidentská komise je v Česku novinkou. Podle Radima Bureše z Transparency International nebude nový tým politizovaný a manipulovaný. Solární sdružení se proti označování majitelů malých fotovoltaických instalací za tuneláře ohradila a za jádro problému označila velké elektrárny na polích, z nichž část vlastní polostátní energetická společnost ČEZ.

Sdružení provozovatelů solárních elektráren International PhotoVoltaic Investors Club (IPVIC) oficiálně oznámilo zahájení arbitráže proti Česku. Investoři požadují odškodné za finanční újmu, kterou jim údajně způsobilo zavedení 26procentního odvodu z výnosů solárních elektráren. Výši škod, které Česko údajně solárním investorům způsobilo, ani výši částky, o níž investoři chtějí vést arbitráž, IPVIC nezveřejnil. Jeho zástupci tvrdí, že Česko lákalo zahraniční kapitál k investicím do solárních elektráren motivačními pobídkami, mimo jiné daňovými úlevami. Později ale zavedlo "diskriminační opatření" a především tříletý solární odvod. Opatření, které vláda prosadila kvůli velkému nárůstu fotovoltaických elektráren, má platit do konce letošního roku. Na fotovoltaické elektrárny jde v letošním roce 66 procent podpory pro obnovitelné zdroje. Celková výše této podpory letos činí 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy se vyplácí ze státního rozpočtu a vláda zvažuje zvýšení této částky o další dvě miliardy. Zbytek platí spotřebitelé v cenách elektřiny, na podporu obnovitelných zdrojů jde 583 korun z každé spotřebované megawatthodiny.

Sedm držitelů klíčů dnes odpoledne odemkne komoru s českými korunovačnímu klenoty ve svatovítské katedrále. Klenoty se vystavují jen za zvláštních okolností, od pátku je budou moci vidět lidé ve Vladislavském sále při příležitosti nástupu Miloše Zemana do funkce českého prezidenta. Klíče k části Svatovítského pokladu, symbolu české státnosti, drží představitelé státu, města a církve - prezident, premiér, předsedové obou komor parlamentu, pražský primátor, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly. Výstava bude otevřena zdarma denně od 09:00 do 18:00. Při minulé výstavě v roce 2008 se na klenoty přišlo podívat přes 30.000 lidí, ve frontách stáli několik hodin.

Odvolaný šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniel Herman vstupuje do aktivní politiky, stává se členem KDU-ČSL, zjistila ČTK. Členství ve straně potvrdila mluvčí KDU-ČSL Alexandra Alvarová. Herman zřejmě bude kandidovat i ve volbách. Odvolání Hermana z čela ÚSTR vyvolalo bouři a odhalilo spor hlavně mezi ODS a ČSSD o směřování ústavu.

Sněmovna přes kritiku části opozice podpořila další projednávání sporného vládního návrhu zákona o Národním parku Šumava. Koalici s tím pomohli zástupci KSČM, podle nichž by podoba zákona měla být upravena ve sněmovních výborech. Poslanci rozhodli o tom, že normu před dalším schvalováním posoudí výbory pro životní prostředí, zemědělský a pro veřejnou správu. Návrh má rozšířit rozlohu nejpřísněji chráněné první zóny parku ze 13 na 26,5 procenta, přičemž v bezzásahovém režimu má být 22 procent plochy parku. Konkurenční návrh Plzeňského kraje má rozsah první zóny zvýšit na 16 procent plochy parku, zatímco vědci požadovali až 30 procent. Podle ekologů je však norma v rozporu se zásadami ochrany přírody, krajiny a biodiverzity. Zredukuje prý oblasti ponechané přírodě. Ekologové a vědci chtějí zvětšit první, nejvyšší zónu ochrany Národního parku Šumava na 52 procent území, plná polovina parku by přitom byla bezzásahová. Pozměňovací návrh představili zástupci Hnutí Duha a přírodovědci Univerzity Karlovy jako alternativu ke kritizovanému návrhu ministerstva životního prostředí. Naopak proti úmyslu rozšířit první zóny s bezzásahovými oblastmi až na třetinu plochy parku vznikla petice, za kterou se postavil i Senát.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) chce zakázat skládky a podpořit energetické spalování odpadu. Poměr mezi recyklací a energetickým využíváním odpadu by měl být v horizontu deseti až 20 let vyrovnaný, zároveň by se mělo přestat se skládkováním. Chalupa to řekl na konferenci k problematice energetické a surovinové politiky. V současnosti míří na skládky 55 procent z 32 tun ročně vytvořeného odpadu v Česku. Podle Chalupy je Česko v Evropě výjimečné svým vysokým podílem skládkování na celkovém nakládání s odpadem. Recykluje se 30 procent odpadu a 11 procent se energeticky zpracovává ve spalovnách. Ty předloni vyrobily teplo a elektřinu v objemu, který by pokryl spotřebu téměř 50.000 domácností. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc na konferenci řekl, že energetické využívání nemůže nahradit jádro nebo uhlí v českém energetickém mixu. Uplatnit se ale může v lokálních zdrojích tepla či elektřiny, odpad prý může nahradit zhruba dvě až tři miliony tun uhlí.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) požádá vládu, aby přidala příští rok na veřejné zdravotní pojištění dětí, důchodců či nezaměstnaných buď 50 korun měsíčně, jak to chce Sněmovna, nebo 77 korun měsíčně. V prvním případě by měsíční platba státu za pojištěnce byla 773 korun, v druhém 800 korun. Nařízení, kterým má stoupnout vyměřovací základ pro výpočet, je na webu vlády. Požadavek na růst pojistného vychází podle Hegera z toho, že letos by propad veřejného zdravotního pojištění mohl dosáhnout minus osmi miliard korun. Všeobecná zdravotní pojišťovna už teď nemá dost peněz na běžném účtu a je schopná pokrýt jen 96 procent skutečnosti roku 2012. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už dříve ČTK řekl, že to nepodpoří. O navýšení plateb pojistného na další rok může vláda rozhodnout vždy do 30. června. Naposledy pojistné stouplo v roce 2008.

Úřad regionální rady Regionálního operačního programu Severozápad začne připravovat žaloby, které by mohly vést ke znovuobnovení dotačního programu. I když je to podle předsedy výboru regionální rady Petra Navrátila (ČSSD) krajní krok, je třeba se připravit i na tuto možnost. Ústecký a Karlovarský kraj a ministerstva se totiž zatím nedohodly na zaplacení korekcí ve výši asi 2,6 miliardy korun, které programu vyměřila za chyby v projektech Evropská komise. Žaloby by zřejmě měly směřovat proti státu nebo ministerstvům. "Je možné, že by soud mohl nařídit předběžné opatření, které by nařídilo státu korekce zaplatit," uvedl Navrátil. Ministerstvo financí chce, aby korekce zaplatily jen samy kraje. Regionální operační program Severozápad je pozastavený od loňského roku. Teď dluží žadatelům asi jednu miliardu korun. Pokud se znovu nespustí, přijde program o dalších několik miliard.

Bulharský antimonopolní úřad vyměřil české energetické společnosti Energo-Pro pokutu 1,69 milionu leva (přes 22 milionů Kč) za zneužívání dominantní pozice na trhu. Oznámil to dnes úřad. S problémy se v poslední době v Bulharsku potýká rovněž energetická firma ČEZ.