Zprávy | Z archivu rubriky

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana se zlepšuje, má v plánu zúčastnit se v neděli večer zahajovacího koncertu hudebního festivalu Pražské jaro. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí Hradu Hana Burianová. V pátek uvedla, že prezident se bude o víkendu léčit z lehké virózy a zpět v úřadu bude pravděpodobně v pondělí. Ve čtvrtek působil Zeman unaveně a nejistě při odemykání komory s korunovačními klenoty. Po zveřejnění fotografií z vyzdvižení klenotů se začalo na sociálních sítích a na internetu spekulovat, zda hlava státu nebyla pod vlivem alkoholu. Burianová ale uvedla, že se prezident chtěl i přes svou nemoc význačné události zúčastnit.

Koncem měsíce zahájí svou činnost Fórum Karla Schwarzenberga. Využít by mělo popularity neúspěšného prezidentského kandidáta z lednové přímé volby hlavy státu. Fórum bude organizovat konference, semináře nebo diskuse o aktuálních politických a společenských tématech. Uvedla to místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová, která je členkou správní rady fóra. V příštím týdnu by měl Schwarzenberg zveřejnit konkrétní plány fóra. Některých akcí by se měl zakladatel účastnit osobně. S myšlenkou na vznik fóra přišel Schwarzenberg krátce po lednové prezidentské volbě. V ní sice ve druhém kole prohrál s nynějším prezidentem Milošem Zemanem, jeho tým ale dokázal zmobilizovat široký okruh příznivců. Jejich zájem o politiku se vicepremiér rozhodl udržet i po volebním klání, inspirací mu byla některá podobná diskusní místa v zahraničí.

Na motolském hřbitově se dnes sešli pamětníci, aby uctili památku obětí komunismu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) i další politici při té příležitosti varovali před zlehčováním hrůz totality. V souvislosti s tím poukázali i na neutěšenou situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Proti zapomínání totality se dnes v obřadní síni motolského krematoria vyslovila také místopředsedkyně vlády Karolina Peake (LIDEM) a maďarský velvyslanec Tibor Petö. Do pražského motolského krematoria nechávaly v minulosti komunistické orgány převážet urny s popelem popravených politických vězňů.

Čeští extremisté loni přesouvali své aktivity stále více na internet. Levicovým i pravicovým radikálům se díky tomu podařilo získat nové přívržence, a to zejména z mladších vrstev obyvatel. Pravicová scéna přitom využívala i sociální sítě. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za loňský rok, kterou ve středu projedná vláda. Materiál také upozorňuje na to, že se pravicoví extremisté snažili loni obnovit konání neonacistických koncertů pro své příznivce. Za loňský rok jich uspořádali 48, v roce 2011 to bylo o 30 méně. Pravicoví extremisté stále udržují zahraniční kontakty, navázáni jsou zejména na soukmenovce v Německu a na Slovensku. Širší členskou základnu pravicových radikálů tvoří podle policie asi pět tisíc lidí, militantní část ale jen asi 150. Zhruba třetinu z nich pak lze považovat za přední aktivisty a vůdčí osobnosti. U levicových extremistů je prý situace obdobná.

Ještě loni v říjnu z ministerstva zdravotnictví znělo, že systém si s několikamiliardovou dírou ve veřejném pojistném musí poradit sám. Teď je jasné, že to nepůjde a ministr zdravotnictví Leoš Heger žádá, aby stát do pojistného přilil příští rok 3,7 až 5,7 miliardy korun. Ministr Leoš Heger požaduje, aby stát zvýšil pojistné za děti, seniory a nezaměstnané. Nyní měsíční částka činí 723 korun na jednoho člověka. V prvním návrhu Hegerův úřad chce, aby se navýšila o 50 korun měsíčně. V souhrnu by tak stát příští rok přilil do systému pojistného celkem 3,7 miliardy korun. Druhá varianta je ještě radikálnější a říká, že měsíční částka se navýší o 77 korun, což by příští rok do systému přililo 5,7 miliardy korun. S tím ale nesouhlasí ministr financí Miroslav Kalousek.

Romové z celé republiky tuto sobotu v Praze dokončují přípravy na založení Romské demokratické strany. Příští týden chtějí požádat ministerstvo vnitra o její zaregistrování. ČTK to řekl šéf přípravného výboru Miroslav Tancoš. Konference by se podle něj měla zúčastnit asi stovka aktivistů, zástupců sdružení či romských podnikatelů. Diskutovat by měli o postavení Romů v Česku. V ČR je podle odhadů zhruba čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich žije v takzvaných ghettech, kde je většina dospělých bez práce. Rodiny jsou tak závislé na dávkách. Děti chodívají do praktických škol pro lehce mentálně postižené, uzavírá se jim tak většinou cesta k vyššímu vzdělání a lepšímu uplatnění.

V letošních maturitních testech nejsou rovnoměrně zastoupeny jednotlivé okruhy, testy tak možná neodpovídají takzvanému katalogu požadavků. Tvrdí to spolek EDUin, který se zabývá školstvím. Problémy jsou v matematice i v češtině. Podle maturitního centra Cermat je ale skladba testů v pořádku, zpětně je posoudila i komise odborníků. Nezávislou komisi odborníků, která bude posuzovat případné stížnosti maturantů, sestavilo i ministerstvo školství. Výsledky testů dostanou maturanti do 15. května. Od 16. začínají ústní zkoušky.

Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a STAN) chce přidat živému umění skoro sto milionů korun. V letošním rozpočtu na ně ministerstvo pamatovalo sumou přibližně 91 milionů. Proti nízkému rozpočtu na živé umění ale již dříve protestovala část kulturní obce. Oproti předchozím letům klesla podpora profesionálních divadel a například i národnostních menšin. Nyní ministerstvo slibuje přidat dalších 98,5 milionu korun. Na vládu půjde ministryně ve středu s požadavkem, aby mohla v rámci letošního rozpočtu některé peníze přesunout. Další část peněz by pak mohla jít z rezerv z minulého roku. Požadavek musí ještě projednat rozpočtový výbor sněmovny, řekla mluvčí ministerstva Lenka Brandtová.

Soudce Jan Šott podal v kauze poslance Víta Bárty (VV) a jeho bývalého stranického kolegy Jaroslava Škárky podnět na stížnost pro porušení zákona. Soudce dál nesouhlasí s tím, jak kauza skončila. Uvedla to Česká televize (ČT). O stížnosti musí rozhodnout ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Pokud by podnětu vyhověl, posuzoval by ji poté Nejvyšší soud. Šott oba politiky nejdřív odsoudil kvůli korupci, poté je musel osvobodit na základě rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že Bárta i Škárka jsou teď pravomocněnevinní, rozhodl soudce také o tom, že jim vrátí vše, co jim soud v souvislosti s případem zabavil. Bárta dostane zpět zajištěnou hotovost. Škárka například speciální hodinky, na které měl údajněnahrát klíčový důkaz z předání peněz u Bárty doma. Soud ale označil nahrávku za podvrh, uvedla ČT.

Česká republika vydá do Německa devětašedesátiletého Uwe Giesemanna, kterého hledali němečtí kriminalisté kvůli zbraním. Rozhodl o tom Krajský soud v Plzni. Giesemanna dopadla česká policie v dubnu v Karlových Varech, v jeho německém bydlišti se našly stovky zbraní. Policie jej podezírá mimo jiné z porušení zákona o kontrole válečných zbraní.