Zprávy | Z archivu rubriky

Proces ve Švýcarsku v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) bude pokračovat. Soudce však rozhodl celou kauzu rozdělit na dvě části. Jedna se bude dál týkat tří obžalovaných, kteří se v pondělí dostavili k soudu, tedy Jiřího Diviše, Marka Čmejly a Petra Krause. Nepřítomní Antonín Koláček, Oldřich Klimecký a Belgičan Jacques de Groote pak dostanou nové předvolání na 10. června. Soudce zdůraznil, že tribunál se bude muset dozvědět i důvody absence obžalovaných. Důvody, které předložili jejich advokáti, označil za nedostatečné. Soud už dopoledne zastavil řízení proti Měkotovi. Jeho účty ve Švýcarsku ale zůstávají nadále zablokovány. Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným začátkem roku 2008 asi stovku účtů s 660 miliony švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). Soud jako pozorovatelé sledují dva právníci vyslaní českou vládou. Česká republika ale není součástí obžaloby, protože propásla lhůtu, kdy tak mohla učinit.

Česká protikorupční policie provádí vlastní vyšetřování kolem kauzy MUS. Podle České televize už v únoru vyslechla i prezidenta Miloše Zemana. Právě Zemanova vláda privatizovala část akcií společnosti. Současný prezident však při výslechu odmítl, že by na tom stát prodělal. "Rozhodujícím kritériem byla cena. Vládu k jejímu rozhodnutí vedlo to, že Appian Group nabídla cenu o 30 procent vyšší, než byla cena akcií na trhu," citovala ČT z výpovědi Zemana na protikorupční policii. Česká policie vyšetřuje šestici exmanažerů společnosti. Viní je z toho, že při ovládnutí MUS způsobili státu škodu za 1,7 miliardy korun. Zeman však tuto částku při výslechu označil za absurdní.

Z kauzy předražené opencard by se měli zodpovídat pražští politici, kteří před lety stáli u jejího zrodu. Tvrdí to občanské sdružení Veřejnost proti korupci, které kvůli tomu podalo podnět nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Členka sdružení, právnička Hana Marvanová na tiskové konferenci řekla, že by měl Zeman prověřit postup žalobců. Policie se kauzou opencard zabývá už několik let. Žalobě čelí pět úředníků. Nedávno byla obviněna nynější rada v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS) a další zaměstnanci magistrátu. Politici, za jejichž vedení karta Pražana za více než miliardu korun vznikla, se ale odpovědnosti vyhýbají, upozornilo sdružení. Podle Marvanové hrozí promlčení.

Česká republika chce do Polska dodávat letouny L-159, účastní se polského tendru na výcvikové letouny. Na dotaz ČTK to ve Varšavě řekl premiér Petr Nečas, který se sešel se svým polským protějškem Donaldem Tuskem. Mluvili spolu o větší spolupráci v oblasti hospodářství, energetiky i obrany. "Nabídka letounů L-159 má plnou podporu české vlády, jsme připraveni poskytnout případně pro výcvik i letadla, která má ve svém vlastnictví armáda České republiky, včetně zpracování příslušných výcvikových programů," řekl Nečas. Podle premiéra se delegace bavily také o další možné spolupráci v oblasti obrany, zmínil i nabídku mobilního protiletadlového radiolokátoru.

Poslanci ČSSD chtějí předložit zákon, který by státu přikázal odkrýt nároky církví v rámci restitucí. Obcím například vadí, že nevědí, zda si o pozemky v jejich okolí církve zažádaly, nebo ne. Podle České televize by předlohu podpořila většina Sněmovny, proti je TOP 09 a ODS. Státní pozemkový úřad zatím obdržel 198 žádostí o navrácení církevního majetku, jde celkem o 9411 pozemků a 29 staveb. Je mezi nimi například Santiniho chrám na Zelené Hoře a část areálu Sázavského kláštera. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), pod jehož resort Státní pozemkový úřad spadá, ale pro zveřejňování žádostí církví není. "Zveřejňovat přání, nikoliv fakta, mi přijde jako matení veřejnosti, která by tím byla zbytečně znepokojována," uvedl.

Kardinál Dominik Duka a zhruba stovka dalších lidí si v Letech na Písecku připomněli při pietním aktu romské oběti nacismu. Památku Romů zemřelých za druhé světové války v místním sběrném táboře uctili například i americký velvyslanec Norman Eisen. Akce se však nezúčastnil žádný přední představitel české politické scény. Českou vládu na pietním aktu zastupovala zmocněnkyně Monika Šimůnková. Duka pronesl u památníku modlitbu za oběti válečného holokaustu. Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.

Na školách začala generálka testování žáků 5. a 9. tříd, děti na počítačích napsaly asi 10.000 testů. Novinářům to řekl Kamil Melichárek z České školní inspekce, která pokusné testování druhým rokem pořádá. Testování žáků potrvá do 7. června, testy z češtiny, angličtiny a matematiky bude psát přes 170.000 dětí na 3762 základních školách a víceletých gymnáziích. Testy jsou letos o třetinu až polovinu delší než loni, v minulém roce zvládly lehčí variantu testů dvě třetiny školáků. Do příštího roku by mělo ministerstvo školství rozhodnout, zda budou testy povinné. Tříletý projekt vyjde na 300 milionů korun, samotné testování stojí 92 milionů.

Od tohoto pondělí až do konce května si mohou lidé objednat spořicí dluhopisy v celkové hodnotě 20 miliard korun. Dluhopisy se objednávají na téměř 1400 vybraných pobočkách České spořitelny, ČSOB, Komerční banky a České pošty. MF ale upozornilo, že termín může zkrátit. Podle České spořitelny je zájem obdobný jako u předchozích emisí dluhopisů. Podle mluvčí ČSOB Pavly Hávové byl však zájem ve srovnání s podzimní emisí dluhopisů nižší. Loni na počátku listopadu evidovalo ministerstvo financí za den a půl prodeje dluhopisů objednávky za 8,1 miliardy Kč, před rokem na jaře to bylo 3,8 miliardy Kč. První konkrétní údaje o objednávkách v rámci jarní emise zveřejní ministerstvo v úterý. Dluhopisy jsou k dispozici pro občany ČR i cizince. Zakoupit si je mohou také občanská sdružení, nadace a nadační fondy, církve, obecně prospěšné společnosti, zahraniční neziskové společnosti, kraje, města a veřejné vysoké školy. Nově budou majitelé z výnosů těchto dluhopisů platit daň 15 procent. Dříve vydaných dluhopisů se to netýká.

Ministerstvo zdravotnictví využije evropské peníze na plánovanou elektronizaci českého zdravotnictví až v letech 2014 - 2020, protože by je nyní vyčerpat nestihlo. Řekl to náměstek Petr Nosek. Peníze původně určené na elektronizaci dostanou nyní onkologická centra. EU s tím podle něj souhlasí. V rámci výzvy na roky 2014 až 2020 by české zdravotnictví mohlo podle Noska dostat z EU osm miliard korun, to je ale pro všechny projekty. Změna elektronické dokumentace dostane v horizontu více let stovky milionů korun. Ministerstvo chce propojit existující data o pacientovi, která jsou v nemocnicích, ambulancích či laboratořích. V tom se liší od projektu elektronických zdravotních knížek IZIP, který soustřeďuje data o jednotlivých pojištěncích Všeobecné zdravotní pojišťovny v jedné databázi IZIP.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj potvrdil třímilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra. Ministerstvo neuchovalo dokumentaci k tendru na licence k výplatě sociálních dávek. Úřad zakázku zahájil jako centrální zadavatel v roce 2008. Úřednící ministerstva dosud tvrdili, že jejich postupem nikomu nevznikla škoda, znemožněn nebyl ani přezkum tendru. Podle ÚOHS ale zadavatelé musejí uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce pět let od uzavření smlouvy s vítězem tendru.