Zprávy | Z archivu rubriky

Ústavní soud (ÚS) svolal první veřejné jednání o návrhu směřujícím proti církevním restitucím. Plénum zasedne 29. května za účasti politiků, kteří požadují zrušení celého zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Termín jednání soud zveřejnil na svých webových stránkách. Veřejné jednání soud obvykle svolává v okamžiku, kdy už má plénum za sebou několik debat o tématu na svých pravidelných zasedáních. Při veřejném jednání si soudci vyslechnou názory účastníků řízení. Soud postupně dostal tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů. Druhý a třetí návrh soud formálně odmítl, bude se věcně zabývat tím prvním. Všichni stěžovatelé však jsou účastníky řízení se všemi procesními právy a s možností uplatnit své argumenty.

O bezmála tři roky starém výslechu někdejšího českého premiéra Miloše Zemana a ministrů jeho vlády se hovořilo při dopoledním jednání soudu ve švýcarském městě Bellinzona, který řeší obžalobu proti exmanažerům Mostecké uhelné společnosti (MUS). Nynější prezident Zeman a 15 ministrů jeho vlády z konce 90. let byli vyslechnuti v Praze v září 2010. Středeční zasedání soudu provázela ostrá slova především ze strany obhajoby. Podle prokurátorky Grazielly de Falco Haldemannové při výslechu Zeman řekl, že nevěděl, že by prostředky na nákup zbytku akcií MUS byly vyvedeny z této společnosti. Zeman prý ale při výslechu prohlásil, že kdyby se něco takového prokázalo, tak by byl jen rád, že by pomohl odhalit podvod. Zmíněné výslechy vedené českou policií za účasti zástupců švýcarské prokuratury se mimo jiné týkaly prodeje druhé části akcií MUS, které Zemanova vláda v červenci 1999 schválila. Podle obžaloby je prodala společnosti Investenergy nevýhodně (za 650 milionů korun).

Prezident Miloš Zeman má další tři kandidáty na doplnění Ústavního soudu (ÚS). Jsou jimi soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřina Šimáčková, bývalý politik a dosavadní člen ÚS Miloslav Výborný a soudce Nejvyššího soudu v Brně Ludvík David. Zeman se s kandidáty sešel v úterý na Hradě, informovala jeho mluvčí Hana Burianová. Prezidentovy návrhy schvaluje Senát. Výborný je členem Ústavního soudu již nyní. Mandát mu ale v červnu vyprší. Ústava však nezakazuje opakování mandátu. Prezident Zeman jmenoval první tři nové soudce Ústavního soudu na začátku května. Stali se jimi Milada Tomková, která ze Zemanových rukou převzala jmenovací dekret místopředsedkyně soudu, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Soud je tak opět kompletní, předtím měl jen 12 členů.

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon regulující anonymní akcie. Firmy je budou muset zapsat do centrálního depozitáře, nebo je uložit v listinné podobě u bank. Informovala o tom jeho mluvčí Hana Burianová. Sněmovna zákon chválila 7. května. Zapsání akcií do centrálního depozitáře i jejich uložení v listinné podobě u bank zajistí podle ministerstva spravedlnosti možnost identifikovat vlastníka. Toho budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací. Anonymní akcie nejsou ve světě obvyklé, podle dostupných informací existují kromě České republiky pouze na tichomořských Marshallových ostrovech a v ostrovní republice Nauru.

Sněmovna v prvním čtení podpořila zákon zavádějící daňové změny, které souvisejí s přijetím nového občanského zákoníku. Změny mají začít platit stejně jako zákoník od ledna příštího roku. Návrh zákona nezvyšuje daňové zatížení, naopak ho v některých případech snižuje, zdůraznil ministr financí Miroslav Kalousek. Návrh například stanoví, že lhůta pro osvobození daně z příjmu při prodeji cenných papírů u fyzických osob se prodlouží ze šesti měsíců na tři roky. Návrh ruší zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. Daň z převodu nemovitostí upraví nový zákon, který poslanci také podpořili. Daň dědická a darovací bude transformována do daní z příjmů při zachování současných osvobození. Navrhuje se také zrušit zaměstnanecký paušál 250 korun měsíčně, který měl původně nahradit zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Protože poslanci při schvalování daňové reformy stravenky zachovali a vložili do zákona i paušál, navrhuje ministerstvo financí paušál opět zrušit.

Sněmovna schválila novelu, která umožní od roku 2015 mimo jiné vydávat registrační značky na auta na přání a zjednodušuje registraci aut. Zpřísňuje také požadavky na stanice technické kontroly. Novelu dostane k projednání Senát. Registrační značky na přání nebudou smět obsahovat vulgární a hanlivé výrazy nebo například zkratku některého úřadu. Jedna taková tabulka by měla stát 5000 korun, takže dvě značky na auto vyjdou jeho vlastníka na 10.000 korun. Z původního vládního návrhu poslanci podle doporučení hospodářského výboru vypustili výslovný zákaz stáčení tachometrů. Ministerstvo dopravy argumentuje tím, že tento nešvar lze postihnout už jinými existujícími předpisy.

Sněmovna schválila nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech, který má do Česka přilákat investiční společnosti. Zákon má vytvořit systém podmínek, které by po vzoru Lucemburska nebo Švýcarska zatraktivnily české právní prostředí pro podnikání jak tuzemských, tak zahraničních fondů. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl již dříve, že vláda vzala tuto novelu jako příležitost vytvořit přátelské prostředí pro investiční společnosti a slibuje si od ní zájem investorů umístit v tuzemsku své sídlo. Hlavní přínosy nového zákona spočívají v rozlišování mezi aktivitami investičních společností a v nastavení odpovědnosti za tyto aktivity, ve snížení administrativy spojené se správou fondů, v odstupňování dohledu České národní banky a regulace podle typu obhospodařovatelů fondů a v rozšíření okruhu právních forem investičních fondů.

Sněmovna schválila vládní návrh na vystavení záruky ve prospěch České národní banky za půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. Půjčka MMF má sloužit na pomoc eurozóně. Záruka má pokrýt půjčky 2,53 miliardy eur, tedy asi 64 miliard korun, a to včetně úroků. Návrhem se nyní bude zabývat Senát. Cílem půjčky určené na pomoc eurozóně je rychlé zvýšení volných peněz fondu v době krize. Ministerstvo financí navrhlo poskytnout půjčku z devizových rezerv ČNB. Česká národní banka souhlasila za podmínky poskytnutí státních záruk a kompenzací. Bankovní rada přitom zdůraznila, že půjčku vládě nedoporučuje. Vláda připouští, že pokud by MMF půjčku nesplatil, musel by stát České národní bance zaplatit ze státního rozpočtu.

Sněmovna schválila poslaneckou novelu, podle níž by minimální počet poštovních poboček jednotlivých poštovních firem měla určovat svým nařízením vláda na návrh Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Předloha by měla být podle jednoho z předkladatelů Jana Husáka (TOP 09) pojistkou proti možnému živelnému rušení poštovních poboček hlavně na venkově. Česká pošta už dříve uvedla, že má vlastní představu o poštovní síti a stanovený počet poboček by brala jen jako opravdu minimální hranici, ke které se zřejmě ani v budoucnu nepřiblíží. Pošta má v současnosti přes 3200 poboček.

Sněmovna schválila novelu skupiny poslanců TOP 09, která má zlepšit postavení klientů mobilních operátorů. Například při předčasném ukončení smlouvy na dobu určitou by klient doplatil jen část peněz. Z návrhu zákona vypadl výslovný zákaz sjednávání pokut za předčasné ukončení smluv na dobu určitou. Novela má také usnadnit vstup virtuálních operátorů na trh a posílit tak konkurenci. Poslanci předlohu přijali v mírnější podobě ve srovnání s původním návrhem. Schválená novela také počítá s tím, že operátoři by měli jeden až tři měsíce před prodloužením smlouvy upozornit zákazníka na možnost ukončení závazku.