Zprávy | Z archivu rubriky

Ve věku 82 let ve čtvrtek zemřel bývalý politik a prognostik Valtr Komárek, který byl významnou postavou revolučního roku 1989 i polistopadové demokratické politiky. Jeho úmrtí na srdeční selhání po operaci plic zarmoutilo politickou scénu v čele s jeho přítelem, prezidentem Milošem Zemanem. Komárkova skonu litoval i bývalý prezident Václav Klaus. Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka označil smrt čestného předsedy sociální demokracie za nenahraditelnou ztrátu. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) byl Komárek osobností, která přispěla k pádu komunismu a nastolení demokracie. "Již v této době jsme zastávali v mnoha ohledech velmi odlišné názory, vždy jsem si jej ale vážil jako vzdělaného, šarmantního a zároveň velice skromného člověka," řekl Nečas.

Valtr Komárek se narodil 10. srpna 1930 v Hodoníně. Jeho rodiče zahynuli v koncentračním táboře, jako opuštěné židovské dítě byl vychován cizími lidmi. Po prožitých válečných útrapách vstoupil do komunistické strany, v níž zůstal až do ledna 1990. Byl autorem desítek odborných knih a statí, který v 60. letech radil na Kubě Ernestovi Che Guevarovi, dlouhá léta působil ve Výzkumném ústavu plánování a řízení, v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd (ČSAV) a v Prognostickém ústavu. Stal se místopředsedou první nekomunistické vlády Mariána Čalfy, která zemi dovedla ke svobodným volbám v červnu 1990. Poslancem bývalého Federálního shromáždění byl až do konce roku 1992, do voleb v roce 1992 už šel jako lídr sociální demokracie.

Soud ve švýcarské Bellinzoně ve čtvrtek odmítl žádost obhájců bývalých manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) přerušit proces. Předseda senátu poté nechal zahájit výslech prvního obžalovaného Jiřího Diviše, který využil práva nevypovídat. Obhájci žádost o přerušení procesu zdůvodňovali tím, že jejich klienti jsou v ČR vyšetřováni ve stejné věci. Obžalovaní se prý tedy nemohou před švýcarským soudem účinně hájit, protože by mohli ve svůj neprospěch ovlivnit vyšetřování v Česku. Předseda senátu Jean-Luc Bacher ale prohlásil, že požadavek obhajoby nemá oporu v zákonech. Soudce přistoupil na to, aby byly do spisu zařazeny záznamy výslechů s bývalým českým premiérem a nynějším prezidentem Milošem Zemanem, s Pavlem Mertlíkem, který byl v Zemanově vládě ministrem financí, a s Miroslavem Grégrem, který byl ministrem průmyslu a obchodu. Ze sedmičlenné skupiny obžalovaných se švýcarský soud nyní zabývá jen třemi přítomnými - Čmejlou, Divišem a Krausem.

Pobaltské republiky podle Petra Nečase zaznamenávají dynamický ekonomický růst. Předseda české vlády to považuje za dobrou příležitost k tomu, aby se na jejich trzích prosadily i české firmy. Nečas to řekl po setkání se svým litevským protějškem Algirdasem Butkevičiusem. Zástupci českých a litevských firem se ve Vilniusu dohodli na spolupráci při výstavbě závodu stavebních hmot v Brazílii. Hodnota zakázky je 300 milionů korun. Nečas připomněl, že česko-litevský obchod loni meziročně vzrostl o 35 procent a činil podle něj více než 580 milionů eur (kolem 15 miliard korun). Například firma Škoda Vagonka dodává do Litvy elektrické vlaky. Čeští podnikatelé by se mohli podle Nečase podílet rovněž na vybudování rychlostní železnice z Helsinek do Varšavy a působit v oblasti strojírenství, stavebnictví a technologií týkajících se životního prostředí. Zástupci českých firem se ve Vilniusu zúčastnili podnikatelského fóra, na které navazují bilaterální jednání.

Obvodní soud pro Prahu 7 zprostil obžaloby bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho. Rozhodnutí není pravomocné. Obžaloba Lessyho viní z pomluvy a zneužití pravomoci, údajně nechal uniknout do médií negativní informace o náměstkovi policejního krajského ředitelství ve Zlíně Jaroslavu Vaňkovi. Lessy vinu odmítá. Podle obžaloby Lessy v září 2011 předal své mluvčí anonym na náměstka Vaňka a pověřil ji, aby dokument poskytla novináři Práva. Následně v rozhovoru pro deník uvedl, že jeden z údajných členů takzvaného Toflova gangu Rudolf Setvák "zametal" jako pracovník policejní inspekce oznámení na Vaňka. Policejní inspekce obvinila Lessyho loni v srpnu, Kubice ho okamžitě poté odvolal a po několika hodinách nahradil současným policejním prezidentem Martinem Červíčkem.

Bývalý šéf protikorupční policie Tomáš Martinec postupoval nestandardně, když zveřejnil informace z trestního spisu. Novinářům to řekl policejní prezident Martin Červíček s tím, že jeho případ předal ke kázeňskému řízení. Někdejší ředitel protikorupčního útvaru se v březnu sešel s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a řekl jí, že o týden později bude zahájeno stíhání jejího manžela. Policejní prezidium na základě podnětu Bradáčové provedlo v minulých týdnech kontrolu, která se zaměřila právě na její schůzku s Martincem. Prověřovalo také možný únik informací z trestního řízení do médií. Šéfka pražských žalobců si totiž stěžovala na to, že ji chtěl protikorupční útvar informacemi o prověřování a možném trestním stíhání jejího manžela Tomáše Hájka poškodit. Martinec již v polovině dubna ohlásil svoji rezignaci. Post opustil ve středu. Uvedl, že si nedovede další spolupráci s Bradáčovou představit.

Pořadatelé předváděcích akcí mají mít nově povinnost hlásit dopředu České obchodní inspekci (ČOI) podrobnosti o svých prodejních akcích. Senioři, kteří se stali obětí podvodných praktik těchto prodejců, se také budou moci obrátit na systém "Spotřebitelského ombudsmana". Na podzim by také měl vstoupit v účinnost zákaz řetězení živností. Navrhuje to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které tak chce omezit nekalé praktiky při předváděcích akcích. Podle navržené novely zákona o ochraně spotřebitele bude každý prodejce povinen ohlásit ČOI 15 pracovních dnů před konáním prodejní akce adresu a místo, kde bude akce uskutečněna, datum, časový harmonogram a předmět akce. MPO chce také vytvořit systém "Spotřebitelského ombudsmana", podílet se na něm má 227 obecních úřadů a ministerstvem finančně podporované nevládní spotřebitelské organizace. Firem, které oslovují zejména důchodce s předváděcími akcemi, je v ČR asi 500.

Exposlanec Petr Kott a bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová opět neuspěli s ústavními stížnostmi proti trvající vazbě. Ústavní soud oba podněty v dubnu odmítl pro zjevnou neopodstatněnost, nyní usnesení zpřístupnil na internetu. Obě stížnosti směřovaly proti soudním rozhodnutím o prodloužení vazby z přelomu loňského a letošního roku. Kott i Pancová tvrdili, že k jejich držení ve vazební věznici už neexistují důvody. Navíc argumentovali tím, že nejsou stíháni pro zvlášť závažný zločin, proto prý už vypršela maximální přípustná doba vazby. Kott a Pancová figurují v korupční kauze kolem poslance a někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. Ústavní soudci mají na stole také dvě nové Rathovy stížnosti. Obě přišly v dubnu a jsou zatím nevyřízené, uvedla mluvčí soudu Jana Pelcová. V jedné stížnosti Rath znovu protestuje proti vazbě. Druhá se týká toho, že se poslanec nemohl zúčastnit zasedání Sněmovny při projednávání jeho návrhů zákonů.

Finanční správa zveřejnila v Registru plátců DPH prvního nespolehlivého plátce této daně. Konkrétní jméno firmy ale správa nezveřejnila a nebude zveřejňovat ani další. Název se v systému objeví až v okamžiku, kdy si bude firma spolehlivost obchodního partnera prověřovat. Uvedla to Generálního finančního ředitelství Petra Homolová. V databázi by měla každá firma kontrolovat, zda se u jejích dodavatelů v kolonce "nespolehlivý plátce" neobjevilo "ano". U těch pak ručí za odvedení DPH. Pokud obchodní partneři daň nezaplatí, musí ji uhradit ručící firma. Na černé listině neplatičů DPH nyní skončí každý, kdo dluží za poslední minimálně tři měsíce na DPH více než deset milionů korun. Za nespolehlivou bude považována i ta firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 korun, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu.

Zaměstnavatelé budou moci opět uzavírat se zaměstnanci pracovní poměr na dobu určitou opakovaně bez časových omezení. Novelu zákoníku práce potvrdila Sněmovna. Přijala v ní senátní verzi zkrácení nároku zaměstnanců na nepřetržitý odpočinek mezi směnami o jednu hodinu na 11 hodin. Nebude se týkat zaměstnanců mladších 18 let. Předloha míří k podpisu prezidentovi. Nová pravidla umožní například zaměstnávání sezonních zaměstnanců, aniž by musela být dodržena tříletá lhůta od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou. Využít by to mohly například zemědělské podniky a stavební firmy. Novela zákoníku platná od loňského ledna stanoví, že pracovní smlouva na dobu určitou by neměla přesáhnout tři roky, dříve maximální doba činila dva roky. U stejného podniku by se neměla opakovat víc než dvakrát po sobě.

Na rekonstrukce a opravy panelových domů půjde víc peněz. Poslanci schválili navýšení rozpočtu programu Panel 2013+ o 500 milionů korun. Pro hlasovalo 104 přítomných poslanců napříč politickými stranami, proti nebyl nikdo. Už dříve návrh Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) odsouhlasila také vláda. "Dopad na státní rozpočet to nebude mít žádný, jde o naše peníze, které fyzicky máme na svém účtu," řekla před časem ČTK mluvčí SFRB Jana Marešová. Fond začal žádosti do nového programu Panel 2013+ přijímat letos 11. ledna, počáteční rozpočet programu byl 210 milionů korun. Hned na začátku ale bylo jasné, že to stačit nebude. Program Panel 2013+ navazuje na předchozí Panel a Nový Panel, které fungovaly 11 let. Díky programům bylo v panelových domech opraveno zhruba 400.000 bytů.