Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman ve Varšavě se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským jednal především o spolupráci v energetice a dopravě. Novinářům to český prezident řekl na tiskové konferenci. Zmínil se také o sporech o kvalitu polských potravin z poslední doby. Otázku polské soli prý nepovažuje za tak důležitou jako ekonomická témata. Česko a Polsko se v poslední době přely kvůli kvalitě polských potravin dovážených do ČR. Podle české Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsou některé polské potraviny nevyhovující, zatímco polská strana se domnívá, že jde o snahu vytlačit polské produkty z českého trhu. Debaty začaly loni v únoru kvůli takzvané solné aféře, kdy polské firmy technickou sůl označenou jako jedlou prodávaly výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám.

Zastupitelé hlavního města odvolali z funkce primátora Bohuslava Svobodu (ODS). S ním skončili i všichni radní za ODS, občanští demokraté tak po 22 letech odešli v Praze do opozice. Vlády ve městě se ujala TOP 09, výkonem funkce primátora byl pověřen dosavadní náměstek Tomáš Hudeček. Vývoj v Praze rozvlnil hladinu i v nejvyšších patrech české politické scény. Pro ODS je dění velkou ztrátou, o voliče v metropoli se dlouhodobě opírala a pražský primátor byl jediným hejtmanem ODS.

TOP 09 v minulých dnech vypověděla ODS koaliční smlouvu, zdůvodňovala to neschopností ODS spravovat důležité oblasti, především dopravu, finance a majetek. ODS to odmítla, podle ní jde o boj o moc. Obě strany se na novém uspořádání v minulých dnech neshodly. Hudeček zároveň připustil vyjednávání o budoucí radě s ČSSD, ale i s ODS. Vedení ČSSD svým zástupcům doporučilo, aby nevstupovali do pražské rady. Podle místopředsedy Michala Haška by spojení ČSSD a TOP 09 v Praze bylo jako spojení ohně a vody.

Pražští zastupitelé Ivan Vinš a Bohumil Zoufalík rezignovali na členství v ODS. Uvedli to v zaslaném prohlášení. Strana je chtěla vyloučit za to, že se účastnili hlasování o odvolání pražského primátora Bohuslava Svobody a radních za ODS. Vyloučení zastupitelů navrhla regionální rada pražské ODS, následně o tom měla jednat výkonná rada. Regionální rada ODS zasedala už ve středu vpodvečer a zavázala své členy, aby v případě hlasování o odvolání rady odešli ze zastupitelského sálu a hlasování se nezúčastnili. Zoufalík s Vinšem se ale instrukcemi neřídili. Místostarosta Prahy 10 Zoufalík a zastupitel Prahy 10 Ivan Vinš nahradili v pražském zastupitelstvu poslance Borise Šťastného a starostu Prahy 10 Milana Richtera, kteří na posledním zasedání rezignovali.

Odvolání pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) označil premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas za špatný krok, který ukazuje tendenci TOP 09 k politikaření. Na tomto vývoji se podle něj evidentntě dohodla koalice TOP 09, ČSSD a komunistické strany. Nečas zdůraznil, že vše směřuje k dohodě Tomáše Hudečka z TOP 09 a představitele pražské ČSSD Petra Hulinského. Vzniká tak podle něj "Hu-Hu koalice", která si zvolí svého primátora. Nečas míní, že změny v Praze se udály s posvěcením celorepublikového vedení TOP 09. Nelze podle něj vyloučit, že se podobné věci budou dít také na celostátní úrovni. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek poznamenal, že nadále trvá podpora, kterou vedení pražské TOP 09 celorepublikové stranické předsednictvo vyjádřilo už v úterý.

Dostavba Jaderné elektrárny Temelín má nadále podporu vlády, přestože od některých kritiků zaznívají hlasy, že se stavba hospodářsky nevyplatí. Premiér Petr Nečas řekl, že si kvůli odstavení uhelných elektráren neumí představit situaci pro průmysl po roce 2025, pokud by dva nové bloky v jihočeské elektrárně nebyly spuštěny. "Do roku 2020 bude muset dojít k odstavení uhelných elektráren s celkovým výkonem 1800 megawattů. Je jasné, že v období po roce 2025 budou muset být spuštěny některé další dodatečné kapacity," řekl Nečas. Elektřinu z Temelína podle něj bude česká ekonomika potřebovat, protože má silný průmyslový sektor, který se bez stabilních dodávek neobejde. Nečas připomněl, že průmysl se podílí na tvorbě českého HDP i na zaměstnanosti zhruba 40 procenty a že Česko patří spolu se Slovenskem mezi evropské země s největším podílem průmyslu.

Vláda chce stanovit strop pro příspěvek na obnovitelné zdroje energie, který platí koneční spotřebitelé v ceně elektřiny. Po jednání s předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou řekl premiér Petr Nečas. Částku nad stanovený strop by měla platit vláda ze státního rozpočtu. Spotřebitelé nyní platí v ceně elektřiny 583 korun z každé spotřebované megawatthodiny na podporu obnovitelných zdrojů. Tato částka dosud každoročně rostla. Podle Nečase je nutné stanovit maximální výši této částky, která bude platit po delší období, například pět let. Konkrétní výši stropu pro příspěvek na obnovitelné zdroje ale premiér nesdělil, bude ji podle něj třeba teprve propočítat. Nečas zároveň upozornil, že je nutné kontrolovat příjemce dotací na provoz obnovitelných zdrojů a potrestat nepoctivé vlastníky. Výplata podpory by také měla být podmíněna rozkrytím majetkové struktury společností. Podle Nečase by to mohlo přinést úspory až sedm miliard korun ročně.

Bývalého prezidenta Václava Klause doporučení Evropského parlamentu členským zemím, aby se nezabývaly českou výjimkou k lisabonské smlouvě, nijak nepřekvapilo. Stejně prý nakonec rozhodnou jiní, řekl při představování nové publikace o privatizaci. Bývalá hlava státu také uvedla, že o jeho možné kandidatuře do EP zatím není jasno. "Evropský parlament nám nepřeje... Já přesto doufám, že role Evropského parlamentu je pořád ještě mizivá, stejně jako celá demokracie v Evropské unii je mizivě zastoupena, takže myslím, že stejně budou rozhodovat jiní lidé a bude rozhodovat Evropská rada a Evropská komise," řekl Klaus. Požadavek na výjimku z lisabonské smlouvy související s uplatňováním Listiny základních práv EU vznesl v říjnu 2009, neboť se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová propustila z vazby soudce Ondřeje Havlína, který čelí obvinění z korupce. Informaci přinesl server iDnes.cz. Bradáčová řekla, že přistoupila na Havlínovu nabídku peněžité záruky. Soudce navíc dostal zákaz vycestovat ze země. Výši složené kauce nechtěla žalobkyně specifikovat. Havlín čelí společně s dalšími pěti lidmi obvinění z nepřímého úplatkářství, přijetí úplatku, podvodu, vydírání a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle dostupných informací údajně zahlazovali za úplatky trestné činy v dopravě, Havlínovo obvinění navíc policie rozšířila i o nedovolené ozbrojování.

Zhruba dvě stovky lidí se sešly u Pražského hradu na shromáždění na podporu akademických svobod. Účastníci protestovali proti postupu prezidenta Miloše Zemana ohledně jmenování akademika Martina C. Putny profesorem. Zeman původně odmítal literárního historika Putnu profesorem jmenovat. Vadilo mu prý jeho vystoupení na průvodu homosexuálů. Nakonec ustoupil, jmenování podepíše, ale dekret akademikovi předá ministr školství. Ten by měl mít podle prezidenta v budoucnu na starosti také celý jmenovací proces. Podle protestujících studentů prezident nevysvětlil, proč má Putna dostat dekret jinak než ostatní profesoři. Považují to za segregaci. V prohlášení uvedli, že profesura se má posuzovat podle odborných kvalit, ne podle občanských postojů. Zeman by se prý měl Putnovi omluvit.

Regionální operační program Střední Čechy (ROP) získá půl miliardy korun navíc z evropských programů, které mají problém s čerpáním peněz. Tyto peníze půjdou hlavně do zvýšení kapacity mateřských školek a okrajově do středních škol, příměstské dopravy a sociální integrace. Oznámila to Martina Semelková ze středočeského ROP. Nové výzvy, z kterých se budou získané peníze rozdělovat, se teprve připravují. Středočeský ROP má v současnosti podle Semelkové podepsané smlouvy na 685 projektů s dotacemi 16,3 miliardy korun.