Zprávy | Z archivu rubriky

Investice ve výši až šest miliard eur (až 156 miliard korun) získá podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva český průmysl, pokud v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín zvítězí nabídka rusko-českého konsorcia. Medveděv to řekl v Moskvě novinářům po setkání s Petrem Nečasem. Předseda ruské vlády před novináři vyjádřil své přesvědčení, že rozhodnutí o vítězi temelínského tendru bude "transparentní a objektivní". Nečas po schůzce se svým ruským protějškem prohlásil, že takové ujištění Medveděvovi dal. O dostavbu jihočeské jaderné elektrárny nyní mají zájem rusko-české konsorcium firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress a japonsko-americká společnost Westinghouse. Zájemci o dostavbu nyní dokončují své cenové nabídky.

Česká republika vidí v Rusku podle premiéra Petra Nečase (ODS) velký prostor pro české investice. ČR zároveň uvítá ruské investice v Česku. Nečas to řekl při setkání se svým protějškem Dmitrijem Medveděvem v rezidenci v Gorkách u Moskvy. Medveděv podle agentury ITAR-TASS navrhl Nečasovi odstranit investiční nevyváženost v hospodářských vztazích. Projevuje se podle ruského premiéra tím, že v Rusku je českých investic mnohem víc, než ruských v České republice. Vcelku je ale Medveděv s úrovní obchodních vztahů spokojen. "Obchodní výměna dosahuje hranice deseti miliard dolarů a roste prakticky každoročně," upozornil. Českého premiéra na cestě doprovází ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a na 80 českých podnikatelů, kteří plánují v Rusku uzavřít kontrakty úhrnem za miliardy korun.

Během své návštěvy v Moskvě premiér Nečas také zkritizoval čin ruské punkové skupiny Pussy Riot. Její členky nejsou podle něj žádnými bojovnicemi za svobodu a lidská práva. Zneuctily podle něj pravoslavný chrám a byly za to přísně potrestány. Novináři by ale neměli vytvářet falešné modly. O jeho prohlášení informovalo Rádio Svoboda. Představitelé nevládních organizací považují Nečasova slova za nešťastná. Uvedl to například Štěpán Pánek z humanitární organizace Člověk v tísni. Nečasovo prohlášení se nelíbí ani některým politikům.

Dohoda mezi Evropskou unií a Ruskem o usnadnění vízového režimu by mohla být uzavřena na červnovém summitu EU a Ruska v Jekatěrinburgu. Agentuře Interfax to řekl český premiér Petr Nečas. Jekatěrinburg bude vrcholné setkání hostit 3. a 4. června. Interfax uvedl, že ruský stálý zástupce při EU Vladimir Čižov bude s evropskými diplomaty o vízových problémech v Bruselu jednat ještě před jekatěrinburským summitem. Problém patří v Rusku k diplomatickým prioritám, Kreml absenci bezvízového režimu označuje za vážnou překážku mezilidských a obchodních kontaktů.

Vládní speciál, kterému v neděli cestou z Prahy do Moskvy prasklo sklo v pilotní kabině, stále není opraven. Premiér Petr Nečas proto bude v cestě po Rusku pokračovat druhým vládním letadlem spolu s podnikatelskou delegací. Podle mluvčího vlády Jana Hrubeše nebyl program několikadenní cesty změněn, s opraveným letadlem se zatím počítá alespoň pro cestu delegace zpět do České republiky. Airbusu A319 s premiérem na palubě asi v polovině letu do Moskvy praskla vrchní krycí vrstva skla jednoho z oken v pilotní kabině. Piloti se nejprve chystali na nouzové přistání, nakonec ale stroj druhou polovinu letu absolvoval ve snížené výšce a bezpečně přistál v Moskvě. Nikomu se nic nestalo. Mluvčí generálního štábu české armády Jana Růžičková uvedla, že opravu čelního skla vládního letounu řeší přímo v Rusku zastoupení společnosti Airbus.

Ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) očekává, že Sněmovna přijme opoziční senátní novelu na zrušení sociálních karet. Její úřad připravil podklady pro poslance a chystá i opatření na přechodnou dobu po ukončení projektu. Dodala, že její úřad zrušení projektu nenavrhoval, pouze připravuje podklady pro poslance a spolupracuje s nimi na případných návrzích změn senátní novely. Zastavení celého systému doporučil Müllerové kabinet. Dvakrát mu sice předložila návrhy změn pravidel používání sKaret, ale neuspěla. Jedná o tom i s Českou spořitelnou, která projekt provozuje. Sociální karty od počátku kritizuje rada postižených. Výhrady měl ombudsman i ochránci soukromí. Po ukončení systému volá opozice. Kloní se k němu i vládní ODS a LIDEM, TOP 09 je proti.

Ministerstvo práce pošle sociálním službám dalších 500 milionů korun. Sumu našlo ve svém rozpočtu, na jejím uvolnění se dohodlo s ministerstvem financí. Poskytovatelé by peníze měli dostat v červenci. Novinářům to řekla ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). Provozovatelé si stěžovali na nedostatek financí. Varovali, že budou muset služby pro postižené, seniory a další potřebné omezit či uzavřít. Podle ní provozovatelé žádali o miliardu korun. Nyní je prý prostor pro „další donátory", financování má být vícezdrojové, podotkla Müllerová. Ministerstvo práce rozdělilo letos na služby pro seniory, postižené a další potřebné 6,05 miliardy korun. Je to o 360 milionů méně než loni. Důvodem byly úspory.

Sociální demokraté předložili na pondělním jednání pražské TOP 09 téměř tři desítky podmínek pro případnou spolupráci obou stran na pražském magistrátě. TOP 09 z nich ale třetinu odmítá a o třetině je ochotná dále vyjednávat. Strany se znovu setkají ve čtvrtek, kdy TOP 09 předá ČSSD odpověď. Novinářům to řekli zástupci TOP 09 a ČSSD. TOP 09 vadí například požadavek ČSSD, aby v dozorčí radě dopravního podniku (DPP) seděli zástupci všech zastupitelských klubů. Také záměr odkoupit zbylé podíly v Pražské plynárenské a Pražských službách, který sociální demokraté odmítají, je prý pro TOP 09 klíčový. Socialisté zase nechtějí ustoupit z požadavku na nezdražování jízdenek v MHD nebo zachování cen vodného a stočného. ČSSD zároveň uvedla, že v žádném případě nevstoupí do koalice s ODS ani s TOP 09. Nová rada hlavního města by měla být známa do 6. června, kdy pokračuje přerušené čtvrteční jednání zastupitelstva hlavního města. To bylo přerušeno poté, kdy v radě skončil exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS) a další zástupci ODS, čímž se rozpadla dosavadní koalice TOP 09 a ODS.

Ústavní soud (ÚS) se znovu zabývá soudcovskými platy. Návrh na zrušení současné právní úpravy dostala jako zpravodajka na starost Milada Tomková, nová místopředsedkyně soudu. Podle neoficiálních informací se ale Tomková cítí podjatá, sama se otiž v minulosti se státem soudila o část mzdy. Plénum tedy musí nejprve rozhodnout, zda se místopředsedkyně problematikou smí zabývat. Návrh směřující proti klíčovým ustanovením zákona o platu soudců podal v pátek Městský soud v Brně. Návrh zpochybňuje způsob výpočtu platové základny, která podle poslední novely činí 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Představitelé justice dlouhodobě prosazují návrat platové základny k trojnásobku oproti průměrné mzdě státních zaměstnanců.

Kancelář prezidenta republiky uváděla v uplynulých letech vyšší počet zaměstnanců, čímž zvyšovala platy, píše Právo. Podle tabulek dělalo v roce 2012 na Hradě 114 lidí, ve skutečnosti jich bylo 87. Průměrná mzda se tak vyšplhala na 47.357 Kč. Podle ministra financí Miroslava Kalouska je takový postup zákonný, ale není etický.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zkontroloval dotace na podporu zaměstnanosti v hodnotě 3,7 miliardy korun a našel v nich nedostatky za 140 milionů korun. Kontroloři prověřili 29 konkrétních projektů a závažné chyby objevili u šesti z nich. Chybovaly prý ministerstvo práce a sociálních věcí i úřady práce. Informovala o tom mluvčí NKÚ Olga Málková. NKÚ se zaměřil na operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, konkrétně na takzvanou aktivní politiku trhu práce. Podle ní mělo s pomocí dotací vzniknout 33.000 pracovních míst. Ministerstvo podle NKÚ špatně nastavilo některé podmínky pro čerpání dotací, například pro grantové projekty na zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných nebo lidí ohrožených na trhu práce. Chybovali údajně i příjemci dotací.