Zprávy | Z archivu rubriky

Vytrvalý déšť zvedá hladiny řek v Čechách. Povodně v současné době hrozí zejména na severu a západě území. Na čtyřech místech platil v sobotu večer třetí stupeň povodňové aktivity. Stav ohrožení má být vyhlášen ještě na několika dalších řekách v Plzeňském kraji. V postižených regionech se proto scházejí povodňové komise. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) extrémní stupeň nebezpečí záplav hrozí vedle Plzeňského kraje i Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. V Plzeňském kraji byl v sobotu vyhlášen třetí povodňový stupeň na Klabavě v Nové Huti poblíž Plzně a na Radbuze ve Staňkově. V Plzni už proto dělají první opatření, je například připraveno pytlování. V Ústeckém kraji k třetímu stupni dosáhly hladiny Kamenice v Srbské Kamenici na Děčínsku a potoku Bystrá v Benešově nad Ploučnicí. Mandava ve Varnsdorfu je na druhém stupni povodňové aktivity, Labe, Bílina, Ploučnice a Flájský potok hlásí první stupeň. Ačkoli se Vltava v Praze drží na prvním stupni, přistoupilo město k dalším preventivním opatřením. Bude zastavena lodní doprava v centru města, spuštěn protipovodňový uzávěr u podchodu do Divadelní ulice a budou postaveny protipovodňové zábrany ve Zbraslavi.

Kvůli vývoji sporu o velvyslance se chce prezident Miloš Zeman sejít s premiérem Petrem Nečasem (ODS). Premiér se chce věc řešit se Zemanem i s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), s nímž hlava státu spor vede. Zeman kvůli neshodám s ministrem zablokoval podpisy listin, které jsou nezbytné pro jmenování velvyslanců. Zeman v Průhonicích novinářům znovu řekl, že podle článku 63 české ústavy jsou ke jmenování velvyslanců potřeba dva podpisy. "A to je podpis prezidenta a podpis premiéra," prohlásil. Dodal, že společně by tedy mohli nalézt řešení. Uvedl, že neví o nejnovějším ministrově plánu poslat případně některé designovan velvyslance do zahraničí zatím na nižší diplomatické pozici chargé d´affaires. K tomu by nebyl prezidentův podpis třeba.

Prezident Miloš Zeman na celorepublikovém sněmu hnutí Starostové a nezávislí (STAN) podpořil zavedení přímé volby starostů. Podle něj by v takové volbě měl být zvolen ten kandidát, který získá nejvíc preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany. Podle prezidenta by měli být přímo voleni nejen starostové, ale i hejtmani. Kritici přímé volby podle něj zpravidla zmiňují dvě námitky - že by volba byla drahá a že by starosta neměl dostatečně silnou pozici, pokud by nekandidoval za strany, které byly do zastupitelstva zvoleny. Hnutí STAN proto navrhl, aby "byl zvolen ten, který dostal nejvíc preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany". Prezident Zeman také poděkoval za pozvání na sněm. "Přijel jsem sem velice rád, v průběhu svého života jsem se setkal se stovkami starostů," uvedl. Podle něj většina starostů se svými rozpočty hospodaří lépe než vláda se státním rozpočtem.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) bude i v příštích letech úzce spolupracovat s vládní stranou TOP 09. Na celorepublikovém sněmu hnutí o tom rozhodli delegáti, kteří v tajném hlasování schválili návrh smlouvy. Nová smlouva s TOP 09 má platit do konce roku 2017. Podle předsedy STAN Petra Gazdíka o smlouvě v minulých týdnech jednaly všechny krajské sněmy hnutí, ve čtvrtek ji schválil také celostátní výbor. Smlouvu by pak podle ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska měl stvrdit ještě výkonný výbor TOP 09. "Nicméně nálada ve straně je taková, že bude určitě schválena, když ne jednomyslně, tak drtivou většinou," řekl novinářům před zahájením sněmu Kalousek.

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, jehož cílem je zavést centrální registr zbraní a umožnit tak podnikatelům elektronickou evidenci zbraní a střeliva. Hrad o tom informoval na své internetové stránce. Zeman také podepsal novelu zákona o těžebních odpadech nebo novelu zákona o vyšších soudních úřednících a novelu zákona o právu autorském. Jejím cílem je, aby s uživateli jednal pouze jeden kolektivní správce autorských práv, který by s nimi řešil sjednání licenční či obdobné smlouvy. Díky v pátek podepsané novele zákoníku práce zaměstnavatelé budou moci opět uzavírat se zaměstnanci pracovní poměr na dobu určitou opakovaně bez časových omezení. Norma zkracuje nárok zaměstnanců na nepřetržitý odpočinek mezi směnami o jednu hodinu na 11 hodin.

Prezident Miloš Zeman podepsal také novelu, podle níž bude mít Vězeňská služba větší pravomoci při vyšetřování trestných činů a přestupků spáchaných ve věznicích. Norma dává dozorcům také možnost použít vůči vězňům víc donucovacích prostředků, než tomu bylo dosud. Novými významnými českými dny se staly díky pátečnímu podpisu prezidenta 16. leden jako Den památky Jana Palacha a 28. březen jako Den narození Jana Amose Komenského.

Prezident Miloš Zeman podepsal předlohu o uznání zásluh účastníků protifašistického povstání z května 1945. Uvedl to Hrad. Pojmenování Květnové povstání českého lidu se nemění. Na změnu názvu na České národní povstání, jak chtěl Senát, nepřistoupila Sněmovna. Zákon má podle jeho tvůrců z řad senátorů ocenit všechny občany, kteří se na sklonku druhé světové války postavili na odpor nacistickému režimu. Změnu názvu povstání skupina senátorů navrhovala v souvislosti s tím, že na českém území začalo někde už koncem dubna. Sněmovna ale přejmenování už dříve odmítla.

Češi budou moci cestovat jen s občanským průkazem místo pasu i mimo Evropskou unii do zemí, které s tím budou souhlasit. Vládní novelu zákona o cestovních dokladech podepsal prezident Miloš Zeman. Změnu zákona připravilo ministerstva vnitra kvůli tomu, že některé balkánské státy umožnily po vstupu ČR do EU na základě svého rozhodnutí vstup českým občanům jen na občanský průkaz. Nejprve tak učinilo Chorvatsko, postupně se přidávaly další země. Zákon stanoví, že s používáním občanského průkazu jako cestovního dokladu musí cílová země výslovně souhlasit. Proto by tento způsob cestování měl fungovat buď na základě dvoustranných mezinárodních smluv, nebo na základě jednostranného rozhodnutí států.

Krajské státní zastupitelství v Praze zrušilo stíhání bývalého ministra průmyslu a obchodu za ODS Martina Kocourka a jeho matky Jindřišky. Řekl to Kocourkův advokát Petr Balcar. Dvojice čelila od loňského května obvinění z poškození věřitele kvůli zatajení 16 milionů korun při politikově rozvodu. Pražské krajské státní zastupitelství dostalo případ na starosti poté, co v kauze v lednu rozhodl Nejvyšší soud. Ten částečně vyhověl stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Blažek si stěžoval mimo jiné na to, že policisté od Kocourkovy bývalé manželky Olgy nezískali souhlas se stíháním exministra a jeho matky, který přitom podle zákona u trestného činu poškozování věřitele potřebují. Kauza, která vyvrcholila Kocourkovým odchodem z vlády, začala odhalením, že ministrova matka uzavřela 3. března 2008 smlouvu se společností Key Investments. O týden později se na jejím účtu objevily dluhopisy společnosti v hodnotě 16 milionů korun. Kocourkova matka je za několik měsíců prodala za 16,14 milionu Kč. Z dokumentů prý nebylo jasné, jakým způsobem žena za dluhopisy zaplatila.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podle zástupců Českého helsinského výboru (ČHV) neměl právo vydat ruského podnikatele Alexeje Torubarova do jeho vlasti. Úřady totiž dosud nevyřídily Rusovu žádost o azyl v České republice, sdělila projektová koordinátorka organizace Ľubica Turzová. Blažkova mluvčí Štěpánka Čechová již dříve uvedla, že ministr vydání povolil v souladu s trestním řádem a poté, co extradici schválily krajský, vrchní i Ústavní soud. Blažka se zastal i premiér Petr Nečas (ODS). Výbor ale považuje za alibistické Blažkovo vysvětlení, že postupoval na základě soudních rozhodnutí. Podle ní ministr může zakázat extradici i v případě, že soudy vydání připustí. Podle soudce Krajského soudu v Brně Michaela Vrtka patří závěrečné rozhodnutí o vydání jednotlivce ministru spravedlnosti, který "i přes konstatovanou přípustnost nemusí vydání povolit".

Na severu Sýrie přišli o život tři cizinci - Američanka, Brit a další osoba. Bojovali údajně na straně syrské opozice. Informovala o tom agentura Reuters. Informace o mrtvé Američance zprostředkovává Spojeným státům velvyslanectví České republiky, protože USA své zastupitelství v Damašku v minulosti zavřely. Podle syrské opozice byli tři občané západních zemí zastřeleni v autě, když asi fotografovali pozice syrské armády na silnici poblíž města Idlib. Padli přitom podle opoziční Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) do léčky syrské armády. Nejmenovaný americký představitel řekl agentuře Reuters, že USA "oceňují úsilí vynaložené českou misí jménem občanů" USA. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že český zastupitelský úřad se nyní snaží získat k případu nezbytné podklady. Na základě jejich posouzení bude podnikat další kroky, řekl mluvčí Černínského paláce Karel Šrol. Podle Českého rozhlasu se velvyslanectví snaží zajistit vydání ostatků mrtvé ženy do USA, avšak situaci komplikuje to, že v Sýrii je už víkend.