Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman se zatím nevyjádřil k nominaci předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové na novou premiérku po Petru Nečasovi (oba ODS). Nejdříve chce sdělil svůj názor politikům. Širší vedení ODS podle očekávání ve čtvrtek večer potvrdilo nominaci Němcové. Zeman si na víkend kvůli řešení současné vládní krize pozval představitele všech stran zastoupených ve Sněmovně kromě LIDEM. V pátek přijme zástupce ODS a TOP 09, v sobotu sociální demokracie. Se šéfkou LIDEM Karolínou Peake jednal už začátkem týdne. Nový kabinet by chtěli občanští demokraté sestavit opět s TOP 09 a LIDEM. Pro koaliční partnery je Němcová přijatelná.

Ve středu Zeman řekl, že hlava státu je zde od toho, aby rychle jmenovala nového premiéra. Možnost předčasných voleb ale nevyloučil, ač k nim má výhrady. V případě jejich konání by podle prezidenta spadlo "pod stůl" zhruba 100 zákonů, které jsou rozpracované. Podle ČSSD je navržení předsedkyně Sněmovny Němcové na premiérku rizikem pro celou zemi. Politička není kompetentní v ekonomice a nemá žádné zkušenosti s výkonnou mocí, sdělil předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) při policejním výslechu uvedl, že s exposlancem ODS Petrem Tluchořem nejednal o výměně postů ve firmách za složení mandátu. Řekl to advokát Tluchoře Marek Nespala, který se výslechu účastnil. Kalousek vypovídal jako svědek v kauze, ve které policie obvinila tři někdejší poslance a šéfku kabinetu Janu Nagyovou kvůli údajné politické korupci. Podle Nespaly ministr financí uvedl, že Tluchoř nežádal, ani nenabízel výměnu poslaneckého mandátu za post ve státní firmě. Kalousek prý "naprosto věcně a profesionálně" vysvětlil policii veškeré postupy při obsazování postů ve firmách s majetkovou účastí státu. Právník připustil, že Tluchoř se s Kalouskem scházel, údajně to ale byla pouze politická jednání ve Sněmovně mezi Kalouskem jako předkladatelem balíku zákonů a Tluchořem jako poslancem.

Policie obvinila minulý týden kromě Tluchoře také exposlance ODS Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Podle státního zastupitelství někdejší poslanci složili mandát loni v listopadu kvůli sporům o vládní daňový balíček, jehož přijetí svým odchodem umožnili. Jsou podezřelí z toho, že tak učinili za slib dalších výhod, a porušili tím zákon. Státní zastupitelství nevyloučilo, že mezi podezřelými je také Nečas. Žádost poslancům o jeho vydání k trestnímu stíhání vyšetřovatelé dosud nepodali. Podle žalobců slíbil exposlancům své strany úplatek a zajistil jeho poskytnutí. Nečas podezření odmítá, trestného činu se prý nedopustil.

Prezident Miloš Zeman navštíví v blízké budoucnosti české vojáky pracující v misi ISAF v Afghánistánu. Prohlásil to v projevu na sjezdu Českého svazu bojovníků za svobodu. Práci českých vojáků v Afghánistánu, ale také těch, kteří pomáhají při povodních, vysoce ocenil. Bojovníci za svobodu podle něj nevymírají, naopak: právě vojáci nyní působící v misích jsou podle Zemana bojovníci za svobodu. "Ano, velice dobře vím, že tato účast je někdy zlehčována, že tito vojáci jsou dokonce nazýváni žoldáky," podotkl prezident. Zeman si jejich práce ale naopak váží. Čeští vojáci v Afghánistánu podle něj tisíce kilometrů od českých hranic bojují "i za naši svobodu" proti mezinárodnímu terorismu. V souvislosti s českými vojáky podle Zemana někdy zní námitka, proč by měli bojovat v zemi, o které v ČR nikdo nic neví. "Dovolte mi, abych vám citoval jiný výrok: 'Proč máme bojovat za zemi, kterou vůbec neznáme?'," připomněl ale prezident slova někdejšího britského premiéra Neville Chamberlaina z roku 1938 na adresu tehdejšího nacistickým Německem ohroženého Československa.

Česká republika se spolu s několika dalšími zeměmi Evropské unie ve středu v Bruselu opět postavila proti tomu, aby EU zařadila libanonský Hizballáh na seznam teroristických organizací. Uvedl to bruselský web EUobserver a potvrdila to mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová. Podle diplomatických zdrojů vedly na setkání protiteroristických zdrojů opozici Rakousko a Česká republika. Výhrady vůči britské iniciativě údajně vyjádřily i Irsko, Itálie a Polsko. Podle Grohové česká opozice souvisí především s obavou z destabilizace regionu vzhledem k tomu, že Hizballáh je v libanonské vládě. Je prý také těžko rozlišit vojenské křídlo od celého Hizballáhu. Britové navrhují, aby bylo na černou listinu zařazeno právě vojenské křídlo Hizballáhu. Grohová zdůraznila, že "Česká republika samozřejmě odsuzuje metody a ideologii Hizballáhu".

Skupina poslanců včetně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) chce podpořit české školy v zahraničí. Podle navrhované novely školského zákona by mimo jiné měly zaručené financování z českého státního rozpočtu. Skupina poslanců z TOP 09, ČSSD, ODS a LIDEM vychází z toho, že v zahraničí žijí zhruba dva miliony českých občanů. Poukazují na české školy v cizině, které koordinuje sdružení Česká škola bez hranic a jichž je nyní podle důvodové zprávy devět. Jsou financovány z darů i ministerstvem školství, Česká centra a zastupitelské úřady jim poskytují prostory.

Novela by uzákonila "vzdělávací zařízení v zahraničí", definovala by je jako právnickou osobu, která zajišťuje udržení českého kulturního dědictví v cizině. Jejich činnost by byla z poloviny financována ze státního rozpočtu podle výdajů v předchozím roce. V případě, že by vznikla nová škola, by tedy stát nemusel přispívat první rok jejího provozu. Poslanci předpokládají, že roční výdaj ze státního rozpočtu by byl nyní asi desetimilionový. S poukazem na plánovaný rozvoj českých škol bez hranic očekávají, že náklady by do čtyř let vzrostly zhruba na dvojnásobek. Z Evropského parlamentu se však už ozývá zpochybňování dohody.

Státní rozpočet bude zřejmě moci odčerpat až miliardy korun ročně ze státních podniků. Aktuálně se to bude týkat hlavně Lesů ČR. Umožní to vládní novela zákona o státním podniku, kterou přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Dosavadní právní úprava použití peněz ze státního podniku ve prospěch státního rozpočtu neumožňovala. Stát by v situaci, která ho nutí k úsporám, neměl podle vlády jen pasivně přihlížet, jak některé jeho podniky prosperují a na úsporných opatřeních se nepodílejí. Podle vlády prosperují třeba jen díky ekonomickým výhodám vyplývajícím z jejich ještě mnohdy téměř monopolního postavení na trhu. V Česku funguje 25 ekonomicky aktivních státních podniků. Navrhovaná úprava se podle materiálu vedle Lesů ČR dotkne pěti dalších státních firem. Jsou jimi Státní tiskárna cenin, Česká pošta, Řízení letového provozu, Vojenské lesy a statky a národní podnik Budějovický Budvar.

Senát schválil novelu zákona o restitucích, která umožní převést z účtu určeného na nápravu některých majetkových křivd do státního rozpočtu zhruba 180 milionů korun. Normu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Předloha je podle dřívějšího vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) čistě technická a uvádí, jak naložit se zbytkovým účtem. Vznikl tím, že oprávněné osoby, které dostaly výrazně zhodnocené stavby, doplácely rozdíl.

Část odvodů z kurzových sázek a číselných loterií asi dostane přímo Český olympijský výbor (ČOV) na podporu sportu. Počítá s tím poslanecká novela loterijního zákona, kterou Senát schválil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Norma neměla u senátorů jednoznačnou podporu. U kurzových sázek a číselných loterií se odvody mají podle novely snížit o stanovenou slevu, která nesmí překročit čtvrtinu odvodů. Odvody by se tak měly snížit z 20 na 15 procent a zbylých pět procent by provozovatelé her měli podle již dříve uzavřené dohody poskytnout jako dar ČOV na sport. Podle odhadů by takto olympijský výbor mohl získat ročně 320 až 400 milionů korun.

Česká národní banka má nově pečovat o finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému v Česku. Umožní jí to novela zákona o ČNB, kterou přijal Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident republiky. Norma rovněž svěřuje ČNB do vlastnictví devizové rezervy státu v objemu zhruba 800 miliard korun, které má centrální banka zatím pouze ve své správě. Navrhované opatření má podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) zabránit jakékoli budoucí vládě, aby rezervy využila pro naplnění priorit své politiky. Cílem novely je rozšířit hlavní cíl ČNB, kterým je péče o cenovou stabilitu. Centrální banka by tak měla nově podporovat i obecné hospodářské politiky EU se záměrem přispět k dosažení cílů unie. Tento požadavek se dostal do zákona ještě před vstupem do EU, měl ale odloženou účinnost. Dosud musela centrální banka informovat veřejnost nejméně jednou za tři měsíce o měnovém vývoji. Nově se doplňuje ustanovení, že to musí dělat například prostřednictvím internetu.

Zástupci Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na hlavních bodech rozpočtového plánu pro období 2014-2020. Oznámil to v Bruselu irský vicepremiér Eamon Gilmore, jehož země nyní předsedá EU. Spor o rozpočet, který počítá s výdaji kolem bilionu eur (25,7 bilionu korun), se vlekl několik měsíců. Podle nynější dohody se budou moci nevyužité peníze přesouvat z roku na rok za dodržení určitých podmínek, řekl Gilmore, který vedl jednání za členské země. Stejně tak Evropská komise bude muset v roce 2016 předložit hodnotící zprávu o rozpočtovém plánu. Europoslanci také podmiňují schválení sedmiletého rozpočtového plánu doplněním 11 miliard eur do letošního rozpočtu, aby unie neskončila v deficitu. Členské státy zatím souhlasily se 7,2 miliardami eur, které by měly být doplněny později. Irské předsednictví a Evropský parlament se dohodly také na posílení Fondu solidarity, který pomáhá s náhradami škod při živelních a dalších katastrofách, jako byly letošní záplavy ve střední Evropě, včetně ČR.