Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman v úterý odpoledne jmenuje nového premiéra, který by měl sestavit kabinet po rezignaci premiéra Petra Nečase (ODS). Stát by měl v čele úřednického kabinetu, pro jehož sestavení se prezident opakovaně vyjádřil. Zeman už o víkendu řekl, že vybírá mezi čtyřmi osobnostmi. Nejčastěji se mluví o bývalém ministrovi financí a současném poradci prezidenta Jiřím Rusnokovi, Zeman však jeho jméno nepotvrdil. Podporu ve Sněmovně pro úřednickou vládu ale vyjednanou nemá. Vedení ODS označilo možné sestavení úřednické vlády za snahu obejít Parlament, na jehož důvěře má podle ústavy být vláda postavena. Strana úřednickou vládu nepodpoří.

Proti úřednické vládě se už dříve vyjádřili také zástupci ČSSD, kteří chtějí předčasné volby. Sociální demokraté plánují svolat mimořádné jednání Sněmovny, na kterém by se mělo jednat o rozpuštění dolní komory a otevření cesty k předčasným volbám. Pro schválení je potřeba 120 poslaneckých hlasů, hlasovat by tedy museli i zástupci koalice. Předpokládá se, že pokud Zeman úřednický kabinet jmenuje, koaliční poslanci návrh na rozpuštění Sněmovny podpoří. Sněmovnu podle ústavy rozpouští prezident, přičemž volby se mají konat do dvou měsíců od tohoto kroku. V ústavě ale prezident nemá žádnou lhůtu, do kdy musí dolní komoru rozpustit. Není tedy jasné, kdy by se případné volby konaly. ČSSD preferuje termín na podzim. Podle KSČM je vláda odborníků legitimní, ale krátkodobé řešení. Východiskem jsou předčasné volby v co nejbližším termínu.

Za exces a naprostou novinku označují někteří odborníci oslovení ČTK možnost jmenování úřednické vlády bez dostatečné podpory v Poslanecké sněmovně. Podle dalšího experta má však na takový krok hlava státu právo. "Z hlediska zvyklostí je to exces, z hlediska fungování ústavního systému v zásadě taky, takže už v téhle chvíli je to něco, co by se mohlo označit jako jednání na hraně," myslí si ústavní právník Jan Kysela. Podstata parlamentního systému je podle něj v tom, že se vláda opírá o důvěru v Poslanecké sněmovně, a dokud je v ní většina schopná držet vládu, není na prezidentovi, aby jí říkal, že se mu "ta její vláda tak úplně nelíbí a že má nějakou vládu svoji, mnohem lepší". Naopak podle dalšího odborníka na ústavní právo Václava Pavlíčka je plně v pravomoci prezidenta jmenovat premiéra, a to třeba i úřednického. Předem totiž podle něj není možní říci, zda ve Sněmovně dostane důvěru.

Zeman svůj plánovaný krok nepovažuje za protiústavní. Kritiku některých ústavních právníků, kterým vadí, že uvažuje o jmenování úřednického premiéra bez podpory v Poslanecké sněmovně, odmítl s tím, že si stačí přečíst ústavu, podle níž prezident jmenuje ministerského předsedu a není přitom nijak omezen, a to ani předběžným souhlasem Sněmovny.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana jmenovat úřednickou vládu soudí, že se Sněmovna rozpustí a budou nové volby. Zemana podle něho "očividně nezajímá", že nynější vládní koalice má v dolní komoře většinu. V souvislosti s prezidentovou myšlenkou, že by se na úřednickém kabinetu mohli podílet zástupci tripartity, Schwarzenberg hovořil o návratu ke korporativismu a zmínil například předválečnou Itálii pod vedením Benita Mussoliniho. "Všeobecné mínění bylo, že tento model byl přece jenom v posledních desetiletích překonán. Zajímavé je, že se teď k tomu budeme vracet," uvedl Schwarzenberg a zdůraznil, že Zemana nepřirovnává k Mussolinimu.

Zatčená bývalá šéfka kanceláře premiéra Jana Nagyová se prý scházela s lobbisty Ivem Rittigem a Romanem Janouškem na příkaz premiéra Petra Nečase (ODS). Serveru Lidovky.cz to sdělil sám Nečas. Předseda vlády v demisi uvedl, že tak chtěl získat zákulisní informace. Nagyová byla zadržena zhruba před dvěma týdny s dalšími vysoce postavenými úředníky a bývalými politiky. Policie při této akci prohledala i domovy a kanceláře Rittiga a Janouška, ale nezatkla je. Premiér Nečas následně podal demisi.

Odstupující vláda premiéra Petra Nečase (ODS) minimální mzdu zvyšovat nebude. Návrh ministryně práce, aby se od srpna nejnižší výdělek zvedl o 500 korun na 8500 korun, kabinet neprojedná. Novinářům to po jednání tripartity řekl předseda vlády v demisi Nečas. Podle něj by odcházející vláda žádná zásadní rozhodnutí přijímat neměla. Prezident Miloš Zeman přitom přidávání o 500 korun plně podpořil. Minimální mzda se nezvyšovala od roku 2007. Ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) sice souhlasí s tím, že by vláda v demisi neměla dělat "strategická rozhodnutí", za takové ale zvýšení minimální mzdy nepovažuje. Míní, že minimální mzda přestala lidi motivovat k tomu, aby upřednostnili práci před pobíráním dávek.

Albánská distribuční společnost CEZ Shpërndarje čelí arbitráži o 108,5 milionů eur (2,8 miliardy korun) kvůli vypovězení smlouvy o vymáhání dluhů s firmou Debt International Advisory (DIA). V CEZ Shpërndarje vlastní česká společnost ČEZ 76 procent akcií, v lednu ale po jmenování státního administrátora ztratila nad albánskou firmou kontrolu. DIA se domáhá vyplacení odměn za úspěšně vymožené dluhy a odškodného za předčasné ukončení kontraktu.

ČEZ vstoupil do Albánie v roce 2009, kdy za 102 milionů eur koupil 76 procent tamní státní distribuční společnosti, která se následně přejmenovala na CEZ Shpërndarje. Zbývajících 24 procent společnosti patří albánskému státu. ČEZ se ale v Albánii potýkal se špatnou platební morálkou odběratelů. Do dalších problémů se dostal na počátku loňského roku, kdy albánský regulační úřad zhruba dvojnásobně zvýšil tarify, které distributor platil státním elektrárenským společnostem, zakázal ale CEZ Shpërndarje promítnout toto zdražení do koncových cen. CEZ Shpërndarje po sérii sporů s albánským státem letos v lednu přišla o licenci k distribuci elektřiny. Do čela firmy byl navíc jmenován státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad společností kontrolu. Česká energetická společnost v reakci na události zahájila proti Albánii arbitráž kvůli zamřené investici.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce prodloužit dobu, během níž mohou lidé nad 35 let vstoupit do druhého pilíře reformy penzí. Informují o tom Lidové noviny (LN). Lhůta pro vstup vyprší na konci června. Penzijní společnosti očekávaly, že v druhém pilíři bude do konce června asi půl milionu lidí, v květnu jich přitom bylo jen zhruba 47.000. Kalousek chce změnu prosadit jako součást úprav důchodového systému, které zpracovalo ministerstvo financí, aby k účasti na reformě penzí motivovalo více lidí. Podle LN ale zákonodárci nemají šanci změnu během týdne schválit.

Zájem Čechů o vstup do druhého pilíře penzijního systému sice v posledních dnech roste, přesto počet účastníků v polovině roku nedosáhne ani 100.000. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi, které druhý pilíř nabízejí. Nízký zájem lidí souvisí podle expertů také s kampaní, která byla proti reformě vedena ze strany levice a odborů. Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka MF Dnes řekl, že znárodňování úspor nehrozí.

Odstupujícího premiéra Petra Nečase (ODS) zklamal nezájem lidí o vstup do vládní důchodové reformy. Podle něj je za malým počtem těch, kteří začali na stáří spořit v takzvaném druhém pilíři, "gigantická, očerňující kampaň". Nečas to řekl po jednání tripartity.

Rakouský ropný a petrochemický koncern OMV nehodlá odejít z českého trhu pohonných hmot. Agentuře Reuters to řekl mluvčí OMV Johannes Vetter. Reagoval tím na zprávu týdeníku Euro, podle níž OMV jedná o prodeji svých benzinek s českou petrochemickou skupinou Unipetrol.

Policie po sobotních nepokojích v Duchcově na Teplicku obvinila tři lidi z napadení úřední osoby a výtržnictví. Dalších osm se dopustilo přestupků. ČTK to řekla krajská policejní mluvčí Jana Matonohová. Účastníci demonstrace poškodili 11 policejních aut, zraněno bylo 11 policistů. Na sobotní mítink Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) dorazilo v sobotu zhruba 1000 příznivců strany, nedaleko nich se sešlo zhruba 200 Romů a jejich zastánců včetně krajní levice. V Duchcově je napjatá atmosféra od 18. května, kdy pětice Romů napadla mladý manželský pár vracející se z diskotéky.