Zprávy | Z archivu rubriky

Na seznamu členů vlády Jiřího Rusnoka přibyla čtyři další jména - Jan Kohout a František Koníček (oba ČSSD), Dalibor Štys a Martin Holcát. Někdejší diplomat Kohout přijal nabídku stát se ministrem zahraničí, bývalý poslanec a ředitel Lesů ČR Koníček povede resort práce a sociálních věcí. Přírodovědec Dalibor Štys stane v čele ministerstva školství, kde dosud vedl odbor výzkumu a vývoje. Ministrem zdravotnictví by měl být Martin Holcát, náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Ve vznikajícím úřednickém kabinetu je již několik členů ČSSD, která přitom vládu kritizovala. Neobsazena zůstává klíčová ekonomická ministerstva. Místo ve vládě odmítl viceprezident svazu průmyslu Radek Špicar, který mohl řídit ministerstvo životního prostředí. Očekává se také rozhodnutí současného ministra obrany Vlastimila Picka, který má nabídku ve funkci pokračovat. Premiéra v Kramářově vile navštívil také náměstek vedoucího Úřadu vlády Václav Pelikán, který by údajně mohl převzít vedení úřadu.

Vedle čtveřice potvrzených ministerstev bylo již dříve jasné obsazení čtveřice postů - vnitro povede Martin Pecina, zemědělství Miroslav Toman, kulturu Jiří Balvín a spravedlnost Marie Benešová. Ta je spolu s Koníčkem a Kohoutem třetím dosavadním sociálním demokratem, který přijal místo ve vládě. Kohout ale v pondělí své členství ve straně pozastavil. Byl to přitom právě šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, který nový kabinet kritizoval jako vládu Strany práv občanů - zemanovců (SPOZ). Sociální demokracie podle něj nadále trvá na tom, aby ze strany odešli její členové, kteří vstoupí do Rusnokovy vlády.

Měsíc po záplavách se výše povodňových škod na silnicích a železnicích vyšplhal na 3,7 miliardy korun. Téměř 1,6 miliardy z této částky požadují na opravu silnic druhých a třetích tříd jednotlivé kraje, 750 milionů žádá Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na rekonstrukce železničních tratí a zhruba 1,2 miliardy korun požadují obce na opravy místních komunikací. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který má ČTK k dispozici. Celkem má úřad na pokrytí škod k dispozici 4,3 miliardy korun. Největší množství peněz požaduje na opravy silnic Středočeský kraj. Ten odhadl výši škod na silnicích přes tři čtvrtě miliardy korun, 350 milionů z této částky už dříve schválilo ministerstvo dopravy, které finance na odstraňování povodňových škod rozděluje. Přes 154 milionů korun na škodách vykázal Liberecký kraj a téměř 95 milionů požaduje Jihočeský kraj. O zhruba 386 milionů korun požádala dopravní resort na pokrytí povodňových škod Praha. Silnice ve správě hlavního města jsou vedené v kategorii místních komunikací, jejich oprava tak bude financovaná ze stejného balíku peněz jako místní komunikace ve správě obcí, na které je k dispozici zhruba miliarda korun.

Policie tvrdí, že sobotní zásah při potyčkách na českobudějovickém sídlišti Máj zvládla. Došlo k nim po protiromském shromáždění, které se uskutečnilo na českobudějovickém náměstí. Během konfliktu bylo zraněno deset osob. Policie zadržela čtyři desítky osob, ale dosud nikoho neobvinila. Vyšetřovatelé a odborníci na extremismus zatím vyhodnocují záběry z kamer, které akci monitorovaly. Na sídlišti Máj žije více než 20.000 obyvatel, Bydlí tu i početná skupina Romů. V lokalitě panuje napětí od pátku 21. června, kdy na jednom dětském hřišti vznikl konflikt mezi dětmi a poté dospělými. Na místě musela už tehdy zasahovat policie.

Švýcarská prokuratura žádá pro exmanažery Mostecké uhelné společnosti (MUS) pět let vězení nepodmíněně a vysoké peněžité tresty. Všichni jsou podle prokuratury vinni praním špinavých peněz, podvody a porušením povinnosti při správě cizího majetku. Prokurátor Gérard Sautebin také oznámil, že z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat téměř 150 milionů švýcarských franků (3,2 miliard korun). Podle mluvčí obžalovaných jde o drakonické tresty. Prokuratura žádá pro Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pět let vězení nepodmíněně. Šestaosmdesátiletému Belgičanovi Jacquesu de Grooteovi navrhla dva roky vězení podmíněně a pokutu 200.000 švýcarských franků (4,2 miliony korun). Koláček by měl zaplatit pokutu 1,5 milionů franků (skoro 32 milionů korun, Diviš 750.000, Čmejla milion, Kraus 600.000 švýcarských franků a Klimecký 300.000. Všichni obžalovaní mají platit i poměrně vysoké soudní výlohy.

Obžalovaní svou údajnou trestnou činností nabyli celkem asi 1,23 miliardy švýcarských franků (skoro 26 miliard korun). Jejich jedinou motivací bylo osobní obohacení a jednali bez nejmenších výčitek svědomí, zdůraznil prokurátor. Diviš ani Čmejla nechtěli návrhy trestů komentovat. "Zůstávám v míru. Jsem přesvědčený o tom, že všechny naše kroky byly v souladu s právem," uvedl Antonín Koláček. Také Kraus vyjádřil nad návrhem trestů údiv a zdůraznil, že každý trest mu připadá nadměrný vzhledem k jeho údajné nevině.

Obce už s největší pravděpodobností nebudou muset čekat plných 20 let s prodejem bytů, které postavily díky státní dotaci. Jejich nájemníci je budou moci získat už za polovinu času, tedy deset let. Vyplývá to z návrhu, který bude ve středu projednávat vláda Petra Nečase (ODS) v demisi. "Vzhledem ke změnám ve vývoji trhu bydlení, a též s ohledem na důsledky ekonomické recese, se nyní jeví jako účelné umožnit obcím, kterým byla dotace poskytnuta, disponovat s byty i před uplynutím vázací doby 20 let, a to zkrácením této vázací doby na dobu deset let počínaje dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí," prohlásila Jana Marešová ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), který dotace poskytuje. Návrh má umožnit obcím lépe nakládat s jejich majetkem, v nichž mají investovány desítky miliard korun. Dotované byty a domy měly sloužit hlavně lidem s nízkým příjmem. Jednou z podmínek proto byl i limit pro výši nájemného, které v těchto bytech bylo nižší než tržní. Stávající nájemci se však nemusí bát, že o levnější bydlení přijdou. Návrh totiž počítá s tím, že byty budou moci obce převádět pouze do vlastnictví těch nájemců, kteří je užívají.

Nový tendr na elektronické náramky pro domácí vězně, který ministerstvo spravedlnosti plánovalo vypsat do konce letošního června, se opět odkládá. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí resortu Štěpánka Čechová. Důvodem je podle ní pád vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Kdy stávající namátkové kontroly domácích vězňů nahradí elektronika, tedy zatím vůbec není jasné. Ministerstvo, které vede Pavel Blažek (ODS), původně uvádělo, že ostrý provoz náramků začne v polovině letošního roku. Koncem dubna však informovalo, že se rozhodlo vypsaný tendr zrušit a vypsat do června nový. Zdůvodnilo to tím, že původní zakázka by mohla působit jako předimenzovaná, protože počet odsouzených k domácímu vězení se snížil v důsledku amnestie. Alternativní trest domácího vězení se v českém prostředí ujímá jen pomalu. Řada soudců se jej zdráhá ukládat právě proto, že stát ještě nedořešil otázku monitoringu. Ke konci loňského roku evidovala probační služba 359 odsouzených domácích vězňů. Novoroční prezidentská amnestie ovšem všechny tyto odsouzené osvobodila.

Schodek státního rozpočtu v červnu klesl na 31,5 miliardy korun z květnových 39,8 miliardy Kč. Uvedlo to ministerstvo financí s tím, že jde o nejlepší červnový výsledek od roku 2008. Loni v červnu deficit činil 71,7 miliardy Kč. Výsledek za pololetí potvrzuje, že plánovaný deficit tento rok není problém splnit i přes nutnost financovat odstraňování povodňových škod, řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Na celý letošní rok je schválen rozpočet s deficitem 100 miliard. "Státní finance se letos vyznačují solidní stabilitou. Riziko jejich neočekávaného vývoje zůstává i v případě prodlužování politické krize nízké," řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pohled na jednotlivé položky příjmů a výdajů ovšem podle něj jednoznačně optimistické závěry nenabízí.

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v červnu opět zlepšily. Index nákupních manažerů (PMI) stoupl na 51 bodů z květnových 50,1 bodu. Index, který sleduje kromě výroby a nových objednávek zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby, tak roste již tři měsíce za sebou. Oznámila to společnost Markit Economics. Červnový výsledek podle firmy svědčí o největším celkovém zlepšení provozních podmínek od března 2012, přestože index zůstal pod svou dlouhodobou úrovní 52,3 bodu. Výroba vzrostla rychleji a nové zakázky poprvé za poslední čtyři měsíce stouply. Zaměstnanost vzrostla pouze nepatrně a firmy nadále snižovaly ceny hotových výrobků, což svědčí o dlouhodobé křehkosti poptávky ve výrobním sektoru, uvedla Markit Economics.

Žně v Česku začnou v letošním roce se zhruba s dvoutýdenním zpožděním oproti svému obvyklému začátku, řekli ČTK zástupci zemědělských organizací a firem. Zatímco porosty ozimých plodin vypadají po zimě dobře, opožděné setí v důsledku dlouhé zimy a následující chladné a deštivé počasí se projevily na kvalitě jarních plodin. První odhad letošní sklizně má Český statistický úřad zveřejnit 11. července. "Je jisté, že to zpoždění tam bude minimálně 14 dní," řekl ČTK prezident Agrární komory Veleba. "Velmi dobré porosty jsou u řepek, tam si myslím, že bude velmi dobrý výnos. Velmi dobré porosty jsou také u zimních obilovin, zejména ozimé pšenice," uvedl. Naopak na úrodě jarního ječmene se podle něj nejspíše podepíše dlouhý chlad a intenzivní deště. Velebova slova potvrdil také předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Situace se bude zřejmě regionálně lišit. "Čechy na tom budou asi hůř než Morava," sdělil ČTK.

Aktivisté z hnutí Greenpeace v dýhárně Danzer Bohemia v Horních Počaplech na Mělnicku transparenty upozorňovali na údajně nelegálně vytěžené dřevo v Kongu. Ministerstvo zemědělství ale nemůže zasáhnout, větší pravomoci bude mít, až vejde v platnost potřebný zákon, který čeká na podpis prezidenta. I tak ale bude možné kontrolovat až prodejce nelegálního dřeva a výrobků z něj. Na pouhé zpracovatele se zákon nevztahuje, řekla ČTK Taťána Voců z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.Podle Radima Vráblíka z firmy Danzer Bohemia je dřevo ve vlastnictví jejich obchodního partnera. "Minulý týden jsme objevili v dýhárně Danzer v Horních Počaplech nelegálně vytěžené dřevo z pralesa v Kongu. Toto dřevo se podle nařízení Evropské unie, které platí od března tohoto roku, nesmí dovážet do celé Evropské unie," řekl ČTK Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.Podle ministerstva zemědělství bude podle návrhu zákona subjektu, který uvede na trh nezákonně vytěžené dřevo nebo dřevařské výrobky vyrobené z tohoto dřeva, hrozit při prvním deliktu pokuta do výše tři miliony korun, při opakovaném deliktu až do pěti milionů korun.