Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman by měl úřednický kabinet v čele s Jiřím Rusnokem jmenovat příští týden ve středu. Novinářům to před Kramářovou vilou řekl designovaný premiér Rusnok. O termínu jmenování dopoledne jednal se Zemanovým kancléřem Vratislavem Mynářem. Uvedl, že zbylé ministry chce vybrat do pátku, nejpozději do pondělí. V kabinetu zbývá obsadit šest postů, například klíčová ekonomická ministerstva. Premiér ale řekl, že nabídky už rozdal všechny a teď čeká, jak se kandidáti vyjádří. Zbývající ministry chce vybrat do pátku, nejpozději do pondělí. Rusnok pohovory s kandidáty zahájil minulou středu, o víkendu je přerušil. V pondělí na seznam členů kabinetu přibyla čtyři další jména - Jan Kohout a František Koníček (oba ČSSD), Dalibor Štys a Martin Holcát. Vedle této čtveřice bylo již dříve jasné obsazení čtyř postů - vnitro povede Martin Pecina, zemědělství Miroslav Toman, kulturu Jiří Balvín a spravedlnost Marie Benešová.

Do 30 dnů od jmenování požádá vláda Sněmovnu o vyslovení důvěry. Rusnok řekl, že nebude tlačit na uspíšení procedury. Jednání s politickými stranami o podpoře prý zatím nevede. Započne je, až bude úřednická vláda jmenována.

Poslanec David Rath (dříve ČSSD) obžalovaný z korupce chce hlasovat o rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb. Požádal o to soudce Roberta Pacovského, který bude předsedat senátu Krajského soudu v Praze v procesu Rath a spol. Informoval o tom server Týden.cz. O rozpuštění Sněmovny, k němuž je třeba 120 hlasů, se podle všeho bude rozhodovat v polovině července. O rozpuštění Sněmovny chtějí nechat hlasovat sociální demokraté poté, co kvůli skandálu okolo bývalé šéfky kanceláře premiéra Jany Nagyové, padla vláda Petra Nečase (ODS). Hlasovat by se mohlo počínaje 16. červencem, tak aby se v případě úspěchu návrhu ČSSD mohly nové volby uskutečnit do konce září. Do poloviny července se největší opoziční strana bude snažit za pomoci dalších jednání shromáždit co největší podporu. Rozpuštění dolní komory zatím vedle ČSSD podporují také komunisté a Věci veřejné. Dohromady tyto strany mají 91 poslanců.

Odstupující premiér Petr Nečas vyzval státního zástupce, aby byl vyslechnut v souvislosti s kauzami kolem své blízké spolupracovnice Jany Nagyové. Je prý "kdykoliv plně k dispozici" a může poskytnout "relevantní informace k činnosti v chodu úřadu, která je orgány činnými v trestním řízení pokládána za trestnou", uvádí Nečas v dopise, který zveřejnil úřad vlády. Nečas by byl prý nerad, kdyby se neprovedení jeho výslechu stalo záminkou pro případné prodlužování vazby obviněných. Podle policie Nečas slíbil trojici exposlanců ODS úplatek a údajně také zajistil jeho poskytnutí. Spekulovalo se proto, že by se i on mohl dostat do hledáčku policie. Ve čtvrtek bude o případu na policii vypovídat šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), již dříve tak učinil ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09). Trojice bývalých poslanců ODS - Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa - čelí obvinění, že složila mandáty za slib dalších výhod, čímž měla porušit zákon. Do případu jsou zapleteni také někdejší náměstek na ministerstvu zemědělství Roman Boček a Nagyová.

Ústavní soud (ÚS) zrušil nadstandardy ve zdravotnictví, zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den i pokuty od pojišťoven za nevybírání regulačních poplatků. Jde o klíčové části vládní zdravotnické reformy. Nadstandardy - příplatky pacientů za kvalitnější péči - budou zrušeny v okamžiku zveřejnění nálezu ÚS ve Sbírce zákonů, zhruba do čtrnácti dní. Zbylé dvě části reformy jsou zrušeny s odloženou platností. ÚS dal zákonodárcům čas do konce letošního roku, aby zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků zrušili sami. Sporné paragrafy požadovalo odstranit ze zákona 51 poslanců opoziční ČSSD. Několik soudců ÚS si k rozhodnutí soudu vyhradilo odlišné stanovisko. Ústavní soudci se návrhem zabývali od prosince 2011. Nynější soudce zpravodaj Jiří Nykodým kauzu převzal od Jiřího Muchy, jemuž vypršel mandát ještě předtím, než stačil případ dotáhnout do konce.

Opoziční sociální demokraté i komunisté verdikt uvítali. Naproti tomu podle poslance Borise Šťastného (ODS) je rozhodnutí soudu pro zdravotnictví zdrcující zprávou. Budoucí ministr zdravotnictví Martin Holcát uvedl, že po jmenování začne pracovat na nové úpravě nadstandardů. Podle šéfa lékařské komory Milana Kubka nezůstalo z reformy nic.

Poměrně silnými výrazy kritizovali u soudu ve švýcarské Bellinzoně obhájci exmanažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) obžalobu a její spis, který jejich klienty viní z podvodů a praní špinavých peněz. Obhájci Petra Krause a Marka Čmejly označovali spis obžaloby za zmatenou manipulaci a za "malou tragédii". Krausův obhájce Jean-Luc Maradan prohlásil, že obžaloba používá logiku hraničící s absurditou. Podle toho, jak obžaloba interpretuje obchodní smlouvy z 90. let v České republice, tak se ukazuje, že žije v "paralelním světě", řekl Maradan. Kritizoval i výběr dokumentů do spisu a kvalitu překladů listin, která se podle Maradana rovnala kvalitě obžaloby. Prokuratura podle něj některé dokumenty vůbec neviděla a nenechala si je přeložit. Obvinil žalobce, že vybírali dokumenty jen podle toho, jak se jim hodily a ostatní prý zametali pod koberec. Přidal se i Čmejlův advokát André Clerc, který označil spis obžaloby za malou apokalypsu.

Prokuratura ve středu navrhla Koláčkovi, Marku Čmejlovi, Jiřímu Divišovi, Oldřichu Klimeckému a Petru Krausovi pět let vězení nepodmíněně. Šestaosmdesátiletému Belgičanovi Jacquesu de Grooteovi navrhla prokuratura dva roky vězení podmíněně. Všichni obžalovaní mají platit poměrně vysoké pokuty a soudní výlohy. Všichni jsou podle prokuratury vinni praním špinavých peněz, podvody a porušením povinnosti při správě cizího majetku.

Energetická společnost ČEZ počítá s tím, že rozhovory s uchazeči o dostavbu jaderné elektrárny Temelín budou po naplánovaných červencových jednáních dále pokračovat ještě v září a říjnu. Celková doba bude podle energetické firmy záležet na postoji účastníků tendru vůči požadavkům zadavatele. ČTK o tom informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ ve výběrovém řízení od počátku dubna jedná s americko-japonskou společností Westinghouse a česko-ruským Konsorciem MIR.1200. Podle vyjádření energetické firmy nadále přetrvává řada otevřených otázek. "Je nutné dojednat takové znění smluv a veškeré související dokumentace, aby tento rozsahem největší kontrakt, jaký byl kdy na území České republiky uzavřen, pokrýval veškerá rizika a byl akceptovatelný pro investora. S ohledem na probíhající výběrové řízení není možné uvést další podrobnosti," poznamenal Kříž. Dostavba Temelína by byla jednou z největších zakázek v české historii, náklady investice se odhadují na 200 až 300 miliard korun.

Výběrové řízení na nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude vyhlášeno pravděpodobně na konci letošního roku, vybraný adept by měl být znám do konce dubna 2014. Funkce by se v tom případě ujal v září příštího roku, předpokládá rada ÚSTR. Na svém příštím zasedání v září by měla určit podmínky výběrového řízení. Předsedkyně rady Petruška Šustrová ČTK řekla, že kvůli soutěži vznikne zvláštní komise, která udělá předběžný výběr kandidátů. Samotného ředitele bude pak volit rada. Šéfem ÚSTR by mohl být humanitární vědec, nejlépe historik, který má dobré řídicí schopnosti. Letošní změna na pozici ředitele ÚSTR vyvolala politickou bouři. Po dubnovém odvolání Daniela Hermana ústav nyní vede přechodná ředitelka Pavla Foglová. Odvolání Hermana kritizovala hlavně ODS a obvinila ČSSD, že chce ústav ovládnout před možnou budoucí vládní koalicí s KSČM. Sociální demokraté to ostře odmítli a naopak tvrdili, že ODS využívá ústav k politickým bojům. Rada, která Hermana odvolala, uvedla, že nebyla spokojena s jeho prací a že motivem nebyly politické důvody.

Řada poslanců z vládních i opozičních řad během loňského roku splácela milionové hypotéky a dluhy. Například ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dlužil na hypotéce 12,6 milionu korun a poslanec VV Michal Babák na dvou hypotékách celkem 11,5 milionu korun. Jiní politici, mezi nimi například odcházející premiér Petr Nečas (ODS) nebo ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), jsou bez dluhů. Vyplývá to z majetkových přiznání, které zpřístupnil na internetu sněmovní mandátový a imunitní výbor. Přiznání podali všichni poslanci kromě Romana Pekárka, který je ve vězení. Doručil ho i David Rath, který je od loňského května ve vazbě, jeho přiznání však zatím není dostupné.

Dozorové orgány ministerstva zemědělství (MZe) kontrolují po celém Česku dovážené drůbeží maso. Mimořádná kontrolní akce souvisí s aférou s údajným nedovoleným podáváním zakázaných antibiotik v chovech v sousedním Polsku, informovaly MZe a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Slovenští veterináři odhalili v domácí obchodní síti kuřecí maso z Polska s nadměrným obsahem antibiotik, oznámilo v pondělí slovenské ministerstvo zemědělství. Veterinární inspektoři aktuálně kontrolují všechny zásilky ze zemí EU. Podle platné legislativy je příjemce zásilky potraviny živočišného původu povinen nahlásit veterinářům dovoz 24 hodin předem. Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) následně cíleně vyrážejí ke kontrolám. Vzorky drůbežího masa pak putují k vyšetření do Ústavu pro kontrolu veterinárních biofaktorů a léčiv (ÚSKVBL) do Brna. Mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na obsah reziduí antibiotik v drůbeži, zejména v kuřatech z Polska zahájila v minulých dnech také Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Měsíc od záplav se na sbírkových kontech českých humanitárních organizací shromáždilo kolem 60 milionů korun, přispívali lidé i firmy. A částka se zřejmě bude ještě zvyšovat, řekl koordinátor humanitární pomoci společnosti ADRA Josef Koláček. Pomoc ADRA koordinuje hlavně s organizacemi Člověk v tísni, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) a Český červený kříž. Společně pomáhají 2500 vyplaveným domácnostem, jejichž obnova potrvá dlouho. Koláček poukázal na propad peněz ve sbírkách v porovnání s rokem 2010, kdy humanitární organizace evidovaly přes 70 milionů korun, přičemž zasažených domácností bylo 1200. Podle zástupců organizace ADRA však byla impozantní práce záchranářů, ale i vlna solidarity, vzájemná pomoc a vůle lidí přispět k odstraňování následků škod. I když lidé byli záplavami zaskočeni, situaci podle psychologů zvládali lépe než v roce 2002 nebo 2010.