Zprávy | Z archivu rubriky

Česko bylo v dohledu nad čerpáním peněz z evropských fondů vůbec nejhorší zemí Evropské unie. S odkazem výroční zprávu Evropské komise za rok 2012 to uvedl Český rozhlas Radiožurnál. Dokument kritizuje činnost českého ministerstva financí, které má na starosti kontrolu čerpání peněz v jednotlivých operačních programech. Tato kontrola v Česku jako v jediné zemi EU nefungovala. Podle EK je přitom činnost ministerstva klíčová. V programech byly chyby a podvody, které měly většinou na svědomí příjemci dotací nebo ti, kteří je rozdělovali. Státní rozpočet kvůli tomu následně přišel o miliardy korun. Ministerstvo v reakci upozornilo, že primárně odpovědným za kontrolu je řídící orgán, tedy ten, kdo vynakládá prostředky a je zodpovědný za jejich utrácení. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba hovoří komise ale o předchozím období. "Zejména o systému auditu, který fungoval do roku 2012, kdy tzv. pověřené auditní subjekty byly organizačně začleněny do struktury řídících orgánů," uvedl Jakob. Od letošního roku byla na žádost komise zavedena centralizace auditních činností, což EK hodnotila pozitivně.

Prezident Miloš Zeman navštíví v říjnu Ukrajinu. Chce tak podpořit její integraci do Evropské unie. Pozvání od Viktora Janukovyče přijal v polské Visle, kde se konalo setkání prezidentů zemí visegrádské skupiny. Asociační dohoda mezi Bruselem a Ukrajinou by měla být podepsána na listopadovém summitu Východního partnerství ve Vilniusu. Při setkání s prezidenty Janukovyč uvedl, že je ochoten vyřešit i problém, který EU spatřuje ve věznění bývalé premiérky Julije Tymošenkové. Na tiskové konferenci o této otázce sám nehovořil. Zmínil se o tom ale polský prezident Bronislaw Komorowski.

Končící premiér Petr Nečas (ODS) a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) naznačili, že někteří lidé v kauze kolem obvinění Nečasovy blízké spolupracovnice Jany Nagyové mohou být záměrně dlouho drženi ve vazbě pod záminkou ovlivňování svědků. Řekli to po jednání vlády. Nečas tvrdí, že někteří svědci, mezi nimi on a Kalousek, se museli domáhat toho, aby je policie vyslechla. Kalousek dodal, že se výslechu na policii domáhal poté, co si v novinách přečetl, že je důvodem koluzní vazby některých lidí. Nečas v úterý napsal dopis státnímu zástupci s výzvou, aby byl vyslechnut. Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan řekl, že státní zastupitelství vyslechne všechny lidi, jejichž výpověď může objasnit kauzu Nagyové.

Kyjovský starosta František Lukl se stane novým ministrem pro místní rozvoj. Po dvoudenním zvažování přijal nabídku premiéra Jiřího Rusnoka. V čele ministerstva chce prioritně pokračovat v přípravě na nové programové dotační období Evropské unie 2014 až 2020. Letos pětatřicetiletý Lukl stojí v čele Kyjova od roku 2005. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Není členem žádné politické strany, do obecního zastupitelstva kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů Sedmadvacítka nezávislých. Loni jako lídr Sdružení nestraníků neúspěšně usiloval o funkci jihomoravského hejtmana. Nabídku stát se členem Rusnokovy vlády zatím přijalo včetně kyjovského starosty devět premiérem oslovených lidí. Vznikající kabinet zřejmě bude mít 15 místo současných 17 členů, vyplynulo z nedělního Rusnokova vyjádření.

Kandidátka na ministryni spravedlnosti Marie Benešová chce přerušit členství v ČSSD, pokud od prezidenta Miloše Zemana dostane jmenovací dekret. Ve vznikající vládě se objevili tři členové ČSSD, vedle Benešové ještě bývalý diplomat Jan Kohout, který má být ministrem zahraničí, a František Koníček nominovaný na ministerstvo práce a sociálních věcí. Oba už členství přerušili. ČSSD nese účast svých členů v úřednické vládě ekonoma Jiřího Rusnoka nelibě. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka hovořil o tom, že by měli ze strany odejít. Většina krajských organizací ČSSD oslovených ČTK se domnívá, že by si sociální demokraté, kteří vstoupí do Rusnokovy vlády, měli pozastavit členství. Nový premiér Rusnok v Kramářově vile v Praze sestavuje svůj kabinet, který by Zeman měl jmenovat příští týden ve středu. Uvedl, že zbylé ministry chce vybrat do pátku, nejpozději do pondělí.

Ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhuje změny v zákonu o důchodovém spoření, jež mají umožnit lidem z druhého pilíře po pěti letech vystoupit. Věk, kdy se do něj lze ještě přihlásit, se má podle návrhu zvýšit z 35 na 40 let. Starší 40 let by měli možnost vstoupit celý příští rok. Vyplývá to z důvodové zprávy Kalouskovy poslanecké iniciativy, kterou má ČTK k dispozici. Podle nynější legislativy po vstupu do druhého pilíře z něj už není možné vystoupit a pro starší 35 let skončila možnost připojit se k němu v polovině letošního roku. Pokud se účastník rozhodne z druhého pilíře vystoupit, nebude již moci do systému znovu vstoupit, navrhuje Kalousek. Po zániku účasti by penzijní společnost převedla 60 procent hodnoty prostředků účastníka zpět do státního rozpočtu jako úhradu pojistného na důchodové pojištění a 40 procent se vrátí pojištěnci. Na vystoupení z druhého pilíře návrh vymezuje období tří měsíců po uplynutí pěti let od vstupu do systému. Kalousek navrhuje také další změny, které mají posílit atraktivnost důchodového spoření, týkají se dědění prostředků a tzv. výplatní fáze.

Druhý důchodový pilíř je podle opoziční ČSSD "totální neúspěch" nynější vlády. Sociálním demokratům se nelíbí ani návrh změn, který připravil ministr financí v demisi Miroslav Kalousek (TOP 09) a který má spoření ve fondech zatraktivnit. Jde proti smyslu penzijní reformy, jak jej kabinet deklaroval, Kalousek by měl od úpravy ustoupit, řekl stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Roman Sklenák. Podle sociálních demokratů je nejvhodnější a dlouhodobě udržitelný systém dvou pilířů státního a třetího. ČSSD tvrdí, že je nutné podporovat dlouhodobé spoření. Vedle státního pilíře klade důraz na třetí pilíř, v němž je nyní kolem pěti milionů lidí. Podle Sklenáka je třeba motivovat zaměstnavatele a občany, aby v tomto pilíři spořili víc.

Do druhého pilíře penzijního systému vstoupilo v prvním pololetí celkem 74.573 lidí. Čísla vycházejí z údajů všech penzijních společností, které tento produkt nabízejí. Penzijní společnosti původně očekávaly, že do druhého pilíře vstoupí do konce června asi půl milionu lidí. Lidé starší 35 let mohli podle nynější legislativy vstoupit do druhého pilíře naposledy 1. července. Za mnohem slabším zájmem veřejnosti v porovnání s původním očekáváním vidí Svoboda zejména politické důvody. "Tím nejdůležitějším je ten, že nejenže neexistovala shoda na politické scéně, ale že opozice vedla až destruktivní kampaň, která lidi odrazovala od vstupu, aniž by nabídla jakoukoliv realistickou alternativu," uvedl Svoboda. Vládní vysvětlovací kampaň podle něj začala příliš pozdě. Třetím důvodem byl nižšího zájmu byl fakt, že lidem vadily některé parametry druhého pilíře, zejména nutnost přispět dvěma procenty "ze svého", podotkl Svoboda.

Vláda v demisi na svém zřejmě posledním zasedání rozhodla o zvýšení rozpočtu na vědu a výzkum. V příštím roce by měl vzrůst o 1,5 miliardy korun, z toho miliarda by měla putovat přímo na excelentní výzkum. Uvedl to končící premiér Petr Nečas (ODS). Změní se také metodika hodnocení práce výzkumných organizací. Zvýšení se má promítnout i do let 2015 a 2016. Současný rozpočet na vědu a výzkum je 26,1 miliardy korun.

Obce už nebudou muset čekat plných 20 let s prodejem bytů, které postavily díky státní dotaci. Jejich nájemníci je budou moci získat za polovinu času, tedy deset let. Vláda v demisi přijala návrh na zkrácení lhůty, řekl novinářům po zasedání vlády odstupující ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Návrh má umožnit obcím lépe nakládat s jejich majetkem. Dotované byty a domy měly sloužit hlavně lidem s nízkým příjmem. Jednou z podmínek proto byl i limit pro výši nájemného, které v těchto bytech bylo nižší než tržní. Současní nájemci se však nemusí bát, že o levnější bydlení přijdou. Návrh počítá s tím, že byty budou moci obce převádět pouze do vlastnictví těch nájemců, kteří je užívají.