Zprávy | Z archivu rubriky

Ministr financí Jan Fischer vyzval jednoho ze svých dárců, aby doložil původ peněz, kterými mu přispěl na prezidentskou kampaň. Po druhém přispěvateli požaduje podrobnosti o finančním daru. Pokud informace nedostane do středy, peníze prý vrátí. Neúspěšný kandidát na hlavu státu byl za financování své kampaně, která skončila v několikamilionových dluzích, opakovaně kritizován. Naposledy o víkendu jej k vysvětlení původu peněz, které mu na účet přišly krátce předtím, než se stal ministrem, vyzvalo několik politických stran, které zvažují podporu Rusnokově vládě. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že by měl Fischer ve vládě skončit. V tiskové zprávě Fischer uvádí, že vyzval jednoho z dárců, Ladislava Drába, aby doložil původ finančních darů, které mu v hotovosti vložil na jeho transparentní prezidentský účet. Jeho bývalý zaměstnavatel mu v minulém týdnu přispěl částkou 1,34 milionu korun. Obrátil se také na Štefana Havlíka, který mu minulý týden poslal 980 tisíc korun. Chce po něm, aby upřesnil, zda peníze daroval, či zapůjčil, jak je uvedeno v poznámce u jeho příspěvku.

TOP 09 do dvou týdnů předloží návrh změn ústavy, které by nově vymezily pravomoci prezidenta týkající se jmenování vlády. O změnách chce jednat se všemi stranami zastoupenými v parlamentu. Vzorem má být německý model, kde má prezident první pokus na jmenování premiéra, další pokusy má Sněmovna. Pokud by zákonodárci změny odsouhlasili, vztahovaly by se nově vymezené kompetence již na současného prezidenta Miloše Zemana. Novinářům to řekl předseda ústavně právního výboru Sněmovny Stanislav Polčák (TOP 09). Před dílčími změnami základního zákona však varoval ústavní právník Aleš Gerloch. "Obecně bych varoval před tím, provádět dílčí změny ústavy ve vazbě na určité problémy nebo konkrétní situaci," řekl novinářům ve Sněmovně Gerloch. Zákonodárci podle něj nyní řeší prezidentské pravomoci z hlediska jmenování vlády, příště by mohli řešit další dílčí problém pravomocí hlavy státu.

Ministr zemědělství Miroslav Toman chce v úterý předložit vládě materiál, který bude řešit pomoc zemědělcům poškozeným letošními červnovými povodněmi. Řekl to prezident Agrární komory Jan Veleba. Již dříve Toman uvedl, že průtahy v řešení podpory znevýhodňují české zemědělce proti konkurenci v sousedních zemích. Toman hodlá podle Veleby zároveň do konce měsíce předložit do Bruselu dokumenty, které by umožnily Česku spuštění programu, z něhož by bylo možno poskytovat zemědělcům pomoc v případě zasažení živelnými pohromami, proti nimž se nemohou pojistit. Po podobném programu volají farmáři již několik let, jeho spuštění sliboval i Tomanův předchůdce Petr Bendl (ODS).

Nový ministr práce František Koníček chce posílit úřady práce, aby se víc zaměřovaly na zvýšení zaměstnanosti. Plánuje požádat vládu o peníze na úředníky a vybavení. Od ředitelky centrálního úřadu práce chce tento týden dostat první návrh, kolik lidí a materiálu by pobočky na zajištění pomoci nezaměstnaným potřebovaly. Úřady práce se od loňska věnují nejen problematice zaměstnanosti, ale vyplácejí i dávky. Generální ředitelka Marie Bílková v květnu po svém nástupu do funkce řekla, že právě na vyplácení dávek se soustředila největší pozornost, přestože lidí bez práce kvůli krizi přibývalo. Koníček zatím nepřiblížil, jakou částku by přibližně na posílení úřadů práce mohl po kabinetu žádat. Podle něj ministerstvo najde finance pro úřady i ve svém rozpočtu.

Sociální demokraté v Ústeckém kraji chtějí, aby strana podpořila úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, pokud se nepodaří rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Jde o první krajskou organizaci ČSSD, která se na tom oficiálně usnesla. Vedení sociální demokracie takový postup zvažuje. Ústečtí sociální demokraté opakují, že nejlepším řešením současné situace je rozpuštění Sněmovny a předčasné volby. Pokud se ale ve středu nenajde dost hlasů pro rozpuštění dolní komory, je podle nich třeba udělat vše, aby se zabránilo pokračování vlády ODS, TOP 09 a LIDEM. Již v minulém týdnu se šéf ústecké ČSSD Radek Scherfer nechal slyšet, že Rusnokův kabinet je lepší než jakákoliv pravicová vláda.

Za šokující či diletantský považují oslovení zahraniční novináři žijící v Praze nedělní výrok poslance Věcí veřejných (VV) Michala Babáka o Židovi a státní kase. Pokud by se něco takového stalo v západní Evropě, politik by musel rezignovat, nebo alespoň odejít ze strany, domnívají se zpravodaj BBC v Praze Rob Cameron a dopisovatel německého listu Die Welt v Praze Hans-Jörg Schmidt. Korespondent španělské agentury EFE Gustavo Monge Babákova slova označil za populistická, laciná a drzá.

Babák v neděli v České televizi mluvil o postoji strany ke splacení dluhu nového ministra financí Jana Fischera, na druhou stranu se netajil antipatiemi k jeho předchůdci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) "Nehledejte v tom žádné rasistické narážky, ale žádný Žid nemůže být pro státní kasu horší než pan Kalousek," prohlásil. Na svém výroku nic špatného nevidí. Podle Federace židovských obcí v ČR Babákovo vyjádření odráží staré antisemitské stereotypy, dále radikalizuje politickou scénu a podněcuje protižidovské předsudky v české společnosti. "Takovýto způsob oslovování voličské základy jednoznačně odpovídá postojům extrémistických stran," stojí v prohlášení organizace.

Vojáci z 20 milionů korun kompenzací za nefunkční systém pasivní ochrany dopravních letadel CASA dosud v náhradních dílech vyčerpali asi třetinu. Na tiskové konferenci to řekl ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Pavel Bulant. V rámci kompenzací za zpoždění systému byly prodlouženy záruční doby a také se do ČR vrací ze Španělska dvě dvoumístné L-159, které budou sloužit při výcviku českých pilotů, v ceně dohromady za více než 200 milionů korun. Ministr obrany Vlastimil Picek nevyloučil, že armádní CASA bude brzy nasazena v některé z rizikových oblastí světa. Systém, s jehož problematickým fungováním se odborníci z letectva, firmy Omnipol i koncernu EADS potýkali dva roky, složil vojskové zkoušky v pátek 12. července, uvedl ministr Picek.

Bývalá šéfka premiérova kabinetu Jana Nagyová vypovídala u Obvodního soudu pro Prahu 1 v kauze zveřejnění jejích odměn na úřadu vlády. U výslechu se většinou odvolávala na svou lednovou výpověď na policii. Řekla, že od záležitosti uběhlo hodně času a že si nepamatuje, jaké částky v daných měsících brala. Nedokáže tedy říci, zda soudem předložené výplatní pásky odpovídají skutečnosti. Nežádá prý žádnou finanční kompenzaci. Oznamovatelem trestného činu prý nebyla ona, ale úřad vlády. Uvedla, že nyní prožívá psychicky i fyzicky náročnou situaci. Poslední měsíc strávila kvůli obvinění z podplacení trojice poslanců ODS a z nezákonného sledování manželky expremiéra Petra Nečase (ODS) ve vazbě. Jednání bylo odročeno na 23. října. K soudu se nedostavil expremiér Nečas, který je jedním ze svědků v této kauze. Podle soudkyně se omluvil z rodinných důvodů a bude předvolán na jiný termín. Obžaloba viní ze zveřejnění odměn Nagyové, a tedy z neoprávněného nakládání s osobními údaji, člena správní rady protikorupčního fondu Karla Randáka a někdejší zaměstnankyni úřadu vlády Lenku Pikorovou. Závažným způsobem prý zasáhli do soukromí a osobního života Nagyové a výrazně zhoršili její pověst. Randák vinu odmítá, Nagyové však nepoložil jediný dotaz.

Ostravský krajský soud o stížnostech na vazbu v kauze Nagyová rozhodne nejdříve koncem týdne. Senát nadále studuje spisový materiál. Senát bude pravděpodobně rozhodovat v neveřejném zasedání. Uvedla to mluvčí soudu Lucie Böhmová. V tom případě by se obvinění k soudu nepředváděli. Soud by rozhodl bez jejich vyslechnutí. V kauze Nagyová bylo obviněno osm lidí. Ostravský okresní soud poslal do vazby sedm z nich, šest obviněných si nakonec podalo stížnost proti vzetí do vazby.

Kabinet Jiřího Rusnoka dá asi záporné stanovisko k předloze skupiny poslanců, kterou chtějí podpořit české školy v zahraničí. Podle navrhované novely školského zákona, kterou podepsal i exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) by mimo jiné měly zaručené financování z českého státního rozpočtu. Předběžné stanovisko pro úterní jednání vlády upozorňuje na to, že přímé financování navíc podle nákladů, nikoli normativu, by založilo nerovnost mezi soukromými zřizovateli. Novela skupiny poslanců z TOP 09, ČSSD, ODS a LIDEM by uzákonila "vzdělávací zařízení v zahraničí", definovala by je jako právnickou osobu, která zajišťuje udržení českého kulturního dědictví v cizině. Jejich činnost by byla z poloviny financována ze státního rozpočtu podle výdajů v předchozím roce. V případě, že by vznikla nová škola, by tedy stát nemusel přispívat první rok jejího provozu.

České školy v cizině koordinuje sdružení Česká škola bez hranic. Je jich nyní podle důvodové zprávy devět. Jsou financovány z darů i ministerstvem školství, česká centra a zastupitelské úřady jim poskytují prostory.