Zprávy | Z archivu rubriky

Místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas a šéf tamního zahraničního výboru Elmar Brok chtějí, aby Evropská komise "rychle prověřila", zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám. Informovala o tom agentura APA. Oba europoslanci se domnívají, že vláda bez podpory parlamentu podkopává nejen stabilitu země, ale také nerespektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman jim vzkázal, že by se měli nejprve seznámit s českou ústavou. Zeman v Červeném Kostelci na Náchodsku připomněl, že podle ústavy prezident jmenuje předsedu vlády, který sestavuje kabinet. Vláda pak musí do 30 dnů od jmenování požádat Sněmovnu o důvěru.

Exposlanci ODS Marek Šnajdr a Petr Tluchoř patrně nebudou souzeni za údajné dohody o rezignaci výměnou za "trafiky". Nejvyšší soud (NS) je podle mluvčího Petra Knötiga vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Ivan Fuksa, třetí z vazebně stíhaných exposlanců, se na Nejvyšší soud neobrátil, postoj NS by se však měl analogicky promítnout i v jeho případě. Podle Tluchořova advokáta Marka Nespaly Nejvyšší soud rozhodl, že politické jednání nemůže založit trestní odpovědnost. Exposlanci budou propuštěni z vazby. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu o vynětí exposlanců z pravomoci policie a státních zástupců podle olomouckého vrchního žalobce Ivo Ištvana nevyplývá, že by nebylo možné trestní stíhání vést.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu podle ČSSD nic nemění na tom, že v případu šlo o politickou korupci a že je z ní vinen bývalý premiér Petr Nečas (ODS). ČTK to řekl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska musí někdo za "zvůli" v případu nést odpovědnost. Kalousek, který v případu také vypovídal, prý nikdy nepochyboval o tom, že exposlanci za své jednání nemohou být stíháni. Podle bývalého premiéra Petra Nečase musí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman po rozhodnutí Nejvyššího soudu okamžitě odebrat kauzu okolo jejich údajného uplácení Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová podle něj musí okamžitě podat návrh na kárné řízení se státními zástupci Ivem Ištvanem a Rostislavem Bajgerem.

Exposlanci ODS Šnajdr, Tluchoř a Ivan Fuksa se po rebelii proti vedení své strany vzdali poslaneckého mandátu. Umožnili tak schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase. Fuksa a Šnajdr poté získali funkce v dozorčích radách státem vlastněných firem. Policie v tom spatřuje formu korupce.

Trojice podmínek pro podporu úřednické vlády, o nichž v pondělí večer hovořil premiér Jiří Rusnok s místopředsedou ČSSD Michalem Haškem, je osobním názorem druhého muže sociální demokracie, nikoliv oficiálním postojem strany. Uvedli to Hašek i předseda strany Bohuslav Sobotka. O schůzce informovala Mladá fronta Dnes, podle níž Hašek Rusnokovi předložil podmínky ČSSD. Místopředseda největší parlamentní strany jednal podle svých slov s Rusnokem jako šéf Asociace krajů ČR především o páteční společné schůzce vlády a hejtmanů. Ministerský předseda se ho během setkání zeptal také na nadcházející hlasování o důvěře kabinetu. Hašek mu prý zopakoval, že ČSSD usiluje o předčasné volby. Podle Sobotky se o postoji strany bude jednat až v případě, že se nepodaří rozpustit Sněmovnu. Hlasovat se bude ve středu, rozpuštění dolní komory ale není pravděpodobné. Další postup bude předsednictvo sociální demokracie diskutovat v pátek.

Ministr financí Jan Fischer by měl být co nejvíce transparentní v otázce původu peněz, díky nimž uhradil dluhy z neúspěšné prezidentské kampaně. Novinářům to v Červeném Kostelci řekl prezident Miloš Zeman. Podle něj je záležitostí Fischera a předsedy úřednické vlády Jiřího Rusnoka, jak se k problému původu peněz postaví. Fischer se stal nejkontroverznější postavou úřednické vlády poté, co na jeho účet začátkem července přišlo několik darů v řádu milionů korun. Rychlý příliv peněz vyvolal řadu spekulací. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že by měl Fischer ve vládě skončit. Řada politických stran ministra financí vyzvala, aby původ peněz uspokojivě vysvětlil. Fischer se hájí tím, že financování jeho kampaně bylo zcela průhledné.

Nový šéf české diplomacie Jan Kohout odvolal vrchní ředitelku sekce ministra zahraničí Kateřinu Weissovou a generálního sekretáře ministerstva Jaromíra Plíška. Uvedla to mluvčí ministerstva Johana Grohová. Funkci za Weissovou dočasně přebral první náměstek ministra Jiří Schneider. Weissová nastoupila spolu se Schwarzenbergem. Spekulovalo se o tom, že by mohla být v budoucnu velvyslankyní v Británii, to je ale nyní nepravděpodobné. Pozice generálního sekretáře zůstává zatím prázdná. Plíšek měl podle původních plánů Schwarzenberga vyjet na Slovensko jako velvyslanec. Tam ale prezident prosazuje manželku bývalé hlavy státu Livii Klausovou. Předseda úřednické vlády Jiří Rusnok už dal najevo, že s tímto jménem problém nemá. Podle všeho má podobný názor i Kohout, takže Plíškovy šance už jsou zřejmě téměř nulové. O tom, že by Weissová a Plíšek by mohli být odvoláni, minulý týden spekulovalo Právo. Kohout uvedl, že bude měnit nejbližší spolupracovníky.

Lobbista Roman Janoušek, který čelí obžalobě z pokusu o vraždu kvůli sražení ženy autem v opilosti, před pražským městský soudem pouze přečetl své prohlášení. Na otázky soudu i státní zástupkyně odmítl odpovídat. Po přečetní svého prohlášení opustil soudní místnost. Požádal také o konání dalšího jednání bez jeho přítomnosti. U soudu uvedl, že ženu nesrazil úmyslně. Omluvil se jí také, své jednání označil za chybu. Obžaloba ho kvůli loňské dopravní nehodě viní z pokusu o vraždu a z ohrožení pod vlivem návykové látky. Hrozí mu až osmnáctileté vězení. Před soudem vypovídala i žena, kterou Janoušek srazil. Uvedla, že považuje finanční kompenzaci za dostačující. Podle oficiálních informací dostala 900.000 korun. Přiznala ale také, že určité zdravotní komplikace stále přetrvávají. Incident se stal 23. března loňského roku ve Vyskočilově ulici v Praze 4.

Advokát Jiří Vyvadil podal trestní oznámení na bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) kvůli způsobu, jímž chtěl zabránit odletu letadla s ruským podnikatelem Alexejem Torubarovem. Kalousek před letadlo nechal postavit cisternu. Podle někdejšího poslance a senátora za ČSSD Vyvadila šlo o obecné ohrožení, Kalousek se ale podle něj mohl dopustit například i zneužití pravomoci. Za "pravděpodobné spolupachatele" označil Vyvadil v trestním oznámení bývalé ministry Karla Schwarzenberga (TOP 09), Jana Kubiceho, Zbyňka Stanjuru (ODS) a případně expremiéra Petra Nečase (ODS). Torubarov byl v Rusku obviněn z vydírání důstojníka tajné služby a podvodů, sám naopak tvrdil, že jej vydírala ruská tajná služba, policie a mafie. V České republice žádal o azyl, ale na základě mezinárodního zatykače skončil ve vazbě. Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pak rozhodl o vydání, jemuž se 2. května na poslední chvíli snažilo zabránit několik členů vlády, včetně Kalouska.

Čtyři muži, které policie obvinila ze sobotního napadení dvou mužů v Duchcově, jsou ve vězení. Jeden si od pondělka odpykává trest, ostatní tři jsou ve vazbě. Rozhodl o tom teplický soud. Čtveřice napadla dva muže po sobotní protiromské akci, která se v Duchcově konala. Je trestně stíhána pro přečiny výtržnictví a rasově motivované ublížení na zdraví a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Za to jim hrozí až pět let odnětí svobody. Nejmladší zadržený je kromě uvedených trestných činů podezřelý také z přečinu hanobení rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. V sobotu dopoledne totiž podle policie verbálně napadl v duchcovské ordinaci lékařku a zdravotní sestru, a to nejen vulgarismy, ale také rasistickými nadávkami.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv nařídil ministerstvu financí, aby dojednalo s Českem splacení zbývajícího dluhu osmi milionů dolarů (159,2 milionu korun). Ten má Moskva u Prahy ještě z dob existence Sovětského svazu. Ruská strana chce údajně závazek splnit jednorázovou platbou 80 procent celkové sumy, což je 6,5 milionu dolarů (asi 130 milionů korun). Po vyrovnání tohoto dluhu by měly být veškeré pohledávky Prahy vůči Moskvě považovány za vyřízené. Ruský dluh vůči České republice na přelomu století podle dostupných údajů dosahoval částky přes tři miliardy dolarů. Vznikl v době, kdy Československo investovalo do plynovodů a rafinérií v bývalém SSSR. Moskva měla platit ropou a plynem, s rozpadem Sovětského svazu z toho ale sešlo. Někdejší vláda premiéra Miloše Zemana naprostou většinu dluhu prodala společnosti Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nepříliš výhodně. Poslední splátku od Falkon Capital obdrželo české ministerstvo financí loni v létě.

Polský obchodník s uhlím Weglokoks zvažuje koupi koksovny Svoboda od české uhelné společnosti New World Resources Plc. (NWR), která se potýká s klesajícími cenami i poptávkou od oceláren. Uvedla to polská média. NWR se snaží prodat část svého majetku a snížit náklady, investice a počet zaměstnanců, s cílem ušetřit 100 milionů eur (2,6 miliardy Kč). "Pozorně sledujeme trh, analyzujeme nové podnikatelské oblasti, které by nám mohly pomoci v rozvoji skupiny," řekl generální ředitel Weglokoks Jerzy Podsiadlo. Firma ale podle něj v současnosti jednání o převzetí koksovny Svoboda nevede. Kromě státní firmy Weglokoks, která je určená k privatizaci, se o majetek NWR zajímá podle listu také další polská firma, uhelná společnost JSW. Společnost na počátku tohoto měsíce uvedla, že zvažuje nabídku na některý těžařský a koksárenský majetek NWR.