Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman pokračuje v jednáních se šéfy poslaneckých klubů o možné podpoře pro kabinet Jiřího Rusnoka. Zatímco ČSSD bude o podpoře ještě diskutovat, ODS podle očekávání trvá na tom, že pro úřednickou vládu hlasovat nebude. Novinářům to po jednání s prezidentem řekli šéfové klubů Jeroným Tejc (ČSSD) a Marek Benda (ODS). Tejc po více než dvouhodinovém jednání na zámku v Lánech řekl, vyjednávání o možné podpoře komplikuje kauza kolem splacení milionových dluhů prezidentského kandidáta a nynějšího ministra financí Jan Fischera. Tejc ale Fischera označil za důvěryhodnějšího ministra ve srovnání s jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem (TOP 09).

Benda se naopak snažil prezidenta přesvědčit, že případný druhý pokus by měl připadnout bývalé koalici ODS, TOP 09 a LIDEM se svojí kandidátkou na premiérku Miroslavou Němcovou (ODS). Strany už před jmenováním Rusnokovy vlády avizovaly, že mají na svou podporu 101 poslanců. Na dotaz, zda by byl prezident ochoten Němcovou sestavením vlády pověřit, Benda řekl: "Ptejte se pana prezidenta." ODS má jasno v tom, že pro úřednický kabinet hlasovat nebude. To sociální demokracie bude o podpoře ještě diskutovat. Rozhodnout chce nejpozději 6. srpna.

Složení mandátu je součástí výkonu poslaneckého oprávnění. Proto státní zástupci podle Nejvyššího soudu (NS) nemohli v kauze tří exposlanců ODS zakomponovat jejich rezignaci jako jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu. Vyplývá to z usnesení NS v případu Petra Tluchoře. Soud v Tluchořově případě znovu připomněl, že na projevy poslanců se vztahuje hmotně právní imunita, takzvaná indemnita, spojená s vyloučením trestní odpovědnosti. Projevem pak nejsou jen slovní výroky, ale také gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle v souvislosti s výkonem mandátu. Projevem je i nesouhlas s určitým zákonem - v kauze tří exposlanců to byl daňový balíček. Soud ale zdůrazňuje, že nepředjímá další postup policie a žalobců a že se nemůže vyjadřovat k dalším okolnostem případu. Vynětí z pravomoci se týká jen období, kdy ještě exposlanci zasedali ve Sněmovně. Nejvyšší soud čelil za rozhodnutí kritice části odborné veřejnosti. Podle některých ústavních právníků zvolil příliš široký výklad imunity.

Případ údajné korupce bývalého ministra obrany Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže bude místo Krajského soudu v Ostravě řešit Městský soud v Praze. Nejvyšší soud (NS) rozhodl o přesunu kauzy. Důvody spočívají v rychlosti a hospodárnosti řízení, řekl mluvčí NS Petr Knötig. Většina svědků totiž bydlí v Praze. Barták se Smržem podle vyšetřování požadovali od představitelů Tatry úplatky za vyřešení problémů, které firma měla při dodávce automobilů pro českou armádu. Barták chtěl údajně pět milionů dolarů (přes 80 milionů korun). Smrž, který ale nebyl schopen své sliby splnit, podle vyšetřování požadoval nejprve 100 milionů korun, později slevil na 20 milionů. Barták naopak z korupce obvinil Adamse, který v Bartákově kauze vystupuje jako svědek. Proces s Adamsem začal u brněnského městského soudu 6. června.

Aboliční článek amnestie zastavil za první pololetí letošního roku celkem 499 trestních stíhání, která se týkala 904 obviněných. Uvedla to mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová. Kontroverzní článek se vztahuje na stíhání starší osmi let, u nichž možný trest nepřesahuje desetiletou hranici. Případů může být ale ještě víc, protože další kauzy mohou být ještě zastaveny. Nejvíce zastavených trestních stíhání (46 procent) se týká trestných činů proti majetku, mezi které patří například podvody, zpronevěry, krádeže, legalizace výnosů z trestné činnosti nebo porušování povinností pří správě cizího majetku. Aboliční článek, k jehož autorství v amnestii se dodnes nikdo nezná, zahrnul některé rozsáhlé hospodářské kauzy s miliardovými škodami - například Progres Investu a H-Systemu. Tyto a další případy nyní na základě dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana přezkoumá ještě Nejvyšší soud.

Česká republika patří v Evropské unii k zemím s nízkým zadlužením, její státní dluh ale roste rychleji, než je evropský průměr. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Ze 27 členských zemí měla ČR na konci prvního letošního čtvrtletí devátý nejnižší dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) - 47,8 procenta. Průměr celé EU je 85,9 procenta HDP. České zadlužení ale rostlo rychleji než ve většině členských zemí. Oproti stejnému kvartálu roku 2012 se zvýšilo o 4,1 procenta, zatímco v celé EU to bylo 2,6 procenta. ČR tak byla z hlediska růstu zadlužení na jedenácté příčce.

Ministr zemědělství Miroslav Toman zažádá na středečním jednání vlády o navýšení letošního rozpočtu svého resortu o 2,1 miliardy korun. Peníze jsou určeny na odstranění škod po letošních povodních. Vyplývá to z předkládací zprávy materiálu, který je na programu nadcházející schůze kabinetu. Celkové škody, které vodní živel napáchal na zemědělském, lesním a státním vodohospodářském majetku ministerstvo vyčíslilo na 3,28 miliardy korun. Bez posílení rozpočtu MZe o 2,113 miliary korun nebude prý odstranění povodňových škod v resortu možné, protože ani ministerstvo ani poškozené subjekty nedisponují dostatečnými finančními prostředky.

Energetická společnost ČEZ rozhodne o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín o rok později. Původně to chtěla učinit letos na podzim. Firma chce vynést konečné rozhodnutí teprve poté, co bude schválena Státní energetická koncepce a vyřešena případná fixace cen z nových jaderných bloků. V rozhovoru pro pondělní vydání týdeníku Euro to řekl ředitel divize strategie ČEZ Pavel Cyrani. Podle dříve zveřejněných odhadů by náklady na stavbu dvou nových jaderných bloků v jihočeské elektrárně měly činit 200 až 300 miliard korun. Podle Cyraniho se ale za současné tržní ceny elektřiny kolem 40 eur za megawatthodinu stavba nových bloků nevyplatí. Fixace cen by podle něj měla být zajištěna minimálně na 30 let provozu elektrárny, přičemž životnost bloků by měla být 60 let. ČEZ v tendru na dostavbu Temelína vede jednání s americko-japonskou společností Westinghouse a s česko-ruským Konsorciem MIR.1200. Nové bloky měly být uvedeny do provozu v roce 2025.

Český telekomunikační úřad odložil rozhodnutí o případné regulaci mobilního trhu nejdříve na září. V dopracování analýzy trhu chce zohlednit vliv nově zaváděných neomezených tarifů i vznik virtuálních operátorů. O rozhodnutí rady úřadu informoval regulátor. První analýzu tzv. trhu původu mobilního volání úřad dokončil na konci minulého roku. Tehdy konstatoval, že mobilní trh není plně konkurenční a navrhl jeho regulaci prostřednictvím zavedení povinné velkoobchodní nabídky, která by umožnila vstup nových konkurentů v podobě virtuálních operátorů. V prvním pololetí však již vznikla zhruba desítka operátorů i bez regulace. Klasičtí mobilní operátoři navíc výrazně snížili ceny u tarifů pro neomezené volání a SMS.

V letošním prvním pololetí vzniklo v Česku 12.024 nových firem, což je meziročně o 5,3 procenta více. Vyplývá to ze statistiky poradenské společnosti Bisnode. Ke konci června bylo registrováno celkem 384.195 kapitálových společností, téměř o 11.000 více než na konci roku 2012. "Z posledních statistik je po delší době cítit optimismus a chuť do nových podnikatelských aktivit," komentovala čísla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Pokud by nové firmy vznikaly i ve druhém pololetí stejným tempem, celkový počet nově registrovaných firem za rok 2013 by byl nejvyšší za posledních šest let. Největší počet firem vznikalo podle ní v roce 2007 na vlně ekonomického boomu. Za posledních sedm let nejméně firem v Česku vznikalo v letech 2011 až 2012.

Vrchní soud v Praze musí znovu řešit osud peněz získaných dražbou dvojice letounů Boeing z flotily bývalé letecké společnosti podnikatele v cestovním ruchu Václava Fischera. Nařídil to Nejvyšší soud (NS). Nedávno vyhověl dovolání společnosti Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF), v níž míval Fischer podle dostupných informací většinový podíl. Další důležité dovolání související s letadly ještě na rozhodnutí NS čeká. Stroje se před lety dostaly do konkurzní podstaty společnosti Charter Air (bývalý Fischer Air). Nárok si však na ně dělala také společnost AMF, a proto se domáhala jejich vyloučení z konkurzní podstaty. Poté, co správce Antonín Janák i přesto letadla prodal, žádal Fischer vyloučení výtěžku dražby ze soupisu majetku v konkurzní podstatě. Prodejní cena letadel přesáhla dva miliony dolarů (téměř 40 milionů korun), což je zlomek původní hodnoty. Vrchní soud v Praze nakonec v roce 2010 ponechal výtěžek v konkurzní podstatě Charter Air. Nyní musí případ řešit znovu.