Zprávy | Z archivu rubriky

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil stíhání tří bývalých poslanců ODS Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy v kauze údajné politické korupce. Spis vrátil k novému rozhodnutí Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Stíhání bývalé vrchní ředitelky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové a exnáměstka ministra zemědělství Romana Bočka může pokračovat, stejně jako stíhání aktérů údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Pouze u Nagyové a Bočka ve věci politické korupce jsou podle Zemana nutné dílčí změny. Stíhání tří exposlanců lze za určitých okolností obnovit. "Bude-li chtít dozorový státní zástupce dále pokračovat v případném trestním stíhání, bude se muset pokusit vymezit skutek tak, aby dovodil, že část skutku neprobíhala na půdě Poslanecké sněmovny," řekl Zeman. Olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana rozhodnutí nepřekvapilo. Skutky se pokusí přeformulovat tak, aby stíhání mohlo pokračovat. Teď nechtěl komentovat, kdy proti exposlancům vznese nová obvinění. Dříve sdělil, že by to mělo být "spíše v řádu týdnů než měsíců".

Prezident Miloš Zeman podepsal 15 pověřovacích listin nových velvyslanců, kteří budou působit zejména v afrických zemích, ale také v Polsku, Dánsku, Portugalsku a Lucembursku. Oznámila to prezidentova mluvčí Hana Burianová. Pověření získalo 13 diplomatů, u dvou z nich bylo podepsáno i pro nerezidentní působení v další zemi. Zeman svůj krok řadu měsíců odkládal kvůli sporu s bývalým šéfem diplomacie Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) ohledně obsazení velvyslaneckých postů v Bratislavě a v Moskvě. Novým polským velvyslancem bude bývalý ambasador na Slovensku Jakub Karfík, zmocněnec pro krajanské záležitosti Stanislav Kázecký bude v Portugalsku. Bývalý zástupce ředitele hradního zahraničního odboru Jiří Brodský podle očekávání bude v Dánsku. Velvyslanec v Nigérii Pavel Mikeš bude mít na starosti také Kamerun, velvyslanec v Kuvajtu Martin Vítek také Katar. V Jordánsku bude velvyslancem Petr Hladík, v Brazílii Jiří Havlík. Nerezidentními velvyslanci budou Ivo Šrámek (Lucembursko), Blanka Fajkusová (Angola), Michaela Froňková (Senegal), Miloslav Machálek (Pobřeží Slonoviny), Hynek Pejcha (Tádžikistán) a Edita Edita Hrdá (Trinidad a Tobago). Na podpis dalších listin se nadále čeká.

Bývalá starostka středočeských Štěchovic Miloslava Vlková ukončila své členství v ČSSD. Je to reakce na verdikt odvolacího soudu, který jí tento týden potvrdil sedmiměsíční podmínečný trest za vydírání. ČTK o jejím rozhodnutí informoval mluvčí středočeské ČSSD Antonín Seidel. Vlková členství ve straně pozastavila již po rozsudku prvoinstančního soudu, který rozhodl loni na podzim. Vlková podle soudu před třemi lety jako starostka Štěchovic společně s právničkou obce Lenkou Hnilicovou vydírala učitelku místní mateřské školy a současně pracovnici obecního infocentra, aby podepsala dohodu o ukončení činnosti a vzdala se i svého zaměstnání mezi dětmi.

Agentura Standard & Poor's potvrdila České republice dosavadní rating. Hodnocení dlouhodobých závazků v cizích měnách zůstává na známce AA-. Výhled ratingu je stabilní, což znamená, že se ho agentura nechystá v nejbližší době měnit. Informovala o tom agentura Reuters. Úvěrový rating je důležitý pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splacení úvěru. Má důležitý vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu nebo subjektu půjčovat a také na podmínky půjčky.

Domácí příjemci dotací z evropských fondů v současném programovém období 2007 až 2013 získali k začátku července 440,5 miliardy korun. Jde o 55,2 procenta z celkové částky, kterou má Česko v těchto letech k dispozici. Ve své monitorovací zprávě za červen o tom informovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Od začátku letošního roku tak na účtech úspěšných žadatelů o dotaci přibylo 28 miliard korun. Z celkové dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi o zpětné proplacení 260,3 miliardy korun, tedy 32,6 procenta celkové částky. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace. V období 2007 až 2013 může Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu získat přes 790 miliard korun. Úřady dosud rozhodly o poskytnutí evropských peněz na 43.152 projektů za celkem 683,2 miliardy korun. To je 85,5 procenta peněz připravených pro aktuální programové období.

Majitelé fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010 budou i v dalších letech odvádět takzvanou solární daň. Informoval o tom mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Paták. Původně měla platnost daně, která činí 26 procent, skončit na konci letošního roku. Vláda ale ve čtvrtek rozhodla o jejím prodloužení, zároveň však snížila sazbu na deset procent. Solární sdružení proti takovému kroku protestují. Ke kritice se připojila i Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). Podle ní solární daň oddálí návratnost investic do fotovoltaických elektráren nad 15 let, které garantují současné zákony. Stát zavedl solární daň v reakci na to, že v roce 2010 výrazně poklesla pořizovací cena solárních panelů. Zákony ale neumožnily tento pokles promítnout i do snížení výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren. To vedlo k prudkému zvýšení počtu těchto elektráren, což se promítlo i do zvýšení příspěvku, který spotřebitelé a stát platí na podporu obnovitelných zdrojů.

Vláda schválila návrh zákona, který omezuje podporu pro nové obnovitelné zdroje energie a stanovuje strop pro příspěvek, kterým je financují spotřebitelé v ceně elektřiny. Vláda návrh schválila na mimořádné schůzi. Zákon ještě musí projednat Parlament, ministerstvo průmyslu navrhuje, aby ho poslanci schválili už v prvním čtení. Na zákonodárce totiž tlačí čas. Pokud by zákon nevstoupil v platnost před koncem října, musel by Energetický regulační úřad stanovit cenu elektřiny pro příští rok podle dosavadních pravidel. To by zřejmě vedlo k dalšímu zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje, který platí spotřebitelé. Proti navržené normě protestují ekologické organizace. Již existujících obnovitelných zdrojů, které elektřinu do sítě dodávají, se zastavení podpory nedotkne.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj zamítl odvolání francouzské firmy Areva proti jejímu vyloučení z tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Potvrdil tím únorové rozhodnutí svých podřízených. Podle něj šlo o nejnáročnější případ, který musel ve funkci předsedy antimonopolního úřadu posuzovat. Areva ještě může podat žalobu ke Krajskému soudu v Brně. ČEZ rozhodl o vyřazení Arevy z tendru loni v říjnu s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce. Podrobnosti ale firma nezveřejnila. Areva se proti svému vyloučení u ÚOHS opakovaně neúspěšně bránila. Ve výběrovém řízení na dostavbu Temelína zůstávají česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a americko-japonská společnost Westinghouse. Definitivní rozhodnutí o vítězi tendru mělo podle původních plánů padnout v září. Podle informací z médií se ale zřejmě asi o rok opozdí.

Ruský miliardář Vladimir Jevtušenkov, který ovládá mocnou finanční skupinu AFK Sistěma, zvažuje převzetí největší české telekomunikační společnosti Telefónica Czech Republic. Sám Jevtušenkov to oznámil v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Uvažuje i o jiných možnostech rozšíření svého telekomunikačního byznysu, návrhy prý pečlivě studuje. Nákup českého operátora by podle agentury Bloomberg znamenal rozšíření jeho podnikatelských zájmů na atraktivní evropské trhy. V Rusku Jevtušenkov ovládá telefonního operátora MTS, jehož sám před 20 lety založil. Firma obsluhuje 101 milionů klientů v Rusku a v zemích bývalého Sovětského svazu. Jevtušenkov má podle agentury Bloomberg zájem o získání dalšího ruského operátora Tele2. Španělská společnost Telefónica, které český operátor patří, nedávno dala najevo, že chce rozprodat své regionální aktivity. Firma plánuje snížit do konce letošního roku svůj dluh z 51 miliard eur (přes 1,3 bilionu korun) pod 47 miliard eur (1,2 bilionu korun).

Českému podnikateli Radovanu Krejčířovi vykradli v Jihoafrické republice zastavárnu. Před třemi týdny z ní zmizely šperky za tři miliony randů (šest milionů korun). Policie vyšetřuje, zda loupež nějak souvisí s incidentem z této středy, kdy se Krejčíře někdo pokusil zastřelit dálkově ovládanou zbraní. Informoval o tom zpravodajský server Independent Online. Podle nejmenovaného zdroje, který citují novináři Independent Online, Krejčíř ví, kdo za loupeží stál. Zastavárna Money Point se zaměřuje na výkup šperků a dalších cenností a poskytování půjček. Jihoafrická média ji spojují s praním špinavých peněz. Vycházejí přitom ze zprávy soukromého vyšetřovatele Paula O´Sullivana, který figuroval i v další kauze kolem údajného Krejčířova pojistného podvodu.