Zprávy | Z archivu rubriky

V pondělí odpoledne se v Praze setkali premiér Jiří Rusnok a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Jednali spolu o případně podpoře Rusnokovy vlády při hlasování o důvěře v sněmovně. Podle Sobotky žádné body z návrhu vládního programu nejsou v rozporu s programem sociální demokracie. Strana ale podle něj o podpoře úřednického kabinetu rozhodne mimo jiné až po zveřejnění finální verze programu počátkem příštího týdne a měla by při hlasování o důvěře postupovat jednotně. Vadí mu například Jan Fischer jako ministr financí. "Chyby, kterých se dopustil, ho neopravňují k tomu, aby nadále zastával takto vysokou veřejnou funkci," prohlásil Sobotka. Rusnok ale svého ministra hájil. Sobotka má výhrady i k tomu, že Rusnokova vláda nevznikla na základě výsledku sněmovních voleb, ale z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana. Zmínil možné vazby kabinetu na Stranu práv občanů - zemanovci, jejíž dosavadní místopředseda se stal šéfem Úřadu vlády. Předseda ČSSD také podotkl, že případná podpora ČSSD, KSČM a Věcí veřejných by Rusnokovi k vyjádření důvěry ve Sněmovně nestačila. Premiér mu ale nesdělil, zda má zajištěnu podporu i z jiných stran a kde chce získat chybějící hlasy.

Ministr obrany Vlastimil Picek na policii vypovídal jako svědek v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování manželky expremiéra Petra Nečase (ODS). Novinářům při odchodu řekl, že s celou záležitostí neměl nic společného. To, zda zpravodajci pochybili, musí podle něj zhodnotit až soud. V kauze čelí obvinění bývalá šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová, někdejší šéf Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník, jeho nástupce Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek. Podle žalobců si Nagyová u mužů objednala sledování Radky Nečasové a dvou zaměstnanců Úřadu vlády, přičemž toto sledování se dělo nezákonně bez vědomí ministra obrany. Jednání Kovandy Picek hodnotit nechtěl. Náhradu za šéfa Vojenského zpravodajství prý zatím nehledá.

Bývalý náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška a někdejší ředitel IT odboru ministerstva Milan Hojer stanou před soudem. Městské státní zastupitelství v Praze je obžalovalo z podplacení a zneužití pravomoci úřední osoby. Oběma hrozí až dvanáctileté vězení. Dvojice podle policie nabídla firmě OKsystem přidělení zakázky za zhruba 100 milionů korun výměnou za to, aby stáhla stížnost na postup ministerstva, kterou podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Společnost si stěžovala na to, že ministerstvo postupovalo nezákonně při jiné veřejné zakázce zadané jím a ministerstvem vnitra. Soud vzal oba muže již dříve do vazby. Podle soudu byl Šiška organizátorem trestné činnosti a měl faktickou moc něco ovlivňovat. Nedlouho po rozhodnutí soudu oznámil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) odchod z vlády.

Bývalá starostka středočeských Štěchovic Miloslava Vlková zůstává krajskou zastupitelkou a členem klubu ČSSD, přestože jí minulý týden odvolací soud potvrdil sedmiměsíční podmínečný trest za vydírání. Členství ve straně naopak ukončila. Novinářům to po jednání zastupitelského klubu řekl šéf středočeské ČSSD Miloš Petera. Středočeští sociálně demokratičtí zastupitelé podle Petery podpořili setrvání Vlkové ve funkci jednomyslně a především kvůli její práci pro kraj, kterou prý vykonává dobře. Vlková novinářům pouze řekla, že je nevinná a že v zastupitelstvu zůstává. Více se nechtěla vyjadřovat. Podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů zaniká zastupiteli mandát, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. O podmíněném trestu zákon v souvislosti se zánikem mandátu nehovoří.

V kauze mačetového útoku v Novém Boru Krajský soud v Liberci potrestal tři z pěti útočníků za pokus o vraždu, zbývající dva odsoudil za ublížení na zdraví. Dostali tresty od tří do 16 let vězení. Rozhodnutí soudu není pravomocné. Při útoku v srpnu 2011 zranili útočníci v baru Pivní pomoc tři muže, jeden byl podle soudního znalce ohrožen na životě. Šestnáct let by si měl odpykat Vojtěch Husák, který napadl dva muže v baru. O rok méně dostal Jakub Žiga a třetí potrestaný za pokus o vraždu pět let. Tak nízký trest mu soud vyměřil kvůli jeho věku, jako mladistvý může dostat jen poloviční sazbu. Z pokusu o vraždu byl původně obžalován také Antonín Sinu, soud ale jeho počínání překvalifikoval na těžké ublížení na zdraví, a vyvázl tak s tříletým trestem. Pátý z útočníků, rovněž mladistvý, dostal za ublížení na zdraví 3,5 roku nepodmíněně.

Policie zjistila totožnost zhruba dvouleté dívky nalezené v sobotu v centru Prahy. Z toho, že dítě opustil na Václavském náměstí, policisté podezírají jejího otce, kterého už zadrželi. Matka dívky je už 14 dnů ve vazební věznici v pražské Ruzyni. Sdělila to policejní mluvčí Eva Kropáčová. Policie v neděli informovala, že dívku dal zřejmě její otec v sobotu vpodvečer bezdomovcům v centru Prahy na krátké pohlídání. Pro děvče se ale nevrátil, proto ho bezdomovci předali muži stojícímu na zastávce Václavské náměstí. Ten následně kontaktoval policii. Následným vyšetřováním policisté podle Kropáčové zjistili pravděpodobnou totožnost holčičky. Dívka mezi tím zůstala v kojeneckém centru. Otci za její opuštění hrozí až tři roky vězení.

O několik státních vyznamenání, včetně dvou Řádů bílého lva, okradli veterána v Praze dva muži. Seniora oloupili 28. června přímo v domově pro válečné vysloužilce. Do jeho pokoje se dostali pod záminkou opravy toalety. Na policejním webu to oznámil mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Mezi ukradenými vyznamenáními byly medaile Za zásluhy a Za hrdinství, ale také nejvyšší české státní ocenění - Řád bílého lva. Některé z medailí byly ze zlata, hodnota odcizených vyznamenání činí podle policie dohromady asi 100.000 korun. Velká je ovšem i citová újma. "Na medaile, které byly obrazně řečeno mapou jeho života, byl poškozený patřičně hrdý," uvedl policejní mluvčí. Policisté prosí o pomoc při pátrání po pachatelích veřejnost.

Českého podnikatele Radovana Krejčíře čeká v Jihoafrické republice daňový výměr kolem sta milionů randů (téměř 200 milionů korun). Tvrdí to na své webové stránce jihoafrický list City Press. Berní úřad (SARS) totiž podle listu při vyšetřování zjistil, že Krejčíř není tak chudý, jak uvádí, a že je součástí makléřské sítě, do níž jsou zapojeni nejznámější gangsteři v zemi. SARS po tři roky vedl vyšetřování zaměřené na zjištění bohatství Krejčíře. Odhalil přitom existenci společnosti Groep Twee Beleggings, která je registrována na jeho ženu Kateřinu Krejčířovou. Tato firma byla založena v dubnu 2006, když Krejčíř žil na Seychelských ostrovech. Tam se skrýval před českou policií, která po něm pátrala kvůli podezření z trestné činnosti. Praha žádá o vydání Krejčíře, který byl loni v Česku nepravomocně odsouzen k 11 letům vězení za více než půlmiliardový daňový únik. Johannesburg ale o jeho vydání zatím nerozhodl. Příští jednání soudu o extradici se má konat 5. srpna. Podnikatel by chtěl v africké zemi zůstat, a proto tam požádal o politický azyl.

Okresní státní zastupitelství v Mělníku zastavilo stíhání pětaosmdesátiletého bývalého prokurátora, který byl obviněn kvůli vystěhování několika českých sedláků a jejich rodin v 50. letech minulého století v rámci takzvané Akce K (Kulak). Podle státní zástupkyně Věry Lucykové bylo stíhání zastaveno kvůli tomu, že čin je již promlčen. Verdikt je pravomocný. Policie vinila někdejšího prokurátora Tomáše Liptáka, který působil v Kralupech nad Vltavou, ze zneužití pravomoci. Podle vyšetřovatelů v dubnu 1953 věděl o rozhodnutí komise okresního národního výboru o vystěhování rodiny zemědělce Václava B. z obce Újezdec. Podle policie věděl i o vystěhování další rodiny v obci Dřínov. Proti vystěhování ale nezakročil. Za zneužití pravomoci muži hrozilo od dvou do deseti let vězení. Komunisté prováděli vysídlování "vesnických boháčů" v letech 1951 až 1954 na základě výnosu z 22. října 1951. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost a která měla vyústit v likvidaci selského stavu, bylo vysídleno podle odhadů 3000 až 4000 "rodinných celků".

Lesům České republiky (LČR) v prvním pololetí letošního roku klesl hrubý zisk na 2,942 miliardy korun. Pokles způsobily především nižší ceny dřeva. Ve stejném období loňského roku podnik vykázal hrubý zisk 3,29 miliardy. Státní lesy loni zvedly zisk o 203 milionů na rekordních 5,48 mld. korun. O pololetním výsledku informoval mluvčí státního podniku Zbyněk Boublík. LČR patří polovina lesů v zemi. Výsledek za první pololetí je ve srovnání s loňským rokem o zhruba deset procent nižší, což je v souladu s finančním plánem podniku pro rok 2013. Ekonomický ředitel Lesů ČR Michal Gaube, který je pověřený řízením podniku, uvedl, že LČR prokazují, že jsou stabilní a ekonomicky soběstačnou firmou, nezávislou na státním rozpočtu. LČR již letos v únoru oznámily, že za celý letošní rok čekají pokles zisku na 3,7 miliardy korun. Pokles zdůvodnily církevními restitucemi, stagnací cen dřeva a snížením finančního majetku podniku odvodem šesti miliard korun do státního rozpočtu.