Zprávy | Z archivu rubriky

Poslanci budou jednat o důvěře vládě Jiřího Rusnoka na schůzi, která začne ve středu 7. srpna. O svolání této schůze rozhodl sněmovní organizační výbor. Jednání o vyslovení důvěry bude prvním bodem, řekla novinářům předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová. Premiér Rusnok řekl, že žádost o svolání schůze k hlasování o důvěře odešle vláda do Sněmovny až v pátek poté, co schválí své programové prohlášení. Pro vyslovení důvěry vládě by mělo v současné době stačit rovných 100 hlasů, protože pro získání důvěry stačí hlasy většiny přítomných poslanců, nikoli všech. Dva poslanci se však se vší pravděpodobností schůze nezúčastní, protože David Rath je ve vazbě a Roman Pekárek ve výkonu trestu. Zda vláda důvěru získá, není dosud jisté. Předseda poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík řekl, že poslanci z jeho klubu Rusnokovu vládu nepodpoří. Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik nevyloučil, že komunističtí poslanci se rozhodnou možná až před hlasováním.

Vláda Jiřího Rusnoka odmítla novelu exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), která má umožnit lidem z druhého penzijního pilíře po pěti letech vystoupit, a spoření ve fondech tím zatraktivnit. Podle premiéra vláda považuje takovou změnu za nesystémovou. Proti novele se již dříve postavila ČSSD. Podle analytiků by ale norma mohla zvýšit dosud malý zájem lidí o tuto formu důchodového spoření. O návrhu rozhodne Parlament. Kalousek v novele kromě možnosti vystoupit z druhého pilíře navrhl zvýšit věk, kdy se do něj lze ještě přihlásit, z 35 na 40 let. Lidé nad 40 let by měli dostat možnost zapojit se ještě celý příští rok. Proti Kalouskovým úpravám se postavila i ČSSD. Návrh směřuje proti smyslu penzijní reformy, jak jej bývalý koaliční kabinet deklaroval, uvedl počátkem července stínový ministr práce a sociálních věcí Roman Sklenák.

Vláda schválila posílení úřadů práce o 700 zaměstnanců, úřadům totiž přibyla agenda. Podle premiéra Jiřího Rusnoka se bude personální posila zabývat hlavně aktivním zprostředkováním práce. Navýšení počtu úředníků má stát 320 milionů korun ročně. Do konce roku by měly úřady práce přijmout přes 300 nových lidí. Podle premiéra je bude platit ministerstvo práce v rámci přesunu peněz ve své kapitole a úsporami jiných výdajů. Dalších zhruba 380 zaměstnanců, kteří by měli být přijati v příštím roce, tvoří externisté, kteří už nyní s úřady spolupracují na nejrůznějších projektech. Nyní úřady práce zaměstnávají přes 8100 lidí. Od loňska se věnují nejen problematice zaměstnanosti, ale vyplácejí i dávky. Původní agendu tak plně nestíhají.

Vláda schválila novelu, která mimo jiné zachovává současný limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu u stavebních prací na třech milionech korun. Po jednání kabinetu to uvedl ministr pro místní rozvoj František Lukl. Do Poslanecké sněmovny by se materiál mohl dostat v září. Jde už o dvacátou novelu tohoto zákona. Takzvaná technická novela zachovává u veřejných zakázek malého rozsahu na stavební práce limit tři miliony korun, stávající podoba zákona ho od prvního ledna příštího roku snižuje na milion korun. Novela mění také povinnost zrušit zadávací řízení, pokud přijde jen jedna nabídka. To podle Lukla, který na ministerský post přišel jako starosta Kyjova, paralyzuje hlavně malé obce, do jejichž výběrových řízení se často hlásí pouze jediný zájemce.

Vláda schválila návrh novely trestního zákoníku, který má snížit současné čtyři typy věznic na dva. Odsouzení za vážné zločiny mají být umísťováni do věznice se zvýšenou ostrahou, ostatní do věznice, která bude mít mírnější režim. O zařazení odsouzených rozhodne soud, Vězeňská služba však nově získá oprávnění rozhodovat o zařazení u mírnějšího typu káznice. ČTK to sdělila Štěpánka Čechová z ministerstva spravedlnosti, které návrh předložilo. Novelu nyní posoudí Sněmovna. Novela schválená vládou má za úkol zvýšit vnější i vnitřní bezpečnost věznic, posílit prevenci recidivy, dosáhnout úspornějšího využívání kapacity věznic i větší objektivity při umísťování odsouzených.

Ministerstvo kultury (MK) nezvládá řídit projekty dotované z evropských fondů prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IOP). Tyto projekty jsou ve skluzu a hrozí ztráta až miliardy korun. Vláda proto na svém jednání rozhodla, že všechny činnosti spojené s čerpáním těchto peněz převezme ministerstvo pro místní rozvoj. Na kulturní projekty je v rámci IOP vyčleněno zhruba sedm miliard korun. Ministerstvo kultury v loňském roce vyčerpalo jen 46 procent unijních prostředků. Ve skluzu je i letos. Čerpání evropských dotací v kultuře brzdí administrativní kroky, například oddalování vydání rozhodnutí o udělení dotace, schvalování takzvaných víceprací či schvalování faktur. Časté personální změny pak mají vliv na změny stanovisek. V zadávacích řízeních je také vysoký počet chyb. Integrovaný operační program je zaměřený na rozvoj IT ve veřejné správě, služby v oblastech sociální integrace, veřejného zdraví a zaměstnanosti, národní podporu cestovního ruchu a využití kulturního bohatství. Pro stávající programové období 2007 až 2013 je na to vyčleněno až 1,58 miliardy eur (zhruba 41 miliard eur).

Ve středu se poprvé sešlo lékařské konzilium, které se zabývá zdravotním stavem prezidenta Miloše Zemana. Uvedl to fyzioterapeut Pavel Kolář, který je jedním z 12 členů konzilia. Na pátek se chystá tisková konference k aktuálnímu zdravotnímu stavu hlavy státu a organizaci péče. Šéfem konzilia je ministr zdravotnictví Martin Holcát, který byl dosud náměstkem ředitele motolské fakultní nemocnice v Praze. Právě tato nemocnice bude základnou pro možné léčby prezidenta, řekla mluvčí nemocnice Pavlína Danková. Spekuluje se o tom, že prezidenta trápí mimo jiné cukrovka. Podle dostupných informací není ale prezidentův stav vážný. "Jeho problém spočívá v tom, že má v oblasti nohou horší vedení nervů, což vzniká u určitého procenta lidí s cukrovkou," uvedl pro Mladou frontu Dnes Kolář. Přesnou diagnózu lékaři sdělí v pátek. Prezidentská kancelář údaje o zdravotním stavu hlavy státu zveřejňuje jen tehdy, pokud o tom chce sám prezident informovat. Ze zákona takovou povinnost nemá.

Životní úroveň České republiky se od roku 2010 vzdaluje průměrné úrovni Evropské unie. Ukazatel od roku 2009 klesá nebo stagnuje a loni ČR byla na 79 procentech průměru celé EU. Ve srovnání se "starými" zeměmi unie (EU15) to bylo 72,5 procenta. Na tiskové konferenci o tom informovala analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská. V žebříčku evropských zemí tak ČR loni skončila měřeno paritou kupní síly na 20. místě a v pořadí samotné EU na 17. místě. I tak je ČR na tom v paritě kupní síly nejlépe z okolních zemí, kromě Rakouska. To je na 131 procentech. Nejlépe je na tom Lucembursko s 272 procenty a nejhůře Bulharsko s 47 procenty průměru EU.

Česká republika nesplnila v loňském roce dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura, což je nejméně příznivý výsledek za posledních pět let. Na tiskové konferenci Českého statistického úřadu to uvedla analytička Drahomíra Dubská. ČR loni nesplnila kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem snížení sazby daně z přidané hodnoty a země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). ČR se vstupem do EU zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena.

Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o téměř 15 miliard korun více, než do něj odvedla. To je o osm miliard korun více než o rok dříve. Za růstem stojí zejména lepší čerpání prostředků ze strukturálních fondů, které již nebylo tolik poznamenáno pozastavením proplácení operačních programů, jako tomu bylo v první polovině roku 2012. ČR v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 40,2 miliardy korun a odvedla do něj 25,2 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Zásadní význam pro pololetní výsledky podle MF měly především příjmy ze Společné zemědělské politiky (SZP). ČR takto obdržela za první pololetí letošního roku 27,8 miliardy korun, přičemž přímé platby činily 20,9 miliardy korun a prostředky na rozvoj venkova dosáhly 6,79 miliardy korun.