Zprávy | Z archivu rubriky


Nová povolební Sněmovna by se měla podle prezidenta Miloše Zemana zabývat církevními restitucemi a případně změnit část zákona o finančním vyrovnání. Vidí to jako "daleko rychlejší a efektivnější řešení" než referendum. Hlava státu to řekla v pořadu Partie televize Prima. Referendum o církevních restitucích chce KSČM, tuto možnost zvažuje i ČSSD. Podle generálního sekretáře České biskupské konference (ČBK) Tomáše Holuba může katolická církev jednat s novou politickou reprezentací, která vzejde z předčasných voleb, o postavení církví ve společnosti. Vydávání nemovitostí církvím na rozdíl od finančního vyrovnání podle Zemana zvrátit nelze. Je ale možné a nutné důkladně prověřovat, jakého původu je a kdy byl zabaven majetek, o který církve žádají zpět, uvedl. Podotkl, že byl zastáncem referenda o církevních restitucích. To prý bylo ale v době, kdy nebyly schváleny příslušné zákony a smlouvy o vyrovnání s církvemi.

Největším účastníkem restitucí je římskokatolická církev; o majetek žádají například i evangelíci či židovské obce. Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun, navýšených o inflaci.

Americko-japonská společnost Westinghouse by chtěla z Česka vytvořit centrum pro budoucí výstavbu svých jaderných reaktorů v Evropě. Řekl to výkonný ředitel české pobočky Westinghousu Pavel Janík. Podle něj by tato spolupráce mohla navázat na případný úspěch Westinghousu v tendru na dostavbu jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Westinghouse se podle Janíka dívá na možnosti stavby dalších jaderných elektráren v Evropě. Perspektivy vidí například v Británii, Švédsku, Polsku či Maďarsku. Pokud by firma uspěla se svým reaktorem AP1000 v tendru na Temelín a projekt se odvíjel podle původního plánu se začátkem stavby kolem roku 2017, získaly by české firmy příležitost podílet se na dodávkách i do dalších zemí.

Podle původního harmonogramu měl ČEZ vítěze tendru, ve kterém je vedle Westinghousu také česko-ruské Konsorcium MIR.1200, vybrat letos na podzim. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš však v srpnu oznámil, že společnost o dostavbě Temelína rozhodne koncem roku 2014 nebo až v roce 2015. Podle něj je nutné počkat na schválení státní energetické koncepce a na zajištění návratnosti investice. ČEZ plánuje v Temelíně postavit dva nové jaderné bloky, které by více než zdvojnásobily výkon elektrárny z dosavadních 2000 megawattů. Podle plánu by stavba měla být dokončena v roce 2025 a nové bloky by měly elektřinu vyrábět 60 let. Náklady na investici se odhadují na 200 až 300 miliard korun.