Zprávy | Z archivu rubriky

Průmyslová výroba v červenci meziročně reálně vzrostla o 2,1 procenta. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů ale klesla o 2,8 procenta. Meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je do budoucna slibná hodnota nových zakázek, které meziročně vzrostly o devět procent. V červnu výroba podle revidovaných údajů meziročně o 4,9 procenta klesla. Po dvou měsících v propadu průmyslová výroba v červenci celkově posílila. Podle ČSÚ ovšem letošní červenec měl oproti loňskému o dva pracovní dny více. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 10,2 a tuzemské o 6,6 procenta. "S velkou opatrností by se mohlo začít tvrdit, že červencová data z průmyslu mohou znamenat další střípek do mozaiky pozvolného oživování české ekonomiky," uvedl analytik Conseq Petr Zahradník. I podle analytika Patria Finance Davida Marka přibývá důvodů k optimismu do dalších měsíců.

Propad stavební výroby v Česku se v červenci zastavil. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku stavebnictví nepatrně vzrostlo o 0,2 procenta. V červnu podle revidovaných údajů propadlo o 11,6 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla stavební produkce po očištění od sezónních vlivů vyšší o 4,8 procenta.

Uherskobrodská Česká zbrojovka letos očekává tržby 2,5 miliardy korun. Loni tržby dosáhly při 181.000 kusech vyrobených zbraní 2,1 miliardy korun. Letos plánuje výrobu 223.000 kusů zbraní, řekl viceprezident pro vnější komunikaci Radek Hauerland. Zbrojovka letos založila nový výrobní a montážní závod v Brazílii, který bude zásobovat tamní ozbrojené složky. Společný projekt s brazilskou společností ponese název CZ-Brasil. V Brazílii se bude vyrábět především pistole CZ P-07, v závodě by mělo pracovat asi 50 lidí. Největší letošní zakázka zbrojovky, dodávka zbraní do Egypta, je kvůli tamním nepokojům stále pozastavená. Zbrojovku v pátek navštívil prezident Miloš Zeman, seznámil se například se zbraněmi, které firma dodává českým vojákům v Afghánistánu. Prezident připomněl, že se tam chystá. Podpořil také vývoz zbraní do demokratických zemí.

Porcelánka Thun 1794 dosáhla v loňském roce zisku před zdaněním čtyři miliony korun. Daří se jí i letos a očekává proto zhruba stejný hospodářský výsledek. Jak řekl generální ředitel porcelánky Vlastimil Argman, díky zakázkám firma i navýšila počet zaměstnanců na současných 670. V roce 2011 měla firma zisk před zdaněním 524.000 korun. V roce 2012 firma dosáhla tržeb ve výši 432 milionů korun. Porcelánka loni vyrobila přes 3600 tun porcelánového zboží. Z celkového objemu prodeje skupiny Thun šlo 74 procent na export, 26 procent bylo prodáno na domácím trhu. Největšími zahraničními odběrateli jsou země bývalého Společenství nezávislých států Rusko, Ukrajina, Kazachstán, Evropě pak Německo, Švédsko, Slovensko a Francie.

Na dálnici D1 mezi Brnem a Vyškovem začnou v sobotu opravovat dva pětikilometrové na sebe navazující úseky. Omezení se dotknou jízdního pásu směrem do Ostravy mezi 215. až 220. kilometrem a jízdního pásu směrem do Prahy mezi 220. a 225. kilometrem. Opravy provedené ve třech etapách skončí 22. prosince, stát budou 144 milionů korun. V tiskové zprávě o tom informoval Jan Studecký z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Od soboty 21. září se na dva týdny uzavře celý jízdní pás ve směru do Ostravy, doprava bude svedena do protisměrného pásu, v němž budou fungovat dva pruhy směrem do Vyškova a jeden do Brna. Zavřou se také nájezdy na dálnici na 216. a 226. kilometru. Ve třetí etapě od 20. listopadu do 22. prosince se opět uzavřou levé jízdní pruhy kvůli výměně svodidel a úpravě přejezdů.

Kancelář generálního komisaře české účasti na výstavě Expo 2015 v italském Miláně zrušila výběrové řízení na zhotovitele českého pavilonu. Do konkurzu, který měl v pátek uzávěrku, nepřišly adekvátní nabídky, řekl generální komisař české účasti Jiří Potužník. Česko počítalo s tím, že si pavilon od zhotovitele a spoluinvestora české účasti pronajme na deset měsíců. Po skončení výstavy by pak zůstal jemu a mohl by sloužit jiným účelům. Zájem o takovou variantu podle Potužníka ale nebyl. Kancelář proto vypíše nové výběrové řízení, jehož výsledky by chtěla mít do konce roku. Vláda loni souhlasila s českou účasti na příští světové výstavě, podmínkou souhlasu k akci s rozpočtem 180 až 260 milionů korun bylo poprvé zapojení soukromého sektoru do spolufinancování. Celkové příspěvky soukromníků a dalších partnerů se měly pohybovat okolo 50 milionů korun.

Moravskoslezští kriminalisté stále nemají k dispozici oficiální výsledky pitvy šestatřicetileté ženy a její osmileté dcery, které za dosud nevyjasněných okolností zemřely v Egyptě. Prováděli ji soudní znalci z Ústavu soudního lékařství v Ostravě. ČTK to řekla mluvčí moravskoslezské policie Gabriela Holčáková. Šestatřicetiletá žena a její osmiletá dcera z Karviné zemřely 30.července v hotelovém pokoji v Hurgadě. Našel je manžel a otec, který řekl, že všichni tři trpěli střevními a žaludečními problémy. Verzi o otravě z jídla ale zpochybnil ředitel nemocnice v Hurgadě, podle kterého měly obě mrtvé žaludky rozleptané silným jedem. Otec rodiny stále zůstává v Egyptě. Musí být k dispozici při vyšetřování. Výsledky pitvy, kterou provedli egyptští experti, také stále nejsou k dispozici.

Na zámku v Kuníně na Novojičínsku bude vystavena část knihovny generála Laudona, která byla dlouho považovaná za ztracenou. Na výstavě budou k vidění především vojenské mapy i atlasy. Uvedl to kastelán zámku Jaroslav Zezulčík. Vybral přitom nejstarší dokumenty, které jsou opatřené znakem generála i jeho podpisem. Sbírka byla považována za ztracenou od roku 1945. Po válce rodina, která vlastnila zámek v Bystřici pod Hostýnem, odešla do Rakouska, kde žije dodnes. Kde skončila knihovna, nebylo jasné. Teprve před lety se našla uložená v bednách ukrytých v areálu hradu Bítov. Slavný vojevůdce Gideon Ernst von Laudon strávil podstatnou část své vojenské kariéry ve službách rakouských císařů. Zažil pouze jedinou porážku. Byl strůjcem řady vítězství nad Prusy ve Slezsku, v Čechách a na Moravě, obstál i v bitvách s Turky na Balkáně.

Tradiční Dny evropského dědictví zpřístupní běžně uzavřené pražské kostely, kláštery nebo trezory prvorepublikové státní banky. V rámci oslav památek jsou připraveny i doprovodné koncerty či přednášky, lidé si také budou moct vyšplhat na komín ve staré čistírně odpadních vod v Bubenči. Akce se koná od soboty do 15. září. Po celé Praze se otevřou především kostely, například U Salvátora na Starém Městě, sv. Štěpána na Novém Městě, kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově nebo sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, který patří svou velikostí mezi největší církevní stavby v Čechách. Lidé si mohou přijít prohlédnout Novou Synagogu na Palmovce, Malostranský hřbitov nebo židovský hřbitov v Radlicích. Na Velkopřevorském náměstí pak mohou lidé navštívit Buquoyský palác, ve kterém sídlí francouzská ambasáda. Na své si přijdou ale i milovníci technických památek. Otevře se jim třeba plynojem v Libni, čistírna odpadních vod v Bubenči připravila speciální noční prohlídku strojovny nebo jištěné výstupy na ventilační komín.

V Mikulově začal 66. ročník tradičního Pálavského vinobraní, které do města pod Pálavou láká jak odbornou vinařskou veřejnost, tak tisíce turistů. Loni jich přijelo 40.000. Letošní novinkou je ukázka tradičního zpracování vína a možnost vyrobit si vlastní hroznový mošt. Vedle vína nabízí akce gastronomické a kulturní zážitky na náměstí, na zámku a v okolí i v dalších mikulovských zákoutích. Loni se na vinobraní také vypilo či prodalo 75 hektolitrů burčáku.