Zprávy | Z archivu rubriky

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel vyzval v pátek osobním dopisem předsedu Evropské komise Romana Prodiho, aby v souladu se středečním usnesením Evropského parlamentu k Temelínu zorganizoval mezinárodní konferenci, která by jednala o možnostech částečného odškodnění za neuvedení této jihočeské jaderné elektrárny do provozu. Oznámila to agentura APA s tím, že dopis obdobného znění zaslal Schüssel i českému premiérovi Miloši Zemanovi. Kancléř zdůrazňuje, že Rakousko je připraveno se na takové konferenci podílet. "Za důležité považujeme, že se EP výslovně zmiňuje také o takzvané nulové variantě, tedy neuvedení elektrárny do provozu, která je rovněž součástí melkského procesu," upozorňuje dopis, jehož kopii má obdržet i belgický premiér Guy Verhofstadt, jehož země nyní předsedá EU.

Hornorakouští Zelení požadují, aby rakouská vláda místo pokračování v melkském procesu o Temelínu raději vypracovala konkrétní nabídky pro Česko s cílem zastavit provoz této jihočeské jaderné elektrárny. Novinářům to v pátek ve Freistadtu nedaleko českých hranic řekl šéf poslaneckého klubu Zelených v hornorakouském zemském sněmu Rudi Anschober. Dodal, že Zelení zahajují řadu rozhovorů s cílem získat podporu pro usnesení Evropského parlamentu. Podle jeho slov nyní od spolkové vlády požadují, aby toto usnesení realizovala a aby přišla s vlastní rakouskou iniciativou pro ukončení temelínského projektu. Slepou uličku, kterou představuje melkská dohoda, by mělo nahradit pouze zahájení přímých rozhovorů o odstavení jihočeské elektrárny.

Rakouští představitelé si z neplánované čtvrteční schůzky ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) odnesli další údaje o Jaderné elektrárně Temelín. Schůzku nabídla česká strana a zaměřila se na podrobnosti přístupu obou stran k řešení těžkých havárií. ČTK to v pátek sdělil SÚJB. "Schůzka byla technická konzultace bez nějakého výraznějšího závěru," vysvětlila na dotaz ČTK předsedkyně úřadu Dana Drábová. "Nabízíme rakouské straně rozšíření standardní bilaterální spolupráce, toto měl být první krok," doplnila.

Generátor prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín byl pro potřeby zkoušek se sníženým počtem čerpadel v noci na pátek odpojen od rozvodné sítě a elektrárna do ní v současnosti nedodává proud. Turbosoustrojí bylo odpojeno po dvoutýdenním nepřetržitém provozu. Reaktor pracuje v rámci předepsaných parametrů a jeho výkon činí zhruba 30 procent. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Doplnil, že pracovníci elektrárny ve čtvrtek provedli při výkonu reaktoru 55 procent druhou část zkoušek turbonapájecích čerpadel. Poté začali snižovat výkon reaktoru až na úroveň 30 procent, na které odpojili turbosoustrojí. Potom pokračovali ve snižování výkonu reaktoru až na hladinu deseti procent. Zkoušky při provozu čtyř, tří, ale i dvou čerpadel (z celkem čtyř) byly zahájeny a stále pokračují," uvedl mluvčí. Pokračování zkoušek je plánováno na celý víkend. Po ukončení testů zvýší personál opět výkon reaktoru, najede turbosoustrojí na provozní otáčky a připojí generátor do rozvodné sítě.

Proti jaderné elektrárně Temelín a údajné dětské prostituci v českém pohraničí v pátek demonstrovalo několik desítek lidí v centru Mnichova před obchodním oddělením České republiky. Aktivisté také předali českému zastoupení příslušnou výzvu adresovanou prezidentovi Václavu Havlovi. Akci pořádala organizace David proti Goliášovi, která vznikla po černobylské jaderné havárii v roce 1986, bojuje proti atomové energetice a zasazuje se o dodržování lidských práv. Podle sdělení jejího šéfa Bernharda Frickeho sdružuje umělce, vědce a publicisty.

Soukromý farmář ze Světnova na Žďársku dostal od České pojišťovny 132 a půl tisíce jako náhradu za utracení šesti kusů skotu kvůli nemoci BSE. Druhý výskyt takzvané nemoci šílených krav v České republice byl zjištěn 20. srpna u jedné krávy z chovu světnovského farmáře. O utracení čtyř dalších zvířat pak rozhodlo ministerstvo zemědělství. První případ BSE byl u nás potvrzen 8. června. Postižená kráva pocházela z chovu zemědělského družstva v Dušejově. Tehdy bylo zlikvidováno 134 kusů dobytka.

Dva krále mají od pátku olašští Romové v České republice. Olaši ze 14 měst, v nichž sídlí jejich největší komunity, zvolili v Brně svým králem Jana Horvátka z Brna, známého pod přezdívkou Bobko. Jeho zvolení předcházela nedávná volba olašského krále v Ostravě: Tam se jím stal Jan Lipa. Nespokojení Romové ale uspořádali nové volby. Lipovo zvolení totiž považovali za nedemokratické, protože se ho podle nich nezúčastnili jejich zástupci z celé republiky. Olašští Romové, kteří dali Horvátkovi hlas, odmítají respektovat Lipu jako krále a stojí pevně za tím, že ostravská volba byla anulována.

Ve čtvrtek odpoledne skončila blokáda ministerstva dopravy, kterou uspořádali dovozci vozidel a zástupci autoškol. Výsledek nátlakové akce označil předseda sdružení dovozců vozidel Jan Slawisch za vítězství. Podle mluvčí ministra dopravy Ludmily Roubcové se ministr Jaromír Schling, předseda senátu Petr Pithart a zástupci dovozců a autoškol dohodli na ustavení dvou nových pracovních skupin, které zasednou ještě v září. Budou řešit nevyjasněné podmínky pro získávání řidičských průkazů a nedostatky při přihlašování a dovozu vozidel. Stejnou dohodu uzavřeli nespokojení dovozci automobilů a zástupci autoškol i s poslanci sněmovního podvýboru pro dopravu. Původní požadavek protestujících na odstoupení ministra Schlinga a jeho dvou podřízených se při jednání neřešil.

Organizátoři blokády poděkovali předsedům obou komor parlamentu Václavu Klausovi a Petru Pithartovi, že se zapojili do jednání, a přispěli tak k ukončení protestu. Odjezd několika stovek automobilů, dodávek a odtahových souprav z hlavního města se podle policie obešel bez problémů. Jako poslední opustili parkoviště před sídlem resortu zhruba v 18:00 hodin organizátoři protestu.

Ve Vídni se ve čtvrtek setkali prezidenti České republiky Václav Havel a Rakouska Thomas Klestil. Jednali mimo jiné i o spuštění jaderné elektrárny Temelín a o tzv. Benešových dekretech. Spuštění Temelína má podle rakouského prezidenta souvislost se vstupem ČR do Evropské unie. Česká republika však kvůli Temelínu nesmí být vydírána hrozbou veta nebo uspořádáním vnitrorakouského referenda o rozšíření unie, řekl Klestil po jednání s Havlem. Havel zdůraznil, že sporné otázky ve vzájemných vztazích by se neměly stát zdrojem emocí a nástrojem populistických politiků, ať už v Česku nebo Rakousku.

Evropská komise se zatím staví spíše odmítavě k návrhu Evropského parlamentu, aby svolala mezinárodní konferenci k posouzení možnosti odstavení jaderné elektrárny Temelín. Poslanci EP v rezoluci věnované ČR vyzvali komisi, aby prošetřila, zda části Temelína mohou být v případě odstavení elektrárny odepsány jako "uvízlé náklady". Požádali ji také, aby zvážila možnosti a náklady zastavení Temelína a nabídky financování takového kroku. Podle mluvčího komise Jean-Christopha Filori je ale jediným rámcem pro jednání o Temelínu proces z Melku. Návrh svolávat konferenci je podle něj bezpředmětný. Komisař pro rozšíření unie Günter Verheugen se k návrhu na uspořádání konference zatím nevyslovil. Verheugen hraje klíčovou úlohu prostředníka mezi ČR a Rakouskem při naplňování dohody z Melku, jejímuž uzavření významně napomohl. Ještě v červenci Verheugen vyjadřoval naději, že se podaří problém Temelína vyřešit do podzimu ukončením procesu z Melku na nejvyšší úrovni.