Zprávy | Z archivu rubriky

U kostela v Číhošti by měla vzniknout stálá expozice věnovaná tamnímu knězi Josefu Toufarovi, který patří mezi nejznámější oběti komunistického režimu. Dotaci na expozici shání loni vzniklý nadační fond. Jeho členové si dali za cíl obnovit kostel proslulý takzvaným číhošťským zázrakem. Pořádají kvůli tomu i benefiční koncerty. Řekla to předsedkyně fondu Věra Kovandová. Do Číhoště podle ní jezdí hodně lidí a přibylo jich po loňském vydání knihy Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli, která vypráví o Toufarově životě.

První zmínky o kostelíku v Číhošti pocházejí z roku 1350. Do širokého povědomí se dostal kvůli událostem z prosince 1949. Při mši o třetí adventní neděli se během kázání údajně několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněná událost se prý později opakovala. Vládnoucí komunistický režim toho využil k útoku na katolickou církev. Toufar byl zatčen. Zemřel po krutém mučení 25. února 1950 v Praze.

Evropská unie prostřednictvím komisaře Štefana Füleho varovala ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, že by měl propustit vězněnou vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou, pokud chce dosáhnout dohody o přidružení a volném obchodu s EU. Uvedla to agentura Reuters. Janukovyč přislíbil, že Kyjev "už brzy" problém s Tymošenkovou vyřeší. Tymošenková si už dva roky odpykává sedmiletý trest za údajné zneužití pravomocí v době, kdy byla předsedkyní vlády. EU se ale obává, že soudní proces měl odstranit Janukovyčovu hlavní rivalku ze scény.

České dráhy plánují investovat do obnovy vozidlového parku do roku 2030 zhruba 40 miliard korun. Výše roční investice by neměla být vyšší než 2,5 miliardy korun, což představuje hodnotu odpisů. Obnova vozidlového parku tak bude daleko pomalejší než za předchozího vedení drah. Loni firma do obnovy parku investovala 7,7 miliardy korun. Čtyřicet miliard korun je podle mluvčího drah Radka Joklíka spíše pesimistická varianta počítající pouze s vnitřními zdroji. Ty by se ale podle ambicí dopravce mohly výrazně posílit o dotace z EU. Jen v příštím a přespříštím roce společnost očekává, že by se evropské dotace z operačního programu doprava mohly podílet na financování drážních vozidel ze 40 procent.

Čeští zemědělci letos sklidí historicky nejméně brambor, protože jim počasí pokazilo výnosy. Nižší úroda už způsobila růst cen, pěstitelé prodávají brambory proti loňsku za dvojnásobek. Podle odhadu Ústředního bramborářského svazu ČR se objem produkce zemědělských podniků proti loňsku snížil asi o pětinu přibližně na 550.000 tun. Předseda svazu Miloslav Chlan na semináři pěstitelů v Havlíčkově Brodě řekl, že bramborářství v Česku je v útlumu dlouhodobě, pomoci by mu měl stát.

Více než 400 autorů se přihlásilo na výzvu centra současného umění DOX, aby se zapojili do projektu Kde domov můj? Výběr z nich uvede výstava, kterou doplní díla umělců, kteří se tématem domova v jeho nejrůznějších významech zabývají. Druhou částí projektu je internetová aplikace Zlepšujeme místa, která shromažďuje různé iniciativy ke zlepšování veřejného prostoru. Aplikace je dostupná z webových stránek DOXu, je možné na ni umísťovat texty, videa či audionahrávky, které se týkají tématu domova. Umělci často pracují se symboly národní identity - s vlajkou či hymnou. Hymnu ale třeba na videu Elišky Vojtkové ztvárňuje pouze obraz - vznikl tak, že se dotazovala studentů VŠUP, jaké obrazy v nich poslech hymny vzbuzuje. Jiná díla se věnují třeba kritice "vymezování identity vytvářením nepřítele". Výmluvné je v tomto smyslu video Daniela Pešty, na kterém si děti navlékají na hlavy bílé nebo černé kukly, aby se převlékly podle potřeby druhých.

Prezident Miloš Zeman zkritizoval na sněmu České advokátní komory (ČAK) délku soudního řízení především v oblasti hospodářské kriminality. Vadí mu "soudní ping-pong", při němž odvolací soudy z formálně procesních důvodů vrací kauzy k soudům nižší instance, aniž ve věci samy rozhodnou. Zeman je vůbec první hlava státu, která pozvání na sněm ČAK přijala.

Spojené státy by měly podpořit vývoz svých přebytků zemního plynu do zemí střední Evropy, které jsou jejich spolehlivými spojenci. Na americkou vládu a Kongres v tomto duchu apelovali český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a jeho maďarská kolegyně Anita Orbánová v článku pro list The Washington Post. Oba velvyslanci ve společném článku poukázali na to, že Spojené státy mohou díky nedávnému prudkému rozvoji těžby z břidlicových zdrojů svůj plyn začít vyvážet. Velvyslanci připomněli, že země "visegrádské čtyřky" jsou nejnadšenějšími spojenci Ameriky, kvůli své značné závislosti na ruském plynu a ropě ale zůstávají ohroženy "energetickou diplomacií".

Armáda vyznamenala vojáky poslední české jednotky, která působila v nebezpečné afghánské provincii Vardak. Její členové obdrželi medaile za zásluhy, za službu v zahraničí a záslužné kříže ministra obrany. Vojáci týmu MAT se ve Vardaku dostali do řady bojů s muslimskými povstalci. Dokládá to množství odznaků za ozbrojený střet s nepřítelem, které dostali v památníku na pražském Vítkově. Češi se nyní z Vardaku zcela stáhli. V Afghánistánu budou nadále působit jen v hlavním městě Kábulu a na americké základně Bagrám.

Let Českých aerolinií z Prahy do Madridu nuceně přistál ve francouzském Montpellier. Důvodem byly zdravotní obtíže jedné z cestujících, u které zasahoval lékař na palubě. Posádka letu se po poskytnutí první pomoci rozhodla pro přerušení letu a přistání na nejbližším letišti, což v tomhle případě byl Montpellier. Řekl to mluvčí ČSA Daniel Šabík.

Filozof Erazim Kohák v Kramářově vile z rukou premiéra Jiřího Rusnoka převzal čestnou plaketu předsedy vlády za celoživotní dílo a přínos pro společnost. Kohák, který letos oslavil 80. narozeniny, patří mezi nejvýznamnější české filozofy 20. století. Kohák, kterého na ceremoniál doprovodila jeho žena Dorothy, premiérovi předal svou nejnovější filozofickou knihu. Rusnok řekl, že se těší, až skončí jeho "krátká mise" v politice a bude si v dlouhých zimních večerech moci číst v Kohákových dílech, které jej prý vždy velmi inspirují. Kohák se narodil v roce 1933 v Praze, po válce navštěvoval Státní akademické gymnázium. S rodiči v roce 1948 ve svých 14 letech uprchl do Německa a poté do USA. Zde o deset let později získal doktorát na Yaleově univerzitě a za další dva roky nastoupil jako asistent na katedře filozofie Bostonské univerzity, kde byl následně jmenován docentem a profesorem. Po návratu do Československa po roce 1989 učil na univerzitě a probouzel ekologické povědomí.