Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman se příští pátek setká se svým rakouským protějškem Heinzem Fischerem. Setkání hlav států se uskuteční na zámku v Českém Krumlově, oznámil Pražský hrad. Zemanova mluvčí Hana Burianová řekla, že zatím neví, co bude tématem debaty obou státníků. Podle informací ČTK se politici při vzájemné debatě zaměří na přeshraniční spolupráci, ekonomiku a zejména vybudování chybějícího dálničního spojení mezi Prahou a Rakouským Lincem. Mezi hlavní témata naopak podle diplomatických náznaků nebude patřit problematika jihočeské Jaderné elektrárny Temelín.

Výroky prezidenta Miloše Zemana o stěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma poškodily vztahy České republiky s Palestinou a s dalšími arabskými zeměmi. ČTK to v rozhovoru řekl nový palestinský velvyslanec v Praze Džamál Muhammad Džamál. Zemana požádal, aby učinil kroky, kterými dopad svých slov zmírní a situaci uklidní. Zeman ho prý ujistil, že stěhování připadá v úvahu až po uzavření míru mezi Izraelci a Palestinci. Při osobním rozhovoru českého prezidenta požádal, aby se více přiblížil Palestincům. Velvyslanec o možnosti prezidentovy návštěvy Palestiny v příštím roce. Zemanovi také řekl, že přátelé Izraele včetně ČR mohou hrát pozitivní roli v mírovém procesu. Hrad ovšem tvrdí, že Zeman s palestinským velvyslancem nemluvil o poškození vztahů s arabskými zeměmi. Potvrdil žádost, aby se Zeman sblížil s Palestinci.

Prezident Miloš Zeman zkritizoval na sněmu České advokátní komory (ČAK) délku soudního řízení především v oblasti hospodářské kriminality. Vadí mu "soudní ping-pong", při němž odvolací soudy z formálně procesních důvodů vrací kauzy k soudům nižší instance, aniž ve věci samy rozhodnou. Zeman je vůbec první hlava státu, která pozvání na sněm ČAK přijala.

Ministerstvo zahraničí uvítalo udělení Nobelovy ceny za mír mezinárodní Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Cenu považuje za příhodnou kvůli současnému vývoji v Sýrii. Ocenění vítají i Knihovna Václava Havla nebo expert na mezinárodní vztahy Miroslav Tůma. Podle stínového ministra zahraničí za ČSSD Lubomíra Zaorálka je cena pro OPCW povzbuzením, aby se v této oblasti dosáhlo většího pokroku, dal by ale přednost tomu ocenit spíše jednotlivce, například za mimořádné humanitární dílo. Skepticky se k výběru laureáta postavil místopředseda ODS Tomáš Chalupa.

"Česká republika jakožto zakládající člen OPCW a současný člen Výkonné rady OPCW vnímá udělení Nobelovy ceny míru i jako povzbuzení organizaci při náročném úkolu likvidace zásob chemických zbraní v Sýrii," uvedlo v tiskovém prohlášení ministerstvo zahraničí. "Česká republika je připravena k tomuto úkolu přispět svou expertízou v oblasti chemických zbraní i mimořádným finančním příspěvkem do rozpočtu organizace."

Obviněný šéf Vojenského zpravodajství (VZ) Milan Kovanda, který je dočasně postavený mimo službu, tvrdí, že sledování okolí tehdejší manželky expremiéra Petra Nečase (ODS) Radky bylo úkolem "z nejvyšších míst". Nečasovou chtěla podle žalobců sledovat bývalá šéfka kabinetu Nečase Jana Nagyová (nyní Nečasová) a údajně tím zneužila zpravodajce k osobním zájmům. Kovanda tvrdí, že zpravodajci prověřovali závažné informace a plnili své úkoly správně. Kovanda nastupoval na VZ jaké šéf loni k 1. listopadu a dva měsíce před tím se seznamoval s úřadem. Operativci podle něj na úkolu ohledně Nečasové již pracovali a považoval jej jako zadání "z nejvyšších míst týkající se hrozby vůči státu". Policie Kovandu podezírá, že zneužil svou pravomoc, když jako nový šéf údajně umožnil sledování. Nagyová čelí obvinění kromě zneužití VZ také z podplacení třech bývalých poslanců za ODS. Kriminalisté tvrdí, že usilovala kvůli vztahu s Nečasem o jeho rozvod, a kvůli tomu nařídila sledování.

Evropská unie prostřednictvím komisaře Štefana Füleho varovala ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, že by měl propustit vězněnou vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou, pokud chce dosáhnout dohody o přidružení a volném obchodu s EU. Uvedla to agentura Reuters. Janukovyč přislíbil, že Kyjev "už brzy" problém s Tymošenkovou vyřeší. Tymošenková si už dva roky odpykává sedmiletý trest za údajné zneužití pravomocí v době, kdy byla předsedkyní vlády. EU se ale obává, že soudní proces měl odstranit Janukovyčovu hlavní rivalku ze scény.

Česká republika má na základě rozhodnutí švýcarského soudu šanci získat zpět peníze, o které přišla v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti (MUS). Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Škoda vzniklá ČR je podle některých informací minimálně dvě miliardy korun.Soud už rozhodl, že se trestný čin stal, nicméně podle MF je nyní třeba počkat na druhou část rozsudku, která se bude týkat škody. Od toho se bude odvíjet výběr konkrétních kroků, které podnikne. Soud by měl vydat druhou část rozsudku do konce tohoto roku. Buď rozhodne o restituci části ve Švýcarsku zadrženého majetku ve prospěch ČR, nebo o jeho konfiskaci, kdy se bude ČR ucházet o prostředky v novém řízení u téhož soudu.

Soud ve švýcarské Bellinzoně ve čtvrtek shledal bývalé představitele MUS Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého vinnými z podvodů a praní špinavých peněz a uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Odsouzení, kteří vinu odmítají, se mohou proti rozsudku do 30 dnů odvolat.

Velké evropské energetické firmy jako Enel, E.On, RWE, ale i český ČEZ chtějí změnu směru evropské energetické politiky. Podle jejich představitelů mají evropská energetická politika i kroky členských států na svědomí kolaps konkurenceschopnosti v jejich oblasti podnikání. Za poslední čtyři roky tak vzrostly ceny pro domácnosti o 17 procent a pro firmy až o 21 procent. Podle společností je ale potřeba, aby účty co nejvíce odrážely tržní ceny a nesloužily jako zdroj pro financování jiných politik. Deset firem, které v Bruselu společně vystoupily, představuje polovinu evropské elektrické výroby, 30 procent jejích obnovitelných zdrojů, zaměstnává okolo 630.000 lidí a má na 213 milionů zákazníků, tedy asi třetinu populace celé EU.

Ekonomové i zástupci firem kritizují vypuštění možnosti mimořádných odpisů firemního majetku, o kterém rozhodli ve čtvrtek senátoři zákonným opatřením. Opatření by podle nich rychle podpořilo růst české ekonomiky. Analytici nevítají ani zrušení navrženého osvobození fyzických osob od zdanění dividend. Podniky zase upozorňují na nevhodnost přijímání daňových úprav na poslední chvíli. "Z makroekonomického pohledu je zásadní vypuštění zrychlených odpisů. V situaci, kdy se ekonomika vzpamatovává z recese a nezaměstnanost je na české poměry vysoká, je škoda, že se vypustilo opatření, které by bylo účinné a mohlo zabrat poměrně rychle," řekl analytik Patria Finance David Marek. Zrušením zrychlených odpisů přišla podniková sféra o jediné proinvestiční opatření na příští rok, doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem veškerých ekonomických transakcí tuzemské ekonomiky se zahraničím, se v srpnu propadl do schodku 14,2 miliardy korun. V červenci byl v přebytku 4,1 miliardy korun. Výsledek oznámila Česká národní banka s tím, že se na deficitu podílely především pasivní bilance výnosů a běžných převodů. "Na tuto dobu roční dobu jde o velmi dobrý výsledek. Meziročně je to zlepšení o zhruba 12 miliard Kč," komentoval výsledek analytik Raiffeisenbank Václav Franče. Za tímto zlepšením stojí podle něj zejména vysoké přebytky obchodní bilance. Celoroční výsledek běžného účtu tak bude velmi příznivý, dodal.