Zprávy | Z archivu rubriky

Český prezident Miloš Zeman nevylučuje, že by se Ukrajina v budoucnu mohla stát dalším členem visegrádské skupiny, do níž nyní patří kromě Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. V rozhovoru, který vysílalo ukrajinské vysílání Rádia Svoboda, Zeman upozornil, že v případě rozšíření skupiny je ale hlavním kandidátem Slovinsko. "Rozšíření visegrádské skupiny musí proběhnout po etapách," řekl český prezident, který v neděli odletí na několikadenní návštěvu Ukrajiny. Zeman se v rozhovoru rovněž vyslovil pro posílení styků skupiny V4 s Rakouskem. Rozšíření skupiny o Ukrajinu je záležitostí dlouhodobé perspektivy, upozornil Miloš Zeman.

Izraelská média se ještě vrátila k návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana z minulého týdne. Uvádějí, že Zeman byl už podruhé u Zdi nářků v Jeruzalémě. Rabínovi Šmuelovi Rabinovičovi, který tuto nejvýznamnější památku judaismu spravuje, podle izraelských médií řekl, že byl u zdi před 12 lety a vložil své přání mezi kameny zdi. Přání se mu později splnilo. Server Aruc ševa napsal, že Zeman při nynější návštěvě u Zdi nářků vložil do spáry nový písemný vzkaz. Poslední den cesty se český prezident vydal k Mrtvému moři. Této části jeho programu si všiml zase server jewishpress.com pod titulkem Šťastný Čech. Komentoval přitom fotografie Zemana u moře. Podle serveru na nich český prezident s vykasanými nohavicemi a bosými chodidly vypadá zjevně spokojeně.

Premiéři ČR, Slovenska, Maďarska a Polska v Budapešti potvrdili plán na vytvoření společného bojového uskupení visegrádské čtyřky tak, aby bylo připravené v roce 2016. Má to být nejviditelnější příspěvek zemí visegrádské čtyřky (V4) pro vojenské síly rychlé reakce EU. Společná bojová jednotka má být dlouhodobým projektem. Za ČR se summitu účastní premiér v demisi Jiří Rusnok. Se svými partnery z V4 se shodl, že využití společné jednotky bude možné také v rámci sil Severoatlantické aliance, jejímiž členy země visegrádské čtyřky jsou. Podle dřívějších informací by za ČR mohlo v bojovém uskupení působit několik stovek vojáků.

Stínovému ministru životního prostředí a bývalému premiérovi Vladimíru Špidlovi (ČSSD) se někdo naboural do emailu a do účtu na Twitteru. Na něm šíří rasistické vzkazy. Jeden v souvislosti s bývalým koncentračním táborem v Letech u Písku rasisticky útočí na Romy, dalších šest obsahuje odkazy s videi nebo texty proti etnickým a sexuálním menšinám. Špidla, který z útoku viní pravicové extremisty, nemá účet ani email zatím pod kontrolou. Zvažuje právní kroky. Terčem podobného útoku se prý stal asi před půl rokem, pachatele se mu však tehdy najít nepodařilo. "Minule, když jsme po tom pátrali, tak poslední místo, kam jsme se dostali, byla Moskva," uvedl s tím, že věc do budoucna vyřeší technicky tak, aby další takový útok nebyl možný.

Všechny voličské průkazy, které se v minulém týdnu ztratily z radnice v Brně-Žabovřeskách, se našly. Nebylo jich sto, jak původně uvedlo ministerstvo vnitra, ale jen pět. ČTK to řekla tajemnice radnice Lenka Uvarová. Chybu podle ní udělala důchodkyně, která úřadu již 15 let pomáhá s přípravou voleb. Když průkazy razítkovala, pět jich omylem označila místo uprostřed v pravém horním rohu. Pak je z obavy před prozrazením vytrousila venku. "Je to prostě o lidském pochybení. Informovala jsem již o věci magistrát. Na policii se obracet nebudeme," doplnila Uvarová. Přestože je sada původních voličských průkazů kompletní, není platná a používat se nebude. Z preventivních důvodů jsou vydány nové průkazy. Vydávání volebních průkazů začalo ve čtvrtek. Voličům umožňují hlasovat v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny i mimo své bydliště. Průkazy si nechávají vystavovat lidé, kteří budou v době voleb například na dovolené nebo na návštěvě u svých blízkých.

Antonín Koláček odsouzený v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) je přesvědčen, že on i jeho společníci udělali chybu, když k celé věci dosud většinou mlčeli, a hodlá se nyní důrazně veřejně hájit. Podle něj jsou exemplárním případem, přestože ve Švýcarsku je "hodně českých peněz", o které se prý nikdo nezajímá. Koláček řekl, že někteří členové vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana v roce 1999 věděli při prodeji státního podílu MUS, že za společností Appian Group je Koláček a jeho společníci. Koláček, stejně jako jeho někdejší společníci z MUS Petr Kraus, Marek Čmejla, Oldřich Klimecký a Jiří Diviš, byli ve čtvrtek ve Švýcarsku nepravomocně odsouzeni za praní špinavých peněz a podvody při převzetí MUS. Koláček z nich dostal nejvyšší trest čtyř let a čtyř měsíců vězení.

Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko nesouhlasí s návrhem na změnu směrnice Evropské komise (EK), která se týká jaderné bezpečnosti. Oznámil to na summitu premiérů těchto zemí, takzvané visegrádské čtyřky (V4), slovenský premiér Robert Fico. Cílem směrnice je posílit harmonizaci bezpečnostního rámce jaderné bezpečnosti a rozšíření úrovně vzájemného posuzování bezpečnosti jaderných zařízení. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána by měla EU projekty týkající se jaderné energetiky podporovat, a nikoli tuto oblast "nadměrně regulovat". Hovořil také o tom, že visegrádská čtyřka začíná pociťovat politizaci otázky výroby elektřiny z jádra. "Očekáváme od zemí, které jádro nevyužívají, aby respektovaly ty, které ho využívají," dodal Fico. Navržená směrnice EK reaguje na havárii ve fukušimské elektrárně v březnu 2011. Český premiér Jiří Rusnok podle agentury MTI k tomuto tématu mimo jiné prohlásil, že je potřeba podporovat suverenitu každého státu, jestliže se již rozhodne využívat či nevyužívat jadernou energii.

Prodloužení trasy ropovodu z Litvínova do německé rafinérie ve Spergau se stalo "Projektem společného zájmu" Evropské unie. Oznámila to Evropská komise. Celkem tak označila 248 projektů rozvoje evropské energetické infrastruktury. Mělo by to znamenat jejich rychlejší schvalovací procedury i jistější přístup k financování. V Česku se to týká také zamýšlených přípojek plynovodů do Rakouska a rozvoje částí elektrické sítě uvnitř země. Na podporu projektů bude z fondu pro propojení Evropy Connecting Europe Facility (CEF) vyčleněno pro roky 2014 až 2020 přes 5,8 miliardy eur (více než 150 miliard korun). V ČR je projektem společného zájmu EU kromě ropovodu do Spergau plán na 100 kilometrů plynovodu označovaného jako Stork II. mezi Libhoští, Hatí a Kedzierzynem v Polsku, dále spojení plynovodu mezi Břeclaví a Baumgartenem a Reinthalem v Rakousku, a 110 kilometrů zamýšleného plynovodu mezi jižními Čechami a rakouským Oberkappel. Uvnitř Česka je v evropském zájmu stavba vnitřních linek, rozvoden a trafostanic ve Vernéřově, Vítkově, Přešticích, Kočíně, Mírovce a Čebíně.

Generální ředitel televize Nova Jan Andruško (42) byl odvolán z funkce. Podle informací ČTK by se zástupcem generálního ředitele měl stát někdejší výkonný ředitel David Stogel. Odchod šéfa Novy je pokračováním personálních změn, které se v CME odehrály v posledních měsících. Podle informací ČTK by měl Američan Stogel, který na Nově působil několik let také jako programový šéf, zastávat pozici zástupce generálního ředitele. Andruško byl v čele tuzemské nejsledovanější televize od roku 2011, předtím s Novou spolupracoval jako právní expert. Do skupiny Nova vedle hlavní stanice patří také Nova Cinema, Nova Sport. Fanda, Telka, Smíchov a české verze hudební stanice MTV.

Sklizeň všech obilovin bude podle třetího letošního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 15. září o 16,4 procenta vyšší než loňská a bude činit asi 7,651 milionu tun. Naopak úroda brambor zřejmě meziročně klesne o 20,2 procenta na 528.000 tun. Podle statistiků stojí za mimořádnou neúrodou brambor historicky nejmenší osázená plocha i nejnižším průměrný hektarový výnos od roku 2003. Sklizeň brambor se podle odhadu úřadu propadne meziročně o více než pětinu. Plocha osázená bramborami se od loňska zmenšila o 1,9 procenta na 23.000 hektarů, ve srovnání s desetiletým průměrem je dokonce téměř o čtvrtinu menší. Spotřebu konzumních brambor v České republice, která se podle ČSÚ pohybuje v průměru okolo 70 kil na jednoho člověka za rok, bude muset nahradit dovoz z ciziny. I za českými hranicemi bude ale situace zřejmě podobná.