Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér v demisi Jiří Rusnok má za to, že jeho úřednická vláda v prvních 100 dnech splnila, co deklarovala. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu vyzdvihl především zákon o obnovitelných zdrojích energie, návrh rozpočtu nebo zlepšené čerpání evropských fondů. Vyjádřil také přesvědčení, že je dobře, když vláda souzní s hlavou státu. Kabinet podle ministerského předsedy splnil to, že je vládou udržovací a překlenovací, "která má za úkol obnovit chod jednotlivých státních institucí, zajistit jejich pravidelné a řádné fungování. To myslím, že se v těch minulých 100 dnech odehrálo velmi intenzivně," uvedl.

Vláda Jiřího Rusnoka rozhodla od svého jmenování o zakázkách za několik miliard korun. Například na konci září kabinet v demisi schválil vypsání zakázky na nákup nových aut a pohonných hmot pro ministerstvo vnitra celkem za zhruba 1,6 miliardy korun. Ministři se na stejném jednání vyslovili také pro pokračování smluv se společností Microsoft. Vláda schválila i několik armádních nákupů za stovky milionů korun. Už v srpnu týdeník Euro napsal, že kabinet, který nezískal důvěru Sněmovny, přidělil za první měsíc svého působení zakázky za 1,1 miliardy korun a vypsal tendry za 910 milionů korun.

Schodek letošního státního rozpočtu by mohl díky čerpání peněz z evropských fondů skončit výrazně lépe, než je schválených 100 miliard korun. "Sdílím ty komentáře, vzhledem k výsledkům po devíti měsících, že je velká naděje, že letošní deficit bude výrazně lepší než ten plánovaný," uvedl premiér Jiří Rusnok. Konkrétní odhady ovšem odmítl v souvislosti s čerpáním evropských peněz sdělit. Schodek státního rozpočtu v září dosáhl 38,2 miliardy korun, zatímco loni v září deficit činil 71,4 miliardy korun. Příjmy ze EU letos ke konci září stoply meziročně o téměř 30 miliard korun na 85 miliard korun.

Vláda přerušila jednání o možném navýšení peněz na odstranění škod z jarních povodní. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Jiří Rusnok s tím, že do materiálu musí doplnit ještě ministerstvo školství škody na tělovýchovných a sportovních zařízeních. Materiál počítal s navýšením peněz z původně schválených čtyř miliard na 4,5 miliardy korun. Největší růst se týkal programu na odstraňování povodňových škod na infrastruktuře vodovodů a kanalizací. Už na konci července schválila Rusnokova vláda plán na financování a odstranění škod po jarních povodních, jeho součástí byly i kompenzace následků pro jednotlivé resorty s výhledem na další tři roky. Celkové škody po povodních v ČR byly zatím vyčísleny na 16,4 miliardy korun.

Výsledná podoba kontroverzní tabákové směrnice, která má pomoci snížit počet kuřáků v Evropské unii, je podle prezidenta Miloše Zemana poměrně dobrá. Připomněl, že omezení se netýká cigaret "slim" a mentolové cigarety mají být staženy z trhu až po osmiletém přechodném období. Regulace sice postihla povrch krabičky, ale ten si podle prezidenta kuřák moc neprohlíží. Zeman to řekl při návštěvě kutnohorské tabákové firmy Philip Morris. Zeman, který je na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause považován za náruživého kuřáka, se při návštěvě továrny obecně vyslovil proti regulacím v této oblasti.

Ředitelství silnic a dálnic je podle prezidenta Miloše Zemana "neschopnou byrokratickou organizací". Řekl to při besedě se studenty kolínské obchodní akademie. Poukázal přitom na výstavbu dálnice D47 z Brna přes Bohumín na polské hranice. Poté, co zakázku převzala ŘSD, se stavba podle prezidenta prodloužila o pět let a byla o 18 miliard korun dražší. O stavbě D47 se začalo mluvit v roce 1963, o budoucí podobě dálnice jednali politici od počátku 90. let. Základní kámen stavby položil právě Zeman jako premiér poprvé v roce 1998, podruhé o čtyři roky později. V té době měla dálnici stavět izraelská firma Housing and Construction za více než 100 miliard korun. V roce 2003 vláda Vladimíra Špidly dohodu s Izraelci zrušila. D47 pak začalo ze státních peněz stavět ŘSD o rok později.

Ministryně v demisi Marie Benešová po jednání se zástupci odborů přislíbila najít způsob, jak přesunout finance v rozpočtu kvůli navýšení platů pro vězeňskou službu. Ministerstvo spravedlnosti totiž udělalo při tvorbě rozpočtu chybu. Platy dozorců se měly zvýšit o procento, vláda jim přitom slíbila dvě procenta stejně jako třeba policistům. Rozpočet už ale kabinet odsouhlasil a jen čeká na schválení novou Sněmovnou. Uvedla to Česká televize (ČT).

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce prosadit, aby obchodníci s potravinami povinně uváděli u vchodu do prodejen podíl českého zboží na jejich pultech. Na konferenci u příležitosti Světového dne chleba to uvedla vrchní ředitelka Sekce potravinářských výrob Úřadu pro potraviny Viera Šedivá. Návrh je součástí novely zákona o potravinách, která prošla meziresortním připomínkovým řízením a kterou nyní MZe předloží vládě. Podle obchodníků je ale složité podíl českého zboží v sortimentu stanovit, chybí také jasná definice českého výrobku.

Odborník na ústavní právo Radovan Suchánek, který působil také jako právní poradce ČSSD, je na nejlepší cestě stát se ústavním soudcem. Jeho zvolení těsnou většinou doporučil senátní ústavně-právní výbor. Minulý týden mu podporu vyjádřil i výbor pro lidská práva. Senát o nominaci rozhodne za dva týdny, tedy 30. října. Suchánkovu nominaci už podpořil také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, kandidátovi ale doporučil odstřihnout se od politiky. Suchánek byl kromě svého angažmá na Katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy asistentem několika poslanců a nyní je poradcem místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha (ČSSD). Do rozpuštění Sněmovny byl také právním a legislativním poradcem poslaneckého klubu ČSSD. Letos v červnu se podílel na zastupování ČSSD u Ústavního soudu při jeho rozhodování o církevních restitucích.

Česká republika ještě letos vyšle do Jordánska tým lékařů, který by měl pomáhat s ošetřováním syrských uprchlíků. Zároveň nabídne několika syrským pacientům lékařské ošetření v českých nemocnicích. Vyplývá to z návrhu na pokračování programu humanitárních evakuací (MEDEVAC), který schválila vláda. Konkrétní podmínky pokračování programu by měl příští týden během návštěvy v Jordánsku dojednat ministr zahraničí Jan Kohout. Náklady na pokračování humanitárních evakuací by měly činit 7,5 milionu korun, hrazeny budou z rozpočtu ministerstva vnitra.

Čeští lékaři by měli působit v některé z nemocnic v Ammánu, kde významnou část pacientů tvoří syrští uprchlíci. V případě rychlého dojednání by lékaři mohli odcestovat už společně s ministrem Kohoutem, který by měl být v Jordánsku 23. a 24. října. Pacienty, kteří budou ošetřeni v motolské nemocnici, vybere v předstihu český lékař. ČR už v minulosti poskytla peníze na humanitární pomoc pro obyvatelstvo v Sýrii i pro potřeby uprchlíků v sousedních zemích. Letos uvolnilo ministerstvo zahraničních věcí 22,75 milionu korun, celkově ČR od začátku konfliktu poskytla 43,4 milionu korun.