Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Miloš Zeman si přeje, aby Ukrajina podepsala smlouvu o přidružení k Evropské unii na listopadovém summitu Východního partnerství v litevském Vilniusu. Kyjev vyzval, aby zbývající čas do vrcholné schůzky využil k dalším potřebným reformám. Česko podpoří snahy Ukrajiny o zrušení víz do unie pro její občany. Píše se to ve společném prohlášení obou prezidentů Miloše Zemana a Viktora Janukovyče. Kyjev i Praha doufají, že sblížení Ukrajiny s unií, a zvláště vytvoření zóny volného obchodu, pomůže zlepšit obchod mezi oběma zeměmi a zvýšit podíl českých investic na východě Evropy. Podmínkou uzavření asociační dohody mezi Ukrajinou a unií je propuštění vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Politička je za mřížemi kvůli údajnému zneužití pravomocí. Při letošní návštěvě Berlína podmínky jejího věznění kritizoval i Zeman v rozhovoru s německým prezidentem Joachimem Gauckem. Nyní český prezident případ příliš nekomentoval. Podle něj jde o citlivou otázku, které by "předčasná medializace" spíše uškodila.

Zeman také požádal Janukovyče o pomoc se získáním nového sídla české ambasády v Kyjevě. Prostory, kde nyní velvyslanectví sídlí, podle diplomatů prostorově nevyhovují. Různé české instituce proto sídlí na několika místech v Kyjevě. Nová budova by je dokázala soustředit na jedno místo. Mělo by jít o dům, kde během první světové války přebýval budoucí prezident samostatného Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Janukovyč na oplátku Zemana vyzval, aby podpořil zlepšení vízového režimu pro ukrajinské podnikatele, kteří chtějí působit v Česku. Prezidenti se také shodli na potřebě zřizování dalších konzulárních úřadů, které by prohloubily vzájemnou hospodářskou spolupráci regionů obou zemí.

Prezident Miloš Zeman podepsal zákonné opatření Senátu o změnách daňových zákonů souvisejících s novým občanským zákoníkem. Bude je ale ještě muset schválit nová Poslanecká sněmovna. Opatření mění víc než čtyři desítky zákonů a má za cíl především sladit daňovou terminologii s novým občanským kodexem. Zákonné opatření kromě toho ruší dosavadní zákon o dani dědické a darovací a včleňuje je do zákona o daních z příjmů. Obsahuje i opatření na podporu spolupráce škol s firmami při odborné výuce studentů a učňů. Firmy a podnikatelé si budou moci například odečíst až 110 procent vstupní ceny nového majetku, který pořídí pro odborné vzdělávání a který pro něj bude sloužit z více než 50 procent. Senátoři naopak při schvalování vyřadili možnost mimořádných rychlých odpisů vybraného firemního majetku.

Prezident podepsal také zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Na rozdíl od původního vládního návrhu, který Senát v září zamítl, toto opatření ponechává možnost, aby daň i nadále platil prodávající, a nikoli pouze nabyvatel. I když zákon zachovává prodávajícího jako plátce daně, dává mu možnost dohody s kupujícím na tom, kdo nakonec poplatníkem bude. Podle současné úpravy je kupující v pozici ručitele a daň by musel zaplatit pouze v případě, pokud by ji prodávající nezaplatil.

Miloš Zeman podepsal i vládní zákonné opatření, které od ledna navýší platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok. Opatření zvyšuje platby státu za děti, důchodce a nezaměstnané o 64 korun na 787 korun. Vláda je zdůvodňuje neutěšenou finanční situací veřejného zdravotního pojištění, bez změny by prý mohlo hrozit až omezení dostupnosti zdravotní péče. Vláda o navýšení plateb za státní pojištěnce jednala opakovaně. Rozpočet podle dřívějšího vyjádření ministra financí v demisi Jana Fischera původně počítal na tyto účely s částkou 3,7 miliardy korun.