Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman podepsal pověřovací listinu nastupující velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové. Žena jeho předchůdce Václava Klause ho před prezidentskou volbou podpořila v kampani. Zeman ji do funkce prosazoval přes odpor tehdejšího ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Kromě Klausové Zeman podepsal i listiny dvou nerezidentních velvyslanců; Pavla Mikeše pro Kongo a Petra Kopřivy pro Paraguay, oznámila Zemanova mluvčí Hana Burianová. Na podpis zatím čeká listina kosmonauta a europoslance KSČM Vladimíra Remka, který má být novým velvyslancem v Rusku. I ten Zemana ve volbě podpořil a Schwarzenberg pak jeho nominaci na ambasadorský post odmítal. Klausová se funkce velvyslankyně ujme v okamžiku, kdy předá pověřovací listiny slovenskému prezidentovi Ivanu Gašparovičovi.

Vláda schválila navýšení peněz na odstranění škod po letošních jarních povodních na 4,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér v demisi Jiří Rusnok. Již schválené nařízení vlády z července počítalo se čtyřmi miliardami korun. Peníze by měly být využívány až do roku 2016. Podle materiálu by se v případě letošního roku měly výdaje zvýšit o 988 milionů korun u ministerstva zemědělství a o 91,6 milionu korun u ministerstva životního prostředí. Dodatečné peníze, celkem 1,32 miliardy, korun má získat ministerstvo financí z rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí, a to z dávek důchodového pojištění. Tam vláda předpokládá úspory.

Vláda schválila hospitalizační poplatek za den v nemocnici či lázních 60 korun, děti přitom budou od poplatku osvobozeny úplně. Pacienti by ho mohli hradit od března, až novela zákona o veřejném zdravotním pojištění projde celým legislativním procesem. ČTK to sdělilo ministerstvo zdravotnictví s odkazem na jednání kabinetu. Novelu bude muset projednat nová Poslanecká sněmovna, Senát a podepsat prezident. Nyní se platí 100 korun za den a nemocnice ročně vyberou 2,1 miliardy korun. Po snížení částky a osvobození dětí klesne výběr o miliardu. Ústavní soud zrušil stokorunový poplatek v nemocnicích, ústavech, léčebnách a lázních k 1. lednu 2014 s tím, že je pro některé skupiny "rdousící". Přinejmenším v lednu a únoru, než vstoupí novela v platnost, pacienti nic platit nebudou, nemocnice tak budou každý měsíc tratit zhruba 175 milionů korun. Pokud by výpadek trval déle, hrozí v krajním případě i omezování zdravotní péče v nemocnicích.

Vláda schválila program Nová zelená úsporám, který by měl do roku 2020 poskytnout dotace v celkové odhadované výši 27 miliard korun. Plynule tak naváže na stejnojmenný program, jenž začal letos v srpnu. V rámci něj lidé žádají o dotace na zateplení rodinných domů. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) by program měl podpořit zaměstnanost i úspory v domácnostech. MŽP očekává do konce letošního roku podíl výnosu z emisních povolenek, který bude určen pro Novou zelenou úsporám, ve výši 1,2 miliardy korun. "Zhruba 15 tisíc rodinných domů v ČR bude moct být komplexně zatepleno v souladu s podmínkami programu. Program přinese také velmi vysokou zaměstnanost, až šest tisíc pracovních míst," uvedl ministr životního prostředí Tomáš Podivínský (KDU-ČSL). V předchozím programu se podle MŽP zateplilo 36 tisíc rodinných a na šest tisíc starých bytových domů. MŽP odhaduje, že by každá investovaná miliarda mohla přinést 2700 pracovních míst. Nyní zbývá z miliardy korun v Nové zelené úsporám 2013 dočerpat 216 milionů korun.

Vláda schválila tři důležité vojenské zákony. Upravují mzdy vojáků z povolání, jejich nasazování při pohromách a postavení válečných veteránů. Schválená novela zákona o vojácích z povolání pevněji svazuje funkci, kterou voják v armádě zastává, s jeho hodností. Má přispět k udržení kvalitních vojáků v ozbrojených silách. Novela zákona o ozbrojených silách upravuje například nasazování vojáků pro záchranné práce v době přírodních pohrom. Norma zruší specializované záchranné útvary a zavede jednotky, které budou přiděleny pro potřeby civilní obrany. Novela zákona o válečných veteránech prodlužuje dobu, kterou musí voják strávit v oblasti válečného konfliktu, aby měl nárok na postavení veterána. Nárok na něj ale kromě vojáků a policistů budou mít i stále častější civilní účastníci mezinárodních vojenských misí. Jako váleční veteráni jsou uznáváni také účastníci bojů za osvobození z let 1939 až 1945, kteří bojovali v československé zahraniční či ve spojeneckých armádách. Jde například o partyzány, odbojáře či účastníky povstání, kteří byli zraněni.

Česká republika pošle zemím s velkým množstvím syrských uprchlíků, zejména Turecku a Bulharsku, okamžitou pomoc ve výši 50 milionů korun. Na zasedání o tom rozhodl kabinet Jiřího Rusnoka v demisi. Největší část finančního daru půjde bulharské Státní agentuře pro uprchlíky, která obdrží 25 milionů korun. Deset milionů korun směřuje na spolufinancování Regionalního programu ochrany v rámci Evropské unie a 2,5 milionu na pokračování programu humanitárních evakuací zdravotně postižených Syřanů v Turecku. Turecké úřady dostanou také finanční dar ve výši 12,5 milionu korun. Ten již svému tureckému protějšku symbolicky předal český ministr vnitra Martin Pecina, který do Turecka přijel na třídenní návštěvu. V Turecku je na 600 tisíc syrských uprchlíků.

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 17 stížností na předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Šesti z nich se nebude zabývat. Zbývajících 11 návrhů by měl senát soudu projednat. Stížnosti se například týkají možné neplatnosti voleb v některých okrscích. Jedna přišla z Brna, další z Ostravy, třetí z Rouchovan na Třebíčsku. ČTK to řekla mluvčí soudu Sylva Dostálová. Stížnosti na předčasné volby lze podávat ještě tři dny. Lhůta končí v sobotu 9. listopadu v 16:00. Výsledky voleb byly vyhlášeny podle volebního zákona jejich publikováním ve Sbírce zákonů minulou středu. Právě od té doby běží lhůta pro podávání stížností.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tvrdí, že ve vládě být vůbec nemusí. O lustrační osvědčení, které by při jeho případném angažmá ve vládě zřejmě požadoval prezident Miloš Zeman, žádat nebude. Chce počkat na rozhodnutí slovenských soudů, u kterých se domáhá očištění svého jména. Na Babiše vedla komunistická Státní bezpečnost (StB) svazek jako na spolupracovníka s krycím jménem Bureš. Babiš ale tvrdí, že StB vedla svazek bez toho, aby o tom věděl. Negativní lustrační osvědčení požadovala po ministrech všech dosavadních českých vlád prezidentská kancelář. Stejnou podmínku stanovil zájemcům o ministerská křesla také Zeman. Ministrem prý nejmenuje nikoho, kdo lustrační osvědčení nebude mít.

Rada ekonomických poradců (REP), která bude radit hnutí ANO, navrhuje nezvyšovat daně, zavést centrální nákupy a registr smluv. Uvedl to analytik Aleš Michl, který je členem této rady. Rada se chce podívat také na návrh rozpočtu na příští rok, který připravila vláda v demisi. Mezi další cíle podle Michla patří prověřit návrhy protikorupčních zákonů, které navrhuje iniciativa Rekonstrukce státu. Kromě Michla v REP usednou také například ekonomové Michal Zdeněk a Petr Zahradník či Jan Čapek z Ernst & Young. Podle šéfa ANO Andreje Babiše budou poradci pracovat pro hnutí zadarmo.

Neochota Strany svobodných občanů přidat se k integračnímu proudu stojí za neúspěchem pokusu spojit pravicové strany pod společnou vlajkou. V rozhovoru pro studentský časopis Vysoké školy ekonomické to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Někdejší hlava státu před volbami podpořila blok Hlavu vzhůru, v jehož čele stojí Jana Bobošíková. Politička si vzala za cíl sjednotit více pravicových stran a jít společně do voleb. Pokus se ale nezdařil. Toto hodnocení ale odmítá šéf Svobodných Petr Mach. "Je absurdní říkat, že to neuspělo kvůli naší neúčasti. I kdybychom se připojili, stále by se jednalo o slepenec," řekl Mach. Bobošíková, Klaus a další ideoví rodiče integračního projektu by podle něj měli spíše hledat příčiny neúspěchu jinde.