Zprávy | Z archivu rubriky

Česko a Rakousko se dohodly, že umělecké předměty, které jsou součástí výstav v zahraničí, nemohou podléhat jakékoliv formě zabavení. Příslušnou deklaraci, která je však právně nezávazným dokumentem, v Bruselu podepsali český ministr zahraničí Jan Kohout a jeho rakouský kolega Michael Spindelegger. Deklarace vznikla na základě zkušeností z roku 2011, kdy byla ve Vídni na návrh společnosti Diag-Human zabavena zapůjčená umělecká díla z Česka. Exekuční řízení v Rakousku proti ČR zastavil definitivně až letos na jaře tamní Nejvyšší soud. Firma Diag Human se kvůli svým požadavkům na několikamiliardové odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou začala obracet od počátku roku 2011 na zahraniční soudy. Její nárok hned zpočátku nepravomocně uznaly pařížský a vídeňský soud. Odvolací senáty ale verdikty změnily.

Protikorupční policie obvinila jednoho člověka kvůli uzavření smlouvy mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a pražským protonovým centrem. Detektivové jej viní z pokusu o zneužití pravomoci veřejného činitele, sdělil státní zástupce Pavel Prygl. Smlouvu v roce 2006 podepsal nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka. Zda je obviněný, ale žalobce neupřesnil. Proton Therapy Center je soukromý projekt v areálu Nemocnice Na Bulovce, který využívá pro léčení nádorových onemocnění protonové záření. Protonové centrum, jehož vznik si vyžádal 4,2 miliardy korun, má zatím uzavřenou smlouvu pouze s Vojenskou zdravotní pojišťovnou. Nemá smlouvu s žádnou zdravotní pojišťovnou. Ostatní pojišťovny hradí léčení svých klientů bez smlouvy individuálně.

Vláda ve středu projedná návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení hranic ostatních výcvikových prostorů. Z ČSSD, která vyhrála volby, přitom zaznívá, že by Česko místo brdského újezdu mělo zrušit výcvikový prostor Boletice. Premiér v demisi Jiří Rusnok ale řekl, že prosazuje změny rozlohy vojenských újezdů v takové podobě, v jaké je navrhuje zákon. Navrhované řešení podle něj ušetří peníze v rozpočtu ministerstva obrany a tedy i finance daňových poplatníků. Vojáci již nyní čistí území výcvikového prostoru od munice, aby mohl být bez problémů otevřen veřejnosti. Od loňského jara se zatím podařilo očistit 110 hektarů plochy újezdu, kde armádní specialisté našli 4983 kusů munice.

Při příležitosti výročí 17. listopadu byly na pražském Žofíně v neděli večer uděleny Ceny Paměti národa. Ocenění pro lidi, kteří bojovali proti komunistické totalitě, už tradičně udílí občanské sdružení Post Bellum. Letošními laureáty jsou bývalý politický vězeň, scénárista a spisovatel Jiří Stránský, disidentka a jedna ze zakladatelek Charty 77 Dana Němcová, bývalý vězeň terezínského ghetta a později koncentračního tábora v Osvětimi Felix Kolmer a převaděč a bývalý politický vězeň František Wiendl. Ceny paměti národa uděluje od roku 2010 společnost Post Bellum. Její členové sbírají příběhy pamětníků, postižených fašistickým a komunistickým režimem, a pomocí rozhlasových a televizních pořadů a výstav je přibližují české veřejnosti. Za 12 let se jim podařilo nasbírat vzpomínky 3 500 lidí.

Letošní vánoční strom pro pražské Staroměstské náměstí pochází z Ratají nad Sázavou. Pokácen bude v neděli 24. listopadu. Smrk je 24 metrů vysoký, rozsvícen bude v centru hlavního města na konci listopadu. Vánoční stromy již chystají i další městské části. Tipy na vánoční strom mohli lidé posílat od začátku srpna do konce září. Organizátorům se sešla dvacítka návrhů, mimo jiné z Blanska, Náchodska, Nové Paky či Hrádku nad Nisou. Pět návrhů přišlo i z Prahy.

Pražský dopravní podnik by měl přes miliardové dotace od města letos skončit ve ztrátě kolem 360 milionů korun. Vyplývá to z předpokládaných hospodářských výsledků po započtení odložené daně. Zadlužený podnik, který je největší městskou firmou v ČR, má navíc obrovský vnitřní dluh. Jen na nezbytné investice by příští rok potřeboval téměř 7,6 miliardy. Podle ekonomické ředitelky Magdaleny Češkové se do záporných hospodářských výsledků promítá především dlouhodobý pokles tržeb dopravního podniku. Ceny předplatného jízdného se zvyšovaly naposledy v roce 2008, což představuje pro dopravní podnik ztrátu kolem jedné miliardy. Navíc je podle dopravního podniku stále příliš mnoho cestujících, kteří spadají do kategorie bezplatného jízdného. Zadarmo totiž po Praze jezdí děti až do 15 let a senioři již od 65 let.

Při akci s krycím názvem Pavučina, která odhalila daňové úniky na benzinových pumpách za téměř 750 milionů korun, zabavili policisté mimo jiné 33 milionů korun na účtech, statisíce litrů benzinu, domy i luxusní vozy. Řekla to mluvčí Finanční správy Jitka Ježková. Nikdo z obviněných neskončil ve vazbě. Dvouměsíční akce vyvrcholila pátečním zásahem na Nymbursku. Podílela se na ní Finanční správa České republiky, Celní správa ČR a Finančně-analytický útvar ministerstva financí.

Do tendru na rekonstrukci historické budovy Národního muzea v Praze (NM) se přihlásilo sedm uchazečů. Hodnota zakázky je téměř tři miliardy korun včetně DPH. Obálky s přihláškami do výběrového řízení byly otevřeny toto pondělí. Náměstek generálního ředitele NM Milan Plaček však jména uchazečů neuvedl. Nabídky vyhodnotí komise, kterou minulý týden ustanovila vláda. Plaček předpokládá, že komise bude pracovat zhruba čtyři měsíce. Mezi jejími devíti členy jsou zástupci Národního muzea, ministerstev financí a kultury. Rekonstruovaná budova má být otevřena v roce 2018, kdy Národní muzeum oslaví 200 let existence. Budova si po rekonstrukci zachová původní tvář, kterou jí vtiskl architekt Josef Schulz. Novinkou bude podzemní tunel, který historickou budovu propojí se sousední Novou budovou NM. Rekonstrukce zlepší výstavní, expoziční i provozní prostory, celková výstavní plocha vzroste na 11.000 metrů čtverečních.

Bývalý šéf Vojenského zpravodajství (VZ) Milan Kovanda nabídl úhradu částky, kterou zpravodajství zaplatilo agentuře za sledování dvou zaměstnanců Úřadu vlády. Píše to server Aktuálně.cz s odvoláním na deník Insider. Ministrovi obrany Vlastimilu Pickovi to dopisem nabídl Kovandův advokát. Podle policie Kovanda, který je dočasně postavený mimo službu, se svým podřízeným plukovníkem Janem Pohůnkem najali agenturu na žádost bývalé šéfky vládního kabinetu Jany Nagyové, nyní Nečasové. Podle vyšetřovacího spisu zaplatili zpravodajci za sledování 125.000 korun. Kovanda tvrdí, že agentura byla najata, aby zpravodajství mohlo posoudit schopnosti konkurence. Svou vinu odmítá.

Osm cen oznámil projekt Česká hlava. Tu nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, získal historik František Šmahel. Soustřeďuje se na dějiny středověku, zejména na období lucemburské dynastie a české reformace. Jeho vědecké výsledky jsou respektovány v Česku i zahraničí. Kabinet premiéra Jiřího Rusnoka ocenil jeho celoživotní dílo i občanské a vědecké postoje. Cenu "Invence" získala Ilona Müllerová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně, která navrhla nové čočky do objektivů elektronového mikroskopu. Prof. Mikuláš Popovič z Ústavu lidské virologie při Marylandské univerzitě v USA získal cenu "Patria" za dlouhodobý výzkum HIV viru. Cenu "Doctorandus" obdržel Ondřej Maršálek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který se zabývá molekulárními simulacemi působení ionizujícího záření na vodu a vlastnostmi elektronu "rozpuštěného ve vodě". Cenu "Gaudeamus" získal Jiří Václavík z Ústavu organické technologie VŠCHT, který se věnuje moderní syntetické metodě využitelné především ve farmaceutickém průmyslu a výzkumu léčiv. Vláda uděluje Národní cenu za vědu od roku 2005. Je to dosud nejvyšší vědecké vyznamenání v republice a někdy se o něm hovoří jako o české Nobelově ceně. Laureáti si rozdělí téměř dva miliony korun.