Zprávy | Z archivu rubriky

Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) svolala ustavující schůzi dolní komory. Schůze začne v pondělí 25. listopadu ve 14:00. Poslanci budou mimo jiné skládat svůj slib. Schůze pak bude pokračovat v následujících dnech. Na programu je například návrh na zřízení mandátového a imunitního výboru a především volba členů vedení Sněmovny, tedy předsedy a místopředsedů. Poslanci budou projednávat taky čtyři zákonná opatření, která schválil Senát. Ta obsahují navýšení platby na zdravotní pojištění za státní pojištěnce, daňové změny související s novým občanským zákoníkem, novou úpravu daně při nabytí nemovitých věcí a změny při zadávání veřejných zakázek.

Kvůli restitucím se církve a ČSSD sejdou ve čtvrtek, schůzky se zúčastní zástupci České biskupské konference (ČBK), Federace židovských obcí a Ekumenická rada církví. O setkání požádal předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, jeho strana totiž usiluje o revizi církevních restitucí vyjednaných předchozí vládou Petra Nečase (ODS). ČSSD by ráda snížila finanční kompenzace. Generální sekretář ČBK Tomáš Holub ČTK řekl, že církve se budou snažit vysvětlit svojí pozici ve společnosti, osvětlit důvod vyjednaného postupu restitucí, jehož součástí je do budoucna odstřižení placení církví od státního rozpočtu. Podle Holuba si také církve budou se zástupci ČSSD ujasňovat, co se od církví očekává. Holub minulý týden zopakoval, že církve nemohou z původní dohody se státem ustoupit, protože by pak nemohly naplnit očekávanou službu ve společnosti.

Vláda ve středu projedná návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení hranic ostatních výcvikových prostorů. Z ČSSD, která vyhrála volby, přitom zaznívá, že by Česko místo brdského újezdu mělo zrušit výcvikový prostor Boletice. Premiér v demisi Jiří Rusnok ale řekl, že prosazuje změny rozlohy vojenských újezdů v takové podobě, v jaké je navrhuje zákon. Navrhované řešení podle něj ušetří peníze v rozpočtu ministerstva obrany a tedy i finance daňových poplatníků. Vojáci již nyní čistí území výcvikového prostoru od munice, aby mohl být bez problémů otevřen veřejnosti. Od loňského jara se zatím podařilo očistit 110 hektarů plochy újezdu, kde armádní specialisté našli 4983 kusů munice.

Ministerstvo obrany nakupovalo vojenskou techniku bez náležitého zdůvodnění potřeb. Tendry vesměs nebyly otevřené, což mohlo nákupy prodražit. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad kritizoval například nákup souprav pro chemiky, u nichž se cena zakázky navýšila o polovinu, nebo pořízení vozidel, která ani po dvou letech stále nebyla nasazena do akce. Úřad navíc zjistil, že jen pro méně než třetinu z prověřovaných zadávacích řízení vybralo ministerstvo otevřené řízení. V ostatních případech byl z různých důvodů osloven pouze jeden dodavatel. NKÚ prověřil využití státních peněz při 15 vybraných nákupech výzbroje a techniky pro českou armádu s celkovými výdaji přes 5,8 miliardy korun, kontroloval přitom období mezi lety 2008 až 2012.

Do tendru na rekonstrukci historické budovy Národního muzea v Praze (NM) se přihlásilo sedm uchazečů. Hodnota zakázky je téměř tři miliardy korun včetně DPH. Obálky s přihláškami do výběrového řízení byly otevřeny toto pondělí. Náměstek generálního ředitele NM Milan Plaček však jména uchazečů neuvedl. Nabídky vyhodnotí komise, kterou minulý týden ustanovila vláda. Plaček předpokládá, že komise bude pracovat zhruba čtyři měsíce. Mezi jejími devíti členy jsou zástupci Národního muzea, ministerstev financí a kultury. Rekonstruovaná budova má být otevřena v roce 2018, kdy Národní muzeum oslaví 200 let existence. Budova si po rekonstrukci zachová původní tvář, kterou jí vtiskl architekt Josef Schulz. Novinkou bude podzemní tunel, který historickou budovu propojí se sousední Novou budovou NM. Rekonstrukce zlepší výstavní, expoziční i provozní prostory, celková výstavní plocha vzroste na 11.000 metrů čtverečních.

Česko a Rakousko se dohodly, že umělecké předměty, které jsou součástí výstav v zahraničí, nemohou podléhat jakékoliv formě zabavení. Příslušnou deklaraci, která je však právně nezávazným dokumentem, v Bruselu podepsali český ministr zahraničí Jan Kohout a jeho rakouský kolega Michael Spindelegger. Deklarace vznikla na základě zkušeností z roku 2011, kdy byla ve Vídni na návrh společnosti Diag-Human zabavena zapůjčená umělecká díla z Česka. Exekuční řízení v Rakousku proti ČR zastavil definitivně až letos na jaře tamní Nejvyšší soud. Firma Diag Human se kvůli svým požadavkům na několikamiliardové odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou začala obracet od počátku roku 2011 na zahraniční soudy. Její nárok hned zpočátku nepravomocně uznaly pařížský a vídeňský soud. Odvolací senáty ale verdikty změnily.

Předvánoční prodejní sezóna začala u velké části obchodníků o měsíc dřív. Češi v obavách ze zdražení v posledních deseti dnech horečně nakupují, zejména elektroniku. Obchodům i e-shopům vzrostly tržby o desítky procent. Distribuce zboží, jako jsou počítače a mobily, kvůli vysoké poptávce krátkodobě logisticky zkolabovala. Obchodníci a dodavatelé zdražením reagují na oslabení koruny po devizové intervenci České národní banky (ČNB) ze dne 7. listopadu. Podle ekonoma Raiffeisenbank Michala Brožky lze po silném růstu tržeb v listopadu očekávat v dalších měsících opačný trend.

Pražský dopravní podnik by měl přes miliardové dotace od města letos skončit ve ztrátě kolem 360 milionů korun. Vyplývá to z předpokládaných hospodářských výsledků po započtení odložené daně. Zadlužený podnik, který je největší městskou firmou v ČR, má navíc obrovský vnitřní dluh. Jen na nezbytné investice by příští rok potřeboval téměř 7,6 miliardy. Podle ekonomické ředitelky Magdaleny Češkové se do záporných hospodářských výsledků promítá především dlouhodobý pokles tržeb dopravního podniku. Ceny předplatného jízdného se zvyšovaly naposledy v roce 2008, což představuje pro dopravní podnik ztrátu kolem jedné miliardy. Navíc je podle dopravního podniku stále příliš mnoho cestujících, kteří spadají do kategorie bezplatného jízdného. Zadarmo totiž po Praze jezdí děti až do 15 let a senioři již od 65 let.

Hutní firma Evraz Vítkovice Steel má v plánu od 1. prosince kvůli nízké poptávce opět pozastavit provoz své ocelárny v Ostravě. Odboráři se ale obávají, že stát bude celý podnik včetně válcovny Kvarto. Uvedl to předseda odborů EVS Zdeněk Kološ. Kvůli obavám o další osud firmy jsou odboráři EVS už od dubna ve stávkové pohotovosti. Kvůli slabému zájmu trhu stála ocelárna během posledního roku už několikrát, naposledy od 1. července do 4. srpna. Evraz Vítkovice Steel je třetí největší hutní společností v Česku a zaměstnává zhruba 1100 lidí. Vedení největší ruské ocelárny Evraz chce svou českou divizi prodat. Mluvčí EVS Jaromír Krišica už v srpnu uvedl, že rozhodnutí o prodeji je v poslední fázi. Od té doby se na situaci nic nezměnilo.

Osm cen oznámil projekt Česká hlava. Tu nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, získal historik František Šmahel. Soustřeďuje se na dějiny středověku, zejména na období lucemburské dynastie a české reformace. Jeho vědecké výsledky jsou respektovány v Česku i zahraničí. Kabinet premiéra Jiřího Rusnoka ocenil jeho celoživotní dílo i občanské a vědecké postoje. Cenu "Invence" získala Ilona Müllerová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně, která navrhla nové čočky do objektivů elektronového mikroskopu. Prof. Mikuláš Popovič z Ústavu lidské virologie při Marylandské univerzitě v USA získal cenu "Patria" za dlouhodobý výzkum HIV viru. Cenu "Doctorandus" obdržel Ondřej Maršálek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který se zabývá molekulárními simulacemi působení ionizujícího záření na vodu a vlastnostmi elektronu "rozpuštěného ve vodě". Cenu "Gaudeamus" získal Jiří Václavík z Ústavu organické technologie VŠCHT, který se věnuje moderní syntetické metodě využitelné především ve farmaceutickém průmyslu a výzkumu léčiv. Vláda uděluje Národní cenu za vědu od roku 2005. Je to dosud nejvyšší vědecké vyznamenání v republice a někdy se o něm hovoří jako o české Nobelově ceně. Laureáti si rozdělí téměř dva miliony korun.