Zprávy | Z archivu rubriky

Podle hnutí ANO je po úterním jednání expertů shoda na tom, že by všechny daně zůstaly do roku 2016 na nynější úrovni. ČSSD tvrdí, že návrh neodmítla, ale definitivní dohoda ještě není. Novinářům to řekli zástupci obou týmů. Právě daně byly dosavadní velkou překážkou jednání o koalici mezi ČSSD a ANO. "Dohodli jsme se, že v podstatě zafixujeme daňovou úroveň roku 2013 a nebudeme v našem společném prohlášení uvažovat o nějakém zvyšování na nejbližší dva roky," řekl poslanec Jan Volný (ANO), který je členem expertního týmu. Dvouleté zmrazení by se podle Volného týkalo daní pro fyzické i právnické osoby. Strany se shodly na zavedení majetkových přiznání jak pro politiky a státní úředníky, tak pro běžné občany. Pro ty by podle šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka mohla platit od roku 2015 při nabytí majetku v určité výši.

Novým šéfem poslaneckého klubu sociální demokracie se podle očekávání stal Roman Sklenák. Pro stínového ministra práce a sociálních věcí, který byl jediným kandidátem, hlasovalo 40 ze 46 přítomných poslanců. Celkem jich klub má 50. ČSSD šéfa poslanců volila podruhé v krátké době. Na konci října se staronovým předsedou klubu stal Jeroným Tejc, který se ale po aféře okolo lánského puče rozhodl odstoupit. Znovu nekandidoval on, ani jeho soupeř z první volby Jan Hamáček. Po dopolední poradě s předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou se rozhodl nekandidovat i někdejší místopředseda klubu Roman Váňa. Sklenák tak zůstal jediným uchazečem. Jedním z jeho hlavních úkolů jako předsedy poslanců podle něj bude zajistit, aby se vláda ČSSD a její premiér mohli na svůj klub spolehnout.

Předák Jaroslav Zavadil, který se stal poslancem za ČSSD, rezignoval na funkci předsedy odborů. Povede je do pátku. Svou kandidaturu na místo šéfa největší odborové centrály v zemi ohlásil předseda svazu KOVO Josef Středula. Novinářům to oznámilo vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zavadil složil funkci na odborářském sněmu. Vedení konfederace převzal její první místopředseda Václav Pícl. Centrálu bude řídit do konce dubna, kdy si odboráři na svém sjezdu zvolí nové vedení.

Delegáti sněmu ODS Brno-město schválili nominaci někdejšího ministra školství a bývalého rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy na předsedu strany. Uvedl to Libor Šťástka z vedení brněnské ODS. Zda ji Fiala přijme, to zatím neví. ČTK řekl, že se rozhodne v nadcházejících dnech. Podporu mu vyjádřila i ODS v Břeclavi či v Ostravě. Fiala vstoupil do ODS, kterou na jihu Moravy vedl coby nestraník do předčasných voleb. Byl v nich zvolen poslancem. Již ve volební kampani avizoval, že má dlouhodobě k politice ODS blízko, zajímá jej osud strany a možná se stane jejím členem.

Úsvit přímé demokracie chce s premiérem Jiřím Rusnokem vyjednat, aby vláda navrhla roční odklad účinnosti nového občanského zákoníku. Měl by být zaveden až od roku 2015. Oznámil to předseda Úsvitu Tomio Okamura s tím, že podporu pro odložení už vyjednával s KSČM a s hnutím ANO 2011 Andreje Babiše. Samy tyto strany ale na prosazení odkladu v dolní komoře sílu nemají. Připustil, že v minulosti bylo pokusů o odložení účinnosti zákoníku několik, žádný z nich se ale nesetkal s úspěchem. Podle Okamury je ale třeba nyní využít změněného rozložení sil po sněmovních volbách a odklad do konce roku prosadit.

Výstavu, která připomíná 100 let od vzniku československých legií za první světové války, zahájil v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku místopředseda parlamentu Oldřich Vlasák. Vedle panelů, které připravili Jan a Sabina Kratochvilovi z brněnského Muzea českého a slovenského exilu 20. století, výstava zahrnuje také šavli jednoho ze zakladatelů Československa Milana Štefánika a zástavu československých dobrovolníků ve Francii z doby první světové války. Ze Štrasburku poputuje panelová expozice v lednu do českého Senátu. Legie vznikaly za první světové války od roku 1914 v Rusku, Itálii a Francii. "Tvořili je Češi a Slováci, kteří žili v zahraničí nebo přeběhli na druhou stranu fronty," řekl Vlasák. "Pouze díky legiím a jejich hrdinství jsme dokázali prosadit myšlenku samostatného Československa ... bez legií by nebylo České a Slovenské republiky," řekl Vlasák ČTK a Českému rozhlasu.

Česká republika a Polsko si budou navzájem pomáhat s vydáváním víz v zahraničí. Polští konzulové zastoupí Čechy v arménském Jerevanu, kde sice české velvyslanectví je, ale není tam konzulární oddělení. Naopak Polákům budou Češi vydávat víza v mongolském Ulánbátaru. Uvedl to David Frous z tiskového oddělení ministerstva zahraničí. Příslušnou dohodu podepíšou v Praze ve čtvrtek ministři zahraničí Jan Kohout a Radoslaw Sikorski. Česko a Polsko již v konzulární oblasti spolupracují, a to v jihoafrickém Kapském městě, kde ještě se Slovenskem a Maďarskem provozují takzvaný visegrádský dům. Do budoucna by podobné zřízení mohlo být například ve Vietnamu.

Americká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se stala terčem hackerských útoků. Informovalo o tom vedení této rozhlasové sítě sídlící v Praze. Kvůli útokům je od čtvrtka narušen celosvětový multimediální servis stanice. Podle šéfa stanice Kevina Kloseho se lidé musejí již několik dní potýkat s velkými obtížemi při snaze dostat se k internetovému vysílání stanice. Stanice se stále snaží shromáždit dostatek informací o tomto útoku, který je podle všeho cílený, řekl Klose. Svobodná Evropa se zaměřuje na šíření informací do 21 zemí světa, kde panuje cenzura či neexistuje zcela svobodný přístup k informacím. Pokrývá například Írán, Irák, Afghánistán, Pákistán či Rusko.

Ministerstvo vnitra chce příští rok navýšit počet policistů o 1000, bylo by jich pak 40.000. Většina by měla působit v regionech, kde hrozí extremismus, jako jsou sociálně vyloučené lokality a oblasti s vysokou nezaměstnaností. Navýšení stavu policie bude stát 800 milionů korun, řekl ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Podle něj je situace v oblasti extremismu jiná než například před čtyřmi roky. Tehdy byli neonacisté silnější, nyní je prý jejich jádro oslabené. Do protestů s rasovým podtextem se ale začali přidávat běžní občané, což je způsobeno horší společenskou situací v některých regionech. Policejní prezident Martin Červíček řekl, že se jeho lidé budou příští rok věnovat nejen násilí a extremismu, ale zaměří se i na drobnou trestnou činnost. Policie podle něj posílí hlavně na základních útvarech.

Nejčastější nelegální drogou, která se v Česku užívá, zůstává marihuana. Zkušenost s ní má zhruba 28 procent dospělých. Jejích uživatelů ale ubývá. Zatímco v roce 2008 ji za posledních 12 měsíců užilo 15 procent lidí, loni devět procent. Rozšířené je ale rizikové pití alkoholu. Problémy s ním má podle propočtů expertů kolem 590.000 lidí. Obsahuje to výroční zpráva o stavu užívání návykových látek, kterou představilo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. "Za poslední léta se nám daří zajistit pokles užívání marihuany. I po něm je ale Česko stále v Evropě číslem jedna," uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Konopí si loni denně dopřávalo kolem 22.000 osob, jednou do měsíce pak asi 145.000 lidí.