Zprávy | Z archivu rubriky

Centrem Prahy v neděli prošel průvod zhruba 150 lidí s názvem Roma Pride, kterým chtěli Romové a jejich příznivci varovat před rasovou nenávistí a ukázat romskou kulturu. Účastníci akce vyrazili ze Staroměstského náměstí a cestu zakončili na Hradě. Na programu byly romské tance a hudba, lidé s sebou nesli řadu transparentů na podporu menšiny. Romové při svém pochodu také upozornili na pochody zaměřené proti jejich menšině. Čím dál častěji se do nich zapojují i obyvatelé měst. Akce, na kterou dohlížela policie, se obešla bez konfliktů. V Česku žije podle odhadů odborníků asi čtvrt milionu Romů, přičemž zhruba třetina z nich žije v ghettech, jako jsou například chudinské domy a odloučení části měst.

České úřady vrátily do Polska tuny kuřecího masa. Polští dovozci údajně nedodržovali teplotu pro skladování masa a problémy byly i s doklady o původu produktů. Uvedla to televize Nova. Podezřelé maso se našlo v Libereckém a Moravskoslezském kraji při mimořádné kontrole, kterou v celé ČR provádí společně Státní veterinární správa (SVS) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Polské potraviny provází v poslední době řada skandálů, kterou loni v únoru zahájila aféra, kdy některé firmy prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb, mlékárnám a pekárnám. Naposledy média informovala právě o údajném nedovoleném podávání zakázaných antibiotik v polských chovech.

V neděli se poprvé v aukci objevil obraz Antonína Slavíčka Letná v dešti, který byl objeven teprve nedávno. V aukci jej nabízela společnost 1. Art Consulting v Praze. Rozměrný pastel měl vyvolávací cenu 2,8 milionu korun, kupce ale nakonec nenašel. Neprodal se ani druhý "tahák" aukce obraze Antonína Procházky s názvem Hlava III. ČTK to řekl galerista Jiří Rybář. Společnost 1. Art Consulting v aukci nabízela i další významná díla 17. až 20. století: Františka Kupky, Alfonse Muchy, Václava Radimského, Josefa Navrátila, Václava Brožíka, Emila Filly, Františka Tichého, Jana Baucha, Josefa Šímy, Adrieny Šimotové, Václava Boštíka, Josefa Lady či Toyen. Obrazy Josefa Šímy Krajina v Brie a Zdeňka Sýkory Šikmá struktura se prodaly shodně za 2,2 milionu korun a byly nejdražšími položkami aukce.

Odkaz Jana Palacha a Milady Horákové připomene taneční večer, který vzniká v produkci Company ProART. Choreografové Martin Dvořák a Izraelec Nir Ben Gal svůj třídílný program poprvé uvedou 20. října v brněnském Divadle na Orlí. Kromě Palacha a Horákové jej věnují také italskému spisovateli a režisérovi Pieru Paolovi Pasolinimu. Společným jmenovatelem tanečního večera nazvaného Jan nejsou dramatické okolnosti smrti tří hrdinů, ale naopak jejich inspirující životní odkaz. Company ProART projektem Jan pokračuje v dramaturgické linii inscenací se společensko-politickou tematikou. Po brněnské premiéře program uvede 23. října v Národním památníku na Vítkově v Praze.

Desítky lidí využily v neděli možnosti prohlédnout si Horní synagogu v Mikulově. Památka z 16. století byla otevřená mimořádně, protože zatím je v rekonstrukci. Od jara příštího roku v ní bude expozice o rabi Löwovi a židovské vzdělanosti na Moravě. Rekonstrukce historické stavby, která je zavřená už tři roky, byla náročná. Opětovně musela být postavena menší stržená část budovy, nové jsou podlahy, omítky, zrestaurovány jsou původní modré výmalby i nápisy uvnitř. Obnova synagogy je součástí projektu nazvaného 10 hvězd - Revitalizace židovských památek v ČR. Jeho cílem je vytvoření sítě deseti oblastních kulturně-vzdělávacích center židovské kultury. Vedle Mikulova budou v Úštěku, Jičíně, Brandýse nad Labem, Plzni, Březnici, Nové Cerekvi, Polné, v Boskovicích a Krnově.

Podzimní výstavu ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Flora Olomouc letos navštívilo za čtyři dny jejího trvání přes 21.000 lidí. Loni jich bylo o dva tisíce více. Organizátoři však byli vzhledem k omezením daným opravou areálu s návštěvností spokojeni, sdělila mluvčí Výstaviště Flora Zuzana Studená. Své produkty letos při podzimní výstavě prezentovaly více než tři stovky vystavovatelů v České republiky, Slovenska a Polska. Floristé představující aranžování květin se letos přesunuli mimo výstaviště, vyzdobili olomoucké chrámy a Arcibiskupský palác. Další zahradnickou akcí na olomouckém výstavišti bude na konci dubna příštího roku jarní Flora. Hlavní květinovou expozici si budou moci lidé prohlédnout už v opravených prostorách největšího pavilonu.

Na jižní Moravě končí sezóna vinobraní. Na jednotlivé akce přišly tisíce lidí. Zájem návštěvníků si pochvalují i menší města. V sobotu skončilo vinobraní ve Valticích na Břeclavsku. Na dvoudenní akci přišlo přes tři tisíce lidí. Zájem lidí si pochvalují letos i ve Strážnici na Hodonínsku, kde se místní snaží udržovat místní vinařskou tradici. Akce se letos konala popatnácté. Asi dvě tisícovky lidí přišly před týdnem na Burčákfest do Znojma. Zajímavostí akce bylo každoroční šlapání hroznů v kádích. Na festivalu bylo k dispozici 200 hektolitrů čtyř druhů burčáku. Vinobraní na jižní Moravě lákají místní i lidi ze všech koutů republiky. Na ty největší do Mikulova či Znojma jezdí desetitisíce lidí. Podle ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce lidé na vinobraní stále častěji jezdí za poznáváním kvalitních vín.

Mistrem světa v čepování plzeňského piva se stal letos zástupce USA, František Šťástka, český výčepní z New Yorku. Finále soutěže se letos poprvé konalo v místě a v den zrození plzeňského piva a bylo součástí oslav Pilsner Fest. Účastnili se ho zástupci osmi zemí, nejlepší český výčepní Tomáš Hrnčíř se umístil na třetím místě. Druhé místo obsadil Giocomo Fogli z Itálie. Oznámila to mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová. Šťástka čepuje plzeňské pivo v restauraci Hospoda na Manhattanu. Za své prvenství si odnesl putovní pohár, věrnou kopii číše, z níž v roce 1874 ochutnal plzeňský ležák císař František Josef I. Závěrečné kolo soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního plzeňského piva, které se účastnili výčepní z více než 20 zemí, se letos stala součástí festivalu Pilsner Fest. Pivovar festivalem každoročně slaví uvaření první várky plzeňského piva před 171 lety.

Česká republika podle ministerstva zahraničí plně podporuje mírový proces na Blízkém východě. Úřad to oznámil poté, co Palestinci kritizovali návrh prezidenta Miloše Zemana na přesun ambasády ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma. Člen výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny Saíb Irikát prohlásil, že Zemanův návrh narušuje mírový proces mezi Izraelem a Palestinou. Ministr zahraničí Palestiny Rijád Málikí podle Českého rozhlasu žádá, aby na Zemanovy výroky reagovala Liga arabských států a další organizace. Ministerstvo zahraničních věcí ČR ale uvedlo, že podporuje úsilí mezinárodního společenství o mírové vyřešení izraelsko-palestinského sporu prostřednictvím přímých jednání. "Jak v rámci Evropské unie, tak ve svých bilaterálních vztazích s oběma stranami ČR soustavně vyzývala k přímým mírovým jednáním," píše se v prohlášení ministerstva. Česko podle úřadu ve shodě s EU podporuje dvoustátní řešení jako jediné možné, kdy vedle sebe mohou žít Izrael a Palestina v míru a bezpečí.

Do Česka se vrátilo posledních 38 českých vojáků z afghánské provincie Vardak. Jednalo se o členy vojenského poradního týmu MAT, který pomáhal afghánské armádě při plánování a řízení protipovstaleckých operací. Oznámila to mluvčí Generálního štábu české armády Jana Růžičková. Podle ní je Vardak jednou z nejnebezpečnějších oblastí Afghánistánu. Během několika měsíců museli členové jednotky čelit zhruba pěti stovkám bezpečnostních incidentů. Češi se podle armády podíleli s afghánskými a americkými partnery na více než 70 bezpečnostních operacích zaměřených na odstranění povstaleckých skupin a zajištění bezpečného pohybu po páteřní silnici v regionu. Kromě toho čeští vojáci pomáhali afghánským bezpečnostním složkám s plánováním a řízením několika dlouhodobých bezpečnostních operací, zajišťovali odborné kurzy pro afghánské vojáky na pozicích řidičů a obsluh minometů nebo ošetřili přes 100 bojových zranění afghánských vojáků.