Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Miloš Zeman převedl v pátek pravomoc v udílení milostí na ministerstvo spravedlnosti. Výjimkou budou případy, ve kterých lidé žádají o osvobození z humanitárních důvodů, například když trpí nevyléčitelnou chorobou. Hrad rozhodnutí zveřejnil na svých webových stránkách. Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za "zbytečně monarchistický prvek" v Ústavě. Zemanova mluvčí Hana Burianová řekla, že rozhodnutí platí poté, kdy v pátek vyšlo ve sbírce zákonů. Prezidenti v minulosti udíleli milost například také odsouzeným, kteří se potřebovali starat doma o děti. Podmíněné tresty u podvodů se někdy promíjely, když člověk uhradil škodu a nebyl dříve trestán. Důvodem mohl být také fakt, že u dotyčného šlo o "mimořádné vybočení z jinak řádného a bezúhonného života" a zaručil se za něj například starosta a lidé z místa bydliště. Převedení pravomoci umožňuje prezidentovi trestní řád. Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti.

Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta ČR udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil 860 lidem. Dalších více než 1000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident. Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let je udělil individuální milost 412 lidem. Počátkem loňského října vstoupil v platnost ústavní dodatek, který pravomoc hlavy státu rozhodnout o zastavení trestního stíhání podmínil kontrasignací ze strany premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Návrh ČSSD, aby kontrasignace byla nutná i v případech odpuštění, zmírnění či zahlazení trestu, nestačila Sněmovna před svým rozpuštěním schválit.

Švýcarský soud v Bellinzoně rozhodl, že ze zablokovaných peněz v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) neuvolní žádné peníze jako odškodné pro Českou republiku ani pro společnost Czech Coal Services (CCS), která je nástupcem MUS. Švýcarští vyšetřovatelé zadrželi na švýcarských kontech exmanažerů MUS v přepočtu asi 13,3 miliardy korun (přes 600 milionů švýcarských franků). Soud přitom v pátek rozhodl, že bývalí majitelé a manažeři MUS Jiří Diviš, Antonín Koláček, Marek Čmejla, Petr Kraus a Oldřich Klimecký nepravomocně odsouzeni k nepodmíněným trestům vězení za podvody a praní špinavých peněz mají švýcarskému státu zaplatit přes 700 milionů švýcarských franků odškodného. Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher řekl, že v případě České republiky šlo škody jen odhadnout a jejich přesné vyčíslení by si vyžádalo nepřiměřené úsilí. Česká republika podle něj může tuto škodu prokázat občanskoprávní cestou. V případě CCS řekl, že jde o společnost neprovádějící ekonomickou činnost. Stejně tak zpochybnil spojitost CCS s původní MUS, která prošla mnoha změnami. Verdikt není pravomocný, obě strany se proti němu mohou odvolat. Soud v kauze MUS se týká její privatizace v roce 1999, kdy český stát prodal odsouzeným manažerům skoro polovinu akcií společnosti za 650 milionů korun. Později se ale objevilo podezření, že manažeři peníze na nákup akcií nelegálně vyvedli z MUS a následně byly vyprány ve Švýcarsku, což začala v roce 2005 prošetřovat švýcarská policie. V této souvislosti švýcarské úřady zablokovaly oněch 600 milionů švýcarských franků.

Stavební firma Metrostav se chystá na zastavení výstavby tunelu Blanka. Chystá jak technické kroky k zastavení, tak podání k rozhodčímu soudu. Na řešení problémů provázejících výstavbu a její financování se na pátečním jednání totiž s Prahou nedohodla. Město nesplnilo podmínky pro pokračování stavby, které firma vyžaduje, tedy urovnat dluh 2,1 miliardy Kč a podepsat dodatky smlouvy na pokračování stavby. ČTK to řekl mluvčí Metrostavu František Polák. "Zatím platí termín (zastavení stavby) 7. prosince, který jsme deklarovali. Nicméně zdůrazňuji, že jednání pokračují, Metrostav nevede žádnou válku. Pokud se vše vyřeší, jsme připraveni okamžitě začít stavět," řekl ČTK Polák. Problémy s proplácením faktur za vícepráce se objevily před několika měsíci a dluh Prahy se postupně vyšplhal na více než 2,1 miliardy korun. Metrostav proto minulou středu oznámil, že 7. prosince stavbu zastaví. Vedení města pak reagovalo oznámením, že smlouva s firmou je od počátku neplatná. Město tvrdí, že peníze na stavbu má, ale nezná způsob, jak je legálně vyplatit. Stavbu provází i další problémy. Podle zprávy magistrátního kontrolního odboru například nesouhlasí částky v seznamu dokladů k jednotlivým stavbám předloženém odborem účetnictví a částkami vedenými odborem městského investora. Rozdíl v částkách za stavební část je až 400 milionů. Tunel Blanka měl být původně zprovozněn v roce 2011, termín se ale odsunul na jaro 2014.