Zprávy | Z archivu rubriky

Pondělní jednání s ČSSD a ANO bude podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka pro vznik případný koalice zásadní a klíčové. Řekl to v České televizi (ČT). Možní koaliční partneři se na trojstranném jednání sejdou od voleb podruhé. Bělobrádek zopakoval, že lidovci budou chtít, aby v případné koaliční smlouvě byly jakési pojistky proti tomu, aby se strany nemohly vzájemně přehlasovávat. Podle Bělobrádka zatím možní koaliční partneři ve společném programu dojednali málo. Zástupci ČSSD a ANO v minulých dnech uvedli, že našli shodu v 99 procentech programu, jejich názory se liší jen v oblasti daní. Se závěry dvojstranného jednání chtějí v pondělí vpodvečer seznámit lidovce. Bělobrádek řekl, že lidovci už některé podklady od ČSSD dostali, nyní je posuzují straničtí analytici. Podle Bělobrádka ale nejsou dořešeny zásadní problémy. Šéf lidovců nevidí řešení v tom, že by některé sporné záležitosti, například problematika církevních restitucí, nebyly v koaliční smlouvě obsaženy.

Při volbě čtvrtého místopředsedy Sněmovny by mohl mít dosavadní šéf klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík větší podporu než jeho kolega Miroslav Kalousek (TOP 09), který tento týden ve volbě neuspěl. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Druhá volba se uskuteční na sněmovní schůzi, která začne ve středu. Termín pro nominace skončí v pondělí. Tento týden byl zvolen šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a tři místopředsedové. Stali se jimi Jaroslava Jermanová (ANO), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Vojtěch Filip (KSČM). Na poslední čtvrté místo, které zůstalo neobsazeno, bude kromě Gazdíka kandidovat znovu také Tomio Okamura, který vede hnutí Úsvit přímé demokracie a který tento týden ve volbě neuspěl.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina rozhodne o případném návratu bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho do služebního poměru příští týden. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce České televize, Lessy usiluje o návrat do čela sboru poté, co soud zastavil jeho trestní stíhání jako nedůvodné. Byl podezřelý ze zneužití pravomoci a pomluvy. Pecina uvedl, že čeká na posouzení případu komisí na vnitru, bude se ale řídit hlavně pravomocným verdiktem Městského soudu v Praze (MS), který Lessyho stíhání zastavil. Předchozí instance, obvodní soud, bývalého šéfa policie osvobodila s tím, že se skutek nestal. Podle Peciny je nutné na Lessyho pohlížet jako na nevinného. S rozhodnutím městského soudu o zastavení Lessyho stíhání se ale nesmířilo Městské státní zastupitelství v Praze, které podalo nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi podnět k podání dovolání. Pecina na případný krok Zemana, kterému skončí lhůta na podání ke konci prosince, prý čekat nebude, protože, jak řekl, musí konat na základě rozsudku MS.

Všechny vícepráce na tunelovém komplexu Blanka byly objednány do roku 2010, tedy za exprimátora Pavla Béma (ODS). V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to řekl současný pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Kvůli proplácení faktur za vícepráce se metropole nyní pře se společností Metrostav, která Blanku staví. Podle Hudečka byly navíc už za Béma náklady za výstavbu Blanky vyčísleny na 31 miliard korun. Bém tvrdí, že od roku 2007 zastupitelstvo šestkrát rozhodovalo o rozpočtu tunelu Blanka a vždy byla jako celková částka uváděna suma 29 miliard korun. Město nyní odhaduje, že konečné náklady vystoupají na 37 miliard Kč. Hudeček řekl, že už v letech 2006 a 2007, kdy v čele metropole stál exprimátor Bém, bylo jasné, že se náklady na výstavbu Blanky vyšplhají na 31 miliard korun. Za stavební část mělo město platit 21 miliard korun, za technologie čtyři miliardy, další čtyři miliardy měly být vyplaceny za valorizace, které byly zakotveny ve smlouvách, a asi dvě miliardy měly být náklady na inženýring a výkupy pozemků.

Na pražském Palackého náměstí demonstrovalo zhruba 400 lidí na podporu lidí protestujících v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě proti tamějšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Aktivisté nesouhlasí se zásahem proti ukrajinským demonstrantům a odsoudili jej jako násilný. Podepisovali také petici, ve které žádají odstoupení Janukoviče a zmrazení jeho bankovních účtů. Řekla to jedna z účastnic akce, lékařka Oksana Unčovská. Demonstranti se podle ní sešli na náměstí na základě výzvy na internetových sociálních sítích ve 13:00, protest trval hodinu a půl a prý se obešel bez konfliktů. "Účastníci byli převážně studenti a mladí lidé. Byli mezi nimi hlavně Ukrajinci, ale přišli také Češi, Gruzínci a Bělorusové," uvedla Unčovská. Někteří měli prý transparenty, například s nápisy Ukrajina je částí Evropy a Kyjeve, jsme s tebou. Protesty na Ukrajině se týkají nesouhlasu tamější opozice s tím, že prezident odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii. V Kyjevě se tento týden konaly demonstrace, proti sobotní ranní akci policie tvrdě zakročila - podle očitých svědků a opozičních webů použila slzný plyn i obušky.

Česko znovu začíná některým seniorům a seniorkám dorovnávat jejich nižší slovenské penze. Ode neděle je účinná novela důchodového zákona, která to umožňuje. Příspěvek mohou dostat lidé, kteří za Československa pracovali pro slovenské podniky či pro firmy se sídlem na Slovensku, za společného státu platili sociální odvody aspoň 25 let a v prvních třech letech v samostatném Česku aspoň rok a dostávají také starobní důchod z obou zemí. O přídavek si musejí lidé požádat Českou správu sociálního zabezpečení. Podle její mluvčí Jany Buraňové se opatření netýká pozůstalostních a invalidních penzí, ale jen starobních důchodů. Dávka se stanoví jako rozdíl mezi případným důchodem, který by žadatel dostával za českých podmínek, a součtem jeho skutečné české a slovenské penze.

Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí podle analytiků stoupla v průměru o 1,7 procenta. Díky nízké inflaci ve třetím čtvrtletí tak i po několika předchozích čtvrtletích stoupla mzda i reálně, tedy po odečtení inflace. Reálný růst ovšem podle odhadů činil jen několik desetin procenta. Údaje zveřejní Český statistický úřad ve středu 4. prosince. V předchozím druhém čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně stoupla o 297 korun na 24.953 korun. Růst tak nominálně činil 1,2 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se mzda ovšem snížila o 0,3 procenta. V prvním čtvrtletí dokonce klesly mzdy nejen reálně, ale i nominálně. Růst mezd každopádně podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zůstává slabý a reflektuje situaci na trhu práce. "Zvýšení nezaměstnanosti nedává příliš prostoru k vyjednávání o rychlejším růstu mezd. Aby se situace otočila, nezaměstnanost začala klesat a mzdy růst, musela by ekonomika alespoň nějakou dobu růst," uvedl.

Policie vyšetřuje podle serveru Aktuálně.cz odstupné někdejších vrcholových manažerů Českých drah. Ve státním podniku se v uplynulém týdnu zajímala o manažerské smlouvy, které bývalému vedení v čele s Petrem Žaludou zajistily takzvané zlaté padáky a nadstandardní bonusy, uvedl server. Informaci potvrdil mluvčí drah Petr Šťáhlavský i vedoucí právního odboru Jan Čermák. Podle Aktuálně.cz se policie zajímá nejen o odstupné, ale i to, jak si nechalo vedení ČD zvedat bonusy, které jim zajišťovaly manažerské smlouvy. Zdroje z ČD tvrdí, že policejní vyšetřování směřuje zejména na Žaludu jako generálního ředitele a jeho podřízeného Pavla Švagra, pod kterého spadaly personální otázky, doplnil web. Švagr ale narčení odmítl a policie ho prý nekontaktovala. Stejně se podle serveru vyjádřil i Žaluda.

Přes 80 betlémů různých velikostí a z rozličných materiálů mohli o víkendu obdivovat lidé ve Hvozdné na Zlínsku. Výstava se zde konala již desátým rokem, v posledních letech patří k vyhledávaných adventním akcím v regionu. Vystaveny byly betlémy v životní velikosti i miniaturní umístěné v makovici. Návštěvníci si mohli letos prohlédnout nedávno dokončený kovaný betlém i exponát starý sto let. K vidění byly betlémy vyřezávané, paličkované, ze šustí, slámy, vlny, oříšků, papírové, z překližky, cínové, měděné či mosazné. Nechyběly ani pohyblivé betlémy, některé i s vodním prvkem. Největším exemplářem byl betlém o rozměrech dvakrát tři metry zapůjčený od jedné z farností. Nejmenší betlém vyrobila jeho majitelka ze šustí a umístila jej do makovice. Betlém vyřezávaný z polystyrenu a kolorovaný, v životní velikosti, stál před vchodem do divadla.

Obraz malířky Toyen s názvem Ztroskotání ve snu se na aukci v Praze na Žofíně prodal za deset milionů korun. Jeho vyvolávací cena byla 9,5 milionu korun. Odborníci rozměrné plátno s námětem levitujícího ženského torza zasazeného do snové krajiny řadí k vrcholům evropského surrealismu. I s aukční přirážkou 20 procent za obraz nový majitel zaplatí 12 milionů korun. Nejvíce se dosud za dílo Toyen, vlastním jménem Marie Čermínové v tuzemské dražbě zaplatilo v roce 2009, když se za 20 milionů korun na sále prodal její ikonický obraz Spící. Včetně aukční provize majitel tehdy zaplatil 23,2 milionu korun. Ztroskotání ve snu se již dříve v aukci jiné galerie objevilo, aukční síň tehdy chtěla pravděpodobně navázat na úspěch konkurence s dílem Spící a Ztroskotání ve snu nabízela měsíc poté za 16 milionů korun. Kupce ale nenašla. Podobně významné v kontextu surrealistického malířství jako Ztroskotání ve snu je podle expertů i dílo jejího souputníka Jindřicha Štyrského Všední probuzení, které Galerie Kodl nabízí za vyvolávací cenu devět milionů korun.