Zprávy | Z archivu rubriky

Poslední volné křeslo místopředsedy Sněmovny zůstalo neobsazené. Ani ve druhém kole tajné volby neuspěli exšéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík ani předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura. Bude se muset uskutečnit nová volby, do níž budou sněmovní strany navrhovat kandidáty znovu. Gazdíkovi chybělo ve druhém kole ke zvolení devět hlasů, dostal jich 87 ze 190. Okamuru volilo 75 poslanců, oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). V prvním kole obdržel Gazdík 74 a Okamura 67 hlasů ze stejného celkového počtu, jako byl v kole druhém.

Sněmovna potvrdila složení svých výborů. Předpokládaný premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v žádném z nich není vzhledem k tomu, že členové vlády nemohou být zároveň členy parlamentních výborů. Potenciální vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš se nicméně stal členem rozpočtového výboru. Podobné je to i s neúspěšnými kandidáty na místopředsedu Sněmovny. Šéf Úsvitu Tomio Okamura nefiguruje v žádném z výborů, zatímco předseda hnutí STAN Petr Gazdík získal místo v organizačním výboru. Sněmovna bude mít stejně jako v minulém volebním období 18 výborů. Sociální demokraté by měli vést šest z nich včetně organizačního. ANO má získat předsednictví pěti výborů, KSČM tří.

Sněmovna je kompletní. Poslanec hnutí ANO Josef Kott složil v úvodu schůze poslanecký slib. V dolní komoře nahradil stranického kolegu Jana Sobotku, jenž se vzdal mandátu kvůli zatajenému dluhu. Kott je už druhým náhradníkem na kandidátní listině hnutí ANO na Vysočině, který do Sněmovny nastoupil. Původně byl zvolen Miloslav Bačiak, který se vzdal mandátu kvůli své sporné minulosti. V Bačiakově případu se už před volbami ukázalo, že zamlčel svou minulost politruka a údajně i titul RSDr. udělovaný komunisty. Sobotka pochybil při vyplňování čestného prohlášení o bezdlužnosti, které hnutí požadovalo po kandidátech; neuvedl v něm své závazky.

Poslanci by měli začít projednávat návrh státního rozpočtu pro příští rok v pátek. Schůzi Sněmovny s tímto bodem svolal na návrh organizačního výboru předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD). Sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci se shodují na potřebě schválit hospodářský plán státu do konce letošního roku. Česko by se tím vyhnulo rozpočtovému provizoriu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už dřív uvedl, že závěrečné hlasování Sněmovny by se mohlo uskutečnit 27. prosince. Příjmy rozpočtu se mají podle návrhu proti letošnímu roku zvýšit o 18,5 miliardy na bilion a 99,3 miliardy korun. Výdaje vzrostou o 30,5 miliardy na bilion a 211,3 miliardy korun. Schodek se má prohloubit o 12 miliard na 112 miliard korun.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka navštíví prezidenta Miloše Zemana ve čtvrtek, aby ho informoval o stavu vyjednávání o sestavení nového kabinetu. Prezident ho poprvé od voleb přijme na Pražském hradě, kam se v úterý přesunul ze středočeských Lán. Podle serveru iDnes.cz bude chtít Sobotka Zemanovi sdělit jména kandidátů do vlády ještě předtím, než ho prezident jmenuje premiérem. Podle návrhu ČSSD by měla mít vláda 17 členů. Osm křesel by bylo pro ČSSD, sedm pro ANO a dvě pro lidovce. Podle ANO by ale měl být počet členů kabinetu nižší. ANO by mělo podle dohody s ČSSD získat post ministra financí. Babiš řekl, že hnutí má několik kandidátů na tento post, nominovat by nakonec mohlo nestraníka. "Mně by určitě seděla více pozice vicepremiéra," řekl Babiš, který by mohl být vicepremiérem pro ekonomiku.

Prezident Miloš Zeman doufá, že Ukrajina nakonec podepíše asociační dohodu s Evropskou unií, a to možná na květnovém summitu Východního partnerství v Praze. Hlava státu situaci na Ukrajině pozorně sleduje, sdělil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Ukrajina v poslední době přehodila výhybku od sbližování s EU zpět k utužení spolupráce s Moskvou, což vyústilo v masivní demonstrace proevropské opozice. Zeman navštívil Ukrajinu letos v říjnu. Během zahraniční cesty i bezprostředně před ní několikrát zopakoval, že podporuje proevropské snažení Kyjeva a doufá v brzké uzavření asociační dohody mezi Ukrajinou a Bruselem.

Za pokles své popularity si prezident Miloš Zeman může sám, je za tím ale i složitost současné politické a ekonomické situace a útoky jeho odpůrců z prezidentské volby. V České televizi to řekl exprezident Václav Klaus. Podle zjištění agentury Focus z 2,7 milionu lidí, kteří dali Zemanovi při prezidentské volbě hlas, hlavu státu nyní hodnotí pozitivně 39 procent. Agentura Focus uvedla, že Zemana po devíti měsících v úřadu hodnotí kladně jen 15 procent občanů. Navíc ztrácí důvěru i v řadách vlastních voličů. Klaus v ČT též uvedl, že polistopadový režim tak, jak jsme ho znali, skončil. Dosavadní politický systém je rozbit, dodal.

Vláda schválila návrh ministerstva financí vydat příští rok dluhopisy až za 209,6 miliardy korun. Peníze chce úřad využít na odkup dluhopisů splatných v příštím roce a odkup dalších dluhopisů z trhu. Nově vydané dluhopisy by neměly zvýšit státní dluh, napsalo MF v důvodové zprávě. Podle aktuální Strategie financování a řízení státního dluhu si chce MF příští rok půjčit 249 miliard korun a o rok později přes 250 miliard korun. Pro letošní rok úřad výpůjční potřebu v červenci revidoval a chce si půjčit 90,7 až 120,7 miliardy korun. Původně dokument MF počítal letos s téměř 231 miliardami korun.

Vláda v demisi Jiřího Rusnoka zatím o prolomení limitů těžby hnědého uhlí nejednala. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl Rusnok. Zároveň uvedl, že o limitech se zatím jedná na ministerské úrovni a analyzuje se právní stav. Podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky by přitom Rusnokův kabinet v demisi ale žádná strategická rozhodnutí dělat neměl. Zahájení debaty po současné vládě přitom žádali v úterý na jednání tripartity zástupci zaměstnavatelů i odborů. Zrušení limitů by postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA, hrana těžební jámy by se dostala také jen pár set metrů od okraje Litvínova. Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády v roce 1991. Zaručují městům a obcím, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány.

Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného výpočtu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně očištěn o cenové vlivy a sezónnost klesl o desetinu procenta, což je o 0,4 procentního bodu méně, než uváděl předchozí odhad. Meziročně HDP poklesl o 1,3 procenta, zatímco v listopadu úřad odhadoval pokles 1,6 procenta. Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí byl výrazně ovlivněn větším počtem pracovních dní - meziročně o tři dny.