Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman zatím šéfa sociální demokracie Bohuslava Sobotku premiérem nejmenuje. Učiní tak až v polovině ledna, pokud se pro vládu vysloví sociální demokraté ve stranickém referendu. Kdyby se tak nekonalo, mohl by ho jmenovat do konce roku, musí však být jasné, že má parlamentní většinu. Hlava státu to řekla v rozhovoru s ČTK. Zeman také uvedl, že po vznikající vládě nebude vyžadovat podpisy jednotlivých poslanců, bude mu stačit prohlášení předsedů koaličních stran.

Prezident Miloš Zeman se kloní ke zrušení lustračního zákona. Splnil svou funkci a nemá cenu ho dále prodlužovat. Řekl to s tím, že však záležitost nepokládá za kardinální. Návrh na zrušení dvojice lustračních zákonů nedávno podali komunisté. Diskuse o lustračních zákonech se v Parlamentu strhla poté, co komunisté oznámili, že podají návrh na jejich zrušení. Pro se vyslovil například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který je na Slovensku veden jako agent StB, nebo předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, který má normy za překonané. Prudký odpor zamýšlené zrušení zákonů vyvolalo u části lidovců.

Pokud služební zákon projde v prosinci prvním sněmovním čtením, bude to pro prezidenta Miloše Zemana dostatečná garance, aby jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí. Zeman to řekl ČTK v exkluzivním rozhovoru. Navrhované řešení prý již sdělil jak Babišovi, tak lídrovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi. Politici ho podle Zemana akceptovali. Služební zákon nevyžaduje lustrační osvědčení od ministrů, uvedl Zeman. Babiš má přitom s lustrací problém. Na Slovensku se nyní soudí kvůli údajné spolupráci s totalitní StB.

Prezident Miloš Zeman se nechystá v nejbližší době někomu udělit milost. Učinil by tak jen u nevyléčitelně nemocných, kteří nespáchali závažný trestný čin. Zeman uvedl, že převedení agendy je návrat k praxi někdejšího prezidenta Václava Havla a splnění předvolebního slibu. V nejbližší době se však hlava státu žádnou milost udělit nechystá. Již po svém lednovém zvolení prezidentem Zeman řekl, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za "zbytečně monarchistický prvek" v ústavě. Jeho předchůdce Václav Klaus jej za převedení agendy milostí kritizoval, když řekl, že milosti jsou výsadou hlavy státu a nelze je delegovat na úředníky.

Strategické rozhodnutí o prolomení těžebních limitů by měla učinit až nová vláda s politickým mandátem. Přechodný kabinet premiéra Jiřího Rusnoka k tomu má povinnost připravit podklady. Řekl to prezident Miloš Zeman. Mezi "přípravné práce" prezident řadí usnadnění jednání mezi těžaři a občany oblastí, kterých se prolomení těžby hnědého uhlí dotkne. S Rusnokem o tom Zeman bude hovořit v sobotu na pravidelné schůzce svého poradního týmu v Lánech. Prezident prý respektuje autonomii vlády, která činí rozhodnutí v politických otázkách. Rusnokovi je ale připraven dát své doporučení ohledně přípravy prolomení limitů.

Prezident Miloš Zeman přijal ve středu na Hradě policejního prezidenta Martina Červíčka a vyjádřil mu plnou podporu. Dvojvládí u policie, které nastalo poté, co ministr vnitra v demisi Martin Pecina vrátil do funkce Červíčkova předchůdce Petra Lessyho, by měl podle Zemana řešit až nový ministr vnitra. Sdělil to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Ovčáček uvedl, že o středeční audienci na Hradě požádal sám Červíček. Ten se v úterý odmítl dobrovolně vzdát funkce policejního prezidenta a vyzval ministra vnitra Pecinu, aby vzniklé dvojvládí vyřešil zákonnou cestou ve správním řízení. Pecina přitom předpokládal, že Červíček sám odejde.

Miloš Zeman nenaváže na tradici prezidentských novoročních projevů. Místo toho bude mít 26. prosince vánoční poselství ze zámku v Lánech. Chce tak navázat na zvyk z první republiky, kdy podobné projevy měl československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Novinářům to řekl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Zemanovi předchůdci Václav Havel a Václav Klaus mluvili k občanům Československa, respektive České republiky 1. ledna. Ovčáček uvedl, že vánoční poselství potrvá 20 minut, mělo by mít "vánoční atmosféru" a hlava státu bude mluvit nejspíš "spatra".

Hradní kancléř Vratislav Mynář příští týden požádá o prověrku na nejvyšší bezpečnostní stupeň. Pokud ji od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) nedostane, na Hradě skončí. Řekl to prezident Miloš Zeman, který Mynářovo rozhodnutí vítá, protože prý rozptýlí pochybnosti, které se objevovaly. "U té prověrky se musí svléknout, obrazně řečeno, do naha - za posledních dvacet let. A protože si je jistý, že se ničeho nezákonného nedopustil, tak příští týden předloží NBÚ žádost o prověrku na nejvyššího bezpečnostní stupeň, aniž by mu to zákon ukládal," řekl Zeman. V médiích se objevovaly informace, že by Mynář prověrku nemusel získat například kvůli svým některým podnikatelským kontaktům. Prezidentův kancléř to vytrvale odmítá. Zeman na konci října řekl, že pokud šéf jeho kanceláře prověrku nezíská, na Hradě skončí. To zopakoval i nyní.

Český ministr zahraničí Jan Kohout se v Kyjevě setkal s šéfem hnutí UDAR Vitalijem Kličkem a dalšími vůdci ukrajinské opozice. Šéf české diplomacie, který se v ukrajinské metropoli zúčastnil ministerské konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), navštívil rovněž kyjevské náměstí Nezávislosti. To je v těchto dnech centrem protivládních demonstrací. Kohout s vedoucími představiteli opozičních stran hovořil o napjaté situaci na Ukrajině, kterou před dvěma týdny vyhrotilo rozhodnutí vlády ustoupit od podpisu asociační smlouvy s Evropskou unií. Atmosféra na náměstí Nezávislosti mu prý připomínala listopad 1989 v Praze. Zpravodaji ČTK řekl, že lidé shromáždění v centru rozhodně nepřipomínají zmanipulovaný dav.

Poslanci by měli začít projednávat návrh státního rozpočtu pro příští rok v pátek. Schůzi Sněmovny s tímto bodem svolal na návrh organizačního výboru předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD). Sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci se shodují na potřebě schválit hospodářský plán státu do konce letošního roku. Česko by se tím vyhnulo rozpočtovému provizoriu. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka už dřív uvedl, že závěrečné hlasování Sněmovny by se mohlo uskutečnit 27. prosince. Příjmy rozpočtu se mají podle návrhu proti letošnímu roku zvýšit o 18,5 miliardy na bilion a 99,3 miliardy korun. Výdaje vzrostou o 30,5 miliardy na bilion a 211,3 miliardy korun. Schodek se má prohloubit o 12 miliard na 112 miliard korun.