Zprávy | Z archivu rubriky

Česká národní banka se začala právní cestou bránit nařčením, že se díky spuštění intervencí směřujících k oslabení koruny mohli obohatit členové bankovní rady. Mluvčí centrální banky Tomáš Zimmerman to řekl Mladé frontě Dnes. "Rozhodli jsme se podniknout odpovídající právní krok, který v této souvislosti považujeme za vhodný," uvedl mluvčí. Neprozradil však, jestli banka mířila na někoho určitého, ani zda podala žalobu nebo trestní oznámení. Z osobního prospěchu z měsíc starého rozhodnutí o intervencích nařklo členy bankovní rady občanské sdružení Právníci radící občanům, v jehož čele je aktivista a právník v důchodu Josef Hörl. Ve druhé polovině listopadu kvůli tomu podalo na členy vedení centrální banky trestní oznámení, podnět adresovalo Nejvyššímu státnímu zastupitelství a protikorupční policii. Podle oznámení údajně guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík a čtyři členové bankovní rady Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová zneužili pravomoc úřední osoby. ČNB zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korunu. Za jediný den se jí podařilo snížit kurz české měny z přibližně 25,80 na 27 korun za euro. ČNB prý musela ke kroku přistoupit především kvůli hrozbě deflace, která by se bez ovlivnění kurzu ještě více prohloubila.

Mezi stranami vznikající vlády panuje shoda ve většině bodů budoucí koaliční smlouvy. Společnou řeč zatím nenašly v daních a zdravotnictví. Je však možné, že kompletní koaliční smlouva bude schválena už v úterý. Po zhruba šestihodinovém jednání zástupců stran to novinářům v Poslanecké sněmovně řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Koaliční partneři také přijali lidovecký návrh na pojistku proti přehlasování jedné ze stran. Spory panují v otázce daňové progrese a zavedení takzvané sektorové daně. Podle Sobotky je třeba lépe rozložit daňové zatížení. Druhou spornou oblastí je zdravotní péče. Strany se shodly na zrušení poplatků u ambulantních lékařů a v lékárnách. Hledají ale finanční zdroje pro případ, že by koalice znovu nezavedla ani poplatky v nemocnicích, které od ledna skončí kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. Sobotka se prý obává, aby zrušení poplatků nevedlo ke zhoršení situace v podfinancovaném resortu zdravotnictví. Místopředseda lidovců Marian Jurečka uvítal, že se jeho straně podařilo do koaliční smlouvy prosadit snížení daní pro rodiny a úpravy důchodového systému tak, aby průběžný pilíř zohledňoval kromě odpracovaných let i počet vychovaných dětí.

Romská demokratická strana (RDS) chce vést dialog s budoucí vládou a jednat o podobě zákonů o sociálním podnikání a sociálním bydlení. Usilovat bude i o změnu zákona o veřejných zakázkách. Levicová RDS se zároveň ohradila proti postoji Senátu, který odmítl doporučení Rady EU o účinných opatřeních k integraci Romů. Zástupci RDS se chtějí setkat s prezidentem republiky a předsedy obou komor Parlamentu. Senát v říjnu odmítl zavádění jakýchkoli sociálních opatření podle etnického klíče, protože ústavní pořádek ani mezinárodní závazky neumožňují ČR vymezovat příjemce sociální pomoci podle etnické příslušnosti. Shodl se na tom senátní výbor, když se zabýval doporučením Rady EU o účinných opatřeních k integraci Romů. RDS vznikla jako politická strana v polovině srpna letošního roku, v současnosti má zastoupení v osmi krajích, chybí například ve Zlínském, Olomouckém nebo Karlovarském. Registruje téměř 1700 členů. O hlasy voličů se ucházela už v předčasných volbách v rámci kandidátky Strany zelených.

Uctít památku zesnulé ruské disidentky, překladatelky a básnířky Natalje Gorbaněvské přišlo k budově Českého rozhlasu na Vinohradskou ulici v Praze několik desítek lidí. Gorbaněvská, která v srpnu 1968 v Moskvě odvážně protestovala proti sovětské vojenské invazi do Československa, zemřela koncem minulého týdne ve věku 77 let. Lidé rozsvítili pod pamětními deskami na budově rozhlasu svíčky. Připomněli zároveň i současné protesty na Ukrajině. Ve stejnou dobu byly podle platformy BEZ komunistů.cz, která vzpomínkovou akci pořádá, zapáleny svíčky také na mnoha místech světa i v České republice, například v Liberci, Plzni, Ústí nad Labem, Krakově, Varšavě nebo Tel Avivu.

Na setkání s Gorbaněvskou zavzpomínal i poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09), to první se prý odehrálo před 25 lety v Moskvě, poslední letos v říjnu v Praze. "Oni věděli, co je to za režim, co se jim stane. Přesto vyjádřili solidaritu s námi. Někdy mám dojem, že si ani svobody nevážíme, kterou jsme mezitím vydobyli. Nám spadla do klína," řekl Schwarzenberg, "rád bych věděl, kdo by z našich představitelů vzal za svobodu Ruska nebo Ukrajiny na sebe to stejné utrpení jako Gorbaněvská a její přátelé". Gorbaněvská za účast na protestní akci pykala v tehdejším Sovětském svazu mimo jiné nuceným pobytem v psychiatrické léčebně. V roce 1975 emigrovala. Po emigraci do Francie byla Gorbaněvská zbavena sovětského občanství a měla dlouho status uprchlíka.

Petr Fiala bude kandidovat na předsedu ODS. Exministr školství a bývalý rektor Masarykovy univerzity to oznámil na své přednášce v pražské CEVRO Liberálně konzervativní akademii. ODS se podle Fialy nachází v kritické situaci, kdy je poprvé ohrožena její pozice v politickém systému. Za největším problémem ODS je to, že přestala v některých směrech fungovat jako politická strana, řekl Fiala. Kandidaturu na šéfku ODS už dříve oznámila místopředsedkyně strany Miroslava Němcová. Zatím ale není jasné, zda by kandidovala i proti Fialovi. Ke své kandidatuře se ale nevyslovila. Nominaci od libereckého oblastního sdružení ODS získal europoslanec Edvard Kožušník.

Lidé v Dobrovízi u Prahy odmítli výstavbu distribučního centra amerického internetového obchodu Amazon. Proti projektu bylo 121 lidí, podpořilo jej naopak 76 lidí. Účast na lidovém hlasování byla zhruba poloviční. Výsledky v sálu kulturního domu oznámila volební komise asi 20 obyvatelům. V plebiscitu převážil názor, že obyvatelé podporují původní záměr, který počítal s tím, že ve zdejší průmyslové zóně vzniknou čtyři menší skladovací haly. Výstavba distribučního centra Amazonu na ploše 95.000 metrů čtverečních neuspěla ani v případě, že by byl vybudován obchvat obce. Lidé z Dobrovíze se totiž zejména obávají zvýšené dopravní zátěže a toho, že se centrum otevře dřív než plánovaný obchvat obce. Původně se mluvilo o tom, že se kvůli výstavbě uskuteční referendum. Jeho vyhlášení by však podle zákona trvalo déle, a tak se hlasovalo v anketě, jejíž výsledkem se zastupitelé nemusejí řídit. Výsledek plebiscitu má pouze zastupitelům napovědět, jak lidé plánovanou výstavbu vnímají.

Exposlanci Věcí veřejných Michal Babák a Otto Chaloupka jsou mezi zakládajícími členy nové strany s názvem Republika. Má nahradit Věci veřejné. Hlavním cílem striktně pravicového uskupení jsou komunální volby v příštím roce, strana by se mohla účastnit i evropských voleb. Informují o tom Lidové noviny (LN). Republika byla na ministerstvu vnitra zaregistrována 25. listopadu, má 13 krajských organizací a několik desítek členů. Je mezi nimi například i manželka šéfa Hospodářské komory Šárka Kuželová a bývalý šéfreportér TV Nova Stanislav Brunclík. Ustavující sjezd strany se uskuteční v lednu. LN s odkazem na důvěryhodný zdroj uvádí, že za projektem nové strany stojí snaha bývalého šéfa VV Víta Bárty vyvinout tlak na Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Bárta za něj kandidoval v nedávných parlamentních volbách, poslanecký mandát mu ale unikl.

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová nabídla TOP 09 spolupráci v senátních volbách, které budou v příštím roce. Strany by se podle ní mohly v některých obvodech domluvit na společném kandidátovi. Němcová to řekla na republikovém sněmu TOP 09, na kterém se bude volit nové vedení. TOP 09 se spolupráci nebrání, podle místopředsedkyně Heleny Langšádlové je ale diskuse o tomto tématu předčasná. Podle Němcové by bývalé vládní strany, které po říjnových sněmovních volbách skončily v opozici, mohly spolupracovat už v senátních volbách na podzim 2014. Společně by mohly podle Němcové postupovat někde také na komunální úrovni.

V Mladotově domě ve Vikářské ulici na Pražském hradě je přístupná fotografická výstava Katedrála a živá setkání. Předznamenává 670. výročí katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, které připadá na příští rok. Výstavu připravila Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci s fotografy Romanem Albrechtem a Irenou Grimovou a potrvá do 12. ledna. Výstava navazuje na expozici, která se konala před rokem. Proti loňsku se obměnili autoři fotografií, kterých je celkem šest a vystavují téměř 60 nových snímků vzniklých v metropolitní katedrále v letošním roce. Jejich zaměření se podle Albrechta trochu liší. Autoři projektu Katedrála a živá setkání o fotografiích říkají, že se snaží zachytit neviditelné - duchovní rozměr člověka.

Reforma státní správy a služební zákon byly hlavními tématy debaty poradního týmu prezidenta s Milošem Zemanem v Lánech. Řekl to mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Oproti předpokladům expertní tým se Zemanem nehovořil o otázce prolomení limitů těžby hnědého uhlí na severu Čech. Podle prezidenta by přechodná vláda v demisi neměla činit žádná strategická rozhodnutí. Pouze má připravit všechny podklady pro budoucí kabinet, který má o prolomení či zachování limitů rozhodnout, řekl Zeman. Zahájením schvalování služebního zákona prezident podmiňuje jmenování předsedy hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí i bez lustračního osvědčení. Zeman řekl, že pokud zákon projde prvním sněmovním čtením do konce prosince, jmenuje Babiše do vlády.