Zprávy | Z archivu rubriky

Koalice dořešila poslední spor v programové části koaliční smlouvy, který se týkal minimální daně pro živnostníky. Ti, co dlouhodobě nebudou mít žádný zisk, by už neměli mít nárok na daňové zvýhodnění. Text dohody se chystají ČSSD, ANO a KDU-ČSL zveřejnit v pátek. "Obsahovou práci jsme v podstatě ukončili. Nikdo nezvítězil. Výsledný text je průsečíkem a kompromisem. Není žádný spor," uvedl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Obsah koaliční smlouvy nechtěl ani on, ani další politici přiblížit. Zdůvodnil to tím, že se v textu musí "vyčistit gramatické drobnosti". Sporný odstavec o minimální dani pro živnostníky podle Zaorálka vyjednavači nahradili jinou úpravou, která jim prý připadá dostatečná. "Podnikající fyzické osoby - osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání a po zohlednění všech zdanitelných příjmů nevykazují základ daně, nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění," uvedl Zaorálek. Dodal, že se opatření nebude týkat roku, kdy lidé s podnikáním začali, a také následujících třech let.

Současná vláda Jiřího Rusnoka o prolomení limitů rozhodovat nebude. Předseda vlády to řekl na jednání s některými starosty Ústeckého kraje a novináře o tom informovala mluvčí úřadu Jana Jabůrková. Rusnok se přesto domnívá, že v budoucnu o prolomení limitů bude potřeba rozhodnout. Setkání na Úřadu vlády se zúčastnili starostové obcí Horní Jiřetín, Háje u Duchcova, Nová Ves v Horách, Litvínov. Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády v roce 1991. Zaručují městům a obcím, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA, hrana těžební jámy by se dostala také jen pár set metrů od okraje Litvínova.

Poslední volné křeslo místopředsedy Sněmovny připadlo členovi klubu TOP 09 a Starostů Petru Gazdíkovi. V tajné volbě byl jediným kandidátem. Předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura se těsně před volbou nominace vzdal. Gazdík obdržel 98 ze 163 odevzdaných hlasů, oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Nominant TOP 09 a Starostů doplnil v místopředsednické funkci trojici Jaroslava Jermanová (ANO), Vojtěch Filip (KSČM) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), která byla zvolena už před dvěma týdny. Gazdík poděkoval za důvěru a poslancům, kteří ho nevolili, vzkázal, že se bude snažit být reprezentantem jiné politiky, než o které mluvil v rezignační řeči Okamura. Okamura hovořil o nechutných kompromisech, které z politiky udělaly podle něho řemeslo bez cti.

Ve sněmovním mandátovém a imunitním výboru vystřídala Marka Bendu někdejší předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (oba ODS). Navrženou výměnu potvrdila Sněmovna. Benda výbor vedl, Němcová ho má v této pozici vystřídat. Bez předsedy je zatím i evropský výbor; na členství v něm rezignoval lidovec Jaroslav Klaška, střídá ho stranický kolega Ondřej Benešík. Benda míří do organizačního výboru za Janu Černochovou.

Bývalý premiér Petr Nečas letos v lednu v odposlouchávaném hovoru řekl šéfce svého kabinetu Janě Nagyové (nyní Nečasové), že svůj spolupodpis pod novoroční amnestií prezidenta Václava Klause vyměnil za souhlas prezidenta s konsolidačním balíčkem připraveným tehdejší vládou. Napsal to server Aktuálně.cz s tím, že informaci potvrdil jeden z advokátů, kteří měli možnost se seznámit s policejním spisem v kauze Nagyová. Nečas to už dříve popřel. Nečas prezidentovu amnestii kontrasignoval bez projednání ve vládě. "Amnestie je strašný průšvih," řekl tehdejší premiér podle policejního spisu Nagyové a dodal, že "může říct otevřeně, že šlo o podpis za podpis". Informaci ale popřeli bývalý Klausův tajemník Petr Hájek i dřívější šéf politického odboru Klausovy kanceláře Ladislav Jakl. "Ne, tu informaci jsem neměl a u ničeho takového jsem nebyl. Slyším to poprvé," řekl serveru Hájek. "Takovou dohodu vylučuji," uvedl Jakl. Ještě v lednu takový "obchod" popřel i Nečas. Amnestie propustila na svobodu zhruba 6500 vězňů a prominula podmíněné a alternativní tresty desetitisícům dalších lidí.

Česká armáda vyšle od ledna dvě skupiny vojáků speciálních sil do Afghánistánu, aby cvičili své afghánské kolegy. Na velitelství mezinárodní mise ISAF v Kábulu to řekl náčelník českého generálního štábu Petr Pavel. Česko je zároveň připraveno nadále pomáhat s výcvikem afghánských pilotů dopravních i bojových vrtulníků a také s přípravou leteckých mechaniků. O podobě nasazení koaličních jednotek i po roce 2014, ve kterém jich velká část zemi opustí, se nyní vyjednává zejména mezi USA a afghánským prezidentem Hamídem Karzáím. Podmínkou dalšího působení mezinárodních sil v Afghánistánu je uzavření bezpečnostní dohody mezi Washingtonem a Kábulem.

Česká republika loni zůstala sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie z hlediska hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. Nejbohatší zemí je i nadále s velkým náskokem, avšak se značným zkreslením Lucembursko, nejchudší zůstává Bulharsko. Plyne to z revidovaných údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Statistika zpřesněná podle nejnovějších čísel o HDP, počtu obyvatel a paritě kupní síly zjistila, že Česká republika předstihla Řecko co do výkonu ekonomiky na hlavu už v roce 2011, nikoli až loni, jak ukazovaly původní údaje. Za Českou republikou zůstává nadále Slovensko. To si ale každý rok o jeden procentní bod polepšovalo a s loňskými 76 procenty se dostalo před Řecko a na úroveň Portugalska. V měření individuální spotřeby na hlavu (AIC), které lépe odráží skutečnou materiální úroveň spotřeby domácností, je Česko podle revidovaných dat pouze na 72 procentech unijního průměru, konkrétně na 22. místě. Před ním je Slovensko, Řecko, Portugalsko a od loňska také Litva a Polsko.

Česká republika bude muset Evropské unii vrátit přibližně 120.000 eur (asi 3,3 milionu Kč) z neoprávněně vynaložených prostředků na společnou zemědělskou politiku (SZP). Finanční opravy, související se schvalováním účetní uzávěrky, se týkají celkem 15 zemí, oznámila Evropská komise. Česká oprava je přitom výrazně menší ve srovnání se 159,9 miliony eur (přes 4,3 miliardy Kč) účtovaných Francii. Celkem chce komise po členských státech 335 milionů eur (asi devět miliard Kč).

Česko v příštích sedmi letech zřejmě vloží zhruba 6,7 miliardy korun do evropského fondu na pomoc rozvojovým zemím Afriky, Karibiku a Tichomoří. Počítá s tím dohoda o financování fondu, kterou Sněmovna v prvním kole podpořila. Ministr financí Jan Fischer poslancům řekl, dohodu je třeba schválit do konce letošního roku. Evropský rozvojový fond (EDF) je určen podle ministra k financování rozvojové spolupráce EU se zeměmi, které podepsaly s EU dohodu o partnerství, takzvané dohody z Cotonu. Dohoda o financování fondu mimo jiné zakotvuje cíle a principy rozvojové spolupráce. "Hlavním cílem, který vláda České republiky plně podporuje, je vymýcení chudoby, podpora udržitelného rozvoje a zapojení těchto zemí do světové ekonomiky," uvedl Fischer. Ve fondu má být celkem 30,5 miliardy eur (zhruba 839 miliard Kč).

Lidé si v rámci vánoční emise objednali a zaplatili spořicí státní dluhopisy za téměř 21,3 miliardy korun. V takové hodnotě ministerstvo financí dluhopisy vydalo. Řekl to mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek. Celkové objednávky činily 21,4 miliardy korun. Ministerstvo začalo dluhopisy nabízet v pondělí 4. listopadu a následně ve čtvrtek upisovací období ukončilo. Na jaře MF prodalo dluhopisy za 17,6 miliardy korun, objednávky činily 19,9 miliardy korun. Zájemci měli k dispozici prémiový dluhopis s tříletou splatností a průměrným ročním výnosem před zdaněním 2,3 procenta. O ten také byl podle MF největší zájem, prodalo se jej za téměř 11 miliard korun. Dále MF nabízelo pětiletý kuponový dluhopis s průměrným ročním výnosem 2,73 procenta, pětiletý reinvestiční spořicí dluhopis s ročním výnosem 2,98 procenta a sedmiletý protiinflační dluhopis. Ten je úročen podle míry inflace. Zároveň k tomu u něj MF zavedlo reálný výnos 0,5 procenta ročně. Dluhopisy byly k dispozici pro občany ČR i cizince. Koupit je mohly také občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, zahraniční neziskové společnosti, kraje, města a veřejné vysoké školy.