Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Miloš Zeman ve středu uctí památku zemřelého polistopadového prezidenta Václava Havla. Na Vinohradském hřbitově položí květiny k jeho hrobu. ČTK to oznámil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Česko si ve středu připomene druhé výročí Havlova skonu. Po celé republice se uskuteční řada vzpomínkových akcí. Havlovu památku před rokem stejným způsobem uctil Zemanův předchůdce Václav Klaus. K připomenutí osobnosti prvního polistopadového prezidenta se v pražském divadle Archa uskuteční vzpomínkový večer nazvaný Od Velvet Underground k Velvet Revolution, který připomene dvě osobnosti undergroundu a také dva přátele Václava Havla a Lou Reeda. Na sociálních sítích "ožila" tak jako loni výzva aktivistů, kteří vyzývají k ohrnutí kalhot na Havlovu počest. "Kalhotový den" má připomenout, že Havel měl při své inauguraci v prosinci 1989 nápadně krátké kalhoty.

Obdivným článkem nazvaným Pohádka Václava Havla připomněl americký list The New York Times druhé výročí úmrtí českého exprezidenta a disidenta. Komentář, který napsal polský sociolog Slawomir Sierakowski, zdůrazňuje, že pád komunismu přežil nejen Havlův životní příběh, ale i jeho myšlenky. Na pozadí malicherné politiky osudy velkých politických vůdců jako Móhandáse Gándhího nebo Nelsona Mandely připomínají pohádky. Pojďme vylíčit příběh dalšího z těchto gigantů, českého disidenta a politika Václava Havla, při příležitosti druhého výročí jeho smrti, uvedl autor článku. Životopisy disidentů poskytují neocenitelnou útěchu nynějším i budoucím nonkonformistům, kteří bez velkých nadějí na úspěch jdou cestou svého přesvědčení. Jinak je to s jejich manifesty. Jakmile boj skončí, rychle zestárnou a jsou pohřbeny v historických archívech. Havel zůstává jednou z mála výjimek, napsal Sierakowski.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě na návrh vlády jmenoval 24 nových soudců obecných soudů České republiky. Popřál jim, aby odolali politickým tlakům a rozhodovali rychle. Noví soudci nahradí ty, kteří z justice do konce února příštího roku odejdou kvůli vysokému věku nebo z jiných důvodů. Návrh na jmenování nových soudců projednala vláda v demisi minulý týden. Je mezi nimi 15 žen a devět mužů, až na jednu výjimku jde o třicátníky. Polovina z nich byla asistenty soudců, šest přichází z advokacie a tři doposud působili jako justiční čekatelé. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na soudce navrhla také jednoho firemního právníka, jednoho vyššího soudního úředníka a jednoho žalobce z Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Nejvíce nových soudců má posílit soudy v Ústeckém kraji.

Profesor trestního práva Jan Musil pravděpodobně zůstane ústavním soudcem. Jeho novým kolegou se pak stane profesor Jiří Zemánek, expert na evropské ústavní právo. Jejich nominaci podpořil senátní výbor pro lidská práva podobně, jako to již dříve učinil ústavně-právní výbor. Musil i Zemánek získali v tajné volbě hlasy sedmi z osmi přítomných členů výboru pro lidská práva. Senát bude jejich kandidaturu schvalovat tuto středu za účasti prezidenta Miloše Zemana, který je nominoval. Navržení Zemánka zdůvodnil Zeman v nominačním dopise tím, že tento kandidát může Ústavní soud "obohatit rozsáhlými vědomostmi z oblasti evropského ústavního práva". Musil podle hlavy státu již dostatečně prokázal, že patří mezi právní elitu. Zemánek je mimo jiné odborným asistentem na katedře evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 1998 až 2006 byl členem Legislativní rady vlády a podílel se na přípravě vstupu ČR do EU.

Ústavní soudce Jiří Nykodým, jemuž končí mandát, se vrátí k advokátní praxi. Nabídku pokračovat u soudu zatím nedostal. Počet členů soudu po vypršení Nykodýmova mandátu klesne na 13. Už ve středu však Senát projedná nominaci experta na evropské právo Jiřího Zemánka a emeritního ústavního soudce Jana Musila. Oba získali podporu ve výborech, je tedy pravděpodobné, že soud bude brzy znovu kompletní. Nykodým ČTK řekl, že z desetiletého působení u soudu rozhodně nemá špatný pocit, podařilo se prý prosadit řadu důležitých věci. Novou generaci ústavních soudců ale podle něj čeká obtížné období. "Teď soud nepochybně čeká řada nepopulárních rozhodnutí," řekl Nykodým. Půjde podle něj o kolize práv a zájmu, které nebudou mít jednoduchá a líbivá řešení.

Amnestie, kterou před necelým rokem vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus, dopadla na více než 111.000 lidí. Z tohoto počtu se téměř 20.000 lidí dočkalo prominutí nepodmíněného trestu odnětí svobody. Zbylí amnestovaní zahrnují odsouzené k podmíněným trestům, obecně prospěšným pracím a domácímu vězení a také 265 obviněných, jejichž trestní stíhání bylo zastaveno kvůli tomu, že trvalo přes osm let. Vyplývá to ze statistik ministerstva spravedlnosti. Policejní prezident Martin Červíček nedávno zveřejnil, že za prvních deset letošních měsíců vzrostla v České republice kriminalita ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o sedm procent, a to i kvůli amnestii. Více než třetinu propuštěných z věznic policisté znovu stíhají.

Česká republika podporuje zahájení vstupních rozhovorů Evropské unie se Srbskem. Na okraj jednání zástupců diplomacií unijních členských zemí to ČTK a Českému rozhlasu řekl první náměstek českého ministra zahraničí Jiří Schneider. Obavy některých členských zemí z otevření rozhovorů by podle Schneidera mohl mírnit například fakt, že klíčové kapitoly o potřebě vlády práva v zemi aspirující na členství by měly být otevřeny mezi prvními. Bude tedy možné průběžně sledovat srbský pokrok v této věci. Vstup do Evropské unie nyní podle průzkumů podporuje nadpoloviční většina Srbů, ale populární mezi nimi tato organizace příliš není.

Předsedové ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL se na pondělním jednání na rozdělení resortů ve vládě podle očekávání zatím nedohodli. Předseda ČSSD a pravděpodobný budoucí premiér Bohuslav Sobotka při odchodu z večerní schůzky v budově Senátu řekl, že ve hře jsou dvě varianty, jejich podobu neupřesnil. Nový kabinet by podle něj měl mít dva místopředsedy, místa by obsadily ANO a KDU-ČSL. Jednání by měla podle šéfa sociálních demokratů pokračovat ve středu, šéfové lidovců a ANO Pavel Bělobrádek a Andrej Babiš schůzku nekomentovali.

Vedoucí Úřadu vlády Radek Augustin (SPOZ) si za své dosavadní působení ve funkci přišel i s odměnami na 728 tisíc korun, šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl na 617 tisíc korun. Vyplývá to z výše platů a odměn, kterou Úřad vlády zveřejnil na internetu. Data také ukazují, že se s příchodem Rusnoka do funkce snížil počet poradců ministerského předsedy ze 23 na sedm. Plat předchůdkyně současného šéfa premiérova kabinetu Jany Nečasové (Nagyové) za první letošní půlrok i s odměnami činil přes milion korun. Právě vysoké odměny Nagyové, která je dnes Nečasovou manželkou, byly v minulosti terčem kritiky.

Zástupci ČSSD a ANO budou v lednu jednat o svých konkrétních požadavcích ohledně církevních restitucí. Vyplývá to z výsledků jednání ČSSD, ANO a zástupců církví. ČSSD a ANO usilují například o možné snížení finančních náhrad za nevydaný majetek nebo inflační doložky k náhradám. Ve hře je nově možnost vytvoření vládní pracovní skupiny, která by monitorovala proces vydávání majetku církvím. Zástupci ČSSD, ANO a církví se dohodli i na tom, že jednání k církevním restitucím by mělo být transparentní. Na dalším jednání na církevní půdě by zástupci církví měli předložit podklady, které vedly k přijetí restitučního zákona, uvedl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Zástupci politických stran by pak měli doložit oprávněnost svých požadavků i to, proč zákon vnímají jako ne zcela spravedlivý vůči dalším restituentům.