Zprávy | Z archivu rubriky

Kandidáty ČSSD do nové vlády šéf strany a pravděpodobný budoucí premiér Bohuslav Sobotka stále prozradit nechce. Nejdřív je sdělí vedení sociální demokracie a prezidentovi. Obojí se má uskutečnit po Novém roce. "Nominanty do vlády nyní nebudu komentovat. Nejprve s nimi seznámím vedení ČSSD a prezidenta republiky," napsal ČTK Sobotka. Grémium ČSSD by se mohlo sejít 6. ledna. Na Tři krále by zástupci vznikající koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL taky měli podepsat koaliční smlouvu. Prezident Miloš Zeman už avizoval, že se chce sejít se Sobotkou i předsedy ANO a KDU-ČSL Andrejem Babišem a Pavlem Bělobrádkem, aby se ujistil o podpoře vlády ve Sněmovně. Sociální demokracie zatím o jménech možných ministrů oficiálně nemluvila.

Za ČSSD by v kabinetu mohli usednout místopředsedové Milan Chovanec (vnitro) a Lubomír Zaorálek (zahraničí), dále členové stínové vlády Jan Mládek (průmysl a obchod), Marcel Chládek (školství) a Svatopluk Němeček (zdravotnictví). Nejasná je situace kolem ministerstva práce a sociálních věcí, stínový ministr Roman Sklenák je předsedou poslaneckého klubu. Objevila se i spekulace ohledně expremiéra a někdejšího eurokomisaře Vladimíra Špidly. ČSSD má mít rovněž ministra bez portfeje pro legislativu, lidská práva a rovné příležitosti. Křeslo by mohl obsadit senátor Jiří Dienstbier, který je stínovým ministrem spravedlnosti. Mluvilo se taky o Michaele Marksové-Tominové, která je ve stranické stínové vládě mluvčí pro lidská práva a rodinu.

Vánoční poselství, s nímž se ve čtvrtek na obyvatele České republiky obrátil prezident Miloš Zeman, vidělo v České televizi 788.000 lidí. Od roku 2003 každý z projevů předchozích prezidentů, kteří ovšem takto promlouvali až 1. ledna, vždy přivedl před obrazovky ČT přes milion diváků. Například poslední novoroční řeč Václava Havla 1. ledna 2003 vidělo 1,788.000 lidí a poslední novoroční projev Václava Klause počátkem letošního roku zhlédlo v ČT 1,528 milionu. Čtvrteční Zemanův projev vysílala ČT na svém prvním programu, 788.000 diváků znamená, že ho tam vidělo 31 procent z těch lidí, kteří měli v tu chvíli zapnutou televizi na jakémkoli programu. Vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana vysílaly kromě ČT také Nova a Český rozhlas.

Uvolnění měnových podmínek, které uskutečnila bankovní rada České národní banky počátkem listopadu prostřednictvím oslabení kurzu koruny, je adekvátní současné situaci. Vyplývá to ze záznamu jednání rady ze 17. prosince, který centrální banka zveřejnila. Nová data v souhrnu potvrzují podle záznamu i předchozí vyjádření, že ČNB bude držet kurz poblíž hladiny 27 Kč za euro přinejmenším do počátku roku 2015. Listopadové oslabení kurzu koruny podle banky výrazně snižuje riziko vzniku dlouhodobé deflace. Bude urychlovat návrat inflace k cíli ČNB a urychlí oživení domácí ekonomiky. Bylo také řečeno, že k uvolnění měnových podmínek mělo dojít dříve, protože měnová politika má být 'vpředhledící'. V tomto kontextu bylo uvedeno, že opožděné uvolnění měnové politiky mohlo mít své náklady v podobě hlouběji ukotvených deflačních očekávání, která přispívají k ekonomickému poklesu ekonomiky. Intervence sice nemohou deflaci plně zamezit, ale velmi výrazně snižují riziko dlouhodobé deflace.

Česko vydává na důchody desetinu svého hrubého domácího produktu a tento podíl postupně roste. Zatímco před dvěma desetiletími činil 6,7 procenta, loni dosáhl 9,9 procenta. Poměr penze ke mzdě ale naopak klesá. Loni dostávali důchodci zhruba 42 procent hrubé a 54 procent čisté mzdy. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce v publikaci o základních ukazatelích sociálního zabezpečení. Podle dat Eurostatu je ČR v podílu důchodových výdajů na HDP pod průměrem EU. Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé, kteří nastupují do penze, mívají díky vyšší mzdě také vyšší důchody. Ty se pravidelně valorizují. Výdaje tedy postupně rostou.

O dalších 815 pozemků a 17 staveb požádaly církevní společnosti Státní pozemkový úřad v týdnu od 12. do 19. prosince. Přibylo 75 výzev, celkem jich všechny příslušné úřady evidují 3235. Týkají se 70.432 pozemků a 881 staveb. Údaje poskytlo ministerstvo kultury. Církve mají možnost podávat žádosti o vydání majetku do konce roku. Kdy budou známá konečná čísla shrnující všechny podané žádosti, zatím ale není zřejmé. Od podání žádosti začíná plynout půlroční lhůta, do níž by měla podle zákona být uzavřena mezi státem a žadatelem dohoda. Stát eviduje i žádosti o movitý majetek, v několika případech již o vydání uměleckých děl rozhodl. Národní galerie tak vydá gotické desky tvořící Vyšebrodský oltář, čtyři obrazy z rovněž středověkého Puchnerova oltáře a dva obrazy Petra Paula Rubense. Díla zůstanou v expozicích NG jako zápůjčka.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. Připravovaná koaliční vláda ale chce se zástupci církví ještě jednat o změně rozsahu restitucí.

Letošní rok byl pro tuzemské zemědělce z ekonomického hlediska úspěšný. Podle předběžných odhadů by celkový zisk odvětví měl být druhý nejlepší v historii navzdory tomu, že část farem postihly červnové záplavy. Zástupci agrárních organizací očekávají, že příznivý by mohl být i nadcházející rok. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy by zemědělci měli letos za hlavní komodity utržit okolo 90 miliard korun, což má být nejvíce od roku 2001. Zatímco sklizeň obilí a řepky byla velmi dobrá, horší situace byla u brambor či kukuřice. Podle odhadu Evropského statistického úřadu by zisk českých zemědělců měl letos mírně vzrůst těsně pod hranici 17 miliard korun a být tak druhý nejvyšší v historii. Povodně na začátku letošního června, zatopily přes 55.000 hektarů polí, nejvíce postiženi byli zelináři. Ministerstvu zemědělství se následně podařilo vyjednat s Bruselem možnost finanční pomoci poškozeným farmám blížící se 700 milionům korun. "Stalo se tak poprvé od vstupu do EU, kde čeští zemědělci budou po přírodní katastrofě odškodněni úplně stejně, jako jejich kolegové ve starých zemích EU," poznamenal prezident Agrární komory Jan Veleba.

Škodu za 80 milionů korun způsobil mohutný požár, který zničil halu na výrobu plastových produktů v Alojzově na Prostějovsku. Z hořící haly firmy Elmo-plast na kraji obce stoupal hustý dým, avšak díky příznivým povětrnostním podmínkám nemuseli být obyvatelé Alojzova evakuováni. Hasiči už požár zlikvidovali, nikdo nebyl zraněn. ČTK zjišťuje vyjádření firmy Elmo-plast, která v Alojzově vyrábí plastové potrubí a zahradní stoly. Příčinu požáru výrobny plastů určí experti, kteří trosky haly prozkoumají v sobotu po jejich vychladnutí. "Škoda byla předběžně vyčíslena na 80 milionů korun," uvedla Hacsiková, podle které hasiči před plameny uchránili majetek v hodnotě 50 milionů korun.

Hasiči museli během letošních Vánoc řešit méně požárů, než je průměrný počet z předchozích let. V některých krajích ale zaznamenali stovky technických zásahů spojených se silným větrem, který lámal stromy a větve, řekla mluvčí hasičů Nicole Zaoralová. Během tří svátečních dní vyjeli hasiči ke 159 požárům, zatímco loni jich bylo podle mluvčí 144. Dopravních nehod řešili 94 a technickým zásahů bylo 638. Nejvíce zaměstnaly hasiče technické zásahy související se silným větrem. Z celkem 206 výjezdů se jich odehrálo nejvíce v Moravskoslezském kraji, zejména v Beskydech.

Novozélandská policie objevila nedaleko města Castlepoint tělo muže. Policie z Mastertonu, která se případem zabývá, potvrdila, že jde o českého občana. Podle předchozích informací by mohlo jít o Miroslava Tvaroha, který se od Štědrého dne pohřešuje. Policie sdělila, že muž nezemřel za podezřelých okolností. O tom, zda bude provedena pitva, rozhodne soudce. Pak bude tělo vydáno partnerce mrtvého nebo příbuzným. Podle místních médií policie již informovala Tvarohovu rodinu.

Čtyřiatřicetiletý Miroslav Tvaroh, který žil na Novém Zélandu od roku 2005, odešel ze svého domova v Castlepointu 24. prosince v sedm hodin ráno. Jeho partnerka zalarmovala policii, když se toho dne večer nevrátil domů. Do pátrání se zapojila policie i dobrovolníci, kteří celou středu pročesávali oblast kolem pobřežního města. Práci jim ztěžoval silný vítr. Vrtulník objevil tělo mrtvého muže pod jedním z útesů. Policie se domnívá, že muž zemřel po pádu ze skály.

V českých centrech asistované reprodukce přibývá cizinek. Za pět let stoupl jejich podíl dvojnásobně, ze 14,5 na 30,2 procenta, uvedli zdravotničtí statistici na svém webu. Důvodem je podle statistiků kvalita péče i to, že za umělé oplodnění ženy v Česku zaplatí méně než ve své domovině. Někde také brání ženám zákony tuto léčbu podstoupit. Dárkyněmi vajíček jsou v naprosté většině Češky, cizinky obvykle jsou příjemkyněmi. Mezi klientkami stoupá podíl žen čtyřicetiletých a starších, za pět let z 10,7 na 21,7 procenta. I tak je ale více než polovina klientek do 34 let věku.