Zprávy | Z archivu rubriky

USA, Čína, Izrael, Ukrajina, Francie a další státy odsoudily teroristické útoky, který postihly ruský Volgograd, a vyjádřily soustrast obětem a pozůstalým. Česká diplomacie označila útoky proti civilistům za barbarství. Ve městu na Volze výbuch v trolejbusu zabil nejméně 14 osob, necelých 24 hodin poté, co nedělní sebevražedný atentát na volgogradském nádraží připravil o život 17 lidí. "Tyto útoky proti civilnímu obyvatelstvu znovu ukazují důležitost boje proti terorismu," praví se v prohlášení českého ministerstva zahraničí. Kondolenci ruským představitelům zaslal ministr zahraničí Jan Kohout i další ústavní činitelé.

Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka má za to, že splnil všechny podmínky prezidenta Miloše Zemana pro to, aby byl jmenován premiérem. Předpokládá, že ho hlava státu jmenuje začátkem ledna. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Sobotka se krátce po Novém roce sejde se Zemanem, aby mu představil konkrétní kandidáty na ministry. Pokud by prezident některého z nich nechtěl jmenovat, nevylučuje šéf ČSSD kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. V pondělí 6. ledna podepíše Sobotka s předsedy hnutí ANO a lidovců, Andrejem Babišem a Pavlem Bělobrádkem, koaliční smlouvu. Definitivně by si také měli potvrdit personální složení nové vlády. Sobotka doufá, že se podaří vyhnout konfrontaci a nebude nutné sáhnout ke kompetenční žalobě, kterou by se premiér snažil domoci jmenování navržených kandidátů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nesprávně zúčtovalo v přehledu za rok 2012 zhruba 11 procent údajů v objemu 71 miliard korun. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které oznámila mluvčí úřadu Olga Málková. Pomocný analytický přehled je nový typ účetního záznamu pro řízení veřejných financí, avšak předpisy pro jeho tvorbu jsou podle NKÚ zatím nejasné, takže nedostatky nelze přičítat jen ministerstvu. Pomocný analytický přehled musí od loňského roku určité instituce sestavovat a posílat do centrálního systému účetních informací státu. "Údaje jsou určeny pro monitorování a řízení veřejných financí a měly by sloužit k predikci vládního deficitu a dluhu a pro plnění vykazovacích povinností ČR vůči mezinárodním institucím, zejména Eurostatu. Proto má kvalita údajů přehledu zásadní význam," uvedla mluvčí NKÚ.

Majetkové přiznání za letošní rok nepodali podle informací z registru na sněmovním webu ještě tři bývalí poslanci. Zákon ukládá dát oznámení do měsíce od skončení funkce, lhůta uplynula už koncem září. Předsedkyně mandátového a imunitního výboru Miroslava Němcová (ODS) řekla, že se bude záležitostí zabývat po Novém roce. V registru dosud chybí oznámení Josefa Dobeše, Petra Skokana (oba za VV) a Borise Šťastného (dříve ODS). Více než dvě desítky bývalých členů dolní komory, z nich někteří uspěli v říjnových volbách a jsou opět poslanci, dodali podle informací v registru majetkové přiznání po termínu.

Zahraniční dluh Česka se ve třetím čtvrtletí snížil o 78,8 miliardy korun na 1,946 bilionu bilionu Kč. Představoval tak 50,6 procenta hrubého domácího produktu. Na poklesu zadluženosti mělo nejvyšší vliv snížení zahraničních závazků podnikového sektoru. Meziročně byl zahraniční dluh vyšší o 57,4 miliardy Kč, oznámila Česká národní banka. Zahraniční závazky podnikového sektoru zaujímají 48,3 procenta celkové zahraniční zadluženosti. "Pokles zahraničních závazků podnikového sektoru souvisel především se snížením čistých závazků tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům," uvedla ČNB. Pokles stavu zahraniční zadluženosti byl patrný i u ostatních sektorů. V bankovním sektoru se splácely krátkodobé vklady a dlouhodobé finanční půjčky. Bankovní sektor včetně ČNB má podíl na zahraničním dluhu 22,9 procenta.

V posledních týdnech a dnech roku výrazně narůstají počty žádostí o majetek, které podávají církevní společnosti. Jen za čtyři dny od 19. do 23. prosince úřady zaevidovaly 27 nových výzev, které se týkají 753 pozemků a šesti staveb, sdělila mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková. Církve mají možnost podávat žádosti o vydání majetku do konce roku. Konečná čísla shrnující všechny podané žádosti, by podle mluvčí Státního pozemkového úřadu Moniky Machtové měla být dostupná v řádu týdnů. Celkem od počátku roku církve a náboženské společnosti podaly 3319 žádostí o vydání 71.282 pozemků a 891 staveb. Několik žádostí se týká také movitých věcí, zejména uměleckých děl. Státní pozemkový úřad, který má v rámci restitucí vydávat církvím zemědělskou půdu a budovy, do 23. prosince uzavřel s církvemi dohromady 43 dohod o vydání celkem 237 pozemků a čtyř staveb o celkové výměře 200,37 hektaru. Schváleno bylo ke stejnému datu 11 dohod, na jejichž základě by církve měly dostat 22 pozemků a dvě budovy, celkem 6,5 hektaru nemovitostí. Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) převedl do státního rozpočtu šest miliard korun ze svých volných peněz. Je to poprvé, co LČR poslaly peníze ze zisků podniku státu. Převod peněz Lesům ČR umožnila letošní novela zákona o státním podniku. Peníze hodlá podnik státu posílat i v budoucnu. O převodu peněz informoval mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Ekonomický ředitel Lesů ČR Michal Gaube, který je zároveň pověřený řízením podniku, uvedl, že podnik se na tuto transakci připravoval delší dobu. Předchozí právní úprava použití peněz ze státního podniku ve prospěch státního rozpočtu neumožňovala. V květnu měly LČR na účtech k volnému použití asi 17 miliard korun.

Stát získal majoritu v zadluženém Kongresovém centru Praha (KCP). Z letošního rozpočtu uvolnil dvě miliardy korun, které musí KCP zaplatit do dubna 2014. Hospodářským novinám (HN) to řekl náměstek ministra financí Jan Gregor. KCP doposud vlastnila Praha, která si ale s dluhem zděděným z minulosti nedokázala sama poradit. Pokud by jej vláda neuhradila, KCP by podle vedení Prahy zkrachovalo. Dluhy vznikly před třinácti lety, kdy si KCP půjčilo na rekonstrukci kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Polovinu ze čtyřmiliardové půjčky firma sama splatila. Další podle dohody mezi Prahou a ministerstvem financí má uhradit stát. Získá za to 70 procent akcií KCP. Radní hlavního města již na začátku října snížili základní kapitál KCP o 526,3 milionu korun na 880 milionů korun. V příštích čtyřech letech Praha svůj podíl opět navýší tím, že bude investovat do modernizace budovy - v letech 2014 až 2017 to má být až 750 milionů korun.

Plzeňská Škoda Transportation plánuje, že v příštím roce vyrobí rekordní počet vozidel. Podle dohodnutých zakázek musí vyrobit 115 tramvají a více než 300 trolejbusů. Letos firma dodala na trh 34 tramvají a stovku trolejbusů. Tržby skupiny tak v roce 2014 vzrostou o čtyři miliardy korun z letošních 14,5 miliardy Kč, které se shodují s loňskem. Letošní zisk bude kolem 1,57 miliardy korun a v příštím roce by mohl být kolem dvou miliard korun, řekl generální ředitel Josef Bernard. Export nových produktů má tvořit 65 procent, letos činí 60 procent. "Příští rok bude ve Škodovce revoluce. Do skupiny potřebujeme do jara 500 lidí. Pořád nabíráme, ale těžko je sháníme," uvedl.

Ze 115 tramvají jich půjde většina na export; 51 do turecké Konyi a 29 do Miškolce v Maďarsku, tři prototypy pro Bratislavu a dalších 32 tramvají do Prahy. Rozběhne se výroba šesti moderních elektrických vlaků pro Deutsche Bahn, prototyp pro čínskou CSR Sifang, s níž skupina podepsala licenční smlouvu na výrobu až na 400 tramvají For City. Ve Vagonce budou vyrábět pro Slovensko double deckery (patrové vlaky) 671 a sedm elektrických vlaků RegioPanter pro Jihomoravský kraj. Škoda Electric letos podepsala dodávky trolejbusů za více než pět miliard korun, hlavně do Sofie, Burgasu a na Slovensko.

Maďarské nízkonákladové aerolinie Wizz Air rozšíří od konce března počet dopravců létajících mezi Prahou a izraelským Tel Avivem. S přechodem na letní letový řád přestávají platit omezení plynoucí z dvojstranných dohod, které určovaly počet dopravců, kteří mohou na na linkách mezi ČR a Izraelem létat. Od 31. března 2014 Wizz Air mezi oběma městy vypraví tři zpáteční lety týdně, uvedl v tiskové zprávě. Zvýšení konkurence slibuje cestujícím snížení cen letenek. Dosud mezi Prahou a Tel Avivem létaly národní dopravci obou zemí - České aerolinie a El Al. Od roku 2011 získal práva na lety do izraelského hlavního města ještě soukromý dopravce Travel Service.